Jak může zaměstnavatel nařídit dovolenou: Podmínky a práva zaměstnanců

Dovolená patří mezi nejdůležitější práva zaměstnanců, ale ne vždy si ji mohou naplánovat podle svých představ. Mnoho zaměstnanců si myslí, že o své dovolené rozhodují sami, ale podle zákoníku práce to tak není. Čerpání dovolené si za standardních okolností neurčuje zaměstnanec, ale je čerpána na základě nařízení zaměstnavatelem. Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance o čerpání dovolené, jde pouze o jeho dobrou vůli. Přesto v některých případech má i zaměstnanec právo si určit čerpání své dovolené. Jak to přesně funguje a co dělat, když dovolenou zaměstnavatel nestihne v příslušném kalendářním roce nařídit?

Zaměstnavatel je tím, kdo určuje, kdy si zaměstnanec musí vzít dovolenou v daném termínu, a to s ohledem na provozní potřeby firmy. Zákon jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen při plánování dovolené zohlednit také oprávněné zájmy zaměstnance. To znamená, že by měl brát v úvahu například rodinnou situaci nebo preference zaměstnance, ale konečné slovo má vždy zaměstnavatel. Vždy zaměstnancům vysvětlete, že vám jde především o to, aby si za odvedenou práci užili zasloužený odpočinek, načerpali síly.

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně oznámit zaměstnanci termín čerpání dovolené alespoň dva týdny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Pokud není dovolená poskytnuta najednou, musí minimálně jedna její část trvat alespoň dva týdny vcelku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

Základní pravidla pro čerpání dovolené

  • Zaměstnavatel musí oznámit dovolenou minimálně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak).
  • Pokud se nečerpá dovolená najednou, jedna její část by měla trvat nejméně dva týdny.
  • Hromadná dovolená je možná například v případě celozávodní dovolené.

Hromadné čerpání dovolené

Ve firmách s pravidelnými odstávkami nebo celozávodními dovolenými může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené. Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Učinit tak může, jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.

Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu 2 týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu 1 týdne.

Kdy může o dovolené rozhodnout zaměstnanec?

Zaměstnanec si může dovolenou naplánovat sám pouze v určitých situacích. Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak.

Nezřídka se stává, že zaměstnanci nevyčerpají celou dovolenou, která jim v daném roce náleží. Zaměstnavatel je tak povinen zajistit, aby byla dovolená zaměstnance vyčerpána v roce, kdy na ni vznikl nárok. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnance, například nemoc nebo mateřská dovolená, nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele.

Pokud požádáte o převod nevyčerpané části dovolené do dalšího roku (jen v rozsahu přesahujícím zákonné minimum čtyř týdnů, u pedagogických pracovníků šest týdnů), zaměstnavatel vám ji může povolit. Pokud vám zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce.

Délka dovolené

Délka dovolené za kalendářní rok činí nejméně 4 týdny. Avšak jsou i výjimky, například u zaměstnanců státních podniků, obcí, kraje nebo rozpočtových a příspěvkových organizací platí, že mají v kalendářním roce nárok na 5 týdnů dovolené. Do této kategorie patří i pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří mají v kalendářním roce nárok na 8 týdnů dovolené. Pokud pracujete ve vybraném zaměstnání spojeným s prací v podzemí či na jinak obtížné pozici, máte nárok na dodatečnou dovolenou.

Zaměstnání Délka dovolené
Soukromá společnost 4 týdny
Státní podnik 5 týdnů
Zastupitelstvo obce 5 týdnů
Pedagogický pracovník 8 týdnů

Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Komentářová literatura uvádí, že určení dovolené zaměstnanci je jednostranné právní jednání a pakliže nebude dodržena písemná forma, jedná se o neplatné právní jednání. Zaměstnanci musí být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku.

Můžete dostat výpověď, pokud si vezmete dovolenou bez souhlasu?

Nejvyšší soud v roce 2024 řešil případ zaměstnance, který si vzal dovolenou nevyčerpanou v předchozím roce bez oznámení zaměstnavateli. Ten ho následně propustil pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanec se bránil žalobou, ale soud dal za pravdu zaměstnavateli.

Pokud zaměstnanec nesplní svou zákonnou povinnost písemně oznámit čerpání dovolené v dostatečném předstihu a nastoupí na dovolenou bez vědomí zaměstnavatele, může být jeho absence považována za neomluvenou a vést k ukončení pracovního poměru. Tento případ ukazuje, jak důležité je dodržovat pravidla pro čerpání dovolené. Nezapomeňte si ji domluvit včas a vždy se řídit interními pravidly zaměstnavatele.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *