Dlouhé roky platilo, že Chorvatsko je pro české turisty nejoblíbenější dovolenkovou zemí, a nic na tom nemůže nic změnit. Ale časy se mění. Podle nejnovějších statistik už Chorvatsko není pro Čechy tou nejoblíbenější destinací.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) uskutečnili loni čeští dovolenkáři nejvíce cest do Itálie - celkem 796 tisíc. Teprve na druhém místě skončilo Chorvatsko s 674 tisíci cestami. A letos si může Chorvatsko pohoršit ještě víc.
Posun preferencí zaznamenal i reprezentativní průzkum Holiday Barometr 2025, kterého se zúčastnilo 23 tisíc obyvatel z 23 zemí, přičemž z České republiky to byla rovná tisícovka. Podle něj byly v uplynulém roce nejoblíbenější destinace v pořadí Itálie, Chorvatsko a Slovensko. Letos ale Chorvatsko vypadlo, takže pořadí je: Itálie, Slovensko, Slovensko.
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, ztrácí Chorvatsko dech především proto, že se tam zdražuje. „Už nepředstavuje levnou dovolenkovou volbu, jakou bývalo. Ceny v tamním cestovním ruchu vzrostly za poslední tři až čtyři roky přibližně o padesát procent. Dodal, že celková spotřebitelská inflace v Chorvatsku pak podle tamního statistického úřadu dosáhla za stejné období 28 procent.
Chorvatsko za prudké zdražování v posledních sezonách před pár dny kritizoval například britský bulvár Daily Express. Připomněl, že loni si na vysoké ceny stěžovali lidé z různých zemí, včetně těch z „drahého“ Norska. „Strmý vzestup cen nyní vystavuje pověst Chorvatska jako dostupné turistické destinace velkému riziku,“ napsal tabloid.
Zdůraznil, že za poslední tři roky ceny v místním cestovním ruchu vzrostly o polovinu. Kvůli tomuto nárůstu je nyní Chorvatsko dražší než dva jeho největší rivalové, tedy Španělsko a Řecko. Náklady na dovolenou ve zmíněné dvojici středomořských zemích podle listu vzrostly za stejné období pouze o patnáct až dvacet procent.
Nemáme kvalitu na vyšší ceny než jiné země, tvrdí politici. Totožné údaje přinesl začátkem roku i web Croatia Week s odkazem na setkání premiéra Andreje Plenkoviče a dalších členů vlády s představiteli odvětví cestovního ruchu. Ministr turistiky Tonči Glavina během schůze také konstatoval, že v roce 2016 byly ceny ubytování a v restauracích v Chorvatsku o 64 procent nižší než ve Francii a o 46 procent nižší než v Itálii. Do roku 2023 se však tyto rozdíly zmenšily na pouhou pětinu.
Celá debata se tehdy týkala hlavně obav z toho, že země ztrácí konkurenceschopnost. „Buďme realističtí, nabídka cestovního ruchu v Chorvatsku není tak výjimečná, aby odůvodňovala vyšší ceny než v Řecku, Španělsku nebo Portugalsku,“ poznamenal ministr financí Marko Primorac.
Premiér proto vyzval k opatrnosti při stanovování cen na rok 2025. Uvedl, že by měly být přijatelné i pro Chorvaty, a apeloval na lidi z branže, aby jednali moudře. Cenová konkurenceschopnost se stává rozhodujícím faktorem pro udržení pozitivního trendu chorvatského cestovního ruchu, konstatoval premiér. V podobném duchu se vyjadřoval i guvernér centrální banky Boris Vujčić.
S tím, jak se blíží letní měsíce, varování přibyla. „Konkurence je tvrdší než kdy jindy. Výsledek závisí na nás,“ řekl aktuálně ve vysílání televizní stanice HRT Glavina. Šéf Chorvatské asociace cestovního ruchu Veljko Ostojić zdůraznil, že rivalové masivně investují do infrastruktury, a Chorvatsko tak musí zůstat ve střehu.
