Krácení Dovolené při Nemoci: Výpočet a Podmínky v České Republice

Od 1.1.2021 došlo s novelou zákoníku práce k mnoha změnám, které se týkají dovolené zaměstnanců, zejména nároku na dovolenou a jejího případného krácení. Společně se na ně podíváme a srovnáme si je s tím, co platilo do konce roku 2020. Beze změny zůstal rozsahu práva zaměstnance na dovolenou v podnikatelské sféře. To znamená, že zaměstnanci soukromého sektoru mají pořád standardně nárok na čtyři týdny dovolené.

Základní Změny ve Výpočtu Dovolené

První zásadní změnou je, že se mění základní jednotka pro výpočet a čerpání dovolené. Tou není odpracovaná směna zaměstnance, ale odpracovaná týdenní pracovní doba. V praxi to znamená, že dovolená se již nepočítá na celé dny, ale na hodiny. Nárok na plnou výměru dovolené má jen ten zaměstnanec, který u zaměstnavatele odpracoval v pracovním poměru po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Důvodem této změny byl fakt, že zaměstnanci pracující v různých režimech rozvrhu pracovní doby mohli mít různý nárok na dovolenou (její délku), přestože odpracovali stejný počet hodin.

Na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok, je nyní snazší vypočítat. Stačí k tomu rozsah pracovní doby a délka nároku na dovolenou. Pokud by při výpočtu dovolené vzniklo desetinné místo (například u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby), zaokrouhluje se na celé hodiny směrem nahoru. Dovolenou zaměstnance lze krátit, jen podle skutečně zameškaných hodin.

Podmínky pro Krácení Dovolené

Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situaci, kdy je z nějakého důvodu zaměstnanci zkrácená dovolená, takže může čerpat méně dnů. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku. Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. To v případě 5denní pracovní doby odpovídá maximálně 100 dnům ročně.

Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.). Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené.

Neomluvená Absence

Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce.

Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zmeškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů. Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila.

Nemoc a Dovolená

Směna zaměstnance má délku 8 hodin, stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně. Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval.

Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.

Dlouhodobá Nemoc

Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec.

Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.

Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Příklad Výpočtu

Pokud tedy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce 14 týdnů, podmínka 12 odpracovaných týdnů je splněna. Zbývajících 38 týdnů roku je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. V organizaci je zákonná výměra dovolené 4 týdny a stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně. Základní nárok na dovolenou při odpracování celého kalendářního roku by tak činil 4 x 40 hodin = 160 hodin.

Zaměstnanec má ale nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Odpracoval 14 týdnů a z pracovní neschopnosti se mu jako výkon práce započítává dalších 20 týdnů (dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby).

Má tedy nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok odpovídající ((14+20) / 52 týdnů) *4 * 40 hodin týdně = 104,61 hodin dovolené, po zaokrouhlení směrem nahoru 105 hodin dovolené.

Vliv Dalších Faktorů na Dovolenou

Výpověď

Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.

Mateřská Dovolená

Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Zaměstnankyně odpracovala prvních 5 týdnů v roce, než nastoupila na mateřskou s jedním dítětem. Po ukončení mateřské nastoupila na rodičovskou. Jelikož se mateřská počítá v plném rozsahu 28 týdnů jako výkon práce, pro účely výpočtu nároku na dovolenou zaměstnankyně odpracovala 33 týdnů v roce. Z dalších 19 týdnů strávených na rodičovské dovolené se pro účely výpočtu nároku započítává plný rozsah 19 týdnů. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin týdně a výměře dovolené v rozsahu 4 týdnů ročně vzniká nárok na dovolenou v této výši:(28 + 5 + 19) / 52 * 4 * 40 = 160 hodin

Dovolená při Neplaceném Volnu

Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.

Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno (v organizaci s výměrou dovolené 4 týdny v roce a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně), nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši 10 / 52 * 4 * 40 = tj.

Příklady z Praxe

Příklad 1: Petr pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené. V září onemocní na 3 týdny a zamešká 120 hodin. Petra má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené.

Příklad 2: Erika pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené (160 hodin). Onemocněla 5. V daném roce odpracovala 22 týdnů, kvůli nemoci zameškala 30 týdnů. Protože odpracovala 12 a více týdnů, 20 týdnů z nemoci se jí počítá jako výkon práce. Neúplné hodiny se zaokrouhlují nematematicky nahoru. Erika má tedy nárok na 130 hodin dovolené.

Příklad 3: Jonáš byl celý rok 2025 v pracovní neschopnosti. Na dovolenou nemá nárok.

Další Důležité Informace

• Převod nevyčerpané dovolené: Nevyčerpanou dovolenou je možné převést do následujícího roku. Lze tak ale učinit pouze s dovolenou, která je nad rámec zákonem daných 4 týdnů.
• Karanténa a pracovní neschopnost: V případě karantény či pracovní neschopnosti se dovolená nekrátí. Od roku 2021 se obě situace započítávají jako výkon práce. To samé platí i pro rodičovskou dovolenou.
• Dovolená zaměstnanců ve veřejném sektoru: Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3, tedy všech těch, kteří namísto mzdy pobírají plat, činí 5 týdnů v kalendářním roce.

Kalkulačka pro Výpočet Dovolené

Chcete zjistit, kolik dní dovolené máte k dispozici? Používání kalkulačky pro výpočet nároku na dovolenou 2025 je velmi jednoduché. Stačí vyplnit počet týdnů dovolené, na které máte od zaměstnance nárok, váš týdenní úvazek v hodinách, počet odpracovaných týdnů u jednoho zaměstnavatele a nakonec ještě množství již čerpané dovolené v tomto roce. Poslední informaci je třeba uvést v pracovních hodinách, nikoli dnech.

Nárok na dovolenou vám přesně spočítá mzdová účetní vašeho zaměstnavatele.