Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Zaměstnavatelé vidí nevyčerpanou dovolenou opravdu neradi.
Blíží se léto a už jste unavení, tak jste si naplánovali zaslouženou dovolenou. Ale ouha, váš zaměstnavatel vám vybraný termín neschválil. Bohužel, má na to nárok a musíte se mu podřídit. Jen málokterý zaměstnanec ví, jak je to s dovolenou. Může zaměstnavatel nařídit dovolenou? Kdy máte na dovolenou nárok?
Dovolená patří mezi nejdůležitější práva zaměstnanců, ale ne vždy si ji mohou naplánovat podle svých představ. Čerpání dovolené si za standardních okolností neurčuje zaměstnanec, ale je čerpána na základě nařízení zaměstnavatelem. Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance o čerpání dovolené, jde pouze o jeho dobrou vůli. Přesto v některých případech má i zaměstnanec právo si určit čerpání své dovolené.
Mnoho zaměstnanců si myslí, že o své dovolené rozhodují sami, ale podle zákoníku práce to tak není. Zaměstnavatel je tím, kdo určuje, kdy si zaměstnanec musí vzít dovolenou v daném termínu, a to s ohledem na provozní potřeby firmy.
Základní pravidla pro čerpání dovolené stanovuje zákoník práce. Ten v § 217 odst. 1 uvádí, že dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců.
Nárok na Dovolenou
Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.
Délka dovolené za kalendářní rok činí nejméně 4 týdny. Avšak jsou i výjimky, například u zaměstnanců státních podniků, obcí, kraje nebo rozpočtových a příspěvkových organizací platí, že mají v kalendářním roce nárok na 5 týdnů dovolené. Do této kategorie patří i pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří mají v kalendářním roce nárok na 8 týdnů dovolené. Pokud pracujete ve vybraném zaměstnání spojeným s prací v podzemí či na jinak obtížné pozici, máte nárok na dodatečnou dovolenou.
Zákoník práce ve svém ustanovení § 211 přiznává zaměstnanci za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou. V zásadě až na zákonné výjimky (jako např. pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovních vysokých škol či zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je například stát, územní samosprávný celek, státní fond) činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Jako zaměstnanci máte právo minimálně na 4 týdny dovolené za rok. Státní zaměstnanci mají limity posunuté na 5 či 8 týdnů. Zároveň platí, že by vám měla být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku - možná je i individuální domluva.
Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. pracovníci pracující pod zemí (např. Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj. Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.
Zaměstnanec, který odpracuje u svého zaměstnavatele celý kalendářní rok, má nárok na vyčerpání celé stanovené dovolené. Avšak zaměstnanec, který odpracoval u svého zaměstnavatele pouze určitou dobu kalendářního roku, nemá nárok na celou dovolenou, ale jen na její poměrnou část. Rozhodující dobou pro uznání dovolené je minimálně 60 dnů trvání nepřetržitého pracovního poměru. Poměrná část dovolené je jedna dvanáctina vaší dovolené za každý celý odpracovaný kalendářní měsíc. Tato délka dovolené vám také náleží u nového zaměstnavatele, ale pouze v případě, že na sebe zaměstnání přímo navazuje.
Dovolená vám náleží i za odpracované dnyZaměstnanci během kalendářního roku nemusí vzniknout nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část. A to z toho důvodu, že u stejného zaměstnavatele nepracoval minimálně 60 dní.
Tabulka: Délka dovolené v závislosti na typu zaměstnání
| Zaměstnání | Délka dovolené |
|---|---|
| Soukromá společnost | 4 týdny |
| Státní podnik | 5 týdnů |
| Zastupitelstvo obce | 5 týdnů |
| Pedagogický pracovník | 8 týdnů |
Kdy Může Zaměstnavatel Nařídit Dovolenou?
Je to právě zaměstnavatel, kdo je odpovědný za to, že dovolená zaměstnance bude řádně vyčerpána. Pakliže by nedošlo k řádnému vyčerpání dovolené, zaměstnavatel by se podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, dopustil přestupku. Zákon naopak nestanovuje povinnost určit si dovolenou zaměstnanci. Podle ustanovení § 217 odst. Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době.
Určování termínu dovolené je primárně v režii zaměstnavatele. Ve většině firem však můžete počítat s individuálním přístupem, kdy si můžete dovolenou sami určit.
Zaměstnavatelé mají právo plánovat směny a potřebují mít v provozu vždy dostatek lidí. Může se však stát, že vám zaměstnavatel dovolenou jednostranně nařídí. A to i když s tím nesouhlasíte nebo se vám to nehodí. Pokud vám chce rozplánovat dovolenou na celý rok, tak alespoň jeden „úsek“ musí činit nejméně dva týdny v kuse.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále uvedeno jinak. musí určit čerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. neurčí-li zaměstnavatel čerpání „staré“ dovolené do 30. 6. v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců hromadné lze určit čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce), tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (například plánovaná odstávka a čištění strojů).
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně oznámit zaměstnanci termín čerpání dovolené alespoň dva týdny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Pokud není dovolená poskytnuta najednou, musí minimálně jedna její část trvat alespoň dva týdny vcelku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.
Dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při čerpání dovolené je důležité přihlížet k provozním potřebám zaměstnavatele, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (například čerpání dovolené v létě rodičům s dětmi). Pokud je dovolená čerpána ve více částech, zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci nejméně dva týdny dovolené vcelku. Zaměstnavatel musí určenou dovolenou oznámit zaměstnanci minimálně 14 dní předem. Určit ji přitom může, i když zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik dovolené. Učinit tak může ale pouze za situace, kdy se dá předpokládat, že zaměstnanec veškeré podmínky do konce roku, případně skončení pracovního poměru, splní.
Zamítnutí nebo Zrušení Dovolené Zaměstnavatelem
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Může se tak stát, že vám dovolenou zamítne nebo vás z ní odvolá. K tomu je třeba zmínit také to, že zaměstnavatel může naplánovanou dovolenou zrušit, a dokonce vás z ní i odvolat. V tomto případě má ale povinnost nahradit veškeré náklady, které vám kvůli zrušené dovolené vznikly.
Pokud nastane situace, že zaměstnavatel musí zrušit svému zaměstnanci určenou dobu dovolené nebo ho z dovolené odvolá, je mu povinen nahradit veškeré náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.
Hromadné Čerpání Dovolené (Celozávodní Dovolená)
V některých případech může zaměstnavatel nařídit hromadné čerpání dovolené. To přichází v úvahu zejména v situacích, kdy je potřeba provoz firmy přerušit - například z důvodu inventury či technické odstávky. Zaměstnavatel však volno může nařídit maximálně v rozsahu 2 týdnů.
Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce. Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu 2 týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu 1 týdne.
Celozávodní dovolená se pojí zejména s továrnami a průmyslovou výrobou, která je u nás velmi rozšířená a týká se proto spousty z nás. Dost možná vám tento typ dovolené nevyhovuje. Bohužel se ale proti ní nemáte jak bránit. Celozávodní dovolená neboli hromadné čerpání dovolené je dovolená, která se týká všech zaměstnanců určitého provozu či firmy. Spočívá v tom, že se po dobu dovolené zastaví veškerá práce a zaměstnanci mají po tuto dobu nařízené volno. Takové volno může dostat buď celá firma nebo jen její určitá část (například specifická dílna či úsek). Často se také celozávodní dovolená netýká např.
Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Učinit tak může, jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Každopádně hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. Pokud tedy máte například práci u zvířat a váš zaměstnavatel chystá deratizaci prostor, může všem zaměstnancům nařídit právě hromadnou dovolenou.
Zákoník práce zároveň stanoví, že zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Ale jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (např. z důvodu inventury, hloubkového úklidu, čištění strojů či oprav.). Hromadné čerpání dovolené nesmí přitom činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.
S celozávodní dovolenou se můžete setkat zejména v různých továrnách a v různých průmyslových odvětvích, kde je potřeba pravidelná údržba, opravy či modernizace zařízení. Umělecké soubory: Celozávodní dovolená se často týká i různých uměleckých souborů, jako jsou baletní soubory nebo divadla. Jedná se obvykle o dobu letních prázdnin.
Celozávodní dovolená je povinné hromadné čerpání dovolené, které může být nařízeno ve firmách, zejména v průmyslových a výrobních odvětvích, kdy je potřeba provádět údržbu, opravy nebo modernizace zařízení. Zaměstnavatel musí tento typ dovolené plánovat se souhlasem odborů a se zohledněním zájmů zaměstnanců. Zákoník práce stanoví, že celozávodní dovolená nesmí trvat déle než dva týdny (čtyři týdny pro umělecké soubory).
Zákoník práce 2019 a čerpání dovolené | Orange Academy
Práva Zaměstnance při Určování Dovolené
Existují i scénáře, kdy můžete termín dovolené ovlivnit nebo odmítnout. Jedním z takových případů je situace, kdy z vážných důvodů (nemoc či ošetřování člena rodiny) nemůžete vyčerpat dovolenou v době určené zaměstnavatelem. Dovolená vám nemůže být nařízena, ani když jste na mateřské či rodičovské dovolené.
Zákoník práce dále upravuje doby, na něž zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí (§ 217 odst. 4 zákoníku práce). Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Pokud se rozhodnete, že nechcete dovolenou převádět, ale raději si necháte nevyčerpané dny proplatit, nechte si zajít chuť. Zaměstnavatel by měl svým zaměstnancům umožnit vybrat si celou dovolenou za kalendářní rok a zároveň by měl zaměstnancům umožnit vybrat si jednu její část jako nejméně dva po sobě následující týdny.
Jestliže nastane situace, že zaměstnavatel nemůže dovolit svým zaměstnancům vyčerpat dovolenou v daném kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo z důvodů překážek na straně zaměstnance, je povinen ji zaměstnanci určit do 30. června následujícího roku. Dovolená musí být následně vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, má zaměstnanec právo určit si nárok čerpání dovolené a písemně jej oznámit zaměstnavateli minimálně 14 dní předem.
Zaměstnanec si může dovolenou naplánovat sám pouze v určitých situacích. „Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak,“ upřesnuje Anna Kevorkyan.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm. Pro účely dovolené dále platí, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny (§ 218 odst.
Dovolená a Zkušební Doba
Zkušební doba slouží k vzájemnému poznávání. Zaměstnanec má čas na to, aby si udělal jasno o tom, zda se mu ve firmě líbí a chce zde pracovat. A zaměstnavatel si zase může udělat obrázek o tom, jaký je zaměstnanec, jaká je jeho pracovní morálka, a jak do firmy zapadá.
Obecně platí, že nárok na dovolenou vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů. To plus minus odpovídá třem měsícům práce. To, jestli si během zkušebky budete moci vzít volno, záleží jen na domluvě se zaměstnavatelem. Jinými slovy: může, ale nemusí vám to umožnit. Možná však máte hodného šéfa, který vás na dovolenou pustí, i když jste ve zkušebce. Potom počítejte s jejím prodloužením.
Co se týče zkušební doby a celozávodního volna, i v tomto případě platí, že vám zaměstnavatel nemůže nařídit neplacené volno, ale musí vám najít nějakou práci nebo dát klasickou placenou dovolenou. Je totiž možné vybrat si dovolenou i před vznikem nároku.
Příklad: Vzali jste si dva dny dovolené.
Co se Stane, Když Zaměstnanec Nevyčerpá Dovolenou?
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Zaměstnavatel musí dát nejpozději do 30. června 2020 vědět, jak si je máte vyčerpat. Může třeba určit, že tyto tři dny si musíte vybrat nejpozději do 30. září 2020. Pokud tento termín nestihnete, loňská dovolená bohužel bez náhrady propadne. A kdyby na to zaměstnavatel zapomněl a nedal vám do konce letošního června vědět?
Pokud neexistuje jiné řešení, jsou schopni vám zbylé dny přesunout do dalšího roku - k nevyčerpání muselo dojít v důsledku již zmíněných překážek ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Pokud vám zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce. Není přitom možné, aby vám zaměstnavatel nařídil neplacené volno. Zorganizovat dovolenou je totiž jeho zodpovědnost a jedná se tedy o překážku na straně zaměstnavatele.
Důležité body
- Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené.
- Minimálně jedna část dovolené musí být v délce alespoň 2 týdnů vcelku.
- Zaměstnavatel musí oznámit termín dovolené alespoň 14 dní předem.
- Hromadné čerpání dovolené je možné, ale omezené na 2 týdny (4 týdny pro umělecké soubory).
- Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. června následujícího roku, má zaměstnanec právo si termín určit sám.
Zanechat komentář