Klub českých turistů (KČT) je zájmové sdružení turistů, které vzniklo v roce 1888 za Rakousko-Uherka a působí dodnes v České republice. Klubu předcházel "Spolek českých turistů v Praze", ze kterého vznikl Klub českých turistů.
Založení a První Léta (1888-1918)
Klub českých turistů byl založen na valné hromadě 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy za účasti 48 členů. Iniciátory byli nadšenci v čele s Dr. Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Dr. Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským.
Za předsedu byl zvolen známý cestovatel a veřejný činitel Vojtěch Náprstek na první výborové schůzi 14. června 1888. Ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889.
Měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na skupinu osob, soustředěnou kolem Kurze a Pasovského (plaketa s jeho jménem je dnes nejvyšším vyznamenáním KČT). Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. V lednu 1889 vychází první číslo Časopisu turistů, jehož redakci převzal profesor Dr.
Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. Už v roce 1911 bylo v okolí Prahy 380 km značených tras.
Klub Československých Turistů (1918-1938)
Po založení Československa v roce 1918 došlo k přejmenování původního Klubu českých turistů a rozšíření jeho působnosti na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Dne 13. listopadu 1918 byl Ústředním výborem KČT rozhodnuto jej přejmenovat na Klub československých turistů. Jeho prvním předsedou byl Jiří Guth-Jarkovský, který byl od roku 1915 předsedou předchozího Klubu českých turistů. O rok později vznikl v Bratislavě odbor KČST Bratislava, pak následovaly na Slovensku odbory další.
Po vzniku samostatného Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů, rozšířila svou činnost, stala se masovou zájmovou organizací. Už v letech 1920-1925 bylo investováno přes 9 milionů Kč na stavby, pozemky, značení, vybavení, opravy a další. Vrchol stavební činnosti Klubu československých turistů proběhl v letech 1928-1933. V roce 1938 vlastnil klub 121 hotelů, chat, restaurací a útulen ve své správě. Dalších 28 bylo najatých.
V květnu 1920 valná hromada KČST přijala nové klubové stanovy, došlo ke vzniku žup. V následujících letech klub začal s intenzivním vyznačováním cest i na Slovensku, začal zde budovat síť turistických chat. V roce 1924 provozoval 45 chat a útulen, pečoval o 15 rozhleden, 18 hradů a jejich zřícenin. O rok později založil své Turistické nakladatelství, začal organizovat plesy a jiné zábavy.
V roce 1926 prošla organizace svou první krizí. Byl to důsledek obrovského nárůstu investičních projektů a zajištěných závad kolem jejich financování. Po vnitřních sporech rezignoval téměř celý ústřední výbor včetně předsedy Guth-Jarkovského, k výměně došlo i v redakční radě časopisu Turista. Novým předsedou KČST se stal J. V. Blahoslav (předseda Nejvyššího soudu). Krátce poté jej vystřídal senátor Dr. Emanuel Hrubý, který vytrval v předsednictví 10 let a dovedl klub k absolutnímu vrcholu v počtu členů, chat, rozhleden. Nastolil pevný řád v oblasti hospodaření a docílil uznání klubu v československé společnosti.
Období Protektorátu a Poválečné Roky (1939-1989)
Svou existenci s původním názvem spolek zčásti obnovil na území Protektorátu Čechy a Morava po ztrátě pohraničí, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939. Zřejmě nejvýraznějším prvkem činnosti klubu byla v období okupace aktivizace Dorostu KČT. Takzvaná „Káčata“ se stala úkrytem po velkou část oddílů mládežnické organizace Junák, kterou nacisté na podzim roku 1940 úředně rozpustili.
Po zániku Československa se v lednu roku 1939 opět slovenští turisté odtrhli a založili si svůj Klub slovenských turistov a lyžiarov (KSTL), který existoval do roku 1949. KČST tak formálně přestal existovat, činnost obnovil KČT. Po roce 1945 byla obnovena činnost Klubu českých turistů, avšak dříve, než mohlo dojít k znovuobnovení KČST, byla uplatněna koncepce jednotné tělovýchovy.
Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV.
V letech 1948 až 1990 existoval jako Svaz turistiky v rámci celostátní organizace Československý svaz tělesné výchovy a sportu.
Obnovení Činnosti Po Roce 1989
Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Po roce 1989 obnovil svou činnost Klub českých turistů a někdejší KČST obnoven nebyl. Některé kluby (např. Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě a Bezručovu chatu na Lysé hoře v Beskydech, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově.
Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, a chatu Pod Studničnou. Od 23. Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let. Dne 24.
Na celostátní konferenci KČT ve dnech 26.-27. března 2022 bylo zvoleno nové vedení KČT. Předsedou se stal Jiří Homolka, místopředsedy se stali Ladislav Macka a Ladislav Jirásko. Po náhlém úmrtí Jiřího Homolky v srpnu 2024 se předsedou stal ing.
Organizační Struktura a Aktivity
V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s pětičlenným předsednictvem a Ústřední kontrolní komise KČT. Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky, mototuristiky, turistiky na koni, speleoturistiky aj. Ústřední sekretariát KČT je v od července 2012 v Praze 1, Revoluční 8. Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM). Každá z oblastí má pod sebou desítky odborů.
Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, s.r.o.) vydává opakovaně číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr. V roce 2012 byly do Síně slávy české turistiky slavnostně uvedeny další osobnosti a kluby spjaté s historií klubu. Tato akce spojená s konáním Konference KČT se konala podeváté od roku 2004. Oceněni byli tentokrát dne 31.
Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj. V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika). K 1. lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras.
Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni.
KČT TJ Divadlo J. K. Tyla v Plzni
Historie zrodu Klubu českých turistů TJ Divadlo J. K. Tyla v Plzni sahá až do roku 1968, kdy vznikla zakládající skupina, kterou tvořili pánové Oldřich Wieser, František Moser a Karel Klátil (Wi-Mo-Kla). Předsedy KČT při TJ DJKT v Plzni byli Josef Nechutný, Oldřich Wieser a od r. 1990 Karel Klátil.
Členská základna, čítající bezmála sto členů, byla složena z pracovníků divadla, vč. zaměstnanců divadla Alfa, členů Klubu přátel divadla a dalších zájemců z řad občanů (učitelů, lékařů atd.), z nichž někteří jsou členy dodnes. Těžištěm činnosti však byla aktivní turistika, a to pěší a vodácká, jejímž předsedou byl František Koubek. K tradičním turistickým výletům s kulturně poznávacím zaměřením patřil například „Pochod po stopách slavných“, zaměřující se na významné kulturní osobnosti spjaté s Plzní. K oblíbeným patřily přechody Šumavy nazvané „S batohem šumavskými hvozdy“, lyžařské zájezdy či akce vodáků. Velkou účast vždy zaznamenaly Celostátní srazy turistů (v r. 1977 v Domažlicích a v r. 1989 v Anníně). Klub se každoročně pořadatelsky podílel na Jarním či Podzimním setkání turistů Plzeňska atd. V době prázdnin šlo o týdenní hvězdicové akce do zajímavých oblastí, zejména do slovenských hor (Vysoké Tatry, Slovenský ráj atd.).
Legendou v oblasti turistiky je pan František Moser. Opomineme-li šedesátiletou neúnavnou činnost a veškeré jeho celostátní aktivity, včetně špičkových funkcí v ústředních turistických orgánech, je nezbytné zdůraznit především jeho práci pro kraj. V letech 1975 až 1990, kdy byl předsedou Krajského výboru KČT, inicioval a uspořádal řadu významných turistických akcí, vydal brožuru Pěší turistika a Sborník Západočeské turistiky. V r. 1998 mimo jiné v Plzni řídil republikovou akci „Za posledním puchýřem“. Do historie se pak zapsala zcela ojedinělá událost konaná v Plzni, za aktivní účasti celého odboru pod vedením této mimořádné osobnosti, a to „9. světová turistická olympiáda IVV 2005“.
Od r. 2000 nese klub oficiální název Klub českých turistů Divadlo Plzeň, o. s., jehož předsedkyní je (od r. 2002) dlouholetá členka paní Jitka Moserová. I ona pokračuje v odkazu svého manžela a práci pro klub věnuje mnoho času. Také ostatní členové výboru a současně cvičitelé jsou velmi aktivní. Značné zásluhy na přípravě výletů, a zejména na pečlivém vedení účetnictví má Milena Balousová ml. Precizní přípravou akcí se vyznačují dlouholetí členové Miloslav Pelíšek, Vladimír Kohout, Jana Bílková a Jindřich Kňourek. Mnoho krásných výletů během let připravila i paní Alena Vyšehradská. Pro šumavskou přírodu nás vždy dokázal nadchnout velký znalec Šumavy pan Jiří Kerndl, který také chystal Mikulášské vycházky do okolí. Bohatými turistickými zkušenostmi nově přispívá nadšená cestovatelka paní Alena Bulková.
Během loňského roku 2022 jsme rovněž navštívili mnoho zajímavých míst. Šlo o šedesát jednodenních akcí s průměrnou délkou jedenácti kilometrů. První lednový den začal každoročním „Novoročním pochodem z Bolevce do Bolevce“, po kterém následovala pestrá škála našich specifických výletů, jako např. „Tajně za velikonočním vajíčkem“, Špekáček na zřícenině (Gutštejn, Lopata atd.), tradiční prvomájové zájezdy (např. Žatec, Louny, Panenský Týnec) včetně týdenních pobytů (Českolipsko a Jizerské hory).
