Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Pojďme si připomenout základní pravidla ohledně nároku na dovolenou.
Nárok na Dovolenou
Zaměstnanci, který je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru, vzniká nárok na dovolenou. Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.
Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.
Od roku 2023 se zákonná úprava vztahuje i na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Plánování a Schvalování Dovolené
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Zaměstnanci si často myslí, že si „vybírají“ dovolenou. A že si ji plánují. Ale není při tom úplně neomezeným pánem. Má dopředu sestavit rozvrh dovolených. Když ve firmě působí odbory, měly by ten rozvrh schválit. Jsou tu i další pravidla. Například, že by zaměstnanec měl mít aspoň dva týdny dovolené v kuse. Slovy zákona „je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele“ i „k oprávněným zájmům zaměstnance“.
Obecně zákoník práce říká, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to pomocí písemného rozvrhu čerpání dovolené, vydaného se souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců. Při tvorbě rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel přihlíží k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. Na druhou stranu však musí vzít v potaz i oprávněné zájmy zaměstnance. Zaměstnavatel by tak měl umožnit čerpat alespoň část dovolené v době letních prázdnin, má-li zaměstnanec děti školou povinné.
Nejlepší samozřejmě je, když se obě strany ohledně dovolené dohodnou, všichni si vyjdou vstříc, jsou spokojení a případné ústupky jsou přijatelné. Nástup na ni musí oznámit zaměstnanci písemně a minimálně 14 dní předem. Ani zmíněný rozvrh dovolených není automaticky závazný. Zaměstnanec nemůže přijít a říct: tady mám napsané v srpnu dva týdny od čtvrtého, tak je musím dostat.
Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené svých zaměstnanců. Blíží se čas letních dovolených, kdy spousta zaměstnanců kontroluje last minute nabídky a těší se na nicnedělání u vody. I když je pro zaměstnance dovolená spojena s výlety, sluncem, pláží a mořem, pro zaměstnavatele je to někdy velmi náročné období, kdy se snaží vyjít vstříc svým zaměstnancům a zachovat nerušený provoz svého podnikání. Navíc jim někdy dělá problém i její výpočet.
V praxi funguje určování čerpání dovolené zpravidla na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem, schválením žádosti zaměstnance o dovolenou ze strany zaměstnavatele. Jejím schválením je určeno čerpání dovolené. Při jejím schvalování zaměstnavatel bude vycházet právě z provozních důvodů. Ale ani v případě již schválené žádosti o dovolenou zaměstnavatelem nemusí mít zaměstnanec vyhráno v tom smyslu, že by mohl mít jistotu, že na dovolenou odjede nebo si ji „užije“ v celém naplánovaném rozsahu.
Není tedy vhodné platit si ubytování, letenky nebo další výdaje, dokud nemáte v ruce od zaměstnavatele písemné potvrzení - souhlas s termínem dovolené.
Zrušení Dovolené Zaměstnavatelem
Právo zaměstnavatele zrušit zaměstnanci schválenou nebo dokonce nastoupenou dovolenou není v zákoníku práce na první pohled vidět. S možností změnit termín i už schválené dovolené nebo odvolat zaměstnance z dovolené už nastoupené tedy zákonodárce počítá - a musíme s ní počítat i my.
Zaměstnavatel však musí při rozhodování o dovolené - jak už jsme si napsali - respektovat oprávněné zájmy zaměstnance. Za ty se považuje například to, že když má děti ve školním věku, má se při plánování přihlížet k tomu, že děti mívají prázdniny a rodič nejspíš bude chtít volný čas trávit s nimi. Stejně tak je oprávněný zájem zaměstnance, když si naplánoval dovolenou na zotavenou, zvlášť pak s rodinou, nechat ho zotavit se.
Jinými slovy: zaměstnavatel by měl k takovému kroku, jakým je rušení už oznámené dovolené nebo dokonce odvolávání zaměstnance z dovolené zpátky do práce, přistoupit jenom tehdy, když je přítomnost pracovníka opravdu nezbytně nutná - provoz by se bez něj zhroutil, odešel by nejváženější zákazník nebo tak něco.
Zaměstnavatel má právo zaměstnanci zrušit dovolenou kdykoliv. Nemůže však takto postupovat zlomyslně nebo bezdůvodně, mělo by se jednat o zcela výjimečné situace. Takovou zcela výjimečnou situací jsou například vážné a náhlé provozní okolnosti, které jsou ve svém řešení vázány na zaměstnance zrovna čerpajícího dovolenou. Zaměstnavatel je tedy dle zákoníku práce oprávněn zaměstnance z dovolené odvolat.
