Konec rodičovské dovolené a další těhotenství: Jaké máte možnosti a na co máte nárok?

Končí vám čerpání rodičovského příspěvku a uvažujete o dalším dítěti? Otázky, které napadaly mazanou matku si ale často pokládají všechny maminky, které uvažují o dalším dítěti. Jaké máte možnosti? Nástup na mateřskou či na nemocenskou? Můžete jít na úřad práce?

Málokomu se podaří otěhotnět tak, že rodičovský příspěvek dočerpá a rovnou nastupuje žena na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství, PPM). Každopádně tyhle počty už jsou trošku vyšší dívčí. Určitě doporučuji konzultaci konkrétní situace s příslušným úřadem práce (ohledně RP).

Mateřská a rodičovská dovolená: Základní pojmy

Těsně před porodem a po něm mohou matky čerpat tzv. mateřskou dovolenou. Na ní navazuje rodičovská dovolená, jíž se mohou účastnit i otcové. Během tohoto období mohou čerpat různé dávky. Podmínky upravuje zákoník práce [1].

• Mateřská dovolená (§ 195 a násl. zákoníku práce): Zaměstnankyni (matce) přísluší v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená v délce 28 týdnů. Porodila-li zároveň dvě a více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou lze nastoupit od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. O poskytnutí mateřské dovolené nemusí zaměstnankyně zvlášť žádat. Stačí, aby zaměstnavateli oznámila nástup na mateřskou dovolenou na předepsaném tiskopise podepsaném ošetřujícím lékařem. Během mateřské dovolené je poskytována sociální dávka peněžitá pomoc v mateřství (PPM).
• Rodičovská dovolená (§ 196 a násl. zákoníku práce): Rodičovskou dovolenou je povinen zaměstnavatel poskytnout na žádost zaměstnankyně-matky po skončení mateřské dovolené a zaměstnance-otce od narození dítěte. Rozsah rodičovské dovolené si určuje rodič sám, nejdéle je však možné rodičovskou dovolenou čerpat do tří let věku dítěte. O rodičovskou dovolenou může požádat jak matka, tak otec dítěte. Rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně, rodičovský příspěvek však náleží vždy pouze jednomu z nich.

Doba, kdy berete rodičovský příspěvek, není totéž co doba rodičovské dovolené. Většinou se sice více či méně překrývají, ale vůbec to nemusí platit vždycky. Klidně můžete pobírat rodičovský příspěvek, a přitom rodičovskou dovolenou vůbec nečerpat. Nebo naopak: můžete být na rodičovské dovolené, přestože rodičovský příspěvek nedostáváte (třeba proto, že už jste celou částku vybrali).

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávka, která obvykle navazuje na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Stát ji vyplácí (vždycky jenom jednomu) rodiči malého dítěte, aby mu aspoň částečně nahradil výpadek příjmu v prvních letech rodičovství.

Rodičovský příspěvek má v dnešní době hodnotu 300 000 Kč (450 000 Kč pro vícerčata) a vy si jej rozdělíte na určité časové období.

Problém ovšem může nastat, když přijdete nečekaně do jiného stavu a vaše předchozí výpočty "nevycházejí". V létě má přijít v platnost novela, která má umožnit dočerpání rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte.

Návrat do práce po rodičovské dovolené

Návrat do práce je další možností pro těhotné na rodičovské dovolené. Těhotenství nemusí být překážkou ve vaší práci, ale jsou zaměstnání, kde těhotné nemohou pracovat (riziková práce v laboratořích, letušky atp.). Rovněž zaměstnavatel nemůže těhotné dát výpověď, tudíž můžete nastoupit na vaši původní pracovní pozici. Na novou pozici můžete nastoupit i těhotná, zaměstnavatel vás z tohoto důvodu nemůže odmítnout, bohužel nějaký důvod se vždy najde a může vás odmítnout z jiných zástupných důvodů.

Možnosti po skončení rodičovské dovolené

Pokud budete na konci rodičovské dovolené těhotná, ale do nástupu na mateřskou dovolenou bude ještě nějaká doba zbývat, nabízejí se tři možnosti:

1. Vrátíte se do práce, budete pracovat v souladu se svou pracovní smlouvou. Zaměstnavatel vám nemusí v době čerpání rodičovské dovolené držet vaši pracovní pozici, ale musí vás po jejím skončení zaměstnávat v souladu s pracovní smlouvou. To znamená zejména dohodnutým druhem práce a v dohodnutém místě výkonu práce. Nemůže vám tedy přidělit jinou práci, která by neodpovídala vaší pracovní smlouvě. Pokud takovou práci nemá a nedohodnete se na žádné změně pracovní smlouvy, jde o překážku na jeho straně a měl by vám až do skončení takové překážky (nebo až do nástupu na mateřskou dovolenou) platit náhradu mzdy. Propustit pro nadbytečnost, i kdyby existovala, vás z důvodu vašeho těhotenství nemůže. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu dosahovaného buď aktuálně, anebo dosahovaného před první mateřskou dovolenou. Vždy se využije vyšší z obou příjmů.
2. Do práce se nevrátíte, protože váš ošetřující lékař usoudí, že není vhodné, abyste pracovala, a vystaví vám neschopenku. Neschopenku bude doručena vašemu zaměstnavateli a až do nástupu na mateřskou dovolenou (nebo do ukončení pracovní neschopnosti, pokud o něm lékař rozhodne) budete dostávat nemocenské, pak přejdete na dávky peněžité pomoci. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu před prvním mateřstvím. Čerpání dávek nemocenského se na výši PPM nijak neodrazí.
3. Do práce se nevrátíte, protože se dohodnete se zaměstnavatelem na neplaceném volnu až do nástupu na mateřskou dovolenou. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu před prvním mateřstvím.

Pokud vám skončí rodičovská dovolená a vy ještě nebudete těhotná, ale chcete co nejdříve být, tak se budete vracet do práce jako každý jiný zaměstnanec. Platí totéž, co je výše uvedeno u varianty návratu do práce v těhotenství. Musí být vše dle pracovní smlouvy. Je zde pouze ten rozdíl, že by vám mohl zaměstnavatel dát výpověď pro nadbytečnost. Taková nadbytečnost by ale musela skutečně existovat.

Zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách.

Aby byla výpověď pro nadbytečnost platná a oprávněná, musí být splněny následující podmínky:

• Zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně a následně ji také provést.
• Mezi vaší nadbytečností a organizační změnou musí být přímá souvislost.

Bylo již mnohokrát soudem rozhodnuto, že přijetí jiného zaměstnance na totéž místo na dobu neurčitou nevytváří nadbytečnost a zaměstnavatel by tak legálnost výpovědi neustál. Jde ale o situaci, kdy byste u soudu napadla žalobou neplatnost výpovědi.

Pokud byste dostala platnou výpověď, započne výpovědní doba běžet dnem doručení výpovědi. Výpovědní doba trvá dva měsíce. Pokud byste v období běhu výpovědní doby otěhotněla, výpovědní doba by se tak zastavila a neběžela by po všechny ochranné doby, tedy v době těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. V době, kdy byste mezi rodičovskou dovolenou a mateřskou dovolenou čerpala řádnou dovolenou, by výpovědní doba opět běžela. Po započetí rodičovské dovolené by se opět zastavila. Není důležité, zda byste v průběhu výpovědní doby o svém těhotenství věděla, podstatné je datum, které ošetřující lékař stanoví jako počátek těhotenství.

Je důležité vědět, že u výpovědi z vaší strany či při uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru tento efekt nenastává a k ukončení pracovního poměru dojde vždy.

Pracovní smlouva na dobu určitou

Jestliže jste měla pracovní úvazek na dobu určitou a ten při těhotenství či péči o předešlé dítě skončil, tak nejspíš mít nárok nebudete a nastoupíte rovnou na rodičovský příspěvek.

Zaměstnankyně, které měly při prvním těhotenství pracovní smlouvu na dobu určitou, která byla ukončena v průběhu mateřské nebo rodičovské dovolené s 1. dítětem, by musely stihnout nástup na 2. mateřskou dovolenou (nikoliv porod 2. dítěte) do 180 dní od skončení pracovního poměru. 180 dní totiž trvá tzv. zákonná ochranná lhůta.

Pokud by váš pracovní poměr skončil a vy jste těhotná nebyla, bez vzniku nového nemocenského pojištění (při novém zaměstnání nebo při založení živnosti s dobrovolným pojištěním) vám již nárok na novou PPM nevznikne a budete mít ode dne narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek (RP).

OSVČ a další těhotenství

OSVČ mají získání nároku na PPM bohužel opět dost složitější, takže se musí opravdu snažit, aby se jich 2. mateřská znovu týkala. Zklamáním je, že se na nějaké 4. narozeniny ani 180 dní „čehokoliv“ v případě OSVČ moc nehraje. Jestli se tedy nechcete u druhého dítěte spokojit pouze s rodičovským příspěvkem, musíte si znovu , často od nuly, pohlídat splnění zákonných podmínek pro nárok na PPM.

Jestliže jste měla pracovní úvazek na dobu určitou a ten při těhotenství či péči o předešlé dítě skončil, tak nejspíš mít nárok nebudete a nastoupíte rovnou na rodičovský příspěvek.

Přesto se tu jeden #mazanytip nabízí, a to pro situaci, kdy chcete mít status vedlejší OSVČ 2x (nebo s 3. dítětem klidně 3x) za sebou, nepřetržitě. Zadaří se tehdy, když stihnete nástup na mateřskou dovolenou s 2. dítětem (máte-li na ni nárok) nebo porod 2. dítěte (nemáte-li nárok na PPM) nejpozději do 4. narozenin prvorozeného potomka. Takové spekulace se vyplatí zejména těm maminkám, které si vlastním podnikáním vydělají maximálně tzv.

Mazanou matku zajímalo, do kdy by nejpozději měla otěhotnět, aby stihla nástup (6 týdnů před plánovaným porodem) na mateřskou dovolenou do 4. narozenin druhého dítěte, a zároveň od kdy si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění, aby na PPM měla v této situaci nárok. Vypočetla následující:

• 9 měsíců = 280 dní těhotenství
• 6 týdnů = 56 dní do porodu = 4. narozeniny prvního dítěte
• 270 dní dobrovolná účast na nemocenském pojištění (před nástupem na mateřskou)
• 270 + 56 = 326 dní před termínem porodu
• 326 - 270 = 46, k nemocenskému pojištění se musí přihlásit nejméně o 46 dní dříve než by hypoteticky vycházel termín početí 2. dítěte, v reálném životě tedy alespoň 2 měsíce před tím, než se o druhé dítě budou vůbec „snažit“.

Aby maximálně využila výhod statusu vedlejší OSVČ, musela by zároveň podruhé otěhotnět nejpozději 224 dní před čtvrtými narozeninami prvního potomka (= 3 roky a 141 dní).

Maximální možnou výši plateb na nemocenské pojištění má každý jinou. Tuto částku zjistíte buď na 2. straně posledního Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Poslední znamená za předchozí ukončený kalendářní rok. Nebo můžete zavolat vaší referentce na OSSZ.

Ještě mě napadl příklad, kdy má maminka stále pracovní smlouvu v „předchozím“ zaměstnání, ale začala během mateřské nebo rodičovské navíc podnikat jako OSVČ (vedlejší). V tomto případě se řídí úplně prvním odstavcem. Nárok na mateřskou bude mít vyřešený na základě nemocenského pojištění ze zaměstnání.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - náleží v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.

Pokud vám z jakéhokoliv důvodu nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, budete moci čerpat (ode dne porodu) rovnou rodičovský příspěvek. Ve stejné měsíční výši jako na předchozí dítě. Celkem 350 000 Kč pro děti narozené od 1.1.2024.

Podmínka pro stanovení denního vyměřovacího základu

Pokud se během pobírání rodičovského příspěvku rodina rozroste o dalšího potomka. A nestihla by tak vyčerpat stávající dávku do zákonem stanovené celkové výše (Tedy 300 tis., u vícerčat 450 tis. korun = platí pro děti narozené do 31.12.2023. Nebo 350 000 Kč/525 000 Kč pro miminka narozená od 1.1.2024), vyplatí Úřad práce ČR zbývající část rodičovského příspěvku najednou. Tato výplata proběhne AUTOMATICKY poté, co rodič úřadu oznámí narození nového nejmladšího dítěte. Podmínkou jednorázové výplaty částky je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ,..“. - zdroj web uradprace.cz ke dni 2.8.2021.

Dávky z nemocenského pojištění

Tyto dávky mohou čerpat jen lidé, kteří byli v době nástupu na dávku nemocensky pojištěni (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění zároveň musí trvat minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na dávky, jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, a to alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku a současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se týká žen, které byly ke dni ukončení zaměstnání těhotné. Více informací najdete na webu České správy sociálního zabezpečení [2].

Další dávky z nemocenského pojištění:

• Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) - dávka poskytovaná zaměstnankyním, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením poklesl jejich započitatelný příjem.
• Otcovská - náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Dávky státní sociální podpory

Rodiče, kteří pečují o malé dítě, mohou čerpat i další dávky. K nim patří zejména rodičovský příspěvek a v určitých situacích mají nárok i na porodné.

Práce během mateřské/rodičovské dovolené

Zaměstnankyně i podnikatelky mohou za určitých podmínek pracovat. Zaměstnankyně mohou pracovat, ale nikoliv v tom zaměstnání, ze kterého jim dávka náleží. Podnikatelky (OSVČ) nemusí svou činnost ukončit ani přerušit, jen ji nesmí vykonávat osobně, ale pouze prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob.

Během doby mateřské podnikatelky neplatí zálohy na důchodové ani sociální pojištění, protože mateřská a následná péče o dítě až do 4 let se započítává do doby potřebné pro nárok na starobní důchod.

Pokud žena nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné a dlouhodobé onemocnění, pro které byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou, může o PPM místo ženy žádat manžel nebo otec dítěte, a v tomto případě i v období šestinedělí.

Pokud ženě na mateřské onemocní druhé dítě (na které nepobírá PPM), nevzniká jí nárok na ošetřovné (neboť má finanční příjem zajištěn z mateřské). O ošetřovné však může v případě potřeby žádat např. její manžel nebo otec dítěte, je-li nemocensky pojištěný.

Po ukončení pobírání PPM má žena nárok na proplacení dovolené ze zaměstnání, která jí za tu dobu vznikla, případně i dovolené nevybrané před nástupem na PPM.

Po ukončení pobírání PPM může zažádat Úřad práce o navazující dávku státní sociální podpory, tzv. rodičovský příspěvek.

Péče o dítě je pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na důchod hodnocena až do 4 let věku dítěte, tzn. že „mateřská“ je náhradní dobou pojištění. Pro výpočet důchodu je tato doba tzv. vyloučenou dobou, což znamená, že nemá negativní vliv na výši důchodu.