Dovolená je jedním z nejdůležitějších práv zaměstnanců. Zákoník práce ve svém ustanovení § 211 přiznává zaměstnanci za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou. V zásadě až na zákonné výjimky (jako např. pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovních vysokých škol či zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je například stát, územní samosprávný celek, státní fond) činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Jen málokterý zaměstnanec ví, jak je to s dovolenou. Může zaměstnavatel nařídit dovolenou? Kdy máte na dovolenou nárok? Zaměstnanec, který odpracuje u svého zaměstnavatele celý kalendářní rok, má nárok na vyčerpání celé stanovené dovolené. Avšak zaměstnanec, který odpracoval u svého zaměstnavatele pouze určitou dobu kalendářního roku, nemá nárok na celou dovolenou, ale jen na její poměrnou část.
Rozhodující dobou pro uznání dovolené je minimálně 60 dnů trvání nepřetržitého pracovního poměru. Poměrná část dovolené je jedna dvanáctina vaší dovolené za každý celý odpracovaný kalendářní měsíc. Tato délka dovolené vám také náleží u nového zaměstnavatele, ale pouze v případě, že na sebe zaměstnání přímo navazuje.
Délka dovolené za kalendářní rok činí nejméně 4 týdny. Avšak jsou i výjimky, například u zaměstnanců státních podniků, obcí, kraje nebo rozpočtových a příspěvkových organizací platí, že mají v kalendářním roce nárok na 5 týdnů dovolené. Do této kategorie patří i pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří mají v kalendářním roce nárok na 8 týdnů dovolené.
Dovolená vám náleží i za odpracované dny. Zaměstnanci během kalendářního roku nemusí vzniknout nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část. A to z toho důvodu, že u stejného zaměstnavatele nepracoval minimálně 60 dní. K jejímu čerpání dochází podle písemného rozvrhu tak, aby mohla být využita vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na dovolenou.
Při čerpání dovolené je důležité přihlížet k provozním potřebám zaměstnavatele, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (například čerpání dovolené v létě rodičům s dětmi). Pokud je dovolená čerpána ve více částech, zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci nejméně dva týdny dovolené vcelku. Zaměstnavatel musí určenou dovolenou oznámit zaměstnanci minimálně 14 dní předem.
Určit ji přitom může, i když zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik dovolené. Učinit tak může ale pouze za situace, kdy se dá předpokládat, že zaměstnanec veškeré podmínky do konce roku, případně skončení pracovního poměru, splní. Pokud nastane situace, že zaměstnavatel musí zrušit svému zaměstnanci určenou dobu dovolené nebo ho z dovolené odvolá, je mu povinen nahradit veškeré náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.
Jestliže nastane situace, že zaměstnavatel nemůže dovolit svým zaměstnancům vyčerpat dovolenou v daném kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo z důvodů překážek na straně zaměstnance, je povinen ji zaměstnanci určit do 30. června následujícího roku. Dovolená musí být následně vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, má zaměstnanec právo určit si nárok čerpání dovolené a písemně jej oznámit zaměstnavateli minimálně 14 dní předem.
Hromadné Čerpání Dovolené (Celozávodní Dovolená)
Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Učinit tak může, jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Každopádně hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. Pokud tedy máte například práci u zvířat a váš zaměstnavatel chystá deratizaci prostor, může všem zaměstnancům nařídit právě hromadnou dovolenou.
Celozávodní dovolená se pojí zejména s továrnami a průmyslovou výrobou, která je u nás velmi rozšířená a týká se proto spousty z nás. Dost možná vám tento typ dovolené nevyhovuje. Bohužel se ale proti ní nemáte jak bránit. Celozávodní dovolená neboli hromadné čerpání dovolené je dovolená, která se týká všech zaměstnanců určitého provozu či firmy. Spočívá v tom, že se po dobu dovolené zastaví veškerá práce a zaměstnanci mají po tuto dobu nařízené volno. Takové volno může dostat buď celá firma nebo jen její určitá část (například specifická dílna či úsek).
Často se také celozávodní dovolená netýká např. O dovolené obecně říká zákoník práce to, že ji určuje zaměstnavatel se souhlasem odborů, a to na základě písemného rozvrhu čerpání dovolené. Měl by přitom brát v potaz i zájmy zaměstnanců. Zaměstnavatel by měl svým zaměstnancům umožnit vybrat si celou dovolenou za kalendářní rok a zároveň by měl zaměstnancům umožnit vybrat si jednu její část jako nejméně dva po sobě následující týdny.
Ale jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (např. z důvodu inventury, hloubkového úklidu, čištění strojů či oprav.). Hromadné čerpání dovolené nesmí přitom činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. S celozávodní dovolenou se můžete setkat zejména v různých továrnách a v různých průmyslových odvětvích, kde je potřeba pravidelná údržba, opravy či modernizace zařízení.
Celozávodní dovolená se často týká i různých uměleckých souborů, jako jsou baletní soubory nebo divadla. Jedná se obvykle o dobu letních prázdnin.
V případě celozávodní dovolené máte jednoduše jistotu, že dovolenou dostanete. V některých výjimečných případech je totiž možné, že vám dovolenou přesune váš zaměstnavatel do dalšího roku. V době celozávodních dovolených obvykle dochází k velkým úklidům, opravám a modernizacím. To znamená, že se vrátíte do čistšího a lépe fungujícího prostředí.
Pokud je celozávodní dovolená ve vaší firmě každoroční záležitostí, pravděpodobně má také jasně stanovené datum. Vy se proto v tomto případě stíháte na dovolenou s předstihem připravit. Problém ale může nastat pokud je celozávodní dovolená něco neobvyklého a zaměstnavatel ji oznámí jen pár týdnů předem. V tomto případě už vám mohou vzniknout problémy s plánováním toho, co budete o dovolené dělat.
Možná nejste fanoušci letních opalovaček a raději byste strávili 3 týdny někde v zimě na horách. V případě, že vy i váš partner máte v práci celozávodní dovolenou, mohou teprve nastat nepříjemnosti.
Jak z tohoto srovnání vyplývá, celozávodní dovolená s sebou nese spíše nevýhody než výhody. Bohužel jsou ale v tomto zákony jasné a vy se musíte přizpůsobit svému zaměstnavateli. Přesto je ale téměř vždy možné domluvit se na nějakém kompromisu a zajistit si např. neplacenou dovolenou v jinou dobu.
Celozávodní dovolená je povinné hromadné čerpání dovolené, které může být nařízeno ve firmách, zejména v průmyslových a výrobních odvětvích, kdy je potřeba provádět údržbu, opravy nebo modernizace zařízení. Zaměstnavatel musí tento typ dovolené plánovat se souhlasem odborů a se zohledněním zájmů zaměstnanců. Zákoník práce stanoví, že celozávodní dovolená nesmí trvat déle než dva týdny (čtyři týdny pro umělecké soubory). Pokud zaměstnanec vyčerpal dovolenou, musí mu zaměstnavatel zajistit náhradu mzdy, pokud pro něj nemá práci.
Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Zaměstnanci musí být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku. V zájmu zaměstnavatele je, aby čerpání dovolené výrazně neomezilo provoz firmy. Zaměstnavatel však nemá zaměstnávat tak málo zaměstnanců, že dovolená v běžném termínu zcela ochromí chod firmy.
Náhrada za Dovolenou
Pokud čerpáte svou dovolenou, máte nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Může se stát, že už máte svou dovolenou pro daný rok zcela vyčerpanou. Nyní vám ale zaměstnavatel nařídil další dva týdny hromadné dovolené. Zaměstnavatel by vám měl v tomto případě přidělit nějakou práci. Pokud to ale není možné, pak má zaměstnavatel povinnost vám poskytnou náhradu mzdy, jejíž výše by měla odpovídat vašemu průměrnému výdělku. Není přitom možné, aby vám zaměstnavatel nařídil neplacené volno. Zorganizovat dovolenou je totiž jeho zodpovědnost a jedná se tedy o překážku na straně zaměstnavatele.
Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm.
Nevybranou dovolenou může zaměstnanec dostat proplacenou až při ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru.
Dovolená se proplácí jen při skončení pracovního poměru. Nevyčerpané dny volna vám firma musí proplatit. Peníze dostanete společně s poslední výplatou.
Dovolená ve Zkušební Době
Zkušební doba slouží k vzájemnému poznávání. Zaměstnanec má čas na to, aby si udělal jasno o tom, zda se mu ve firmě líbí a chce zde pracovat. A zaměstnavatel si zase může udělat obrázek o tom, jaký je zaměstnanec, jaká je jeho pracovní morálka, a jak do firmy zapadá. Zákon nestanovuje její povinnost, ale upravuje její délku trvání. U klasických pozic je maximální délka nastavena na tři měsíce. U vedoucích pozic pak šest měsíců.
Co se týče zkušební doby a celozávodního volna, i v tomto případě platí, že vám zaměstnavatel nemůže nařídit neplacené volno, ale musí vám najít nějakou práci nebo dát klasickou placenou dovolenou. Je totiž možné vybrat si dovolenou i před vznikem nároku.
Obecně platí, že nárok na dovolenou vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů. To plus minus odpovídá třem měsícům práce. To, jestli si během zkušebky budete moci vzít volno, záleží jen na domluvě se zaměstnavatelem. Jinými slovy: může, ale nemusí vám to umožnit. Možná však máte hodného šéfa, který vás na dovolenou pustí, i když jste ve zkušebce. Potom počítejte s jejím prodloužením.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).
