Historie a současnost cestovních kanceláří

Cestovní kanceláře hrají klíčovou roli v organizaci a zprostředkování cestovních zážitků. Působí na trhu cestovního ruchu a neustále se přizpůsobují měnícím se potřebám klientů.

Velice nás těší, že jste zavítali na internetové stránky cestovní kanceláře Alvarez. CK Alvarez je řádným členem Asociace cestovních kanceláří ČR. Firma působí na českém trhu cestovního ruchu od roku 1992 a je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C, vložka 22796.

S CK Alvarez poznáte každou zemi autenticky a zblízka. Přiblížíme vám nejen památky, ale i kulturu, obyvatele, zvyky, místní kuchyni a prostředí. Jsme nadšení cestovatelé, kteří se snaží nabídnout vlastní prožitky ostatním. Ručíme za individuální přístup a jsme na něj hrdí. Našim klientům poskytujeme také různé typy slev, které je možné sčítat.

Zákazníci CK Karavela oceňují zajímavý a pestrý program, dobrou organizaci a průvodcování. Vyzdvihnout je třeba zejména naprosto skvělou jazykovou vybavenost, která u některých cestovních kanceláří nebývá samozřejmostí. Cestovní kanceláři Karavela a především průvodci Petru Modráčkovi patří poděkování za realizaci působivého zájezdu do Indického Radžastánu. Pozorování tygrů a levharta indického ve volné přírodě, byl pro mě nezapomenutelný zážitek.

Rekreační střediska v České republice

Kromě cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do zahraničí, existuje i mnoho rekreačních středisek v České republice, která poskytují kvalitní ubytování a zázemí pro rekreaci.

  • Rekreační středisko Lubenec se nachází nad obcí Lubenec, 35 km od Karlových Varů a 15 km od Podbořan.
  • Rekreační středisko Lites se nachází nedaleko Mnichova Hradiště, v oblasti Českého ráje. Rozprostírá se v příjemném prostředí, na polosamotě, v okolí krásných lesů.
  • RS Úsvit ve Vanově se nachází v překrásném prostředí Českomoravské vrchoviny nedaleko jejího nejvyššího vrcholu Javořice (837m n.m.), 4 km od historického městečka Telč.
  • Rekreační středisko Palkovické Hůrky se nachází 12 km jižně od Frýdku - Místku, v katastru obce Palkovice. Překrásné středisko vhodné i k celoroční rekreaci leží 590 m n. m. Poloha rekreačního střediska přímo vybízí k turisticky laděným pobytům, ale své uplatnění zde díky bohatému sportovnímu zázemí naleznou i dětské tábory, sportovní soustředění, školy v přírodě a školky v přírodě.

Profesionální služby a kvalitní zázemí střediska dávají tušit, že areál je schopen poskytnout reprezentativní útočiště i firemním a teambuildingovým akcím všeho druhu. Součástí hotelu je i solná jeskyně. K večernímu přátelskému posezení pak poslouží několik společenských místností, salónků a venkovní párty stan.

Gustáv Husák: Kontroverzní osobnost československé historie

Před více než 105 lety, 10. ledna 1913, se v Uherském království kousek od Prešpurku (dnešní Bratislavy) narodil Gustáv Husák. Tvrdý muž, který vydržel mučení v komunistickém vězení, kam ho uvrhli jeho soudruzi. I po deseti letech za mřížemi zůstal přesvědčeným komunistou a trpělivá touha po moci ho vynesla až do nejvyšších stranických a politických funkcí v socialistickém Československu. V roce 1969 se prvním tajemníkem ÚV KSČ stal Gustáv Husák.

Husákův životopisec a blízký spolupracovník Viliam Plevza o svém šéfovi například říká. „Já jsem Husáka nikdy neviděl s peněženkou. Byl silný kuřák a často mu došly cigarety. Tak si ode mě půjčil peníze, poslal šoféra pro cigarety a tím to skončilo.

Bývalý prezident a generální tajemník ÚV KSČ se stává i součástí mýtů. Jeho jméno nese neoficiálně nejen zatáčka k vile, kterou si koupil po propuštění z vězení, ale třeba i hospoda v Dúbravce, která stojí ve stejné ulici jako Husákův rodný dům. A to přesto, že do této hospody podle pamětníků nikdy nechodil. I v Praze existuje podobná legenda. Těšnovskému tunelu pod tehdejší budovou ÚV KSČ (dnes ministerstvo dopravy) se říká Husákovo ticho. Legenda praví, že ho prezident nechal postavit právě kvůli tomu, aby hluk projíždějících aut nerušil komunistická zasedání.

Gustáv Husák zemřel 18. listopadu 1991 a jeho smrt si dobový tisk připomněl jen okrajově. Kdyby nebylo sporu o poslední pomazání z rukou arcibiskupa Jána Sokola, mluvilo by se o něm ještě méně.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *