Pracovat a vydělávat nezávisle na čase i prostoru a ještě při tom procestovat svět. Tak by se dala v kostce shrnout filozofie takzvaných digitálních nomádů − lidí, kteří dlouhodobě tráví čas na cestách a k zajištění živobytí jim stačí notebook a kvalitní připojení k internetu. Zatímco donedávna bylo digitální nomádství spojováno nejčastěji s lidmi pohybující se v IT, v souvislosti s pandemií koronaviru a přechodem jindy "prezenčních profesí" na home office sílí další směr − někteří se odebírají na své tuzemské usedlosti v přírodě, jiní míří na dovolenou do zahraničí. Češi tráví zahraniční home office nejčastěji na Kanárských ostrovech, v Egyptě, Dubaji či na Madeiře.
Napříč firmami se model práce na dálku ustálil jako běžná součást pracovního režimu - a léto tento trend jen podtrhuje. „U nás se využívání Home Offices poměrně stabilizovalo a řekl bych, že průměr bude kolem 50 procent dnů strávených prací z domova napříč kolegy. Někteří mají stoprocentní home office a jiní si jej naopak neberou nikdy,“ uvádí Jan Skovajsa, investor a zakladatel marketingové agentury MyTimi.
Zatímco první polovina roku bývá ve firmách hektická, léto je často obdobím, kdy se zpomalí komunikace, odkládají se rozsáhlejší projekty a vytváří se prostor pro inovace či kreativní plánování. Pro zaměstnance to často znamená větší spokojenost a pro firmy zachování kontinuity bez nutnosti plošného čerpání dovolených.
Podle Zuzany Paulové, uznávané odbornice v oblasti HR a CEO společnosti myHeRoes je plná pracovní flexibilita stále spíše výjimkou. Zaměstnanců přibývá, firmám přesto chybějí lidé. „U nás máme možnost 100% home office. Dodává také, že podle výzkumů má možnost využívat práci z domova pozitivní dopad na pracovní motivaci, jelikož lidem umožňuje převzít větší odpovědnost za svou práci.
Flexibilní model práce z domova se u mnoha firem již pevně zabydlel a funguje prakticky celoročně. Přesto právě v letních měsících nabývá na významu, protože umožňuje lépe sladit pracovní povinnosti s letním režimem zaměstnanců. Home office proměnil trh práce.
„V době covidu jsme zrušili fixní kancelář a zjistili, že ji nepotřebujeme, tedy jsme se do ní nevrátili a z 90 % pracujeme v remote módu. V případě potřeby fyzického setkání využíváme co-work,“ vysvětluje Tomáš Vacek, partner reklamní a marketingové agentury Contexto. Ačkoli je práce z domova v současnosti velmi žádaná, některé firmy stále kladou důraz na častější osobní setkávání.
„Intenzivně přemýšlíme o nových službách a řešeních pro klienty, a tak vnímáme, že když se vidíme častěji osobně, předáváme si informace mezi sebou lépe. Tento vyvážený přístup pomáhá firmám udržet efektivní komunikaci a týmového ducha i během letních měsíců, kdy je práce na dálku častou volbou. Home office je dnes běžnou součástí práce, která v létě ještě více usnadňuje sladění pracovního a osobního života. Přesto firmy stále hledají rovnováhu mezi flexibilitou a osobním setkáváním, aby udržely efektivní komunikaci.
Před pandemií covid-19 patřila Česká republika k zemím s relativně nízkou mírou využívání práce z domova. Zatímco v roce 2019 tvořil průměrný počet zaměstnanců, kteří alespoň občas pracovali z domova, v Evropské unii 16 %, v Česku takto pracovalo pouze 10 % zaměstnanců. Obvyklá pak byla práce na dálku dokonce jen pro 5 % českých pracujících.
Během pandemie se však tento podíl výrazně zvýšil a v důsledku ní došlo k výraznému a trvalému nárůstu využívání práce z domova. „Před pandemií pracoval z domova každý dvacátý zaměstnanec, po ní to byl každý desátý. Tento nárůst naznačuje, že home-office se stal trvalou součástí pracovního trhu v České republice. Nemluvíme zde však o stoprocentním home-officu, ale o hybridním modelu, kdy ve většině případů zaměstnanci pracují z domova méně než polovinu pracovního týdne,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
To potvrzuje i Alena Bičáková z ekonomického výzkumného pracoviště CERGE-EI, které v rámci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu vydalo v lednu letošního roku studii věnovanou práci z domova. „Nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25-44 let. U nich došlo k nárůstu práce z domova z 6 % na více než 12 %. Na základě preferencí vyjádřených v šetření z ledna roku 2023 by 66 % mužů a 70 % žen rádo pracovalo několik dní v týdnu z domova, nejčastěji dva nebo tři.
Současně se ukazuje, že velikost firmy nehraje pro využívání práce z domova příliš velkou roli. Zásadní je odvětví daného zaměstnání. Práce z domova se logicky využívá hlavně u profesí, které z domova vykonávat lze, jako jsou informační a telekomunikační činnosti, nemovitosti, peněžnictví či pojišťovnictví,“ popisuje Alena Bičáková. Podle studie společnosti Moore Global z konce roku 2023 mezi téměř 2 000 vedoucími pracovníky středně velkých společností ve 12 klíčových světových ekonomikách se většina firem shoduje, že hybridní práce zvyšuje produktivitu.
Až 77 % vedoucích pracovníků uvedlo, že jejich firma začala po pandemii více podporovat práci na dálku, především v sektorech jako IT, finance, nemovitosti a pojišťovnictví. Naopak v odvětvích, jako je pohostinství, cestovní ruch a výroba, je home-office výjimečný. Šest z deseti respondentů pak uvedlo, že hybridní práce má pozitivní dopad na jejich produktivitu.
Výhody a Výzvy Práce z Domova
Že práce z domova přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele, není žádným tajemstvím. „Mezi hlavní a nesporné výhody patří rozhodně flexibilita a možnost lepšího sladění pracovního a osobního života. Čas, který by zaměstnanci strávili dojížděním, mohou věnovat rodině. Navíc pokud má firma tzv. open-space kanceláře, oceňuje mnoho zaměstnanců také klid, který doma na práci mají a s ním i spojenou produktivitu, protože jsou méně rušeni než v kanceláři.
Na druhé straně však home-office přináší i jisté výzvy, se kterými je potřeba počítat,“ upozorňuje Marcela Hrdá. Patří mezi ně riziko izolace, obtížnější komunikace a spolupráce s kolegy a potenciální rozmazání hranic mezi pracovním a osobním životem. Některé studie také naznačují, že dlouhodobá práce z domova může vést k poklesu produktivity, zejména pokud nejsou nastavena jasná pravidla a struktura práce.
„Velmi záleží na komunikaci podmínek zaměstnavatele, ale také na disciplíně jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatel tak musí najít systém, který mu umožní efektivně měřit výsledky svých zaměstnanců a současně motivuje zaměstnance k plnění stanovených úkolů v rámci home-office režimu,“ popisuje Marcela Hrdá. Z dlouhodobého hlediska by ovšem nárůst využívání práce z domova mohl vést k většímu zapojení matek malých dětí na trhu práce.
Dřívější návrat žen z mateřské dovolené do zaměstnání je stále ožehavé téma, flexibilita, kterou home-office umožňuje, tak může pomoci. Práce z domova také umožňuje zapojení talentů z větší dojezdové vzdálenosti, kteří by nebyli schopni denně dojíždět za zaměstnáním.
Průzkumy ukazují, že mnoho zaměstnanců by i nadále rádo využívalo možnost práce z domova, alespoň částečně. Tento přístup může přinést to nejlepší z obou světů - flexibilitu pro zaměstnance a zachování týmové spolupráce a firemní kultury. Je však důležité, aby firmy pečlivě zvážily, zda je home-office vhodný pro charakter dané práce a zda nesníží efektivitu zaměstnanců.
