Podnikání na mateřské a rodičovské dovolené: Podmínky a možnosti v České republice

Čím dál tím více rodičů chce zůstat ekonomicky aktivních i během mateřské či rodičovské dovolené. Tato doba je ideální pro zkoušení nových věcí bez rizika ztráty hlavního příjmu. Zjistěte, jaké jsou podmínky pro podnikání na mateřské a rodičovské, v čem podnikat a jak si efektivně zorganizovat čas.

Než se pustíme do vysvětlování podmínek, za kterých můžete podnikat, je potřeba si ujasnit pojmy mateřská a rodičovská dovolená. Ty lidé běžně často zaměňují.

Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Mateřská dovolená je volno, které rodič dostává od svého zaměstnavatele, aby mohl pečovat o sebe, a především o svého novorozence. Obvykle trvá 28 týdnů (u dvou a více dětí 37 týdnů). Rodičovská dovolená je volno od zaměstnavatele, které následuje po skončení mateřské dovolené.

Zmatek může nastat i ohledně finanční podpory, kterou mohou rodiče získat.

• Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávka nemocenského pojištění. V období 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu až do prvních šesti týdnů po porodu má na PPM nárok výhradně matka dítěte. Od začátku 7. PPM může otec čerpat maximálně po dobu 22 týdnů (případně 31 týdnů v případě péče o dvojčata nebo vícerčata). Pokud se v čerpání PPM střídá se ženou, odečte se od těchto 22 týdnů. Pokud chce pobírat dávku PPM otec nebo jiná pečující osoba, musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu. V ní je nutné uvést den, od kterého bude o dítě pečovat, a den porodu. Dohoda musí obsahovat také prohlášení matky, ke kterému dni přestala pobírat PPM. Tuto dohodu je možné uzavřít na dobu nejméně 7 dnů. PPM mohou získat nejen zaměstnanci, ale i podnikatelé, kteří si dostatečně dlouho dopředu sami platili nemocenské pojištění. To je potřeba odvádět alespoň 270 dní v posledních dvou kalendářních letech před začátkem pobírání dávky.
• Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, kterou rodina dostává na své nejmladší dítě. Celková částka rodičovského příspěvku je pro všechny rodiny stejná a od roku 2024 činí 350 tisíc korun. Obvykle se pobírá do tří let věku dítěte, než nastoupí do školky, ale je na rodičích, jak si výplatu peněz rozloží.

Podmínky pro podnikání během mateřské a rodičovské dovolené

PPM je dávka z nemocenského pojištění, proto při jejím čerpání nesmíte vykonávat tu konkrétní činnost, ze které vám na dávku vznikl nárok. Jiný přivýdělek ale není omezen. Můžete pracovat i pro stejného zaměstnavatele, ale musí se jednat o jiný druh činnosti na novou smlouvu či dohodu. Jestliže jste před mateřskou dovolenou byli zaměstnaní, můžete i během pobírání PPM podnikat bez omezení, pokud vás tedy nějakým způsobem neomezuje vaše pracovní smlouva. Jestliže jste před narozením dítěte už podnikali a platili samostatně nemocenské pojištění, nemůžete během čerpání PPM podnikat osobně. Můžete ale chod svého podnikání zajistit zaměstnanci, externími pracovníky nebo spolupracující osobou.

Při pobírání rodičovského příspěvku platí pouze podmínka, že dítě mladší 2 let nesmí chodit do jeslí či jiného předškolního zařízení na více než 92 hodin měsíčně; po 2. Během mateřské a rodičovské dovolené je podnikání automaticky považováno za vedlejší samostatně výdělečnou činnost.

Jak začít podnikat

Pokud chcete začít podnikat jako OSVČ, musíte se přihlásit na živnostenském úřadě a získat živnostenské oprávnění. Se zahájením podnikání je spojené i povinné přihlášení podnikatele na finančním úřadě, ve zdravotní pojišťovně a v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Lidé na mateřské a rodičovské dovolené, kteří podnikají jako OSVČ, mají obvykle podnikání jako takzvanou vedlejší činnost. To je výhodné především proto, že platí zdravotní a sociální pojištění podle skutečně dosaženého zisku. Jestliže si tedy vyděláte malou částku, zaplatíte málo i na pojištění - nebo dokonce vůbec nic.

Když na živnostenském úřadě doložíte oznámení o uznání nároku na pobírání PPM nebo rodičovského příspěvku, během prvního roku podnikání na mateřské a rodičovské dovolené nemusíte platit průběžné zálohy na pojištění.

Platby sociálního a zdravotního pojištění

U plateb sociálního a zdravotního pojištění hraje zásadní roli to, kolik si podnikáním reálně vyděláte. Úřady se řídí výší vašeho daňového základu (příjmy po odečtení výdajů), ze kterého se zálohy počítají. Základem pro výpočet odvodů je polovina daňového základu.

Pro rok 2025 platí, že pokud je váš roční daňový základ nižší než 111 736 Kč, nemusíte platit sociální pojištění vůbec. Zdravotní pojištění v tomto případě uhradíte podle skutečně dosaženého zisku, nikoliv v minimální výši. Doplatky na pojištění se počítají z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu - tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji.

• Zdravotní pojištění se u vedlejší činnosti hradí podle skutečného zisku, a to ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu.
• Sociální pojištění se uplatní jen tehdy, pokud roční daňový základ přesáhne stanovený limit - sazba činí 29,2 % z vyměřovacího základu.

Příklad výpočtu

Paní Jarmila pracuje jako grafička, tudíž uplatňuje výdajový paušál 60 %. Ročně si vydělá 740 000 Kč, po uplatnění paušálu ji zbyde čistý zisk 296 000 Kč. Po vydělení této částky dvěma se dostaneme na částku 148 000 Kč, kterou následně vydělíme 12, abychom dostali částku odpovídající jednomu měsíci, v tomto případě se jedná o 12 333 Kč.

Denní částka, kterou dostanete na mateřské dovolené (trvá 28 týdnů), je rovná 70 % redukovaného denního základu. Ten se vypočítává z příjmů za posledních 12 měsíců před tím, než na mateřskou nastoupíte.

Vraťme se tedy zpátky k příkladu paní Jarmily, jejíž roční vyměřovací základ činí 148 000 Kč. K dennímu vyměřovacímu základu se jednoduše dostaneme tak, že tuto částku vydělíme 365 dny. Vypočítáme tak denní vyměřovací základ ve výši 405 Kč. Tato částka je nižší než částka 1. redukční hranice. Bude se tedy počítat celých 100 % ze 70 % redukovaného denního základu. 70 % z 405 Kč činí 283,5 Kč. Tuto částku tedy bude paní Jarmila dostávat za každý den na mateřské. Jak už jsme zmínili, mateřská trvá 28 týdnů (196 dní), když tedy 283,5 Kč vynásobíme 196, zjistíme, že za celou dobu trvání mateřské paní Jarmila dostane 55 566 Kč.

Výhody a nevýhody podnikání na mateřské a rodičovské

Velkou výhodou je, že pokud jste dosud s podnikáním neměli zkušenost, můžete si to během mateřské a rodičovské dovolené za zvýhodněných podmínek vyzkoušet „nanečisto“.

Stereotyp s miminkem doběhne nejednu ženu. Pokud během péče o dítě a domácnost najdete ještě čas na to začít s podnikáním - jděte do toho. Riziko, že se to nepovede, existuje v začátcích u každého nového podnikatelského záměru. Nyní nelze o moc přijít. Naopak můžete využít skvělých podmínek, kdy vás podnikání nebude nic stát.

Během pobírání mateřské (PPM) a rodičovského příspěvku bude vaše podnikání evidováno jako vedlejší činnost. Tato skutečnost s sebou přináší hned několik výhod. V prvním roce podnikání nemusíte platit žádné zálohy. Vše zaplatíte až následující rok dle daňového přiznání a přehledu sociálního a zdravotního pojištění. V dalších letech se budou vaše zálohy odvíjet od zisku z minulého roku.

TIP: Rodičovský příspěvek lze pobírat až do čtyř let věku dítěte.

Jak si zorganizovat čas

Rodina, práce, domácnost, odpočinek. To vše musíte „nacpat“ do pouhých 24 hodin. Zdá se vám to jako nelehký úkol? Ano, je.

• Vyhraďte si čas na práci, během kterého nebudete mít žádné jiné povinnosti. Pokud se totiž budete snažit dělat složitý pracovní úkol s brečícím dítětem na klíně, bude vám to trvat dvakrát déle a výsledky budou poloviční. Dítě navíc bude nespokojené a vy si můžete zadělat na brzké vyhoření.
• Nečekané situace jsou na denním pořádku jak v rodičovství, tak v podnikání. Proto nepropadejte panice, jakmile se objeví první problém. Situaci přijměte, přizpůsobte se a vhodně na ni zareagujte. Jak? Stanovte si priority - který z problémů musíte skutečně vyřešit ihned, které lze vyřešit později a které mají alternativní řešení, např. je můžete někomu delegovat? Díky tomuto přístupu si vybudujete velkou psychickou odolnost, snížíte míru stresu a rozvinete své komunikační dovednosti. Flexibilita navíc podporuje schopnost kreativního řešení úkolů.

Tipy pro úspěšné podnikání na mateřské a rodičovské

• Pro úspěšné podnikání na mateřské či rodičovské je výběr vhodného oboru zcela zásadní. Dokážete podnikání v daném oboru časově skloubit s péčí o dítě? Ideální je zvolit práci, kterou můžete vykonávat z domova a je časově flexibilní. Příkladem může být překladatelství, programování, účetnictví, ale také třeba výroba rukodělných výrobků apod.
• Udělejte si důkladný podnikatelský plán a sepište si své pracovní i osobní priority. Odhadněte časové a finanční nároky podnikání, spočítejte si počáteční náklady, provozní výdaje i očekávané příjmy. Podnikatelský plán by měl mít krátkodobý i dlouhodobý výhled a pracovat se 3 scénáři - optimistickým, realistickým i pesimistickým.

Důležité je, aby vaše metoda fungovala právě vám. Klíčem je otevřeně si říkat, kdy jeden z nás potřebuje pomoc nebo prostor pro sebe - a umět to dát i tomu druhému.

Právní úprava a dohody o provedení práce

Novelou zákoníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů.

Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
   • Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.
2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
   • Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně.
   • Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Zdroje práva

• Zákon o daních z příjmů - č. 586/1992 Sb.: Říká, kolik a z čeho se vlastně platí daň.
• Daňový řád - č. 280/2009 Sb.: „Pravidla hry“ pro komunikaci s finančákem.
• Zákon o sociálním pojištění.
• Zákon o nemocenském pojištění.
• Zákon o veřejném zdravotním pojištění - č.
• Zákon o pojistném na zdravotní pojištění - č.