K takovému kroku však zaměstnavatel nemůže přistoupit svévolně, bezdůvodně. Aby zrušení dovolené zaměstnanci nebo jeho odvolání z dovolené bylo opodstatněné, musí tato potřeba být vyvolána vážnými náhlými provozními okolnostmi, jejichž řešení je vázáno právě na zaměstnance čerpajícího dovolenou.
Klíčovým ustanovením k čerpání dovolené je § 217 zákoníku práce. Zaměstnavatel svým rozhodnutím stanoví konkrétnímu zaměstnanci určitý termín čerpání dovolené. O době, po kterou bude zaměstnanec dovolenou čerpat, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat alespoň s čtrnáctidenním předstihem, ledaže se dohodli na kratší době. Zaměstnavatel přitom určuje čerpání všech druhů dovolené, a to v celém jejím rozsahu. Výjimkou je pouze situace podle ust. § 218 odst. 4 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel do 30. Zaměstnanec tedy s výjimkou uvedenou výše nemůže sám rozhodnout o nástupu na dovolenou. Podkladem zaměstnavatele k určení dovolené je písemný rozvrh čerpání dovolené.
Zaměstnavatel by měl své oprávnění zaměstnanci zrušit již určenou dovolenou nebo jej odvolat z probíhající dovolené využívat jen ve výjimečných případech, kdy se nečekaně změní podmínky či okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen, a to natolik zásadním způsobem, že by jinak mohla být ohrožena činnost zaměstnavatele. Současně by mělo jít o situaci, kdy je plnění úkolů zaměstnavatele vázáno na konkrétního zaměstnance - jde tedy o provozní okolnosti, které se bez zaměstnance neobejdou.
Pouze v extrémních případech může váš zaměstnavatel zrušit, posunout schválenou dovolenou nebo vás z dovolené odvolat.
Náhrada Nákladů Při Zrušení Dovolené
Před snadným zrušením dovolené nebo nuceným návratem chrání zaměstnance i to, že všechny ztráty, které mu kvůli tomu vzniknou, jdou na konto zaměstnavatele. Náklady na cestu zpátky, třeba i z nejvzdálenější ciziny, stornovací poplatky, ale i lístky na koncert a podobně. Pozor ale: nárok na proplacení výdajů má zaměstnanec jenom tehdy, když mu zaměstnavatel předtím dovolenou písemně schválil. Všechny náklady je samozřejmě potřeba doložit, takže si schovávejte doklady a stvrzenky. Pokud má zaměstnanec dovolenou třeba na čtrnáct dní a zaměstnavatel ho potřebuje na první týden, takže na ten druhý týden dovolené by ještě mohl odjet či odletět, i tenhle náklad jde za zaměstnavatelem.
Pokud zaměstnavatel změní dobu čerpání dovolené nebo zaměstnance z dovolené přímo odvolá, musí mu pak také nahradit náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly. V případě zrušení již zaplacené dovolené je zaměstnavatel povinen proplatit částku, kterou zaměstnanec za dovolenou uhradil, popřípadě storno poplatky za zrušení zájezdu, náklady na pojištění a další související prokazatelné náklady. Zaměstnanec je povinen náklady, které v souvislosti se zrušením dovolené vznikly, zaměstnavateli prokázat prostřednictvím dokladů o zaplacení.
Výslovně je však upravena povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Tuto alespoň částečnou satisfakci zaměstnance a ochranu proti zneužití práva zaměstnavatelem upravuje ust. § 217 odst. 3 zákoníku práce.
Jde-li o náklady, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit, jsou jimi zejména cestovní náhrady zpět do místa bydliště či pracoviště, stornovací poplatky cestovních kanceláří či dopravců, částky, které zaměstnanec uhradil za zájezd či ubytování, náklady na pojištění a další náklady, které s dovolenou souvisejí a je možné je prokázat, například prostřednictvím dokladů o úhradě. V případě, že by se zaměstnanec na dovolenou ještě mohl vrátit, musí mu zaměstnavatel uhradit také zpáteční cestu.
Podmínkou pro náhradu vzniklých nákladů je skutečnost, že se jedná o dovolenou, kterou vám váš zaměstnavatel schválil. Zrušená dovolená zaměstnavatelem vám bude kompenzována. Pokud se vám stane, že zaměstnavatel zruší schválenou dovolenou, posune termín schválené dovolené nebo vás z dovolené odvolá, je povinen vám zaplatit vzniklé náklady.
Bohužel: kompenzaci za zkaženou dovolenou zaměstnanci a jeho blízkým ale firma platit nemusí.
Povinnosti Zaměstnance Během Dovolené
A pak je tu ještě jedna věc, která zaměstnance chrání ještě víc než to, že zaměstnavatel musí platit jízdné nebo letenky. Chrání ale jenom před odvoláním z už započaté dovolené.
Jakmile jste ale na dovolené, neexistuje způsob, jak vám její zrušení oznámit - pokud nechcete. Zaměstnanec na dovolené nemusí brát hovory na pracovním čísle. Nemusí brát vůbec žádné hovory, ba ani telefon si nakonec s sebou brát nemusí. Doporučeným dopisem ho pravděpodobně zaměstnavatel nedohoní, navíc kdovíkdy by došel.
Byť má zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené odvolat, zaměstnanec není povinen být v době čerpání dovolené k zastižení. Smyslem dovolené je odpočinek a načerpání sil k dalšímu výkonu práce.
Musíte brát šéfovi na dovolené telefon? Jakmile jste ale na dovolené, neexistuje způsob, jak vám její zrušení oznámit - pokud nechcete. Zaměstnanec na dovolené nemusí brát hovory na pracovním čísle. Nemusí brát vůbec žádné hovory, ba ani telefon si nakonec s sebou brát nemusí. Doporučeným dopisem ho pravděpodobně zaměstnavatel nedohoní, navíc kdovíkdy by došel.
Jiná věc je, že v praxi to samozřejmě bývá jinak: málokdo si troufne nezvednout šéfovi telefon nebo od něj nepřečíst zprávu.
Další Důležité Informace
Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána v tom kalendářním roce, za který dovolená náleží. Základním pravidlem je, že dovolenou určuje zaměstnanci zaměstnavatel, ale měl by při určování dovolené rovněž přihlédnout kromě provozních potřeb i k oprávněným zájmům zaměstnance. Dle zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni mít na daný kalendářní rok připravený plán čerpání dovolené. Obecně je nejlepším postupem pro zaměstnance, kteří chtějí mít jistotu, než uhradí jakoukoliv zálohu či částku za dovolenou, aby před její úhradou požádali zaměstnavatele o určení čerpání dovolené na vámi požadovaný termín.
V běžném životě však může dojít ke zrušení, resp. nečerpání řádně schválené dovolené i z jiných důvodů než pro jednání zaměstnavatele, kterým zaměstnanci zruší dovolenou nebo jej z již probíhající dovolené odvolá. Nejčastějším důvodem je onemocnění zaměstnance. Charakter zrušení dovolené ve výše nastíněném smyslu tak nebude mít situace, kdy zaměstnanec v době, kdy má čerpat dovolenou, onemocní.
Pokud nebylo čerpání dovolené určeno do 30. Zaměstnavatel se ve výjimečných případech může odchýlit od minimálních zákonných požadavků, například od povinnosti poskytnout čerpání dovolené zaměstnanci 2 týdny v celku, ale pouze z naléhavých provozních důvodů zaměstnavatele či překážek na straně zaměstnance.
V případě podezření zaměstnance na zneužití práva zaměstnavatelem na zrušení dovolené, může zaměstnanec podat podnět na příslušný inspektorát práce.
Honí se vám hlavou, že díky zrušení dovolené nejenže přijdete o dlouho plánované a očekávané volno a potřebný odpočinek, ale také o peníze, které jste do dovolené investovali? Nemusíte zoufat. Základním předpokladem pro to, aby zaměstnavateli vznikla povinnost k náhradě nákladů, je, že dovolená na určený termín čerpání byla prokazatelně zaměstnavatelem schválena.
Zaměstnavatel mi nechce dát dovolenou! Má na to plné právo. Stejně tak podle zákoníku práce může zaměstnavatel zrušit dovolenou.
Způsob sestavení rozvrhu ponechává zákoník práce na konkrétní praxi u zaměstnavatele, stejně jako zda a jak mohou zaměstnanci o určité termíny žádat.
Dovolená by zdaleka nebyla tak atraktivní, kdyby za její dobu nepříslušela zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Někdy se stane, že i v případě absence překážek na straně zaměstnance nedojde k vyčerpání dovolené a zaměstnanec požaduje náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Ta však náleží zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru.
