V 21. století již péče o děti není zdaleka jen doménou matek. I mnozí novopečení otcové již pronikli do tajů velikostí jednorázových plen a značek dětské výživy. Také stát se snaží jejich roli posílit prostřednictvím nabídky rodičovské a otcovské dovolené. My se nyní zaměřili především na tu druhou z nich.
Otcovská dovolená je dávka nemocenského pojištění, na kterou má nárok otec dítěte zapsaný v rodném listě nebo muž, který převzal dítě do sedmi let do náhradní péče. Jedná se o pracovní volno, během nějž otec pobírá dávku nemocenského pojištění ve výši 70 % denního vyměřovacího základu.
Čerpat ji lze po dobu 14 kalendářních dnů a zpravidla do šesti týdnů od narození dítěte, přičemž tato lhůta se prodlužuje o dobu případné hospitalizace novorozence. Během otcovské pobírá otec dávku ve výši 70 % denního vyměřovacího základu.
Nárok mají i OSVČ, pokud si alespoň tři měsíce předem hradí nemocenské pojištění. Otcovská náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Zajímavostí je, že nárok na tuto dovolenou má muž, který je zapsaný v rodném listě jako otec dítěte, například proto, že se jedná o manžela matky. A to i za situace, kdy dotyčný žije již rok s jinou ženou a matka dítěte s jiným mužem a zákonný manžel se k dítěti nijak nehlásí. Obdobně má na otcovskou dovolenou nárok také muž, který začal o dítě do sedmi let pečovat v rámci náhradní rodinné.
Otcovskou dovolenou (a někdy dokonce “mateřskou dovolenou pro otce”) někdy zmiňují pánové, například když zvažují, že by se vyměnili s manželkou po roce její péče o malé dítě. Jde zde ale o nesprávné použití pojmů. Tak jako u jiných dávek tohoto typu se nárok na ni zakládá účastí na nemocenském pojištění.
Další nezbytnou podmínkou je, že jako otec nastoupíte na otcovskou nejpozději do šesti týdnů po narození dítěte (či po převzetí do péče). Nelze si tedy na otcovskou vzpomenout u ročního dítěte. Naopak to, zda si volno vyčerpáte bezprostředně po návratu z porodnice, či až ke konci šestinedělí, záleží zcela na vás.
V tomto kontextu je důležité zmínit změnu, která platí již od ledna 2022. Pokud je novorozené dítě po porodu hospitalizováno, lhůta pro čerpání otcovské dovolené se automaticky prodlužuje o dobu této hospitalizace. Znamená to, že otec nemusí vyčerpat dávku do šesti týdnů od narození, ale může si ji nechat až na dobu po propuštění dítěte z nemocnice. Například pokud je dítě hospitalizováno čtyři týdny, otec má i po jejich skončení stále nárok čerpat celých 14 kalendářních dnů otcovské, a to v následujících týdnech.
Otcovská dovolená je dávka nemocenského pojištění, na kterou má nárok otec dítěte zapsaný v rodném listě nebo muž, který převzal dítě do sedmi let do náhradní péče. Otec dítěte má nárok na 14 kalendářních dní volna v rámci šestinedělí od porodu.
Na otcovskou mají nárok tatínkové zaměstnanci i OSVČ, kteří se účastnili nemocenského pojištění tři měsíce bez přerušení před nástupem na otcovskou . Nástup na otcovskou určuje otec dítěte v období prvních šesti týdnů ode dne narození dítěte (nebo ode dne převzetí dítěte do péče). V případě úmrtí dítěte v šestinedělí může nastoupit do 2 týdnů od úmrtí dítěte. V případě hospitalizaci dítěte nebo matky se o dobu hospitalizace prodlužuje doba možného nástupu na otcovskou (tj. 6 měsíců + doby hospitalizace).
Podpůrčí doba - doba, po kterou lze dávku čerpat, je 14 po sobě jdoucích kalendářních dní.
Podmínky nároku na otcovskou
- Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení).
- Otec dítěte musí být zapsán v jeho rodném listě.
- Otcovská náleží, nastal-li nástup na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Den nástupu si určí každý sám podle potřeby.
- Otcovská z důvodu úmrtí dítěte náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte.
- V případě, že by bylo narozené dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, lhůta pro nástup na otcovskou z důvodu úmrtí dítěte se o tyto dny hospitalizace prodlužují.
- Podpůrčí doba u otcovské (při péči o dítě) končí dnem, v němž dítě zemřelo a dále může otec uplatnit nárok na dávku z důvodu úmrtí novorozeného dítěte.
- Podmínky nároku na otcovskou (dávku otcovské poporodní péče) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č.
Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na otcovskou. U osoby samostatně výdělečně činné je podmínkou nároku na dávku účast na nemocenském pojištění jako osoby samostatně výdělečné činné alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.
Otcovská náleží, nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Lhůtu pro nástup na otcovskou lze prodloužit o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte.
Bylo-li by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte kratší než 2 týdny, otcovská (poskytovaná v případě úmrtí dítěte) náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.
V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. Otcovská v případě úmrtí dítěte náleží jen jednou i v případě, že se současně narodí více mrtvých dětí.
Nárok na otcovskou v případě péče o dítě nebrání následně vzniku nároku na otcovskou v případě úmrtí dítěte v případě téhož dítěte. Totéž platí i v případě, že zemře jedno z dětí narozených současně.
Nárok na otcovskou nemají: pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) činí 14 kalendářních dnů a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Nelze ji čerpat přerušovaně.
V případě úmrtí dítěte se období pro nástup na otcovskou prodlužuje, pokud by období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte bylo kratší než 2 týdny. Období pro nástup na otcovskou pak činí 2 týdny ode dne úmrtí dítěte. Na otcovskou v případě úmrtí dítěte lze nastoupit již dnem porodu nebo dnem úmrtí dítěte (i kdykoli později). Podpůrčí doba u otcovské při péči o dítě končí dnem, v němž dítě zemřelo; pokud však dítě zemřelo po uplynutí 6 týdnů ode dne jeho narození a podpůrčí doba ještě neuplynula, náleží otcovská po celou podpůrčí dobu.
Otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.
Výše otcovské a jak se počítá
Výše otcovské činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u otcovské zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
U OSVČ se sečtou měsíční vyměřovací základy stanovené zaplacením pojistného na nemocenské pojištění (v zákonem stanovených limitech) v rozhodném období 12 kalendářních měsíců a vydělí se počtem kalendářních dnů připadajících na toto období. Z těchto dnů se však vyloučí dny připadající na měsíce, ve kterých OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění nebo za které nebyla povinna platit pojistné na nemocenské pojištění.
Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u otcovské provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.
| Redukční hranice | Částka |
|---|---|
| Redukční hranice 1 | 1 466 Kč |
| Redukční hranice 2 | 1 199 Kč |
| Redukční hranice 3 | 4 397 Kč |
Otcovská dosahuje za každý kalendářní den 70 procent denního redukovaného vyměřovacího základu. Průměrná hrubá denní mzda se totiž při výpočtu otcovské redukuje, v roce 2025 platí redukční hranice:
- 1 552 korun, do této částky zápočet ze 100 procent
- 2 328 korun, do této částky zápočet z 60 procent
- 4 656 korun, do této částky zápočet z 30 procent
Z důvodu existence redukčních hranic mají otcové s vyššími příjmy v procentním vyjádření nižší otcovskou a otcové s nižšími příjmy vyšší. Částka otcovské za 14 dní tedy závisí na dosahovaném předchozím příjmu.
Jak uplatnit nárok na otcovskou?
- Žádost o otcovskou budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím zaměstnavatele.
- Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), u které jsou registrovány.
Zaměstnanec informujte svého zaměstnavatele o tom, že budete nastupovat na otcovskou. Tato informace se považuje za žádost o dávku (nevyplňuje se formulář) a zaměstnanec ji musí oznámit tak, aby to bylo možné prokázat (např. Nahlásí zejména den nástupu na otcovskou, důvod čerpání otcovské (např. narození dítěte, převzetí dítěte do péče apod.) a identifikační údaje dítěte. V případě, že otec nenastupuje na otcovskou dovolenou v šestinedělí z důvodu hospitalizace dítěte nebo matky, předá i identifikátor vystavený lékařem (viz.
OSVČ požádá o otcovskou prostřednictvím ePortálu ČSSZ. V případě hospitalizace dítěte nebo matky uvede identifikátor vystavený lékařem (viz. V případě hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně matky nebo dítěte v průběhu 6 týdnů ode dne porodu, může se nástup na otcovskou prodloužit o dobu strávenou v nemocnici. V takovém případě lékař vystaví „Potvrzení o hospitalizaci dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte“ a vygeneruje identifikátor události. Ten odešle správě sociálního zabezpečení pomocí ePortálu ČSSZ nebo aplikace a sdělí ho také otci. Územní správa sociálního zabezpečení ověří nárok na dávku a spočítá její výši. Poté ji začne vyplácet.
V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.
Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.
ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Výplata se provádí na bankovní účet nebo složenkou na adresu bydliště. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.
Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek poštou je nutné OSSZ neprodleně oznámit. Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ.
Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky. V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce.
Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala. Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, o jeho podání rozhoduje příslušná OSSZ. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala.
Zanechat komentář