Klíčem k úspěšné implementaci hybridního modelu je pak jasná komunikace, nastavení očekávání a poskytnutí potřebných nástrojů a podpory pro zaměstnance. Firmy by proto měly přistupovat k implementaci práce z domova strategicky, s ohledem na specifika svého oboru a potřeby svých zaměstnanců, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost a efektivitu tohoto pracovního modelu.
„Postoj k práci z domova se dle zkušeností našich klientů různí. Některé firmy vyžadují návrat zpět do kanceláří s tím, že povolují svým zaměstnancům home-office na jeden den v týdnu. Na druhé straně ale například banky snížily kapacitu pracovních míst a vůbec neumožňují zaměstnancům, aby se v kanceláři potkali všichni společně. Domnívám se proto, že home-office zůstane zachován i do budoucna, nicméně jeho uchopení a benevolence v nastavení systému bude na jednotlivých zaměstnavatelích. Lze však uplatnit strukturované parametry pro měření výsledků a výstupů zaměstnanců,“ dodává Marcela Hrdá.
Nové Trendy v Cestovním Ruchu
Turistický svět se mění a s ním i preference cestovatelů*ek. Nové trendy v turismu kladou důraz na hlubší prožitek, práci na dálku a propojení pracovních i osobních cílů během jedné cesty. Vznikají speciální pojmenování pro moderní způsoby cestování jako je slow travel, workation nebo bleisure. Co tyto pojmy znamenají a jak ovlivňují české cestovní kanceláře a pronajímatele*ky ubytování?
Slow travel neboli pomalé cestování je opakem zběsilého honu za co největším počtem navštívených míst. Cestovatelé*ky „zpomalují“, tráví v destinaci delší čas a vychutnávají si její atmosféru naplno. Důraz se klade na poznávání místní kultury, ekologii a menší uhlíkovou stopu. Loňská zpráva společnosti American Express Travel odhalila, že zhruba 82 % cestovatelů*ek z generace Z a mileniálů má zájem o dovolenou, která by měla co nejmenší dopad na životní prostředí.
Zatímco na Západě se pomalé cestování dostává do popředí už pátým rokem, u nás je povědomí o novém trendu stále nízké. Podle výzkumu pro CzechTourism zná pojem „slow travel“ pouze 35 % respondentů*ek. Díky výzkumu se zjistilo, že nový trend je třeba řešit komplexně. Prvním krokem je lepší informování veřejnosti, protože 60 % dotázaných neví, kde mohou najít spolehlivé zdroje o udržitelném a pomalém cestování. V České republice se jako slow destination začal propagovat region Orlické hory a Podorlicko. Svoji marketingovou strategii zaměřili na pomalou turistiku a prožitek beze spěchu.
Kolébkou pomalého cestování je však Itálie. Hnutí Cittaslow zde vzniklo v roce 1999. U jeho počátků stál Paolo Saturnini, tehdejší starosta městečka Greve in Chianti v Toskánsku. Myšlenka se rychle šířila dál a oslovila další italské starosty. Podporu získalo hnutí také od Carla Petriniho, zakladatele Slow Food, které se snaží o návrat k tradici, kvalitě a autenticitě jídla, jakož i o podporu lokální produkce a udržitelného zemědělství.
Cittaslow se od svého vzniku rozšířilo do celého světa a dnes sdružuje více než 300 měst, která sdílejí společné hodnoty a cíle. Jedná se o projekt, do něhož jsou zapojeny místní samosprávy, občané i cestovní kanceláře. Turisté orientovaní na slow travel hledají kvalitu a autentičnost. Trend pomalého cestování souvisí s udržitelným turismem.
Doba home office přinesla další nový fenomén, kterým je workation (z angl. work + vacation). Jedná se o dovolenou zkombinovanou s prací. Lidé si organizují workation, aby změnili prostředí a získali inspiraci. Zájem roste rovněž mezi Čechy. Podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánovalo v létě 2023 až 25 % Čechů na dovolené pracovat, zatímco o rok dříve to bylo jen 16 %.
