Právní postavení a činnost honorárních konzulárních úřadů a úředníků ČR vychází z Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. 4. 1963, publikované ve vyhlášce č. 32/1969 Sb. Tento pro danou problematiku stěžejní mezinárodněprávní dokument vymezuje právní postavení a činnost honorárních konzulárních úředníků ve vztahu k přijímajícímu státu.
ČR nemá samostatný zákon o zahraniční (konzulární) službě, a proto ani právní postavení a činnost honorárních konzulárních úředníků nemají dosud oporu v žádné legislativní úpravě ČR. Z citované vídeňské úmluvy vychází interní předpis MZV ČR, kterým je Směrnice pro zřizování a činnost konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, schválená dne 31.3.2010.
Směrnice má interní povahu a upravuje postup MZV a zastupitelských úřadů v procesu zřizování, řízení a kontroly konzulárního úřadu (KÚ) vedeného honorárním konzulárním úředníkem (HKÚ). Směrnice má dvě přílohy, a to Statut honorárního konzulárního úředníka České republiky a Dotazník pro zájemce o funkci honorárního konzulárního úředníka České republiky. Statut je primárně určen pro HKÚ a vymezuje jejich postavení, povinnosti a výkon jednotlivých konzulárních funkcí.
ČR disponuje v současnosti v zahraničí funkčními HK, které dosahují počtu 170 (k dnešnímu dni 169 HK). ČR se řadí mezi státy, které stále více používají k doplnění své sítě zastupitelských úřadů instituce KÚ vedených HKÚ. Tento úředník není vyslaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR, ačkoliv jej ministr zahraničních věcí jmenuje, nýbrž se jedná o osobu sídlící v dané zemi.
V případě ČR může být HKÚ jmenován český občan nebo cizí státní příslušník, který má odpovídající kvalifikaci, zná místní poměry v okruhu uvažovaného konzulárního obvodu, požívá vážnosti, je morálně a trestně bezúhonný a jeho společenské postavení a finanční poměry skýtají záruku důstojné reprezentace ČR. HKÚ není tedy státním úředníkem ČR a výkon této čestné funkce je bezplatný.
HKÚ obvykle plní jen některé z řady konzulárních funkcí, jejichž výkonem může být pověřen. Tyto funkce jsou v zásadě zaměřeny na podporu vědeckotechnických, hospodářských, obchodních, kulturních, školských, sportovních a jiných styků mezi ČR a přijímajícím státem, dále na pomoc českým fyzickým i právnickým osobám při řešení případů vznikajících v obvodu působnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem. Jedná se např. o poskytování pomoci českým občanům, kteří se ocitli v nouzi, a o ochranu práv a oprávněných zájmů českých fyzických i právnických osob (v součinnosti se svým nadřízeným úřadem tak činí např.
Podnět ke zřízení HK v dané zemi a ke jmenování jeho vedoucího dává Ministerstvu zahraničních věcí ČR diplomatická mise ČR, resp. její vedoucí, na které se zájemci o funkci honorárního konzula obracejí. V souladu s ustanoveními výše citované Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z r. 1963, se jmenování a přijetí vedoucích konzulárních úřadů řídí zákony, předpisy a zvyklostmi vysílajícího, případně přijímajícího státu.
Jednání ve věci jmenování honorárních konzulů se vedou neveřejně, diplomatickou cestou mezi ministerstvy zahraničních věcí vysílajícího a přijímajícího státu. Vysílající stát žádá přijímající stát obvykle nejprve o tzv. předběžný souhlas s přijetím svého HKÚ. Pokud tento předběžný souhlas dostane, vystaví svému kandidátovi konzulský patent, ve kterém ministr zahraničních věcí sděluje a potvrzuje, že jmenovaná osoba byla pověřena výkonem konzulárních funkcí v konkrétně vymezeném konzulárním obvodu přijímající země.
Souhlas přijímajícího státu k výkonu funkce HKÚ se uděluje vystavením tzv. exequatur, které je samostatným dokumentem podepsaným zpravidla ministrem zahraničních věcí.
Funkce Konzulárního Úřadu
Konzulární úřad plní i další funkce uvedené v § 5 v rozsahu stanoveném ministrem podle § 4 odst. Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenována osoba, jejíž společenské postavení v přijímajícím státě, znalost poměrů v předpokládaném území, pro které bude konzulární úřad vykonávat svou činnost, úroveň vztahů se zástupci veřejné i soukromé oblasti, jakož i odborné znalosti a zkušenosti zaručují řádný výkon činností podle odstavců 2 a 3.
Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi ministerstvem a honorárním konzulárním úředníkem může stanovit finanční plnění, které získá konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem jako příspěvek na úhradu provozních nákladů, a bližší podmínky jeho poskytování. Správní poplatky vybrané konzulárním úřadem vedeným honorárním konzulárním úředníkem jsou do státního rozpočtu odváděny prostřednictvím zastupitelského úřadu, který dohlíží na výkon jeho činnosti, a to ve výši snížené o částku případného příspěvku podle odstavce 8.
Zastupitelské úřady zřizuje a ruší ministr zahraničních věcí České republiky (dále jen „ministr“) po projednání se státním tajemníkem ministerstva. Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odstavce 2 písm. g) v případě uvedeném v § 10 odst.
Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může být současně pověřen, aby zastupoval Českou republiku při mezinárodní organizaci. Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může vykonávat svoji funkci vůči přijímajícímu státu i z velvyslanectví zřízeného v jiném státě nebo z ministerstva. Vedoucího zastupitelského úřadu podle § 5 a 6 pověřuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.
Součinnost Ministerstva a Ostatních Orgánů
Ministerstvo, ostatní státní orgány a právnické osoby, kterým to ukládají jiné právní předpisy7), si poskytují za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky při výkonu zahraniční služby vzájemnou součinnost. Zahraniční službu podle § 11 odst. 2 písm. e) mohou vykonávat také zaměstnanci zařazení v organizační složce státu nebo státní příspěvkové organizaci zřizované ústředním správním úřadem nebo tomuto správnímu úřadu podřízené (dále jen „vysílající organizace“), pokud došlo k uzavření dohody podle § 12.
Za účelem podpory výkonu zahraniční služby může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny.
Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 4, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
Je-li státnímu zaměstnanci uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních a dalších vnitřních předpisů a z příkazů k výkonu služby v období 12 měsíců, odebere se mu přiznaná diplomatická hodnost a přizná se mu diplomatická hodnost o stupeň nižší. Pro účely opětovného přiznání odebrané diplomatické hodnosti se na doby výkonu zahraniční služby podle odstavce 4 hledí ke dni odebrání hodnosti jako na znovu zahájené. Diplomatickému nebo administrativnímu pracovníkovi lze propůjčit pro výkon služby v zahraničí diplomatickou nebo konzulární hodnost podle charakteru služebního nebo pracovního místa, na které je zařazen.
Konzulární Ochrana
Ministerstvo vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 písm. Konzulární ochrana16) je poskytována občanům České republiky, kteří se nacházejí v zahraničí (dále jen „občan“), a dále nezastoupeným občanům. Nezastoupeným občanem se rozumí každá osoba, která má státní příslušnost členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“), jenž nemá na území státu, který není členem Evropské unie (dále jen „třetí země“), své zastoupení.
Zastupitelský úřad poskytuje přiměřenou pomoc občanovi omezenému na osobní svobodě, pokud o to požádá. Zastupitelský úřad poskytne nezbytnou pomoc občanovi, který se stal obětí trestného činu, pokud o to požádá. Zastupitelský úřad poskytne pomoc občanovi, který se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby, pokud o to požádá a není schopen řešit svou situaci vlastními silami.
Zastupitelský úřad poskytne přiměřenou finanční nebo materiální pomoc, je-li to nezbytné, nelze-li pomoc získat jiným způsobem, a pokud se občan zaváže k úhradě nákladů vynaložených na konzulární ochranu, není-li dále stanoveno jinak. Závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje v případě mimořádné události, ledaže je s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřené závazek požadovat. Postup při poskytování konzulární ochrany v konkrétním případě určuje zastupitelský úřad.
Ministerstvo v rámci služby v ústředí provede vyšší ověření tuzemské listiny, kterou vydal v rámci své pravomoci a působnosti orgán České republiky, orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona, nebo právnická nebo fyzická osoba při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, nebo která byla před ním podepsána, a to připojením doložky ověřující pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na těchto listinách. Obdobně ministerstvo provede vyšší ověření opisu nebo kopie tuzemské listiny podle věty první, jejichž shoda s touto listinou byla ověřena podle jiného zákona29). Je-li podle zákona podmínkou vyššího ověření listiny podle věty první, jejího opisu nebo kopie ověření provedené orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem, provede ministerstvo vyšší ověření pouze tehdy, pokud doložka o ověření provedeném orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem je součástí takové listiny, opisu nebo kopie.
Ověřovací úkony podle odstavců 1 až 5 provádí konzulární úředník a honorární konzulární úředník, který složil zkoušku. Zastupitelský úřad může ve výjimečných případech, zejména při mimořádné události, přijímat od českých fyzických a právnických osob do úschovy peníze, cenné papíry, vkladní knížky, anebo listiny. Zastupitelský úřad chrání na území přijímajícího státu zájmy občanů ve věcech dědických v souladu s právním řádem přijímajícího státu a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Ochrana spočívá zejména ve zjišťování informací a v pomoci při obstarávání dokladů nezbytných pro vyřízení dědictví.
Na území třetí země je konzulární ochrana poskytována rovněž nezastoupeným občanům, a to za stejných podmínek jako občanům podle § 17 a § 19 odst. Žadatel o konzulární ochranu prokáže, že je nezastoupeným občanem, předložením svého cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1 nebo praktické ujednání podle odstavce 2, poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům se řídí ustanoveními těchto dohod nebo praktických ujednání.
Pokud zastupitelský úřad obdrží žádost o konzulární ochranu od osoby, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanem, nebo je informován o konkrétní mimořádné události, v níž se nachází osoba, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanem, neprodleně konzultuje ministerstvo zahraničních věcí členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem, nebo ve vhodných případech příslušný zastupitelský úřad členského státu a poskytne mu veškeré příslušné informace, které má k dispozici, zejména informace týkající se totožnosti nezastoupeného občana a možných nákladů konzulární ochrany. S výjimkou mimořádně naléhavých případů se tato konzultace uskuteční před poskytnutím pomoci.
Ministerstvo a zastupitelský úřad přijímají od jiných členských států informace o žádostech o konzulární ochranu podaných občany ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení. Zastupitelský úřad ve třetí zemi koordinuje své plány pro mimořádné události s ostatními zastupitelskými úřady členských států a s příslušným zastoupením Evropské unie s cílem zajistit, aby se v těchto situacích dostalo i nezastoupeným občanům účinné pomoci. Zastupitelský úřad a ministerstvo v případě mimořádné události úzce spolupracují s orgány ostatních členských států a Evropské unie, aby byla nezastoupeným občanům zajištěna účinná pomoc.
Zastupitelský úřad si od nezastoupeného občana vyžádá závazek, že členskému státu, jehož je státním příslušníkem, uhradí náklady na konzulární ochranu poskytnutou podle § 17 a § 19 odst. Pokud Česká republika poskytuje pomoc podle § 24 až 28 při mimořádných událostech, podává ministerstvo žádost o náhradu výdajů na konzulární ochranu poskytnutou nezastoupenému občanovi ministerstvu zahraničních věcí členského státu, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Tuto náhradu lze žádat i v případě, že nezastoupený občan nepodepsal závazek k úhradě podle § 29 odst.