Je jasné, že tak zaměstnavatel nemůže činit bezdůvodně či svévolně. S tím je spojena povinnost zaměstnavatele kompenzovat zaměstnanci náklady, které mu z důvodu odvolání z dovolené vznikly.
Autor: Mgr. JUDr. Autor je advokát a provozovatel webu Dostupný advokát, který nabízí služby zejména v pracovním právu, ale i dalších právních oblastech.
Blíží se prázdniny. Hurá! Než si ale v práci vypíšete dovolenku, udělejte si jasno v některých pravidlech, které s čerpáním volna souvisí.
29. 6. 1. Ano, může. V praxi většinou po dohodě se zaměstnancem, ale dohodnout se s ním nemusí. Pak mu ale termín dovolené musí sdělit nejméně 14 dní dopředu. Zaměstnavatel by měl také přihlédnout „k oprávněným zájmům zaměstnance“. Nikde však není stanoveno, co přesně to je, a tak zaměstnavatele omezuje spíš zákaz diskriminace. Neměl by tedy jednoho kolegu nechat jet opakovaně na dovolenou v termínu dle jeho přání a s druhým vůbec nediskutovat. Prostě by neměl používat dvojí metr. Přeci jen však může nastat situace, kdy o termínu dovolené rozhoduje zaměstnanec. Platí to, pokud vám zbyla dovolená z loňska. Zaměstnavatel pak musí nejpozději do 30. června následujícího roku určit, kdy si zbývající volno vyberete. Pokud to šéf nestihne, máte právo si dovolenou určit sami.
2. Zaměstnavatel může kdykoliv souhlas s čerpáním dovolené odvolat. Může tedy žádat zrušení již objednaného zájezdu nebo dokonce o přerušení právě probíhající dovolené.
3. Jak je to se zbývající dovolenou, když jsem ve výpovědní době? Pravidla pro vyčerpání zbytku dovolené upřednostňují odpočinek zaměstnance. Ten je totiž účelem, proč vůbec dny dovolené máme. Zákoník práce proto omezuje proplácení nevyčerpaného volna. Proplacení zbylé dovolené je tedy správně možné vlastně jen při ukončení pracovního poměru.
Publikováno 9. práce. Portál iDNES.cz je tady pro vás. Využijte služby iDNES Premium bez reklam a můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Obsah pro všechny je pro nás na prvním místě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. souhlas s využitím cookies a dalších síťových identifikátorů pro účely cílené reklamy), budou Vám zobrazovány v rámci našich webů iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz2 reklamy a to cílené i necílené. Cílení reklam probíhá na základě profilování Vašich zvyků a zájmů z údajů získaných o Vašich akcích na internetu tak, aby Vám byly zobrazovány reklamy, které Vás budou zajímat. Váš souhlas s cílením reklamy můžete kdykoliv odvolat, pokud jej však odvoláte, budete vyzváni k přechodu na iDNES Premium bez reklam. Souhlas pro jiné účely, než spojené s cílením reklam (např. zobrazování obsahu podle Vašich zájmů apod.), můžete změnit či odvolat v sekci Podrobné nastavení, aniž byste museli přecházet na iDNES Premium bez reklam. Některé údaje (nikoliv však pro cílení reklamy) zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci Podrobné nastavení. 1 Vyjma několika zvláštních reklamních formátů, kde je složité tyto formáty z obsahu odstranit, jakou jsou např. tzv. komerční sdělení či selfpromo naší společnosti a jejích dceřiných společností. 2 Pro ostatní webové stránky naší společnosti si můžete zvolit nastavení zvlášť. Klikněte na ikonu AdBlock, kterou najdete obvykle v pravém horním rohu prohlížeče. Využijte služby iDNES Premium bez reklam a můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. 22.06.2022 / 02:13Jednoduchá otázka, na níž existuje jednoduchá odpověď - zaměstnavatel je tím, kdo má právo, ale i povinnost určit čerpání dovolené, a také tím, kdo i již odsouhlasenou dovolenou může zrušit.
Podle něj je schopen s předstihem posoudit v jakých termínech a v jakém rozsahu bude možné zaměstnance na dovolenou uvolnit, a to tak, aby zaměstnanci stihli vyčerpat celý rozsah dovolené, na kterou jim v kalendářním roce vzniklo právo.
Zanechat komentář