Odmítá ale kritiku, že ceny v zemi rostou příliš strmě. „Pětihvězdičkové hotely byly 15. srpna loňského roku zaplněné z 96,5 procenta a pětihvězdičkové kempy byly na plné kapacitě. To nám říká, že trh akceptuje hodnotu, kterou nabízíme,“ je přesvědčen.
Nicméně, Češi se tedy rozhodli vyrazit jinam. Mnozí tak nyní preferují destinace, kde ještě nebyli, jako například letoviska v Itálii nebo Španělsku, nebo kde za podobné peníze získají služby vyšší kvality, jako například v Turecku či Egyptě.
Úbytek turistů ale nemusí být tak velký, jak se ze statistik zdá. Chorvatsko je typickou letní destinací, kde se lidé jezdí slunit a relaxovat u moře, zatímco do vítězné Itálie se v létě jezdí k moři, mimo horké měsíce na poznávací zájezdy a v zimě lyžovat na hory. Turisté tam proudí tedy v každém ročním období, což se v celoročních statistikách musí zákonitě odrazit. Stejně jako to, že do Chorvatska většina Čechů vyráží po vlastní ose, zatímco statistika čerpá data převážně od cestovních agentur a kanceláří.
„Pro letní dovolenou u moře je Chorvatsko stále jednoznačně číslem jedna. Předpoklad je, že tam letos odjede nějakých 850 tisíc Čechů, z toho cirka polovina s cestovními kancelářemi, druhá polovina bez cestovních kanceláří.
Podle Chorvatského turistického sdružení ale Češi stále patří k nejpočetnější turistickou skupinou. K údajům Českého statistického úřadu poznamenal, že zahrnují turistické cesty s minimálně čtyřmi přenocováními. A tento trend podle Mlačiće pokračuje i letos. Od 1. ledna do 15. května přijelo do Chorvatska 35 761 turistů, což je meziroční nárůst o 5,5 procenta.
„Velmi nás těší, že Česká republika patří dlouhodobě k nejvěrnějším trhům a že čeští turisté si Chorvatsko vybírají nejen pro letní dovolenou, ale i mimo hlavní sezónu. Nesouhlasí ani s tím, že by byla chorvatská letoviska a další města předražená.
Atraktivitu Chorvatska, coby dovolenkové destinace dále umocnily významné změny v dostupnosti a infrastruktuře, kdy vstup Chorvatska do Schengenského prostoru a přijetí eura usnadnily cestování a zvýšily pohodlí návštěvníků. Dalšími aspekty úspěšného rozvoje turistického ruchu v Chorvatsku jsou jeho bohaté přírodní a kulturní dědictví, které zahrnuje ikonické národní parky a památky zapsané na seznamu UNESCO, jako jsou Dubrovník a Split. Tyto destinace doplňují široké možnosti sportovních aktivit, mezi které patří jachting, cyklistika a další outdoorové zážitky.
Chorvatsko se mění v celoroční destinaci a Travel Family plánuje rozšířit nabídku i na zimní období. Pobyty na rok 2025 jsou již v prodeji. Češi mají zájem o First Minute nabídky, které garantují nejlepší ceny a široký výběr oblíbených ubytovacích kapacit.
Podle oficiálních statistik přijelo do Chorvatska 10,9 milionu turistů. Z tohoto celkového počtu připadá na turisty ze zahraničí 9,3 milionu (85 %) a podstatně menší část na domácí turisty (1,6 milionu, tedy 15 %). Jako každoročně nejvíce zahraničních turistů přijelo z Německa (1,58 milionu, o 2 % víc než v roce 2008). Následují Italové (1,20 milionu, o 3 % víc než v roce 2008), Slovinci (1,01 milionu, o 3 % méně než v roce 2008), Rakušané (882 tisíc, o 2 % méně než v roce 2008) a na pátém místě jsou turisté z Česka (607 tisíc). Počet turistů z Česka se po velkém skoku v roce 2007, kdy se zvýšil o téměř 13 % na 669 tisíc, opět snížil, a to o více než 2 % v porovnání s předchozím rokem.
Rozdělíme-li zahraniční turisty na ty, kteří přijeli individuálně a ty, kteří přijeli organizovaně přes cestovní kanceláře, jasně vedli i v loňském roce individuální turisté (6,2 milionu) před organizovanými (3,2 milionu). Podle typu ubytování se nejvíce turistů ubytovalo v hotelech, hotelových apartmánech a komplexech (4,5 milionu), v soukromí (2,6 milionu), v kempech (2 miliony) a v marinách (664 tisíc).
Hotely však uskutečnili méně noclehů než v soukromí - průměrný počet noclehů v hotelech činil 3,6 na jednoho turistu, v soukromí pak 7,2 noclehů. Nárůst počtu turistů i počtu přenocování zaznamenaly pouze levnější typy ubytování: kempech se ubytovalo o 5 % více turistů a v soukromí o necelá 3 % více turistů.
Chorvatsko v loňském roce zaznamenalo 20,6 milionu příjezdů turistů a 108 milionů přenocování. Ve srovnání s rokem 2022 se příjezdy zvýšily o devět procent a počet přenocování o tři procenta. Podle počtu přenocování se cestovní ruch dostal na úroveň z roku 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. Nejvíce přenocování zahraničních turistů připadá na hosty z Německa, a to 23,6 milionu. Následuje Slovinsko a třetí místo patří turistům z Rakouska. Česká republika byla s 5,5 miliony přenocování pátá, za Polskem. Nejoblíbenějším regionem v Chorvatsku byla loni Istrie s celkem 30 miliony přenocováními.
Podle posledních údajů chorvatské centrální banky HNB činily příjmy od zahraničních turistů za devět měsíců roku téměř 13 miliard eur.
Rok 2024 přinesl opět rekordní letní sezónu dovolených na chorvatském pobřeží Jadranu. Chorvatská ministryně cestovního ruchu Nikolina Brnjacová vyjádřila spokojenost s loňským vývojem cestovního ruchu, jeho objemu i příjmů. Šéf HTZ Kristjan Staničić uvedl, že Chorvatsko si loni ještě více upevnilo pozici jedné z nejvyhledávanějších destinací v Evropě.
Česká republika v top 5: Česká republika se zařadila mezi pět nejvýznamnějších zdrojových trhů Chorvatska společně s Německem, Slovinskem, Rakouskem a Polskem. Češi milují Chorvatsko jako prázdninovou destinaci, ale roste zájem i v dalších obdobích roku: Jen do konce prázdnin v srpnu 2024 navštívilo zemi 677 tisíc českých turistů, což představovalo 95 % úrovně loňského roku.
Trendy sezóny 2024 potvrdily, že Chorvatsko je oblíbenou dovolenkovou destinací pro všechny cílové skupiny napříč generacemi. Podle statistik cestovní kanceláře Travel Family tvoří Češi do věku 55 let 61 % návštěvníků, přičemž největší skupinou jsou rodiče s dětmi ve věku 25-44 let (30,9 %). Tito turisté často navazují na tradici rodinných dovolených u Jadranu. Významnou část návštěvníků pak tvoří tzv.
Chorvatsko v březnu na prestižním světovém veletrhu cestovního ruchu ITB Berlín získalo titul „Nejlepší evropská země k návštěvě v roce 2025“. Chorvatsko bylo v roce 2024 oceněno jako země s nejčistšími koupacími vodami v celé Evropské unii, a to podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí.
Ministr cestovního ruchu a sportu Tonči Glavina a ředitel Chorvatského turistického sdružení Kristjan Staničić na tiskové konferenci ze dne 9. září 2024 představili turistické a finanční výsledky za prvních osm měsíců roku 2024 a hovořili o všech aktuálních a nadcházejících aktivitách souvisejících s reformou řízení rozvoje turismu.
