Mateřská dovolená je důležitou součástí sociálního systému v České republice, která umožňuje rodičům pečovat o novorozence a zároveň jim poskytuje finanční zabezpečení. Tento článek se zaměřuje na podmínky, nároky a další aspekty spojené s mateřskou dovolenou v Česku.
Co je to mateřská dovolená?
Mateřská dovolená je období dovolené, kterou poskytuje rodiči zaměstnavatel a která se začíná počítat nejdříve osm týdnů, nejpozději však šest týdnů před plánovaným termínem porodu. Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnů v případě dvou a více dětí.
Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) je dávkou nahrazující příjem, která se vyplácí v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozence. V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství.
Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok. Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte.
Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat.
Podmínky pro nárok na mateřskou
Aby vznikl mamince nárok na mateřskou, tak musí splnit zákonné podmínky. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek.
- Účast na nemocenském pojištění: Zaměstnankyně bude pobírat mateřskou, jestliže v den nástupu na mateřskou dovolenou je účastna na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno musí být v klasickém zaměstnaneckém poměru. Tuto podmínku nesplňuje tedy dohoda o provedení práce.
- Doba pojištění: Ve všech případech však musí zaměstnankyně být účastna na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. Do této lhůty se přitom nezapočítává např. doba v evidenci na úřadu práce.
Když skončí pracující ženě smlouva na dobu určitou a je těhotná, tak při nástupu na mateřskou v ochranné lhůtě, která v tomto případě činí 180 dní, bude mít rovněž nárok na mateřskou. Byla-li jí mateřská v zaměstnání přiznána, nesmí v tomto zaměstnání již vykonávat práci.
Pokud je žena vedena na úřadu práce, tak nemá na mateřskou nárok. Jako nezaměstnaná totiž nejste již účastna na nemocenském pojištění. Pokud se „nevlezete“ do tzv. ochranné lhůty budete po porodu pobírat rovnou rodičovský příspěvek. To samé platí i u studentek, doba studia se totiž nově nezapočítává jako doba účasti na nemocenském pojištění.
Ochranná lhůta má zajistit, aby ženy nezůstaly bez prostředků v době těhotenství, kdy jedno zaměstnání skončily a do nového ještě nenastoupily. Pro vznik nároku na mateřskou činí tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.
Když je ochranná lhůtě ještě počátkem šestého týdne před očekávaným porodem, tak má žena nárok na mateřskou. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Mateřská dovolená pro OSVČ
Aby měla podnikatelka v budoucnu nárok na mateřskou, tak je nutné, aby si platila dobrovolné nemocenské pojištění. Samotná výše mateřské následně závisí na měsíční platbě dobrovolného nemocenského pojištění. Samozřejmě nestačí platit dobrovolné nemocenské pojištění měsíc před očekávaným porodem, podnikatelka musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň 180 dní v období jednoho roku před porodem.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Výpočet peněžité pomoci v mateřství
Mateřská závisí na průměrném příjmu za 12 předcházejících měsíců, ze kterého se vypočítá denní vyměřovací základ. Při výpočtu mateřské se denní vyměřovací základ redukuje.
Od ledna 2025, stejně jako každý rok, dochází ke změně ve výpočtu mateřské. Mění se totiž redukční hranice.
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů). Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic.
Redukční hranice pro rok 2025 jsou nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Praktický výpočet u zaměstnankyně: Zaměstnankyně paní Modrá má průměrnou měsíční mzdu 21 500 Kč.
Praktický výpočet u podnikatelky: Podnikatelka paní Černá splnila zákonné podmínky pro přiznání mateřské a v posledních 12 měsících platila zálohy na dobrovolném nemocenském pojištění 400 Kč měsíčně.
Do rozhodného období pro výpočet mateřské dovolené se nepočítají dny na nemocenské nebo ošetřovaní člena rodiny. U žen, které pracují jako OSVČ, hraje roli při určování peněžité pomoci v mateřství výše nemocenského pojištění. Pokud má žena v práci před vstupem na mateřskou dovolenou podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, o zaměstnání nepřijde. Zaměstnavatel tedy nesmí ženu v průběhu mateřské propustit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou.
Příklad výpočtu:
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Žádost o mateřskou
Žádanku o tuto dávku odevzdá svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel k žádosti o mateřskou přiloží vyplněný tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ a předá je neprodleně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).
Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun). Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.
Pokud na peněžitou pomoc v mateřství nastupujete po 1. 1. 2025, probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem, tak jak je běžné u eNeschopenky. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.
Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.
Otcovská dovolená
Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat také otec dítěte. Ale i on musí splnit výše popsané podmínky. Čerpat ji může například v situaci, kdy matka podmínky nesplní, ale on ano. U otce se liší pouze doba pobírání peněžité pomoci. U osoby, která převzala dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky) činí podpůrčí doba 22 týdnů.
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Rodičovská dovolená
Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet. Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit.
Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.
Na závěr zmíníme i situaci opačnou a pochopitelně méně častou, a to přechod z rodičovské na mateřskou dovolenou, tedy situaci, kdy jste se starším dítětem na rodičovské dovolené a čekáte jeho mladšího sourozence.
Práce během mateřské dovolené
Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat. Například pracovat z domova jako virtuální asistentka. Pokud byla matka před mateřskou dovolenou zaměstnaná a peněžitou pomoc v mateřství čerpá ze zaměstnání, může během pobírání mateřské dovolené podnikat bez omezení.
Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí. Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..
Zanechat komentář