Kdy Může Zaměstnavatel Zrušit Dovolenou: Práva a Povinnosti

Zrušit odsouhlasenou dovolenou nebo vás povolat předčasně zpět do práce jsou možnosti, na které má zaměstnavatel ze zákona právo. Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené svých zaměstnanců.

Pojďme si připomenout základní pravidla ohledně nároku na dovolenou a zjistěte, kdy může zaměstnavatel zrušit dovolenou, i tu, kterou již máte zaplacenou, nebo vás v průběhu dovolené z ní odvolat zpět do práce.

Kdo Rozhoduje o Termínu Dovolené?

Zaměstnanci si často myslí, že si „vybírají“ dovolenou. A že si ji plánují. Ale není při tom úplně neomezeným pánem. Má dopředu sestavit rozvrh dovolených. Když ve firmě působí odbory, měly by ten rozvrh schválit.

Jsou tu i další pravidla. Například, že by zaměstnanec měl mít aspoň dva týdny dovolené v kuse. Slovy zákona „je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele“ i „k oprávněným zájmům zaměstnance“.

Nejlepší samozřejmě je, když se obě strany ohledně dovolené dohodnou, všichni si vyjdou vstříc, jsou spokojení a případné ústupky jsou přijatelné. Nástup na ni musí oznámit zaměstnanci písemně a minimálně 14 dní předem.

Není tedy vhodné platit si ubytování, letenky nebo další výdaje, dokud nemáte v ruce od zaměstnavatele písemné potvrzení - souhlas s termínem dovolené. Nicméně, i když už máte písemné potvrzení, může nastat situace, kdy vás firma potřebuje.

Může Zaměstnavatel Zrušit Schválenou Dovolenou?

Právo zaměstnavatele zrušit zaměstnanci schválenou nebo dokonce nastoupenou dovolenou není v zákoníku práce na první pohled vidět. S možností změnit termín i už schválené dovolené nebo odvolat zaměstnance z dovolené už nastoupené tedy zákonodárce počítá - a musíme s ní počítat i my.

Zaměstnavatel však musí při rozhodování o dovolené respektovat oprávněné zájmy zaměstnance. Za ty se považuje například to, že když má děti ve školním věku, má se při plánování přihlížet k tomu, že děti mívají prázdniny a rodič nejspíš bude chtít volný čas trávit s nimi. Stejně tak je oprávněný zájem zaměstnance, když si naplánoval dovolenou na zotavenou, zvlášť pak s rodinou, nechat ho zotavit se.

Jinými slovy: zaměstnavatel by měl k takovému kroku, jakým je rušení už oznámené dovolené nebo dokonce odvolávání zaměstnance z dovolené zpátky do práce, přistoupit jenom tehdy, když je přítomnost pracovníka opravdu nezbytně nutná - provoz by se bez něj zhroutil, odešel by nejváženější zákazník nebo tak něco.

Krajní Případy pro Zrušení Dovolené

• Změna podmínek nebo okolností, za kterých bylo čerpání dovolené určeno.
• Ohrožení činnosti zaměstnavatele, které je vázáno na konkrétního zaměstnance.
• Situace, kterou nemůže vykonat jiný zaměstnanec, který si dovolenou zrovna nečerpá.

Aby zrušení dovolené zaměstnanci nebo jeho odvolání z dovolené bylo opodstatněné, musí tato potřeba být vyvolána vážnými náhlými provozními okolnostmi, jejichž řešení je vázáno právě na zaměstnance čerpajícího dovolenou. K takovému kroku však zaměstnavatel nemůže přistoupit svévolně, bezdůvodně.

Zaměstnavatel by měl své oprávnění zaměstnanci zrušit již určenou dovolenou nebo jej odvolat z probíhající dovolené využívat jen ve výjimečných případech, kdy se nečekaně změní podmínky či okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen, a to natolik zásadním způsobem, že by jinak mohla být ohrožena činnost zaměstnavatele.

Současně by mělo jít o situaci, kdy je plnění úkolů zaměstnavatele vázáno na konkrétního zaměstnance - jde tedy o provozní okolnosti, které se bez zaměstnance neobejdou.

Co Musí Zaměstnavatel Zaplatit Zaměstnanci Při Zrušení Dovolené?

Před snadným zrušením dovolené nebo nuceným návratem chrání zaměstnance i to, že všechny ztráty, které mu kvůli tomu vzniknou, jdou na konto zaměstnavatele. Náklady na cestu zpátky, třeba i z nejvzdálenější ciziny, stornovací poplatky, ale i lístky na koncert a podobně.

Pozor ale: nárok na proplacení výdajů má zaměstnanec jenom tehdy, když mu zaměstnavatel předtím dovolenou písemně schválil. Všechny náklady je samozřejmě potřeba doložit, takže si schovávejte doklady a stvrzenky.

Pokud má zaměstnanec dovolenou třeba na čtrnáct dní a zaměstnavatel ho potřebuje na první týden, takže na ten druhý týden dovolené by ještě mohl odjet či odletět, i tenhle náklad jde za zaměstnavatelem.

Mezi náklady, které je zaměstnavatel v takovém případě povinen nahradit patří:

• Stornovací poplatky cestovních kanceláří, hotelů či dopravců
• Náklady na pojištění
• Částky, které zaměstnavatel již uhradil za ubytování nebo zájezd
• Cestovní náklady zpět do místa bydliště nebo na pracoviště

V případě, že by se zaměstnanec na dovolenou ještě mohl vrátit, musí mu zaměstnavatel uhradit také zpáteční cestu.

Bohužel: kompenzaci za zkaženou dovolenou zaměstanci a jeho blízkým ale firma platit nemusí.

Základním předpokladem pro to, aby zaměstnavateli vznikla povinnost k náhradě nákladů, je, že dovolená na určený termín čerpání byla prokazatelně zaměstnavatelem schválena.

Výslovně je upravena povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Tuto alespoň částečnou satisfakci zaměstnance a ochranu proti zneužití práva zaměstnavatelem upravuje ust. § 217 odst. 3 zákoníku práce.

Jde-li o náklady, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit, jsou jimi zejména cestovní náhrady zpět do místa bydliště či pracoviště, stornovací poplatky cestovních kanceláří či dopravců, částky, které zaměstnanec uhradil za zájezd či ubytování, náklady na pojištění a další náklady, které s dovolenou souvisejí a je možné je prokázat, například prostřednictvím dokladů o úhradě.

Pokud se vám stane, že zaměstnavatel zruší schválenou dovolenou, posune termín schválené dovolené nebo vás z dovolené odvolá, je povinen vám zaplatit vzniklé náklady.

Zaměstnavatel může zaměstnance z dovolené odvolat nebo dobu čerpání dovolené změnit, důvody však zákon nespecifikuje. Je jasné, že tak zaměstnavatel nemůže činit bezdůvodně či svévolně. S tím je spojena povinnost zaměstnavatele kompenzovat zaměstnanci náklady, které mu z důvodu odvolání z dovolené vznikly.

Musíte Brát Šéfovi na Dovolené Telefon?

Dokud jste ještě v práci, je snadné vám do vlastních rukou doručit oznámení o tom, že už nařízená dovolená se bohužel musí zrušit. Jakmile jste ale na dovolené, neexistuje způsob, jak vám její zrušení oznámit - pokud nechcete.

Zaměstnanec na dovolené nemusí brát hovory na pracovním čísle. Nemusí brát vůbec žádné hovory, ba ani telefon si nakonec s sebou brát nemusí. Doporučeným dopisem ho pravděpodobně zaměstnavatel nedohoní, navíc kdovíkdy by došel.

Jiná věc je, že v praxi to samozřejmě bývá jinak: málokdo si troufne nezvednout šéfovi telefon nebo od něj nepřečíst zprávu.

Byť má zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené odvolat, zaměstnanec není povinen být v době čerpání dovolené k zastižení. Smyslem dovolené je odpočinek a načerpání sil k dalšímu výkonu práce.

Dovolená a Zákoník Práce

Klíčovým ustanovením k čerpání dovolené je § 217 zákoníku práce. Zaměstnavatel svým rozhodnutím stanoví konkrétnímu zaměstnanci určitý termín čerpání dovolené. O době, po kterou bude zaměstnanec dovolenou čerpat, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat alespoň s čtrnáctidenním předstihem, ledaže se dohodli na kratší době.

Zaměstnavatel přitom určuje čerpání všech druhů dovolené, a to v celém jejím rozsahu. Výjimkou je pouze situace podle ust. § 218 odst. 4 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel do 30. června následujícího roku neurčí zaměstnanci čerpání dovolené, na kterou mu vzniklo právo v předchozím kalendářním roce.

Zaměstnanec tedy s výjimkou uvedenou výše nemůže sám rozhodnout o nástupu na dovolenou. Podkladem zaměstnavatele k určení dovolené je písemný rozvrh čerpání dovolené. Podle něj je schopen s předstihem posoudit v jakých termínech a v jakém rozsahu bude možné zaměstnance na dovolenou uvolnit, a to tak, aby zaměstnanci stihli vyčerpat celý rozsah dovolené, na kterou jim v kalendářním roce vzniklo právo.

Způsob sestavení rozvrhu ponechává zákoník práce na konkrétní praxi u zaměstnavatele, stejně jako zda a jak mohou zaměstnanci o určité termíny žádat.

Důležité Body Zákoníku Práce

• § 217: Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené.
• § 218 odst. 4: Výjimka, kdy zaměstnanec může určit čerpání dovolené (do 30. června).
• § 217 odst. 3: Povinnost zaměstnavatele nahradit náklady při změně nebo odvolání z dovolené.

O určení dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat s alespoň čtrnáctidenním předstihem, ledaže se dohodli na kratší době. Zaměstnavatel určuje čerpání všech druhů dovolené a jedinou výjimkou z tohoto je, když zaměstnavatel do 30. června nestanoví vyčerpání dovolené, která je nevyčerpaná z předchozího roku.

Kromě této výjimky nemá zaměstnanec žádné právo určovat svou dovolenou, ale může pouze požádat zaměstnavatele, aby mu čerpání dovolené určil na konkrétní termín a v konkrétním rozsahu.