Kypr a Schengenský Prostor: Cesta k Bezproblémové Evropské Cestovní Zóně

Cestování po Evropě bez pasů a hraničních kontrol, které umožňuje schengenský prostor, je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů evropské integrace. Schengenský prostor je jedním z pilířů evropského projektu. Vznikl v roce 1995, kdy pět evropských zemí podepsalo dohodu o postupném zrušení pasových kontrol mezi sebou.

S přistupováním dalších zemí se schengenský prostor rozšiřoval a usnadňoval volný pohyb, což znamená, že Evropané mohou žít, studovat, pracovat a trávit důchod kdekoli v EU. Přes vnitřní hranici EU denně cestují miliony lidí. Volný pohyb může v praxi znamenat různá práva pro různé kategorie osob, od turistů po rodiny.

Všechny státy EU jsou součástí Schengenu s výjimkou Irska, které si vyjednalo výjimku, a Kypru, které k němu má přistoupit v budoucnu. Do schengenského prostoru vstoupily také čtyři země, které nejsou členy EU - Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko je součástí Schengenu od 21.

Po vstupu do schengenského prostoru mohou lidé cestovat z jedné země do druhé, aniž by byli podrobeni hraničním kontrolám. Vnitrostátní orgány však mohou kontrolovat osoby na vnitřních hranicích nebo v jejich blízkosti, pokud policejní informace a zkušenosti odůvodňují dočasné posílení dohledu.

Schengen rovněž zahrnuje společnou vízovou politiku pro krátkodobé pobyty občanů zemí mimo EU a pomáhá zúčastněným zemím spojit síly v boji proti trestné činnosti za pomoci policejní a justiční spolupráce. Od svého vzniku v roce 1995 se Schengenský informační systém stal nejpoužívanějším a nejrozsáhlejším systémem sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Poskytuje informace o hledaných nebo pohřešovaných osobách, nelegálních státních příslušnících třetích zemí a ztracených nebo odcizených předmětech.

Mapa schengenského prostoru (zdroj: Wikimedia Commons)

Kypr a Schengenský Prostor: Aktuální Vývoj

Leden znamenal pro Kypr důležité oznámení a jeho aspirace stát se nedílnou součástí bezproblémové evropské cestovní zóny. Prezident Nikos Christodoulides na konferenci „Beyond Sea and Sun“ v Nikósii potvrdil, že Kypr je na dobré cestě k vstupu do schengenského prostoru do roku 2025.

Prezident uvedl, že politické obavy ohledně linie příměří byly vyřešeny a že ministerstvo zahraničí finalizuje technické požadavky pro přistoupení. Proces tím však nekončí. Jakmile hodnocení potvrdí připravenost Kypru vstoupit do schengenského prostoru, musí všechny stávající členské státy Schengenu po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně schválit rozhodnutí.

Vstup do schengenského prostoru by Kypr zařadil mezi 29 dalších zemí a nabídl nové příležitosti pro cestovní ruch, investice a globální propojení. Pro firmy i jednotlivce jsou výhody členství v schengenském prostoru značné. Z imigračního hlediska je tento vývoj obzvláště důležitý pro státní příslušníky zemí mimo EU, kteří chtějí pobývat na Kypru.

Dopady na Imigraci a Investice

Jeden z nejoblíbenějších programů umožňuje jednotlivcům získat trvalý pobyt investováním mimo jiné do nemovitostí. Minimální výše investice do nových rezidenčních nemovitostí je v současné době 300,000 EUR (plus DPH). Tato možnost je ideální pro jednotlivce, kteří preferují nižší investiční limit.

Žadatelé musí prokázat stabilní a dostatečný příjem k uživování sebe a svých rodin, aniž by museli na Kypru podnikat nebo vykonávat zaměstnání. Občané zemí mimo EU mohou také požádat o dočasný pobyt, který jim umožňuje zůstat na Kypru po delší dobu.

Cestování na Kypr: Důležité Informace

Cestujete-li do Kyperské republiky (někdy též označované jako "Řecký Kypr" nebo "Jižní Kypr"), nepotřebujete cestovní pas, jste-li občany Evropské unie. Přilétáte-li na letiště v Larance nebo Paphosu, cestujete v rámci Evropské Unie a bude vám k cestě stačit platný občanský průkaz. Na Kypr lze cestovat pouze na občanku, ovšem samozřejmě i na cestovní pas. Pokud po vás v hotelu či na letišti žádají "Passport", myslí tím cestovní doklad obecně, tedy je jedno, zda předložíte skutečně pas nebo jen občanku. Platnost pasu nebo občanky stačí po dobu pobytu na Kypru. Není potřeba, aby platnost přesahovala datum cesty tak, jak je to obvyklé v některých mimoevropských zemích.

Pokud budete překračovat pozemní hranici mezi Kyprem a Severokyperskou tureckou republikou, potřebujete cestovní pas. Oficiální weby ministerstev zahraniční sice tvrdí, že pro přechod mezi Kyprem a Severním Kyprem stačí i občanský průkaz, realita je však odlišná a na místě vždy záleží na konkrétním úředníkovi. Většinou přitom bez pasu přes hranici nikoho nepouští.

Pokud přiletíte rovnou na Severní Kypr letadlem, řídíte se podmínkami vstupu do Turecka, tj. cestovní pas je rovněž nezbytný a s občankou vás vůbec nepustí do letadla.

Možnosti příletu a odletu:

1. Přílet na Severní Kypr -> odlet z jižního Kypru: Tato varianta je nejméně přijatelná a můžete se vystavit problémům při odletu z kyperských letišť Larnaca nebo Paphos. Kyperské úřady Severokyperskou tureckou republiku neuznávají a tudíž vstup na Kypr přes letiště Ercan se bere jako ilegální.
2. Přílet na "jižní Kypr -> odlet ze Severního Kypru: Opačná cesta je možná bez větších problémů. Severokyperská turecká republika sice recipročně neuznává Kyperskou republiku, ale zahraničním návštěvníkům umožňuje opustit Severní Kypr skrz letiště Ercan nebo přístavy i v případě, že na ostrov vstoupíte přes "jihokyperská" letiště Larnaca nebo Paphos.
3. Přílet i odlet na/ze Severního Kypru: V tomto případě lze Kyperskou republiku navštívit bez obtíží, jste-li občany Evropské unie. Přechod hranice je možný oběma směry a pokud budete vaším místem příletu i odletu severokyperské letiště Ercan, můžete "jižní" Kypr navštívit na libovolně dlouhou dobu.

Aktuálně existuje 9 checkpointů pro přechod mezi Kyprem a Severním Kyprem. Všechny jsou otevřené 24 hodin denně a všechny můžou bez omezení využít všichni držitelé evropských pasů i zemí, se kterými má Kypr bezvízový styk.

Při pohledu na mapu si kromě Severokyperské turecké republiky povšimnete ještě dalších dvou oblastí, které Kyperská republika nekontroluje. Jedná se o britské zámořské území Akrotiri (západně od města Limassol) a Dekelia (východně od Larnacy). Spojené království si tato území ponechalo po vzájemné a dosud platné dohodě s Kyperskou republikou a na obou provozuje aktivní vojenské základny. Vstup/vjezd na britská území není nijak omezen a často není ani nijak označen. Neprojíždíte žádnou pasovou kontrolou.

Schengenský informační systém (SIS)

Od svého vzniku v roce 1995 se Schengenský informační systém stal nejpoužívanějším a nejrozsáhlejším systémem sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Poskytuje informace o hledaných nebo pohřešovaných osobách, nelegálních státních příslušnících třetích zemí a ztracených nebo odcizených předmětech. V průběhu let byl aktualizován o další funkce.

Dočasné Znovuzavedení Kontrol

Schengenská pravidla umožňují dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích v reakci na krize. Některé země EU tohoto ustanovení využily s odvoláním na bezpečnostní obavy, migrační toky nebo vypuknutí krize koronaviru v roce 2020. Parlament opakovaně kritizoval pokračování kontrol na vnitřních hranicích v schengenském prostoru s tím, že omezují volný pohyb a měly by být povoleny pouze jako krajní opatření.

Správa Vnějších Hranic EU

Dobře spravovaná vnější hranice EU je pro schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích nezbytná. Pomáhá včas odhalit hrozby, podporuje legální překračování hranic a umožňuje volný pohyb v rámci EU. Cílem strategie EU na období 2023-⁠2027 je posílit správu hranic a zároveň respektovat lidská práva.

Odpovědnost za správu vnějších hranic je sdílena mezi zeměmi EU a EU. Frontex je agentura EU, která spolupracuje s vnitrostátními orgány na ochraně hranic a boji proti přeshraniční trestné činnosti. Tato agentura koordinuje evropskou integrovanou správu hranic a buduje sílu 10 000 pracovníků na podporu ochrany hranic.

V dubnu 2023 EU rovněž reformovala svá migrační pravidla, aby byl schengenský prostor odolnější vůči budoucím krizím. Výzvy EU v oblasti řízení migrace vyvolaly značný vývoj v politice správy hranic. Patří sem například vytvoření nástrojů a agentur, jako je Schengenský informační systém, Vízový informační systém, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) nebo systém registrace vstupu a výstupu na vnějších hranicích schengenského prostoru.

Fondy EU pro Migraci a Bezpečnost

V usnesení přijatém v červenci 2021 Parlament schválil obnovený rozpočet Azylového, migračního a integračního fondu na období 2021-⁠2027, který byl navýšen na 9,88 miliardy eur. Fond přispívá k posílení společné azylové politiky, rozvoji legální migrace v souladu s potřebami členských států, podpoře integrace státních příslušníků zemí mimo EU a boji proti nelegální migraci.

Fond úzce spolupracuje s novým Fondem pro vnitřní bezpečnost (ISF) a zaměřuje se na boj proti přeshraničním hrozbám, jako je terorismus, organizovaný zločin a kyberkriminalita. Fond ISF byl rovněž schválen Parlamentem v červenci 2021 a jeho rozpočet činí 1,9 miliardy eur.

Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

Cestující, kteří nepotřebují vízum, budou v budoucnu před příjezdem do EU prověřováni pomocí Evropského systému pro cestovní informace a povolení (Etias), aby bylo možné odhalit zločince, teroristy nebo kohokoli jiného, kdo představuje riziko, ještě před jejich příjezdem do EU.