V případě podle odstavce 1 ministerstvo vyzve dotčeného občana k uhrazení těchto nákladů. Obsahem zkoušky je ověření znalostí diplomatické praxe, konzulárních činností a právních předpisů týkajících se výkonu zahraniční služby, včetně mezinárodního práva a práva Evropské unie. Zkouška musí být vykonána nejpozději do jednoho roku od přijetí do služebního poměru podle odstavce 1. Zkoušku lze opakovat jednou. Státní tajemník ministerstva zařadí státního zaměstnance na jiné služební místo poté, co úspěšně složil zkoušku.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa v ministerstvu se kromě případů uvedených v § 24 odst. c) jde-li o volné služební místo v ministerstvu pro službu v zahraničí, které lze obsadit podle § 41 odst. Jde-li o volné služební místo uvedené v odstavci 1 písm. Na služební místo uvolněné v souvislosti se střídáním výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí nelze zařadit státního zaměstnance postupem podle § 70 odst.
Členy personální rady jmenuje a odvolává státní tajemník ministerstva. Členem personální rady může být jmenován rovněž státní zaměstnanec zařazený v jiném služebním úřadu nebo zaměstnanec jiného státního orgánu. Členem personální rady, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. Personální rada, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. a) a b), má 3 členy, v případě podle odstavce 4 písm. c) má 5 členů. Rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného k výkonu služby v ústředí vydá státní tajemník ministerstva na návrh personální rady v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným. Podmínky vyslání k výkonu služby v zahraničí na služební místa obsazovaná také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.
Před vysláním nebo po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí se státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu zařadí na překlenovací služební nebo pracovní místo, je-li to nezbytné k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a v zahraničí. Na překlenovací služební místo se státní zaměstnanec v ministerstvu dále zařadí v den následující po dni ukončení přerušení výkonu služby, nelze-li postupovat podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě. Na překlenovací pracovní místo se zaměstnanec v ministerstvu rovněž zařadí, nastane-li překážka podle § 52 odst.
Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, po dobu přerušení výkonu služby, po dobu neplaceného služebního volna, po dobu čerpání pracovního volna bez náhrady platu, po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky podle § 52 odst. K zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí může státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance. Státní tajemník ministerstva může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby nebo práce v zahraničí obsadit služební nebo pracovní místo v zastupitelském úřadu, označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou.
Státní tajemník ministerstva může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, vyžaduje-li to zájem České republiky. Pro vyslání zaměstnance v pracovním poměru za účelem předání agendy v zahraničí se použije § 37 odst. 1 věta první a § 37 odst. Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může urč...
Poskytování pomoci občanům ČR, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi, je jednou z důležitých činností, kterou zajišťují konzulární pracoviště zastupitelských úřadů ČR v zahraničí (dále jen „ZÚ“). Stavem nouze není, pokud jste přicestovali do zahraničí bez dostatečných finančních prostředků na cestu a pobyt. Nejedná se tedy o případy, při nichž by bylo nutno označit situaci dotčených osob za stav nouze ještě před jejich vycestováním do zahraničí. ZÚ vám poskytne pomoc, pokud jste se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby. podmínkou poskytnutí pomoci je, abyste v odpovídající míře kooperovali se ZÚ při řešení svého problému (vaše součinnost).
Poskytnutí informací, zprostředkování kontaktu na příslušnou instituci či společnost, například na zdravotní pojišťovnu, lékaře, policii, odtahovou službu, blízkou osobu pro převod finančních prostředků např. Další formou, v době elektronických bankovních služeb málo užívanou, je provedení tzv. doplňkového prodeje valut občanovi ze strany ZÚ, v rámci něhož vyplacení ekvivalentu vyplácené částky v cizí měně předchází potvrzené zaslání odpovídající sumy v Kč na účet Ministerstva zahraničních věcí ČR příbuznými či přáteli občana žádajícího o pomoc. V tomto případě je výše částky omezena pouze na sumu nutnou k zabezpečení dopravy občana do ČR a není možno ji použít např.
