Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o rozmanitých situacích a podmínkách finančního zabezpečení osoby, která nemůže pracovat z důvodu vysokého stupně těhotenství a následné péče o novorozence. Mateřská dovolená je obdobím, kdy se můžete soustředit na péči o novorozené dítě, přičemž vám stát poskytuje finanční podporu. Trvá několik týdnů (záleží od počtu dětí), a po jejím skončení máte možnost čerpat rodičovskou dovolenou až do 3 let věku dítěte.
Na mateřskou dovolenou mají nárok všechny zaměstnankyně, které splní podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství, a to i v případě, že jste OSVČ a dobrovolně platíte nemocenské pojištění. Během mateřské dovolené máte nárok na dovolenou, pokud splníte stanovené podmínky.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Dávka PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (lidově nazývaná MATEŘSKÁ, protože pokrývá období mateřské dovolené v zaměstnání) je vyplácena nejvýše 28 týdnů (resp. 37 týdnů v případě dvojčat a vícerčat). Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama. Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.
Kdo může žádat o PPM?
Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče). Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun).
Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.
Podmínky nároku na PPM
Nárok na dávku mají zaměstnanci/zaměstnankyně, neboť účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč. Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné.
Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění. Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění.
Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok. Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů.
Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů). Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023). Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku.
Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti.
Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě). Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu. Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM. Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu.
Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Jak se počítá PPM?
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2024 nastavené takto:
- z částky do 1466 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1466 Kč do 2 199 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2199 Kč do 4397 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4397 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou 33 030 korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2024 dělá 53 910 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2024 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2024. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2023.
Tabulka: Výpočet peněžité pomoci v mateřství (PPM)
| Hrubý měsíční příjem | PPM (Kč) |
|---|---|
| 18 000 Kč | 12 450 Kč |
| 40 000 Kč | 27 630 Kč |
| 50 000 Kč | 33 030 Kč |
Mateřská a rodičovská dovolená
Mateřská dovolená je jen začátek. Po jejím skončení (po 28 nebo 37 týdnech) si můžete zažádat o rodičovskou dovolenou, která trvá až do 3 let věku dítěte. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená se často pletou, ale jde o dvě odlišné fáze péče o dítě, každá s vlastními pravidly a podmínkami.
Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel - maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata).
Rodičovský příspěvek
Po mateřské máte nárok na rodičovský příspěvek, pokud o něj zažádáte. Od 1. ledna 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč pro jedno dítě a 525 000 Kč v případě vícerčat. Výši příspěvku lze měnit každé tři měsíce, aby odpovídala aktuálním potřebám rodiny. Rodičovský příspěvek můžete vyčerpat nejdřív za 17 měsíců a nejvíc za 31 měsíců rodičovské dovolené.
Tip: Nezapomeňte si zažádat o rodičovský příspěvek na dítě. Ideální je požádat ve 4.
Otcovská dovolená
Otcovská dovolená aktuálně činí 14 kalendářních dnů, přičemž je možné ji čerpat během 6 týdnů (42 dnů) od narození dítěte. Pokud je dítě hospitalizováno, lhůta se prodlužuje. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která dítě porodila. Otci přísluší taky rodičovský příspěvek v rozsahu, o jaký požádá, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Mateřská dovolená pro OSVČ
I živnostníci si mohou zařídit mateřskou, ale musí si dobrovolně platit nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná.
Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.
Dovolená během mateřské dovolené
Jedna z nejčastějších otázek: „Mám během mateřské nárok na klasickou dovolenou?“ Ano! Tip: Nezapomeňte podat žádost o dovolenou u vašeho zaměstnavatele.
Pokud otěhotníte v průběhu rodičovské dovolené, váš pracovní poměr v zaměstnání dál běží, tudíž máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě a dostáváte ji ve stejné výši jako předtím. Postupně přecházíte na rodičovskou dovolenou. A co druhá mateřská dovolená a nárok na dovolenou?
Zanechat komentář