Práva a Povinnosti Zaměstnance a Zaměstnavatele
Základní pravidla pro čerpání dovolené stanovuje zákoník práce. Ten v § 217 odst. 1 uvádí, že dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců.
Jako zaměstnanci máte právo minimálně na 4 týdny dovolené za rok. Státní zaměstnanci mají limity posunuté na 5 či 8 týdnů. Zároveň platí, že by vám měla být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku - možná je i individuální domluva.
Měl by tedy zvážit jeho rodinné poměry, zdravotní stav, případné studijní závazky a další faktory. Na druhou stranu je zaměstnavatel limitován i provozními možnostmi firmy.
Zákon naopak nestanovuje povinnost určit si dovolenou zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen při plánování dovolené zohlednit také oprávněné zájmy zaměstnance. To znamená, že by měl brát v úvahu například rodinnou situaci nebo preference zaměstnance, ale konečné slovo má vždy zaměstnavatel. Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně oznámit zaměstnanci termín čerpání dovolené alespoň dva týdny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
Pokud není dovolená poskytnuta najednou, musí minimálně jedna její část trvat alespoň dva týdny vcelku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále uvedeno jinak. musí určit čerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu).
Pro účely dovolené dále platí, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny (§ 218 odst.
Zaměstnavatelé vidí nevyčerpanou dovolenou opravdu neradi. Pokud neexistuje jiné řešení, jsou schopni vám zbylé dny přesunout do dalšího roku - k nevyčerpání muselo dojít v důsledku již zmíněných překážek ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. Čerpání převedené dovolené musí zaměstnavatel stanovit do 30. června, pokud tak neučiní, může si datum dovolené nahlásit sám zaměstnanec.
Pokud se rozhodnete, že nechcete dovolenou převádět, ale raději si necháte nevyčerpané dny proplatit, nechte si zajít chuť. Určování termínu dovolené je primárně v režii zaměstnavatele. Ve většině firem však můžete počítat s individuálním přístupem, kdy si můžete dovolenou sami určit.
Zaměstnavatel má právo plánovat směny a potřebují mít v provozu vždy dostatek lidí. Lidé si dovolenou plánují podle sebe a nadřízeného pak žádají o schválení. Může se však stát, že vám zaměstnavatel dovolenou jednostranně nařídí. A to i když s tím nesouhlasíte nebo se vám to nehodí. Pokud vám chce rozplánovat dovolenou na celý rok, tak alespoň jeden „úsek“ musí činit nejméně dva týdny v kuse.
Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak. Zaměstnavatel musí oznámit dovolenou minimálně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak). Pokud se nečerpá dovolená najednou, jedna její část by měla trvat nejméně dva týdny. Hromadná dovolená je možná například v případě celozávodní dovolené.
Existují i scénáře, kdy můžete termín dovolené ovlivnit nebo odmítnout. Jedním z takových případů je situace, kdy z vážných důvodů (nemoc či ošetřování člena rodiny) nemůžete vyčerpat dovolenou v době určené zaměstnavatelem. Dovolená vám nemůže být nařízena, ani když jste na mateřské či rodičovské dovolené.
Zároveň platí, že by vám měla být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku - možná je i individuální domluva. Měl by tedy zvážit jeho rodinné poměry, zdravotní stav, případné studijní závazky a další faktory. Na druhou stranu je zaměstnavatel limitován i provozními možnostmi firmy.
Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku. Do konce června pak musí zaměstnavatel nařídit čerpání této dovolené. Pokud tomu tak není, tak ji může zaměstnanec čerpat libovolně podle sebe. Stačí, když o tom informuje zaměstnavatele 14 dní předem.
Důsledky Porušení Pravidel Čerpání Dovolené
Pokud zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce.
Nejvyšší soud v roce 2024 řešil případ zaměstnance, který si vzal dovolenou nevyčerpanou v předchozím roce bez oznámení zaměstnavateli. Ten ho následně propustil pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanec se bránil žalobou, ale soud dal za pravdu zaměstnavateli.
Pokud zaměstnanec nesplní svou zákonnou povinnost písemně oznámit čerpání dovolené v dostatečném předstihu a nastoupí na dovolenou bez vědomí zaměstnavatele, může být jeho absence považována za neomluvenou a vést k ukončení pracovního poměru.
Tento případ ukazuje, jak důležité je dodržovat pravidla pro čerpání dovolené. Nezapomeňte si ji domluvit včas a vždy se řídit interními pravidly zaměstnavatele.
Tabulka: Délka dovolené v závislosti na zaměstnání
| Zaměstnání | Délka dovolené |
|---|---|
| Soukromá společnost | 4 týdny |
| Státní podnik | 5 týdnů |
| Zastupitelstvo obce | 5 týdnů |
| Pedagogický pracovník | 8 týdnů |
Zanechat komentář