Existují i další, výjimečně využívané, možnosti jako je např. poskytnutí půjčky ve zcela mimořádných případech, kdy prokážete, že nelze na základě konkrétních okolností postupovat jiným, standardním způsobem. V případě ztráty cestovního pasu či občanského průkazu vám pak ZÚ může pomoc vydáním cestovního průkazu pro návrat do ČR. Cestovní průkazy mohou vydávat i některé honorární konzuláty (konzulární úřady vedené honorárním konzulárním úředníkem). Vždy, když nemůžete o své nouzi vyrozumět blízkou osobu, zaměstnavatele, pojišťovnu, advokáta apod.
Pokud ve třetí zemi nemá sídlo žádný ZÚ, můžete se obrátit na zastupitelský úřad jiného členského státu EU, který v dané zemi sídlo má, s výjimkou tzv. „honorárního konzulátu“ (konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem). Naopak český ZÚ (nikoliv český honorární konzulát) může v obdobné situaci poskytnout tuto formu konzulární ochrany nezastoupenému občanovi jiného členského státu EU. ověřitelné údaje o místě, kde se nacházíte a povahy nouze, nezbytné proto, aby vám ZÚ mohl zprostředkovat pomoc a vyhledal potřebné kontakty na místní orgány či služby, např. Doručování poštou většinou nebývá třeba. Je-li nutno k této formě konzulární ochrany zaslat zastupitelskému úřadu ČR (dále jen "ZÚ") nějakou dokumentaci poštou, může se tak učinit z ČR doručením na podatelnu Ministerstva zahraničích věcí nebo z ciziny přímo ZÚ.
Závazek k úhradě nákladů spojených s pomocí v nouzi musí být vždy opatřen vaším podpisem. Podatelna MZV ČR pro poštovní zásilky a e-podatelna pro datové zprávy a elektronickou komunikaci opatřenou zaručeným elektronickým podpisem jsou uvedeny na úřední desce MZV Ministerstva zahraničních věcí ČR. Díky pomoci zastupitelského úřadu ČR můžete vyřešit svou situaci a stav nouze v zahraničí pomine. Kdy se o nouzi ve smyslu konzulární ochrany nejedná, resp. Jako stav nouze nelze kvalifikovat situace, kdy do zahraničí odcestují občané na návštěvu známých, příbuzných či přátel nebo za účelem zjištění možnosti získání zaměstnání a kdy mají zajištěnu pouze cestu do zahraničí, nikoliv již návrat do ČR, resp. kdy cestují, aniž by byli vybaveni dostatečným množstvím finančních prostředků na cestu a pobyt, tedy i na návrat do ČR. Jedná se o případy, při nichž by bylo nutno označit situaci dotčených osob za stav nouze ještě před jejich vycestováním do zahraničí.
Zaregistrujte se v databázi cestovatelů DROZD. Může zastupitelský úřad České republiky poskytnout finanční prostředky např. ZÚ může v prvé řadě zprostředkovat pomoc, zejména kontaktováním vašich příbuzných či známých, kteří vám mohou zaslat finanční prostředky, např. Cestovní pas nikoliv, to není možné ani v ČR, kde se vydávají tzv. expresní pasy. Ale cestovní průkaz ano.Cestovní průkaz je "náhradním" cestovním dokladem k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty.
Pokud náklady nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, se kterou bylo sjednáno příslušné pojištění, náklady hradíte je vy, případně osoby blízké, a to zpravidla bankovním převodem příslušné částky. Řízení o převozu hospitalizované osoby do České republiky koordinuje pojišťovna, resp. její asistenční služba, z titulu pojistné smlouvy, nikoliv ZÚ. ZU to bezprostředně učinit nemůže. Může vám však v případě nutnosti zprostředkovat pomoc, zejména zjištěním ztraceného kontaktu na asistenční službu, kontaktováním vašich příbuzných či známých, kteří vám mohou poskytnout příslušnou částku či zajistit odtah vozidla. Zaslání finančních prostředků do ciziny provozují některé soukromé instituce v rámci své podnikatelské činnosti.
Mapa honorárních konzulátů České republiky.
Zanechat komentář