Kaspické moře: Tipy na dovolenou v orientálně futuristické metropoli

Největší a nejvíce zalidněná země na Kavkazu leží na pobřeží Kaspického moře. Když se budete dobře koukat do mapy, uvidíte její zajímavé sousedy - Gruzii, Arménii a Írán. Přesto podle některých názorů ještě patří spolu s přilehlým ruským Dagestánem do Evropy. Vydejte se do jejího podnebí obdivovat architekturu, jídlo i koberce.

Baku - orientálně futuristická metropole u Kaspického moře. Město, „kde fouká vítr“, či „boží hora“, tak se mu poeticky říká v místním jazyce a v perštině. S tím větrem tomu určitě věřte a čekejte ho vybaveni pořádnou větrovkou. Baku sice leží uprostřed naftových polí s ropovody, ale nejde o žádnou zaostalou vesnici. Peníze jsou tu všude dobře vidět, stejně jako jsme zvyklí v zemích Perského zálivu.

Klasickou architekturu střídá arabská, i nejmodernější stavby z děl předních architektů. Zamilované páry se zde procházejí po zalesněných parcích a promenádě na břehu Kaspického moře, kde zelená a opálově modrá barva kontrastují s pouští, jenž místo obklopuje. K vidění je na bulváru například i vodotrysk, stříkající vodu do výšky 137 metrů. Díky exponenciálnímu rozvoji je dnes Baku takřka futuristickým městem, kterému se daří spojovat jak tradiční, tak moderní architekturu, což jsou dva prvky, které lze všude vidět v harmonickém spojení.

Baku je nejen hlavním městem, ale i největším přístavem v zemi, která jako první v 20. století těžila ropu zpod hladiny moře. Plamenné věže (Flame towers) - dominanta města, mrakodrapy připomínající tři ohnivé jazyky, jsou odevšad dobře vidět. Na náměstí Státní vlajky najdete nejvyšší vlajkový stožár na světě, měřící úctyhodných 162 metrů. Vlaje na něm ázerbájdžánská státní vlajka, která je díky své šířce 70 metrů zapsaná do Guinessovy knihy rekordů.

Širvanšáhův palác s mešitou z 15. století je památníkem Shirvan-Absheronské dynastie, která v zemi vládla 700 let od 9. do 16. století. Obdivovat se můžete kromě hlavní budovy paláce i pavilonu, kryptě, mešitě s minaretem, mauzoleu šáha Seyida Yahya Bakuvi, Muradově bráně a zbytku starých lázní.

Významnou ikonickou stavbu, Panenskou věž z 12. století, najdete i na místních bankovkách. Je v ní historické muzeum a z jejích oken budete mít famózní výhled na minarety starého města a záliv. Na původním místě zoroastrijské víry v blízké Suraxani postavili v 18. století indičtí vyznavači boha Shivy chrám Věčného ohně Atesgah. Chrám obklopuje místo, kde hořel „magický“ vyvěrající plyn. Ale v dnešní době hoří už jenom o svátcích. Prohlédnout si muzeum však lze po celý rok.

Z mnoha supermoderních architektonických skvostů Baku zmíníme dva, muzeum perských koberců a rovněž úchvatné vlnící se Centrum Hejdara Alijeva architektky Zahy Hadid.

Staré město Baku je první památkou metropole (a vlastně i celé země), které se jako první podařilo dostat do seznamu UNESCO. Většina bedekrů uvádí, že pochází z 12. století, avšak některé architektonické stopy svědčí o tom, že historie Icheri Sheher sahá až do 7. století. Symbolem historického centra je sice věž Qız qalası aneb Maiden Tower, my ti však vřele doporučujeme, aby sis kromě povinných turistických stanovišť našel čas i na jiné typy zážitků. Například na voňavý čaj mezi barevnými koberci staroměstské kavárny nebo fotogenické momenty ve světě suvenýrových obchodů připomínajících pohádky Tisíce a jedné noci…

Na první pohled by se mohlo zdát, že vysoká stavba ve tvaru válce nabízející podmanivý výhled na Kaspické moře nemůže být nic jiného než jedna stará pevnost. Ale původní identita Qız qalası není až tak jednoznačná. Tuto mlhavou nejistotu jen zesilují legendy, například o starém zoroastrickém kostele. Každopádně jestli tě baví tajemné příběhy připomínající občas strany knih dějepisu, tak prosím: kup si lístek do Maiden věže.

