Kdy se proplácí dovolená při mateřské dovolené v České republice

Kolem čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené koluje řada otázek. Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené.

Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv. Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce. Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou.

Žádost o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenou

Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.

Vzor žádosti o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené

V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem ......... Nicméně to neznamená, že by zaměstnankyně čerpala zároveň dovolenou na zotavenou a rodičovskou dovolenou. Z pohledu zaměstnavatele zaměstnankyně nejprve vyčerpá dovolenou na zotavenou a až poté nastoupí na rodičovskou dovolenou.

Jinak je to s čerpáním rodičovského příspěvku. Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv. Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Výpočet výdělku pro výplatu náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené

Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.

Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda (např. Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Zaměstnání během mateřské/rodičovské dovolené u jiného zaměstnavatele

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad

Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Dohody o provedení práce a pracovní činnosti

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Mateřská a rodičovská dovolená

Dalším často užívaným termínem je pojem rodičovská dovolená. Ta přichází do úvahy po vyčerpání mateřské dovolené a poskytuje se jako pracovní volno bez náhrady mzdy. Jedině v případě čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok čerpat dovolenou bez předchozího souhlasu zaměstnavatele. Musí však oznámit, že bude tuto dovolenou čerpat tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené.

Mzdové účtárny někdy na tyto zaměstnankyně zapomínají, když jim předtím téměř půl roku nevyplácely žádnou mzdu a prohlášení k dani jim k podpisu nepřipraví.

Výpočet závisí na tom, kdy zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nastoupí, resp. kdy ji bude končit (buď bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok v krácené výši, nebo na dovolenou za odpracované dny).

Příklady výpočtu nároku na dovolenou

Příklad 1: Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 7. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 12. 1. Přestože v roce 2012 půl roku fakticky nepracovala, bude jí náležet nárok na dovolenou za celý kalendářní rok. Za období 1. 1. až 12. 1.

Příklad 2: Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 9. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 3. Za rok 2012 má rovněž nárok na dovolenou za celý kalendářní rok.

Příklad 3: Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 11. 2012 nastoupí na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 5. Za rok 2012 bude mít nárok, jako v předchozích případech, na dovolenou za celý kalendářní rok. V roce 2013 bude do skončení její mateřské dovolené celkem 97 pracovních dnů včetně svátků, proto vznikne zaměstnankyni nárok na dovolenou počítanou za kalendářní rok.

Po vysvětlení výpočtu nároku na dovolenou se nyní vrátím k tomu, jak ji má zaměstnankyně vyčerpat po skončení mateřské dovolené. V prvé řadě musí o ni sama požádat a zároveň je vhodné, aby se již vyjádřila k tomu, v jaké délce bude čerpat neplacené volno z důvodu péče o dítě (tedy rodičovskou dovolenou).

Vrátím se nyní k výše uváděným příkladům s tím, že ve všech situacích bude mít zaměstnankyně dovolenou vyčerpanou před nástupem na mateřskou dovolenou z roku 2012 podle nároku, než na mateřskou dovolenou nastoupila. Roční výměra dovolené činí 4 týdny, tedy 20 dnů.

• ad Příklad 1: Zaměstnankyně má nárok na celkem 10 dnů dovolené za období 1. 7. až 31. 12. 2012 (6/12 * 20).
• ad Příklad 2: Zaměstnankyně má nárok na celkem 6,5 dne dovolené za období 1. 9. až 31. 12. 2012 (4/12 * 20), dále má nárok na 3,5 dne dovolené (2/12 * 20). Před koncem pobírání peněžité pomoci v mateřství požádá o čerpání dovolené v plné výši a zároveň o neplacené volno z důvodu péče o dítě do 3 let věku dítěte (rodičovská dovolená).
• ad Příklad 3: Zaměstnankyně má nárok na celkem 3,5 dne dovolené za období 1. 11. až 31. 12. 2012 (2/12 * 20). Za rok 2013 má nárok na dovolenou za kalendářní rok, tedy na 20 dnů. Podle zákoníku práce je povinen zaměstnavatel určit čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené.

S otázkami, týkajícími se mateřské dovolené, se setkáváme poměrně často. Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost o mateřskou dovolenou se podává na formuláři, který vám vydá váš ošetřující lékař - gynekolog. Ten také vyplní v části A tiskopisu předpokládané datum porodu, od něhož se odvíjí možný počátek mateřské dovolené. Následně stačí předat formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Vzor ale na internetu nehledejte. Napište nám a popište svůj problém. Naši specialisté váš případ posoudí a do 24 hodin vypracují návrh řešení. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.

V rámci péče o miminko máte nárok na 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se vypočítá jako součet hrubého příjmu vydělený počtem kalendářních dní (výpočet je obvykle z příjmu za posledních 12 měsíců, přičemž jsou zohledněny vyloučené dny, jako například doba nemoci apod.).

Ovlivnění výše mateřské dovolené je pak možné za předpokladu, že jste schopna ovlivnit výši svého příjmu. Teoreticky se můžete před otěhotněním či během těhotenství zažádat o vyšší plat nebo se nechat zaměstnat na jinou skvěle placenou pozici, které jste se doposud z nějakých důvodů vyhýbala.

Začátek mateřské dovolené se odvíjí od data porodu, které stanovil váš lékař. Šest až osm týdnů před takto stanoveným datem můžete odejít na mateřskou dovolenou. Délka mateřské se už roky nemění a tedy i v roce 2025 platí, že trvá při narození jednoho dítěte 28 týdnů. Prodloužení mateřské dovolené mohou docílit pouze matky dvou a více dětí. V takovém případě činí mateřská 37 týdnů. V případě, že by se dítě narodilo předčasně, ještě před oficiálním možným začátkem ze zákona, platí, že mateřská dovolená začíná tímto okamžikem.

Vzhledem k častému zaměnění pojmu mateřská a rodičovská dovolená se setkáváme i s dotazy na “tříletou mateřskou dovolenou” a “prodloužení mateřské na čtyři roky”. V tomto případě může jít ale výlučně o rodičovskou dovolenou, která po mateřské dovolené následuje. Po uplynutí určité doby může na mateřskou dovolenou nastoupit otec dítěte. Otec dítěte může převzít péči a čerpat peněžitou pomoc v mateřství od počátku sedmého týdne po porodu, pokud uzavře s matkou dítěte písemnou dohodu o převzetí péče. Nepleťte si tuto možnost ale s tzv.

Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte. Mateřská dovolená (na rozdíl od dovolené rodičovské) se z pohledu nároku na dovolenou považuje za výkon práce. Jste-li před nástupem na dovolenou v pracovním poměru, započítává se vám mateřská do odpracovaných dní a vzniká vám také nárok na řádnou dovolenou. Nezbytnou podmínkou je, že si o ni musíte sama požádat. Pro žádost není třeba dohledávat žádný speciální vzor. Stačí dodržet několik náležitostí. Žádost je nutné podat před nástupem na řádnou dovolenou, tj. nejpozději ke dni skončení mateřské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen vaší žádosti vyhovět.

Mateřská spadá do dávek nemocenského pojištění. Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná.

Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.

Plánujete využít otcovskou dovolenou, ale nevíte, jak dlouho trvá, kdo na ni má nárok a jak o ni požádat? Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství jsou klíčová témata pro nastávající rodiče i OSVČ. Možná přemýšlíte o tom, co vše bude jiné a jak moc se změní po porodu vaše finanční situace.

Neodpověděl vám článek na váš problém? Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.

Otěhotněla jsem v září 2016, a v roce 2017 jsem byla v práci 3,5 dne a pak na PN až do nástupu na mateřskou dovolenou, tj. 27.5 az do 8.11. Potřebovala bych vědět, kolik dní mi zaměstnavatel proplati, když jsem si zažádala o proplacení. Md=vykon prace.tzn. Za materskou mate narok na proplaceni cele dovolene.pred koncem materske poslete pisemne zadost o cerpani dovolene zamestnavateli. Mám plnou dovolenou za 2017, PPM mi končí v půlce ledna. Tak jestli žádat výslovně s uvedeným počtem dní a zá který rok nebo jen o čerpání? Poradíš? Ahoj, muzete mi, prosim, nekdo poradit? Nyni jsem na materske s druhym ditetem a budu zadat o cerpani dovolene. Nárok máš na celou dovolenou za kalendářní rok, ale pokud jsi zmeškala 100 a více směn/prac. V mem pripade je to tedy tak, ze vlastne z celeho kalendarniho roku mam „odpracovany“ pulrok, takze asi i te dovolene bude polovina, je to tak spravne?

Odesílám... Peněžitá pomoc v mateřství? Na co máte nárok? Výpočet peněžité pomoci v mateřství. Vše co potřebujete vědět o rodinných financích. Vše co potřebujete vědět o financích.

Výpočet a pravidla čerpání dovolené

Jak na výpočet dovolené, pravidla pro čerpání dovolené, žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené.

Poměrná část dovolené za kalendářní rok

Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce. Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.

Vliv překážek v práci na dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu: