Blíží se prázdniny! Než si ale v práci vypíšete dovolenku, udělejte si jasno v některých pravidlech, které s čerpáním volna souvisí. V tomto článku se podíváme na to, jak správně postupovat při žádosti o dovolenou, jaká jsou vaše práva a povinnosti a co všechno je třeba zvážit před odjezdem na zasloužený odpočinek.
Základní Pravidla pro Čerpání Dovolené
Čerpání dovolené zákoník práce upravuje v ustanoveních § 217 až 220. Tato právní úprava se vztahuje nejen na zaměstnance v pracovním poměru podle zákoníku práce, ale i na státní zaměstnance ve služebním poměru, neboť ustanovení § 103 odst. 1 zákona č.
Nárok na Dovolenou
Zaměstnanci mají ze zákona nárok nejméně na 4 týdny dovolené ročně. Od roku 2021 se dovolená počítá podle skutečně odpracovaných hodin: celková roční výměra (např. 160 h při čtyřech týdnech) se dělí 52 a za každý odpracovaný týden vzniká nárok 1/52 této výměry, přičemž nárok lze čerpat hned, jakmile se přepočtem nasbírá odpovídající počet hodin.
Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Kdo Rozhoduje o Termínu Dovolené?
O termínu čerpání rozhoduje zaměstnavatel (musí jej oznámit alespoň 14 dní předem), avšak zaměstnanec má právo na dva týdny volna v celku. V praxi se nicméně většinou termín dovolené určuje po vzájemné dohodě či na základě nějakého interního systému.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, píše se v zákoníku práce. Výjimkou je zbytek dovolené z předchozího roku - o tom si ale napíšeme později.Nemusíte ale čekat, až si šéf všimne vaší únavy a pošle vás na odpočinek. V praxi je běžné, že se žádostí o dovolenou (návrhem na termín) přichází sám zaměstnanec.
Ačkoliv si stále mnoho zaměstnanců myslí, že zaměstnavatel je povinen jejich žádosti vyhovět, není tomu tak. Stále totiž platí pravidlo, že zaměstnavatel určuje termíny čerpání dovolené jednostranně a s ohledem na jednotlivá zákonná omezení (viz dále).
Povinnosti Zaměstnavatele
Zaměstnavatel by měl sestavovat rozvrh čerpání dovolené tak, aby v něm zohlednil nejen své provozní potřeby, ale i oprávněné zájmy jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Píše, že „při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance“. Šéf by tedy neměl odmítnout žádost jenom proto, že se mu nelíbíte, nebo že podle něj sršíte energií a žádné volno nepotřebujete. O čerpání by nemělo rozhodovat ani pouze a jenom to, jestli se to firmě hodí. Je tu i zaměstnanec, říká zákon.
Kdy Může Zaměstnavatel Zamítnout Dovolenou?
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Pod provozní důvody zaměstnavatele se může vejít skoro všechno, takže jde hlavně o jejich vyváženost s oprávněnými zájmy zaměstnance. Jako důležitý zájem firmy se obecně považuje, aby ve stejnou dobu nepřišla o tak velkou část zaměstnanců, že by kvůli tomu musela výrazněji omezit výrobu nebo služby.
Pokud jde o „naléhavé provozní důvody“, nemusí vám dokonce firma umožnit čerpat dovolenou v daném kalendářním roce vůbec - převede ji do dalšího roku. Ani tyhle důvody nejsou podrobněji definovány.
Délka Dovolené
Každý zaměstnanec, který už je v pracovním poměru aspoň rok, má nárok na nejméně čtyři týdny dovolené. Přestože zákoník hovoří o týdnech, v praxi se tím (při klasické osmihodinové pracovní době - čtyřiceti hodinách týdně) rozumí dvacet pracovních dnů. Ještě přesněji 160 hodin. Od roku 2021 se nárok na dovolenou počítá podle odpracovaných hodin. Změnu v praxi poznají zaměstnanci s nepravidelnou pracovní dobou, jejichž pracovní den není pokaždé stejně dlouhý, tedy typicky při práci na směny.
Podle zákoníku práce máte nárok na alespoň dva týdny dovolené vcelku - když na tom trváte, měla by vám to firma umožnit. Zákoník dokonce preferuje čerpání dovolené vcelku, jde ale jenom o doporučení. Každopádně: pokud si ji chcete vybrat jenom na kratší dobu, třeba čtyři týdenní dovolené, žádný předpis tomu nebrání a záleží tedy jenom na dohodě se zaměstnavatelem.
Jak Správně Požádat o Dovolenou?
O dovolenou svého zaměstnavatele musíte požádat, a to tak, jak váš zaměstnavatel určí ve vnitřní směrnici. Pokud požádáte o dovolenou jinak, může se stát, že vám bude zamítnuta. Dejte si pozor, abyste na dovolenou nastoupili až ve chvíli, kdy ji budete mít schválenou! V opačném případě vám zaměstnavatel může za každý den, kdy jste nebyli v práci, dát “áčko”.
- V zásadě nejsou stanovené žádné formální náležitosti, které by taková žádost měla obsahovat.
- Zaměstnanec by měl uvést, o jaký typ dovolené se jedná a v jakém rozsahu žádá o čerpání dovolené.
Ať už zaměstnavatel jen potvrzuje vaši žádost o termín dovolené, nebo vám „přikazuje“ jím určený termín, musí vám to písemně oznámit alespoň 14 dnů předem. Nemůže vás tedy nechat ještě dva dny před vámi plánovanou dovolenou nechávat v nejistotě, zda ji povolí. Nemůže vám ani v pátek přikázat, abyste si hned od příštího pondělí vzali měsíční volno.
Možnosti při Nevyčerpané Dovolené
Zaměstnavatel by vám měl dovolenou naplánovat tak, abyste si ji vyčerpali v roce, ve kterém vám na ni vznikl nárok. Dovolenou mohou převést pouze zaměstnanci, kteří mají nárok na dovolenou vyšší než 4 týdny.
Nevyčerpanou dovolenou lze převést do dalšího roku jen ve třech případech (na žádost nad rámec 4 týdnů, z vážných provozních důvodů zaměstnavatele či kvůli dlouhodobé překážce v práci). Pokud ji zaměstnavatel neurčí do 30. 6., může si dobu čerpání stanovit sám zaměstnanec.
Proplatit zbytek dovolené lze jenom na konci pracovního poměru, jinak je prioritou její skutečné čerpání „na zotavenou“.
Od roku 2021 se zjednodušil převod nevyčerpané části dovolené do následujícího roku. Ale jenom té části, která přesahuje čtyři týdny (u pedagogických a akademických pracovníků šest). To u většiny lidí znamená, že přinejmenším čtyři týdny dovolené mají vyčerpat ve stejném roce, kdy na ně vznikl nárok, a teprve případný pátý či šestý týden si mohou převést.
O převedení musí pracovník písemně požádat. Záleží na zaměstnavateli, jestli mu vyhoví, nebo bude trvat na vyčerpání celé dovolené ještě do konce kalendářního roku - přihlížet by měl k „oprávněným zájmům zaměstnance“. Převedení však nemůže nařídit sám zaměstnavatel, když s ním nesouhlasíte - jedině že by argumentoval „naléhavými provozními důvody“.
Co dělat, když Vám Zaměstnavatel Zruší Dovolenou?
Ani písemně odsouhlasená dovolená ještě nezaručuje, že ji opravdu v původně plánované délce využijete. Firma ji může na poslední chvíli zrušit, nebo vás dokonce odvolat z už probíhající dovolené.
Opět by to měla vysvětlit provozními důvody, podle některých názorů dokonce naléhavými - každopádně takovými, které neexistovaly nebo nešly předpokládat dřív.
V takovém případě vám firma musí nahradit náklady, které vznikly bez vašeho zavinění. Typicky jde o storno zájezdu, náklady na rychlou dopravu na pracoviště (případně pak i návrat zpět do místa dovolené) a podobně.
Také proto je důležité, abyste pokud možno už v době placení dovolené měli v ruce písemný souhlas zaměstnavatele s daným termínem. Výzva k návratu do práce by se tak k vám vůbec nemusela dostat - a firma vás pak za to nemůže nijak trestat.
Dovolená a Nemoc
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Záleží ale hlavně na vás, jestli při dočasné pracovní neschopnosti dáte přednost „nemocenské“, nebo čerpání dovolené (což finančně vyjde o dost líp, ale zase si tolik neodpočinete).
Jestliže tedy při nemoci sami chcete čerpat dovolenou, zaměstnavatel by vám v tom neměl bránit.
V takových případech si nemusíte plýtvat dovolenou a máte nárok na volno - ať už placené, nebo neplacené.
Dovolená při Mateřské Dovolené
Maminkám vzniká nárok na dovolenou při mateřské dovolené. Mateřská dovolená je z pohledu zákoníku práce považována za výkon práce, i když maminka neodpracovala ani jednu hodinu v práci. Pro většinu maminek je finančně nejvýhodnější, aby svou dovolenou vyčerpaly po konci mateřské.
Pokud maminka chce čerpat dovolenou před nástupem na mateřskou dovolenou, musí se na jejím čerpání domluvit se svým zaměstnavatelem.
Podle poslední novely má zaměstnankyně nárok nastoupit na řádnou dovolenou hned po mateřské dovolené. Smyslem úpravy je, aby se volno nekrátilo kvůli následné rodičovské péči a aby si žena mohla plynuleji naplánovat návrat do práce. Stejnou ochranu zákon poskytuje i mužům, kteří pečují o dítě.
Celozávodní Dovolená
Zaměstnavatel může rozhodnout také o hromadném čerpání dovolené - ve stejný čas si ji tedy vezmou všichni zaměstnanci, nebo jejich velká část. Běžné je to ve směnných provozech, kdy se výroba na 14 dnů zastaví nebo podstatně omezí. Má to ale několik omezení:
- Hromadné čerpání musí být „nezbytné z provozních důvodů".
- Musí s ním souhlasit odbory (rada zaměstnanců).
- A nesmí přesáhnout dva týdny (u uměleckých souborů čtyři).
Zajímavým institutem zůstává takzvaná celozávodní dovolená, tedy hromadné uzavření provozu. Zákon dovoluje maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů čtyři. Zaměstnavatel ji může vyhlásit jen se souhlasem odborové organizace a s ohledem na životní potřeby pracovníků; pokud už máte koupený zájezd na jiný termín, firma musí hledat řešení (například vás ponechat v práci).
Dovolená u DPP a DPČ
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
I když pracujete na dohodu, platí pro vás stejná pravidla týkající se dovolené, jako u ostatních zaměstnanců. V praxi se se svým zaměstnavatelem můžete domluvit na čerpání dovolené tak, aby to vyhovovalo vám i společnosti.
Pojďme si vysvětlit pravidla pro dovolenou u DPP a DPČ. A co to je u dohodářů ta “fiktivní pracovní doba”? Dohodáři nemají pevnou pracovní dobu, proto se pro potřeby výpočtu nároku na dovolenou stanovila týdenní pracovní doba v délce 20 hodin.
Tabulka: Přehled Důležitých Informací o Dovolené
| Položka | Popis |
|---|---|
| Základní nárok | Minimálně 4 týdny ročně |
| Určení termínu | Zaměstnavatel (po dohodě) |
| Oznámení termínu | Minimálně 14 dní předem |
| Převod dovolené | Možný nad rámec 4 týdnů (po žádosti) |
| Zrušení dovolené | Pouze z vážných provozních důvodů |
| Dovolená a nemoc | Dovolená se přerušuje |
| Dovolená a mateřská | Nárok vzniká, čerpání po mateřské |
Zanechat komentář