Pokud bychom přídavné jméno “dechberoucí” museli vyjádřit budovami, v žádném případě bychom z této hry nemohli vynechat díla světoznámé irácké architektky Zahy Hadid. V Baku svůj rukopis zanechala v podobě centra Heydar Aliyev. Pokud si ho vygooglíš, určitě si všimneš, že od Maiden věže jsme se najednou dostali docela daleko - jednak z časového hlediska, ale rovněž v kontextu stylu. Geniální kus moderního umění se vyplatí vidět i zevnitř. Svým návštěvníkům totiž nabízí různé výstavy. A kromě toho, jeho zahrada je jako stvořená na procházky po dni plném silných vizuálních podnětů.

Ulice Nizami nebo Tarqovaya Baku je pěší zóna Baku dlouhá 3,5 km. Svůj název dostala po ázerbájdžánském básníkovi, který se jmenoval Nizami Ganjavi. Pokud jsi turista s duší šopoholika, snadno se tak toto místo může stát tvým oblíbeným. Jestli se v tobě ale skrývá umělec, který všude hledá kumšt, tak ti doporučujeme přesunout svůj pohled od výkladů o něco výš, k fasádám budov. Uvidíš tak krásnou architektonickou výstavu a střídání různých uměleckých stylů - od neogotického až po stalinistický.

Oheň je v Ázerbájdžánu všudypřítomný. Mrakodrapy s názvem Flame Towers mají tento přírodní jev rovněž znázorňovat. Jsou atraktivní, takové trochu “dubajistické”, zejména po západu slunce. V nočních hodinách se totiž obléknou do barevných odstínů poutajících pozornost a vysílajících odkaz pokroku města Baku od starého k novému. Pokud si tyto 3 krásky chceš prohlédnout i zblízka, nabídne se ti šance na další populární atrakci: lanovku.

Mimochodem, na Flame Towers je výborný výhled i z Baku Boulevard. Ale to nebude ani zdaleka jedinou věcí, kvůli které si tuto ulici oblíbíš. Bulvár hlavního města Ázerbájdžánu voní bezstarostností, ale jestli je to kvůli místní zahradě kaktusů nebo díky lunaparku, rozhodni se sám, když tam budeš, a pak nám dej vědět. ????

Mini Venice čili Malé Benátky jsou součástí Baku Boulevardu, který jsme představili v předchozím odstavci. Myslíme si však, že je to část města, která si zaslouží svůj vlastní, individuální nadpis. Tyto kanály byly vybudovány v roce 1960 a dodnes nabízí učebnicově romantické chvilky, kterým se nevyhne nikdo, kdo za pár eur nasedne do gondoly, a rozhodne se pro relax v podobě něžného veslování. Dva větší ostrovy Malých Benátek s mnoha menšími spojují mosty. Na první čtení se může zdát, že jde o vysloveně turistický magnet, ale i místní sem chodí velmi rádi.

Když budeš v Baku, jedna z prvních věcí, které si všimneš, bude důležitost tradice tkaní koberců v Ázerbájdžánu. Právě proto není až tak překvapující to, že mezi muzei v Baku je jedno věnováno právě kobercům. A ne jen tak ledajaké! Instituce založená v roce 1967 se stala prvním muzeem koberců na celém světě. Už i samotná budova vyjadřuje lásku k této tradici, vzhledem k tomu, že symbolizuje srolovaný koberec.

Tato atrakce se nenachází přímo v Baku, ale hodinová cesta hromadnou dopravou (autem dokonce jen 30-40 minut) a vstupné za pár eur je za takový výlet opravdu bezvýznamnou obětí. Hlavně, když si uvědomíš, že jde o zázrak přírody, a to doslova. Na poloostrově Absheron v Kaspickém moři se nachází úbočí, na kterém již po staletí hoří oheň. Sice původem tohoto jevu není žádná nevysvětlitelná nadpřirozená síla, ale zemní plyn, davy, na které tady můžeš narazit, ti budou připomínat poutní místa. Takže s klidným relaxem při pohledu do plamenů moc nepočítej.

A tak jak bylo staré město Baku startem našeho virtuálního výletu, přesně na tomto místě ho i ukončíme. Významnou součástí historického centra je palác Shirvanshash, který je vlastně větším komplexem s mešitou a mauzoleem pocházející z 15. století z dob království Shirvanshahs.

Flame Towers v Baku v noci

Cestování po Ázerbájdžánu

Co dělat, pokud chcete cestovat? Připravte se na tradice a cestování po Asii.

Pro únik na pláž se v letních měsících vydejte spolu s místními do letovisek u Baku, na poloostrovu Apšeron. Místní tam mají své letní byty, ale těží se tu i ropa, takže výhledy můžou být vskutku industriální.

Bahenní sopky

V Ázerbájdžánu se nachází téměř třetina světových bahenních sopek, které vznikají, když na zemský povrch vyvěrají kapsy podzemního plynu. Jsou jako gejzíry, ale bahenní, a protože nejsou tvořeny magmatem, je bahno obvykle ledové (teplota těsně nad bodem mrazu). Bahenní sopky můžete vidět v národním parku Gobustan, který je oblíbeným místem pro jednodenní výlet z Baku.

Pro výlet na Kavkaz zvolte třeba oblast Quba. Jeďte autobusem na sever do horského města Quba, kde v chladnějším, alpám podobném vysokohorském prostředí najdete staré mešity i tradiční život místních. Je zde spousta možností pro turistiku, oblíbeným cílem je kaňon Tenghi. Zastavit se můžete také v Khinaligu, významném centru zoroastrismu, nebo ve městě Krasnaja Sloboda, jediném čistě židovském městě mimo Izrael. Obývají ho Juhurové neboli horští Židé.

Zajímá vás Hedvábná stezka? Jeďte do Qabaly. Toto zaprášené a nepříliš malé městečko, které kdysi leželo na strategickém místě Hedvábné stezky, ukrývá několik starobylých památek včetně 1000 let staré obranné věže, mešity ze 13. století a mauzolea. Vydejte se ranním autobusem ze Šekí a přenocujte zde. Všechny památky jsou blízko sebe, takže si město snadno prohlédnete za jeden den.

Bahenní sopky v Gobustanu

Kaspické moře v Íránu

Kaspické moře je často považován za moře i jezero kvůli své uzavřené povaze a nedostatku přímého odtoku do světových oceánů. Kaspické moře omývá pět zemí: Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Ázerbájdžán a Írán. Hloubka Kaspického moře se liší a dosahuje svého nejhlubšího bodu 1,025 metrů v jižní části poblíž Íránu.

Kaspické moře je domovem několika druhů, které se nikde jinde nenacházejí, včetně tuleň kaspický, jediný platný druh tuleňů na světě, který žije celý v uzavřeném moři. Fakta o Kaspickém moři zdůraznit bohatou biologickou rozmanitost regionu, která je nezbytná pro jeho hospodářství a kulturní dědictví.

Kaspické moře je endoreická pánev, což znamená, že nemá žádný přirozený výstup do oceánu. Íránský kaspický region je geografickým zázrakem a centrem bohaté historie a kultury. Kaspické moře bylo důležitou obchodní cestou mezi Východem a Západem. Během Hedvábná stezka Období procházeli regionem obchodníci, kteří převáželi cenné zboží a podporovali kulturní výměnu.

Kaspické pobřeží Íránu je domovem několika odlišných etnických skupin, jako je např Gilaki si Mazandarani národy, z nichž každý má svůj jazyk, tradice a zvyky. Kulturní rozmanitost tohoto regionu se odráží v jeho hudbě, tanci, kuchyni a architektuře.

Íránská kaspická oblast také obsahuje několik historických památek, jako např Hrad Rudkhan v provincii Gilan, dobře zachovalá středověká pevnost postavená Sassanidskou říší.

Pláže Kaspického moře v Íránu

Pláže Kaspického moře v Íránu patří mezi nejatraktivnější a nejklidnější místa v zemi.

  • Ramsar: známý pro svou jedinečnou směs pobřežní a hornaté krajiny, je jednou z nejznámějších pláží v Íránu. Je to oblíbená destinace pro ty, kteří hledají relaxační útočiště uprostřed přírody.
  • Pláž Chalus: se nachází v srdci provincie Mazandaran a je známá svými klidnými vodami a úžasným výhledem na pohoří Alborz. Je to skvělá destinace pro rodiny a milovníky outdooru.
  • Laguna Anzali: Ačkoli to není tradiční pláž, Laguna Anzali nabízí jedinečný zážitek pro milovníky přírody a pozorovatele ptactva.

Laguna Anzali

Další zajímavosti v íránské kaspické oblasti

Íránská kaspická oblast je bohatá jak na přírodní krásy, tak na historický význam.

  • Masuleh: známý svou jedinečnou architekturou a úchvatnými výhledy, je tradiční horská vesnice postavená na svahu.
  • Hrad Rudkhan: Tento impozantní hrad, který se nachází v lesích provincie Gilan, nabízí pohled do středověké minulosti Íránu.
  • Hyrkánské lesy: které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, se táhnou podél kaspického pobřeží a jsou domovem různých druhů rostlin a živočichů.
  • Laguna Anzali: krásná přírodní rezervace, je hotspotem pro pozorování ptactva, zejména stěhovavých druhů.

Aktivity v kaspickém regionu

  • Rybaření: Kaspické moře je známé svými hojnými druhy ryb, včetně jeseterů a kaprů.
  • Turistika: Kaspický region se svými bujnými lesy a tyčícími se horami Alborz nabízí četné turistické stezky.
  • Pozorování ptáků: Pro ty, kteří se zajímají o divokou přírodu, jsou Hyrcanské lesy a laguna Anzali jako stvořené pro pozorování ptáků.

Nejlepší doba pro návštěvu

Nejlepší čas na návštěvu Kaspické moře v Íránu závisí na zkušenostech, které hledáte. Zima (prosinec-únor): Zima je skvělý čas k návštěvě, pokud máte rádi klidnou a tichou atmosféru.

Kaspické moře v Íránu je rájem přírodních krás, kulturní historie a výjimečného jídla.

Ať už prozkoumáváte historická místa, ochutnáváte místní kuchyni nebo si jen tak odpočinete u vody, íránské pobřeží Kaspického moře slibuje nezapomenutelný zážitek.

Zajímavosti o Kaspickém moři

Když se podíváte na mapu světa, tak Kaspické moře na ní uvidíte v místě mezi Evropou a Asií. Na jeho březích leží pět států - Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán a Ázerbájdžán. Na severu se do něho vlévá Volha. Kromě ní je napájen ještě řekami Uralem a Kurou. Přesto je jeho voda slaná, ačkoliv méně než u typického moře.

I když je označováno jako moře, není jím v pravém slova smyslu. Aby bylo Kaspické moře skutečným mořem, muselo by být součástí některého ze světových oceánů. Tak tomu ale není. Leží totiž ve vnitrozemí a díky své rozloze 371 000 km2 je považováno za největší vnitrozemskou vodní plochu na světě. I proto bývá označováno jako slané jezero. Jeho slanost se pohybuje okolo 12 g na litr. To odpovídá asi jedné třetině slanosti průměrné mořské vody.

Severní část Kaspického moře je v místě, kde se vlévá Volha, poměrně mělké. Místy dosahuje sotva šesti metrů.

Název získalo Kaspické moře od starověkého kmene Kaspijců, který žil podél jeho jihozápadního pobřeží. Píše se o něm v egyptských papyrech, nalezených v Elefantině, i v dílech starořímských autorů. V Íránu je jezero nazýváno Mázandaránské moře podle historické provinicie Mázandarán na jeho jižním břehu. Ve starých ruských pramenech se o jezeru hovoří jako o Chvalisově moři. Ve starověku Řekové a Římané jezeru říkali Hyrkánský oceán.

Na počátku oligocénu vzniklo Parathethysovo moře, což bylo velké mělké vnitrozemské moře, které se táhlo od oblasti severně od Alp přes střední Evropu až k Aralskému jezeru ve střední Asii. V polovině středního miocénu došlo k postupnému tektonickému vyzdvižení středoevropských pohoří. Jejich pozůstatkem je právě Kaspické moře, dále pak Černé moře a Aralské jezero. Dno Kaspického moře tvoří oceánský čedič.

Stát Podíl pobřeží Kaspického moře
Rusko ~13%
Kazachstán ~29%
Turkmenistán ~17%
Írán ~13%
Ázerbájdžán ~28%

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *