Mateřská dovolená je významným obdobím v životě ženy a její rodiny. Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně. Tento článek poskytuje ucelený přehled o podmínkách nároku na mateřskou dovolenou (lidově mateřskou) a peněžitou pomoc v mateřství v České republice, jak je stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat. Mateřská dovolená náleží zaměstnaným ženám v závěrečné fázi těhotenství a po dobu prvních měsíců po porodu, aby mohly o své narozené dítě pečovat. Po dobu čerpání mateřské dovolené zaměstnavatel nesmí, až na určité výjimky, dát zaměstnankyni výpověď.
V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší ženě mateřská dovolená (pracovní volno) po dobu 28 týdnů. Porodila‑li žena zároveň dvě nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupuje zpravidla na počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku 8. týdne. Žena nemusí o poskytnutí mateřské dovolené žádat. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit.
Předčasný porod
V případě, že žena porodí předčasně, nastupuje na mateřskou dovolenou dnem porodu a mateřská dovolená jí náleží v délce 28 (37) týdnů. Vyčerpá-li žena z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu (např. protože chtěla pracovat), poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 (31) týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů. Nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Není tedy možné nastoupit do zaměstnání dříve, než uplyne 6 týdnů od porodu, a to ani v případě, že by s tím zaměstnankyně a zaměstnavatel souhlasili.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu.
Podle § 195 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Také v případě, že se žena rozhodne skončit mateřskou dovolenou předčasně a nastoupit do práce před vyčerpáním celého rozsahu mateřské dovolené, nemůže ji zaměstnavatel odmítnout a odkázat ji na dobu, kdy toto pracovní volno zcela vyčerpá.
Na druhou stranu § 195 odst. 5 zákoníku práce říká, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Cílem těchto ustanovení je poskytnout ženě čas potřebný k překonání následků fyzické a psychické zátěže, které byla vystavena porodem. To se velmi úzce týká i zaměstnavatele. Pokud zaměstnankyně práva na mateřskou dovolenou nechce využít v plném rozsahu, přesto i pro ni platí v době šesti týdnů po porodu zákaz výkonu jakékoli práce v jejím zaměstnání a je také povinností zaměstnavatele nepřipustit zaměstnávání ženy v tomto období.
Podle třetího názoru zaměstnankyně nemusí bezpodmínečně nastoupit na mateřskou dovolenou, může využít některou z forem „volna“ (pracovní neschopnost, řádná dovolená) a zůstat mimo pracovní dobu tak dlouho, jak jí bude vyhovovat. Pokud zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nenastoupí, ustanovení o mateřské dovolené se vůbec neuplatní.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).
Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.
OSVČ a peněžitá pomoc v mateřství
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..
Výše peněžité pomoci v mateřství
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí).
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství
Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj. V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši.
Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě. Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.
Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky. V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce. Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala.
Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.
Místní příslušnost a důležité informace
Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení se řídí u zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnavatelů před 1. 1. 2025, sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost místem mzdové účtárny.
U zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnanců po 31. 12. 2024 určí místní příslušnost ČSSZ s přihlédnutí k provozním možnostem jednotlivých územních správ sociálního zabezpečení, to platí obdobně, jde-li o přihlášení mzdové účtárny, není-li sídlo zaměstnavatele shodné s místem mzdové účtárny, nebo dojde-li u zaměstnavatele registrovaného před 1. 1.
Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Studentky a započítání doby studia
Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem).
Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním.
Nezaměstnaní a peněžitá pomoc v mateřství
Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk - dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv.
Tento typ pracovního vztahu nárok na čerpání peněžité pomoci v mateřství zakládá, pokud zúčtovaný měsíční příjem dosahuje alespoň částku 11 500 Kč a jsou splněny ostatní podmínky nároku na dávku. Z dohody o provedení práce ale neplyne ochranná lhůta. Pokud zúčtovaný měsíční příjem nedosáhne částky 11 500 Kč, nevznikne nemocenské pojištění a ode dne porodu ženě vzniká nárok na rodičovský příspěvek.
Rodičovská dovolená
Je třeba zdůraznit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé právní instituty.
Přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci ode dne narození dítěte. Přísluší v rozsahu, o jaký rodiče požádají, maximálně do tří let věku dítěte. Zaměstnavatel nesmí čerpání rodičovské dovolené odmítnout. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.
Od října 2023 je stanovena povinnost podat žádost písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na zaměstnancově straně. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Zákon také nově výslovně stanoví, že ji lze podávat i opakovaně.
V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat. Na rodičovský příspěvek má však nárok pouze jeden z rodičů.
Rodiče mají tyto možnosti čerpání rodičovské dovolené:jako celek (do 3 let věku dítěte),jako celek kratší než tři roky,jako celek kratší než tři roky a potom postupně prodlužovat podle potřeby,přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD.
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.
Matce může vzniknout nárok na finanční podporu:peněžitá pomoc v mateřství jakožto dávka nemocenského pojištění,nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v případě, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jakožto dávka nemocenského pojištění,rodičovský příspěvek po skončení peněžité pomoci v mateřství (resp. nemocenského v souvislosti s porodem); v případě, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani na nemocenské v souvislosti s porodem, pak na rodičovský příspěvek vzniká nárok od měsíce, ve kterém se dítě narodí.
Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci: a) Pro organizační změny - tj. z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části. Pozor! Tento zákaz však platí v případě:jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,zániku zaměstnavatele např. fúzí, tj. sloučením nebo splynutím s jiným zaměstnavatelem. V tomto případě přecházejí ze zákona závazky původního zaměstnavatele na nového zaměstnavatele.Z důvodu přemístění zaměstnavatele nelze pracovní poměr skončit s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní, která čerpá mateřskou dovolenou, otcem, který čerpá otcovskou dovolenou, nebo otcem, jenž čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte.
Po skončení rodičovské dovolené rodič může být v situaci, kdy nemůže nebo i nechce nastoupit zpět do zaměstnání. V takovém případě je možné požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě. Rodiče obvykle žádají o neplacené volno do čtyř let věku dítěte nebo po kratší dobu, než dítě nastoupí do předškolního zařízení. Dalšími důvody jsou zdravotní důvody dítěte nebo i fakt, že matka či otec chce strávit více času se svým dítětem.
V případě, že dojde k dohodě, je vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Samotná dohoda by měla obsahovat označení zaměstnankyně/zaměstnance i zaměstnavatele, dále by bylo vhodné uvést důvod a stanovit, odkdy dokdy bude neplacené volno trvat. Dohodu je potřeba podepsat a označit datem vyhotovení.
Po dobu čerpání neplaceného volna není možné čerpat nemocenské ani náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Tabulka: Přehled dávek a podpory pro rodiny s dětmi
| Dávka/Podpora | Podmínky nároku | Výše | Kdo vyplácí |
|---|---|---|---|
| Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) | Nemocenské pojištění min. 270 dní v posledních 2 letech | 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu | OSSZ |
| Rodičovský příspěvek | Nárok po ukončení PPM (nebo od narození dítěte) | 350 000 Kč (525 000 Kč pro vícerčata) | Úřad práce ČR |
Tento článek poskytuje komplexní informace o podmínkách a nárocích na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství v České republice. Pro aktuální a specifické informace doporučujeme konzultaci s odborníkem nebo příslušnou institucí (OSSZ, ÚP ČR).
Zanechat komentář