Kde plánovali během své workation bydlet? Přizpůsobte vybavení pracujícím hostům. Kvalitní wi-fi je nutnost, stejně tak pohodlný pracovní stůl a židle na pokoji. Zvažte služby navíc, jako jsou dlouhodobé zvýhodněné pobyty, flexibilní check-in/out a třeba tipy na coworking či kavárny v okolí. Například hotely v rakouském Tyrolsku lákají hosty na workation. Nezapomínejte na propagaci na sociálních sítích. Představte své ubytování tak, aby zaujalo na první pohled.
Posledním trendem, který bourá zaběhnuté kategorie cestování, je bleisure. Situace začíná tradičně. Firma vyšle zaměstnance*kyně na konferenci či jednání do zahraničí, ale oni*y si po skončení pracovního programu prodlouží pobyt o pár dní dovolené. Zahraniční studie odhalují, že až 40 % služebních cest se dnes mění v bleisure, tedy jsou prodlouženy o dovolenou. Platí to rovněž v Česku, také u nás čeští zaměstnanci*kyně po dohodě s firmou zůstávají v místě pracovní cesty déle.
Je dobré vědět, že lidé utratí více peněz za volnočasové aktivity, pokud jim část výletu platí firma (typicky letenku, hotel v pracovní dny). Bleisure host je specifický tím, že kombinuje pracovní a rekreační potřeby. Je tedy třeba upravit nabídku služeb. Rychlé a stabilní wi-fi připojení na pokojích už je nutností, ideální je business koutek nebo coworking přímo v hotelu. Skvělá příležitost je také vytvářet balíčky, které zahrnují prodloužení pobytu.
Bleisure trend otevírá cestovkám možnosti, jak více vydělat. Tyto tři trendy jsou realitou cestovního ruchu. V českém prostředí to znamená výzvu a šanci. Kdo se rychle přizpůsobí, může získat další cílovou skupinu. Zakomponujte do své nabídky prvky, které lákají moderní cestovatele*ky: autentičnost, flexibilitu a různorodou kombinaci zážitků. Inovujte své služby, inspirujte se a sledujte, co lidi chtějí. Přihlaste se na kurz Moderní trendy v cestovním ruchu a rozšiřte si obzory. Zjistíte, co dnes ovlivňuje trh, naučíte se tvořit lákavé produkty a správně je propagovat.
V roce 2023 dosáhla hrubá přidaná hodnota (HPH) cestovního ruchu hodnoty 161,0 mld. Kč a meziročně šlo o nominální růst o 18,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu v časové řadě od začátku sledování v roce 2003. Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se meziročně zvýšil z 2,11 % na 2,30 %, resp. z 2,15 % na 2,36 %. V porovnání s obdobím před pandemií se ale stále jedná o nižší hodnoty. Tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 dosáhly 2,76 % na tvorbě HPH a 2,87 % na tvorbě HDP.
Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2023 dosáhl 328,9 miliardy korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 2003. Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil v roce 2023 více než 56 %, tj. 185,8 miliardy Kč.
Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2023 činila 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Zaměstnanci tvořili 83 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 17 %. Celkový dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu pracovalo v roce 2023 o 15 tisíc, tj. o 6 %, osob méně v porovnání s rokem 2019. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 dosáhl 4,16 %, zatímco v roce 2019 to bylo 4,41 %.
Ekonomické Ukazatele Cestovního Ruchu v ČR (2023)
| Ukazatel | Hodnota | Meziroční růst |
|---|---|---|
| Hrubá přidaná hodnota (HPH) | 161,0 mld. Kč | 18,7 % |
| Podíl na tvorbě HPH | 2,30 % | Zvýšení z 2,11 % |
| Podíl na tvorbě HDP | 2,36 % | Zvýšení z 2,15 % |
| Celkový objem výdajů | 328,9 mld. Kč | 15,1 % |
| Příjezdový cestovní ruch | 185,8 mld. Kč (56 %) | - |
| Zaměstnanost | 224,3 tis. osob | 2,2 % |
Digitální nomádství: nový trend v cestování a práci.
Home office se stal běžnou součástí pracovního života.
Zanechat komentář