Jak se vypočítává nárok na dovolenou v České republice?

Dovolená je jedním z klíčových nástrojů ochrany zdraví zaměstnanců a podpory rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Je zakotvena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Zavedení dovolené do pracovněprávních předpisů má kořeny v boji za práva zaměstnanců, který probíhal od 19. století. Důvodem, proč je dovolená zakotvena v zákoníku práce, je ochrana práv zaměstnanců.

Ať už jste majitel menší firmy, účetní nebo personalista, tento článek vám poskytne všechny potřebné informace o aktuální legislativě, výpočtu a plánování dovolené v České republice.

Základní principy, které byste měli znát

Výpočet dovolené nemusí být složitý, pokud rozumíte základním principům a máte k dispozici správné informace. Nicméně personalistům i mzdovým účetním toto způsobilo nejednou těžkou hlavu.

• Od 1. 1. 2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoli ve dnech. To znamená, že délka dovolené se určuje podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv dnů.

Kdo má nárok na dovolenou:

• Zaměstnanci na HPP s odpracovanými 52 týdny - plná dovolená. Týdny se počítají jako odpracované, i když v nich zaměstnanec čerpal nemocenskou nebo jinou překážku v práci.
• Zaměstnanci s odpracovanými 4 týdny, 20 pracovních dnů - poměrná část dovolené. Nárok na poměrnou část dovolené vzniká i zaměstnancům, kteří neodpracovali celý rok.
• Zaměstnanci s náročnými profesemi - dodatková dovolená. Zákoník práce definuje specifické profese, které mají nárok na delší dovolenou, například zdravotníci nebo pedagogové.
• I dohodáři mají nárok na dovolenou (od 1.1.2024). Dovolená pro dohodáře (DPP a DPČ) se počítá odlišným způsobem.

Od roku 2024 došlo k zásadním změnám v oblasti dovolené pro zaměstnance na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.

Každý zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na čtyři týdny dovolené, tedy 20 dní. Ovšem existují i profese, kde je dovolená delší. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol náleží dovolená 8 týdnů v kalendářním roce. Také zaměstnancům, jimž přísluší dle zákona plat, zákoník práce stanovuje dovolenou v délce pěti týdnů v kalendářním roce. Zaměstnancům, jimž náleží dle zákona plat (státní zaměstnanci) mají nárok na 5 týdnů dovolené.

Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce (např.

Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.

Rozlišuje se dovolená za kalendářní rok či její poměrná část a dále dodatková dovolená, která ale přísluší jen některým zaměstnancům (např. pracovníci pracující pod zemí (např.

Pravidla pro dovolenou a její čerpání

• Minimální délka dovolené jsou 4 týdny (u vybraných profesí více). Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout i delší dovolenou, než je zákonné minimum.
• Zaměstnavatel určuje dobu čerpání dovolené. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, který musí přihlédnout k oprávněným potřebám zaměstnance. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).
• Dovolená se má vyčerpat v daném roce, nebo nejpozději v následujícím. Pokud to není možné z důvodu provozních překážek nebo překážek na straně zaměstnance, je možné dovolenou převést do dalšího roku.
• Svátky se do dovolené nepočítají. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost).
• Alespoň 2 týdny dovolené by měly být čerpány vcelku (pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak). Toto pravidlo má zajistit, aby si zaměstnanci mohli dostatečně odpočinout.

Zaměstnavatel může podle zákoníku práce nařídit zaměstnanci čerpání dovolené. „Avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem.

Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.

Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.

Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů.

Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku.

Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.

Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.

Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.

Ano, v případě, že Vám skončí pracovní poměr, zbývající dovolená bude proplacená do Vaší výplaty.

Pokud si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Zaměstnavatel musí nejpozději do konce června následujícího roku určit, kdy se bude tato dovolená čerpat a pokud tak neučiní, zaměstnanec si termín určí sám, a je povinen ho oznámit písemně alespoň 14 dní předem. Zaměstnavatel by měl přihlížet k potřebám zaměstnance i firmy.

Zaměstnavatel musí brát ohled na provozní důvody a oprávněné zájmy zaměstnance.

Pokud tak neučiní, tak si může dovolenou nařídit zaměstnanec sám. Zaměstnanec musí o svém záměru informovat zaměstnavatele alespoň 14 dní předem.

Jak vypočítat dovolenou

Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry. Pokud ale zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje méně než 4 celé násobky své týdenní pracovní doby nebo jeho pracovní poměr trvá méně než 28 kalendářních dní, právo na dovolenou mu vůbec nevznikne. Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž považují některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky apod.). Naopak práce přesčas se do ní nezapočítává.

Nárok na dovolenou se stanovuje dle počtu odpracovaných hodin, přesněji od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách.

Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den (čerpal-li tedy např.

Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.

• Dovolená za celý rok:
  Zaměstnanci s odpracovanými 52 týdny mají nárok na minimálně 4 týdny dovolené. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se dovolená krátí (viz poměrná část dovolené). U polovičního úvazku se dovolená počítá stejně, jen se za den odpracuje polovina hodin. Nárok na dovolenou tedy mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek.
• Poměrná část dovolené:
  Pokud zaměstnanec nepracoval celý rok, vypočítá se poměrná část dovolené.
  Vzorec: počet hodin v týdenním úvazku / 52 × odpracovaná doba v týdnech × firemní výměra dovolené v týdnech = dovolená v hodinách. Výsledek se zaokrouhluje nahoru.

Pokud ale u zaměstnavatele nepracujete celý kalendářní rok, máte nárok pouze na poměrnou část dovolené. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.

Zaměstnanec nastoupí v říjnu na plný úvazek (40 hodin týdně), nárok na 160 hodin dovolené.

Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj.

Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj.

Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Tabulka: Výpočet dovolené

Situace	Výpočet
Plný úvazek, 52 týdnů	Minimálně 4 týdny dovolené
Zkrácený úvazek	Dovolená se krátí poměrně
Poměrná část dovolené	(Počet hodin v týdenním úvazku / 52) × Odpracovaná doba v týdnech × Firemní výměra dovolené v týdnech

Nevyčerpaná dovolená

Dovolená by se měla převádět do nového roku jen ve výjimečných případech (nemoc, mateřská dovolená). Zaměstnanec by měl v těchto případech o převod dovolené písemně požádat.

Zaměstnavatel musí nejpozději do konce června následujícího roku určit, kdy se bude tato dovolená čerpat a pokud tak neučiní, zaměstnanec si termín určí sám, a je povinen ho oznámit písemně alespoň 14 dní předem.

Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Nárok na dovolenou - otázky a odpovědiJak se počítá nárok na dovolenou? Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok. Na našich stránkách můžete na přesné určení dovolené použít naší kalkulačku. Kdy se krátí nárok na dovolenou?Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.

GIRITON vám usnadní práci

S docházkovým systémem GIRITON získáte dokonalý přehled o dovolené vašich zaměstnanců. Náš systém vám pomůže:

• Automaticky vypočítat nárok na dovolenou na základě odpracovaných hodin.
• Spravovat žádosti o dovolenou a jejich schvalování. Zaměstnanec odešle přímo v systému žádost o dovolenou, vedoucímu přijde notifikace a ten ji na jedno kliknutí schválí. Zaměstnanec bude opět informován pomocí notifikace, takže nikdo nemusí nikoho neustále uhánět.
• Plánovat dovolenou s ohledem na provoz firmy. Vedoucí vypíše směny a zaměstnanci se na ně mohou hlásit a případně si je měnit.
• Mít jistotu, že je vše v souladu s aktuální legislativou. Docházka i HR systém GIRITON běží v cloudu, díky tomu je systém neustále aktualizován a v souladu s legislativou.

Chcete si ulehčit práci a nechat výpočet dovolené na nás? Domluvte si s námi představení systému a rádi vám ukážeme, jak může systém ve vaší firmě šetřit čas účetním, HR oddělení i vedoucím.