Podle údajů systému e-Visitor bylo do 31. srpna 2024 v Chorvatsku zaznamenáno 16,9 milionu příjezdů a 89,4 milionu přenocování, což představuje o 4 % více příjezdů a 1 % více přenocování ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. V srpnu bylo zaznamenáno o 265 tisíc příjezdů více než v srpnu loňského roku.
„Můžeme být spokojeni s dosavadními výsledky, neboť odpovídají našim strategickým cílům, které jsou zaměřeny na růst v předsezóně a posezóně, a na udržování stejných či dokonce nižších čísel, kterých dosahujeme v letních měsících, protože v tomto období, s výjimkou kontinentálního Chorvatska, už nemáme prostor pro růst. Pokud jde o finanční ukazatele, můžeme být také spokojeni, protože projekce HNB ukazují, že opět dosáhneme rekordních příjmů, přičemž počet fiskalizovaných účtenek za prvních 8 měsíců vzrostl o 5,5 %, zatímco jejich hodnota vzrostla o 12 %," uvedl na úvod ministr Glavina a dodal, že v prvních osmi měsících projelo po chorvatských dálnicích více než 53 milionů vozidel, což je o 9 % více než ve stejném období loňského roku. Lodě Jadrolinije přepravily 9,6 milionu cestujících a 2,8 milionu vozidel, což představuje nárůst o 2,4 % ve srovnání s rokem 2023. Všechna chorvatská letiště pak vykazují vyšší provoz než v prvních osmi měsících loňského roku, a to v průměru o 21 %.
„Ve srovnání s rokem 2019 můžeme letos zaznamenat nárůst ubytovacích kapacit o 15 %, tj. více než 250 tisíc lůžek, z nichž největší část tvoří 170 tisíc lůžek v nekomerčním sektoru. Při srovnání s loňským rokem pak celkový počet kapacit vzrostl o 3 %, tedy 67 tisíc nových lůžek, z čehož se 27 tisíc nachází v nekomerčním sektoru a 25 tisíc v domácnostech. Všechny druhy ubytování zaznamenaly pokles obsazenosti, jedinou výjimku představují hotely, které zaznamenaly nárůst o 2 %. Tato data jsou pouze zlomkem ukazatelů, které nám dokládají, že je zapotřebí další plánování rozvoje cestovního ruchu, neboť zaznamenáváme růst počtu ubytovacích objektů jednoho druhu a zároveň pokles obsazenosti. Z tohoto důvodu musíme vypracovávat plány na řízení a usměrňování rozvoje cestovního ruchu na úrovni destinací. Na celonárodní úrovni se pak zaměříme na výzvu hyperinflace nabídky ubytovacích kapacit. Jen tak můžeme zajistit udržitelnost cestovního ruchu,“ uzavřel ministr Glavina.
Mluvíme-li konkrétněji o výsledcích, v přímořských župách bylo do konce srpna zaznamenáno 15 milionů příjezdů a 85,7 milionu přenocování, což představuje meziroční nárůst o 3 % u příjezdů a o 1 % u přenocování. Nejnavštěvovanější byla Istrijská župa s 4,2 milionu příjezdů, poté Splitsko-dalmatská župa (3,2 milionu) a Primorsko-goranská (2,6 milionu). Kontinentální župy v tomto období zaznamenaly 938 tisíc příjezdů a 1,9 milionu přenocování, což představuje 6% nárůst u příjezdů a 5 % u přenocování v meziročním srovnání s rokem 2023.
Pokud čísla rozdělíme podle jednotlivých zahraničních trhů, nejvíce přenocování bylo zaznamenáno z Německa (17,7 milionu), Slovinska (9,4 milionu) a Rakouska (6,6 milionu), zatímco tuzemští turisté realizovali 2,2 milionu příjezdů a 10,8 milionu přenocování, což je o 8 % více příjezdů a o 1 % více přenocování ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
„Za námi jsou hlavní letní měsíce, respektive samotný vrchol turistické sezóny, v jejímž průběhu jsme úspěšně udrželi pozitivní trendy. Nejlépe to dokazuje měsíc srpen, ve kterém se v Chorvatsku realizovalo 4,9 milionu příjezdů a 31,6 milionu přenocování. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 5 % u příjezdů, přičemž přenocování zůstávají na stejné úrovni jako loni. Tyto výsledky jsou zcela v souladu s naší strategií, která se zaměřuje na posilování předsezóny a posezóny,“ sdělil Kristjan Staničić, ředitel Chorvatského turistického sdružení. „Česko patří k prvním pěti nejvýznamnějších příjezdovým trhům Chorvatska a výsledky za prvních osm měsíců dokazují, že Chorvatsko je nadále „jedničkou“ mezi letními dovolenkovými destinacemi českých turistů,“ říká Miodrag Mlačić, ředitel zastoupení Chorvatského turistického sdružení pro Česko a Slovenskou republiku.
„Do konce srpna navštívilo Chorvatsko již 677 tisíc turistů z Česka, tj. 95 % úrovně loňského roku, což považuji za velký úspěch v souvislosti s neustále se rozšiřující nabídkou na českém trhu. Těší nás také stabilní návštěvnost vnitrozemského Chorvatska a stále rostoucí segment nautiky, který zaznamenal dosud přes 28 tisíc příjezdů z Česka (4% nárůst oproti minulému roku) a Češi jsou tak na 3. místě v námořní turistice Chorvatska, za Němci a Rakušany,“ doplňuje Miodrag Mlačić . „Zároveň se nám daří naplňovat strategický cíl dosáhnout prodloužení turistické sezóny i mimo hlavní letní měsíce, o čemž svědčí více než 10% nárůst příjezdů turistů z Česka v květnu a červnu tohoto roku. Podobný nárůst očekávám i v podzimních měsících, které se stávají díky příjemnému počasí a teplému moři stále oblíbenějšími mezi českými návštěvníky. Méně přeplněná letoviska a města poskytují návštěvníkům v tomto období ideální podmínky pro dovolenou u moře spojenou s poznáváním kulturních a přírodních památek, národních parků nebo s cyklistikou, pěší turistikou.
Nicméně, jak zjistit, kam a kolik přesně Čechů vyráží na dovolené v zahraničí? V tuzemsku to lze celkem přesně spočítat z hlášení zdejších ubytovacích zařízení. V případě ciziny metodika Českého statistického úřadu uvádí, že z celkem všech 5,7 milionu delších cest (nad čtyři dny) Čechů do ciziny připadlo loni nejvíc na Itálii - celkem 796 tisíc.
Ve srovnání s loňským žebříčkem Chorvatsko v první trojici úplně chybí. Španělsko s Itálií přitom figurují v čele pořadí i ve většině dalších evropských zemí.
„Je to o metodice získávání dat. Je to jen jakýsi průzkum, i 'staťák' vychází (u zahraničních destinací) také jen z nějakého kvalifikovaného odhadu. Jenže spousta lidí bydlí přes Airbnb a podobně. V Chorvatsku je to úplně typické, protože má spoustu soukromých apartmánů, které přesné počty hostů nikam nehlásí. Češi tam také často jezdí k oblíbenému domácímu, kterému platí v hotovosti bez jakýchkoliv papírů, a tak dál. Podle chování poměrně malého vzorku populace a prostřednictvím vážení se odhaduje chování celého obyvatelstva země.
Češi podle průzkumu Holiday Barometr 2025 stále víc preferují dovolenou v zahraničí, a to potvrzuje i statistický úřad. Výrazně používanější než v dalších zemích zůstávají u nás kamenné cestovní kanceláře. Češi současně patří mezi nejspořivější dovolenkáře. Průměrný rozpočet na letní dovolenou představuje v České republice - alespoň podle zmíněného průzkumu - 1400 eur (34,8 tisíce korun), což je, až na Malajsii a Japonsko, nejméně ze všech 23 monitorovaných zemí.
Všimli jsme si toho už loni. Velká část toho souvisí s cenami ubytování,“ řekl pro deník Dnevnik ředitel slevového portálu Slevomat Tomáš Braverman. Podle guvernéra chorvatské národní banky vzrostly ceny v turistickém ruchu v posledních letech o 50 procent, přitom v zemích jako Řecko nebo Itálie jen o 20 %. Navíc ubytování má letos opět podražit o dalších pět procent.
„(Zdražením) chce do budoucna cílit na kvalitu turistů, kteří tam tráví více času a více utrácejí než na kvantitu, která tam jezdila do apartmánů, přivezla si svoje jídlo a na místě utrácela zcela minimálně. Naopak turisté v tomto množství nepřispívají do cestovního ruchu a zároveň hodně čerpají z infrastruktury a služeb, a tím vznikají destinace přeplněné turisty,“ vysvětlila výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková pro Seznam zprávy.
„Už jsme si všimli, že v posledních dvou letech jsme začali ztrácet podíl na trhu. Musíme být opatrní, pokud chceme být cenově konkurenceschopní a nabízet služby za cenu, kterou jsou hosté ochotni akceptovat,“ uvedl guvernér. Češi v průměru za dovolenou utratí okolo 1 400 eur, tedy skoro 35 tisíc korun, zatímco turisté ze západní Evropy jsou ochotni zaplatit až 2 080 eur (téměř 52 tisíce Kč).
Chorvatsko stále zůstává nejčastějším cílem letní dovolené pro tisíce Čechů. Chorvatsko je typickou letní destinací, kde se lidé jezdí slunit a relaxovat u moře, zatímco do vítězné Itálie se v létě jezdí k moři, mimo horké měsíce na poznávací zájezdy a v zimě lyžovat na hory. Turisté tam proudí tedy v každém ročním období, což se v celoročních statistikách musí zákonitě odrazit. Stejně jako to, že do Chorvatska většina Čechů vyráží po vlastní ose, zatímco statistika čerpá data převážně od cestovních agentur a kanceláří.
Tabulka: Srovnání Turistických Preferencí
| Destinace | Počet cest (ČSÚ) | Důvody Oblíbenosti |
|---|---|---|
| Itálie | 796 tisíc | Kuchyně, památky, přímořská letoviska, celoroční turistika |
| Chorvatsko | 674 tisíc | Dostupnost, čisté moře, dlouhé pobřeží, letní destinace |
| Slovensko | N/A | Blízkost, jazyková bariéra |
Pracovní Příležitosti v Chorvatsku
Chorvatsko zažívá v letošním roce další růst. v prvních šesti měsících meziroční nárůst příjezdů i přenocování o 4 %. přes 16 milionů přenocování, což ve srovnání s loňským červnem představuje růst o 9 % u příjezdů a o 12 % u přenocování. dlouhodobě se řadí na šesté místo. S tím, jak každoročně roste počet turistů, zvyšuje se také poptávka po pracovní síle v hotelích, restauracích a dalších službách cestovního ruchu.
nejen za odpočinkem, ale i za možností přivýdělku. tak představuje ideální způsob, jak si prodloužit pobyt u moře, užít si pláže a místní atmosféru, zlepšit si jazykové dovednosti, získat cenné zkušenosti a zároveň si vydělat zajímavé peníze.
ale není jen doménou studentů, často sem za letní prací do penzionů a hotelů jezdí i starší lidé. „Chorvatsko jako člen Evropské unie umožňuje Čechům či Slovákům bez problémů a bez zbytečné administrativy nastoupit na brigádu v rozsahu 90 dnů. cestovní kanceláře Travel Family. stále trápí nedostatek pracovních sil, zejména v přímořských letoviscích během letní sezóny. uklízeči a uklízečky. Dá se říct, že de facto každá druhá restaurace či hotel uvítá přes léto brigádníky, kteří jim pomohou se zvládnutím náporu turistů.
Zanechat komentář