Pravidelné sobotní vycházky zpravidla končí posezením v restauracích či cukrárnách. Hodnocení roku probíhá vždy při výroční členské schůzi v plzeňském Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM, z. Členové Klubu českých turistů Divadlo Plzeň, o. s., jsou velmi všestranní lidé, se širokým zájmem o různé sportovní aktivity či kulturní dění.
KČT FN Plzeň
Turistická aktivita zdravotníků FN má dlouholetou tradici, odborová organizace pořádala prozaměstnance každoročně pobyty na Slovensku s turistickým programem. V r. 1978 přišel doc. MUDr. Přemysl Paichl, CSc. s návrhem na založení turistického odboru ČSTV.
Začátkem roku 1979 zahájila činnost Jednooborová tělovýchovná jednota při FN s počtem 17 mužů a 35 žen, celkem tedy 52 členů. Z původních zakládajících členů zůstalo 13 osob dodnes. Na ustavující schůzi byl předsedou zvolen Doc. Dr. Paichl, CSc., místopředsedkyní se stala Růžena Harlassová, která před tím úspěšně organizovala zájezdy odborové organizace.
Od samého začátku se turisté FN zapojili do soutěže o titul VZORNÝ oddíl a plnili nejen podmínky výkonnostní turistiky, ale i pracovali na zvelebení okolí svého působiště. Jejich úsilí bylo oceněno diplomem ČSTV I., II. a III. stupně.
Řada z nás splnila podmínky Oblastních odznaků a získala bronzový odznak TURISTA. V posledních letech jsme splnili podmínky oblastního odznaku PLZEŇSKO, ROKYCANSKO, ZLATONOSNÁ OTAVA a pokračujeme v plnění RADBUZA, ÚHLAVA a ÚSLAVA pod vedením aktivní cvičitelky a členky výboru Evy Schusové.
V r. 1985 jsme přišli s nápadem začít i s organizováním turistických akcí pro veřejnost - 1. ročník (9.3.1985) tehdy pochodu k MDŽ, později vtipně přejmenován na Pochod pro Muže, Děti, Ženy. Účastníci pochodu v cíli obdrželi mimo diplomu barevný odznak nebo srdíčko. Od r. 1992 podle prvního jarního dne se nazývá tato akce Jarní pochod. Počet účastníků byl od 150 až po 526.
Mimo vlastních akcí jsme ve spolupráci s odborem turistiky DJKT organizovali Pochod pro starší a pokročilé a několik let jednu etapu Od konečné ke konečné. Léta pomáháme při významné plzeňské novoroční turistické akci Z BOLEVCE DO BOLEVCE.
Školení pro cvičitele absolvovalo 20 členů, v současnosti je aktivních 8. Podílí se na vedení vycházek včetně jejich přípravy.
135. Výročí KČT
Klub českých turistů začal slavit sto pětatřicet let své existence. V červnu 1888 ho založilo několik nadšenců a prvním předsedou byl cestovatel Vojtěch Náprstek. Klub vybudoval síť značených stezek a řadu rozhleden a turistických chat.
V období druhé světové války a následné komunistické totality byl součástí jiných organizací, samostatně působí zase od roku 1990 a dnes má přes 33 tisíc členů. Krásné narozeniny oslavili turisté o víkendu 2. až 4. června několika pochody a následným setkáním v šumavských Prášilech.
„Náš klub přináší do celé republiky turistické značky. Po celé Evropě se říká, že turistické značení je nejlepší právě v Čechách. A naši členové, kromě toho, že tráví volný čas produktivně v přírodě, se také neustále vzdělávají,“ uvedl Zdeněk Cabalka, místopředseda KČT.
Do Prášil dorazili turisté ze všech koutů republiky. Na akci se potkali mimo jiné čtenáři a dopisovatelé klubového časopisu Turista. „Časopis stojí pevně na nohou. Dva roky jsme prodělávali a pak se najednou počet předplatitelů razantně navýšil. Nyní máme náklad asi 8 600 kusů,“ prozradil šéfredaktor časopisu Turista Ladislav Jirásko.
135. výročí založení svého klubu si turisté připomenou ještě na dalších místech. Hlavní oficiální oslava bude v pátek 9.
Přehled Významných Událostí a Osobností KČT
| Rok | Událost | Osobnost |
|---|---|---|
| 1888 | Založení Klubu českých turistů v Praze | Dr. Vilém Kurz st., Dr. František Čížek, Vratislav Pasovský, Vojtěch Náprstek |
| 1918 | Přejmenování na Klub československých turistů | Jiří Guth-Jarkovský |
| 1939 | Obnovení činnosti KČT na území Protektorátu | - |
| 1948 | Zrušení KČT a začlenění do ČSTV | - |
| 1989 | Obnovení činnosti KČT po Sametové revoluci | - |
| 2005 | 9. světová turistická olympiáda IVV v Plzni | František Moser |
| 2022 | Zvoleno nové vedení KČT | Jiří Homolka, Ladislav Macka, Ladislav Jirásko |
Zanechat komentář