Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V tomto článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Základní nárok na dovolenou
Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.
Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. pracovníci pracující pod zemí (např.
Poměrná část dovolené
Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (dále jen „TPD“).
Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Délka této poměrné části dovolené dělá jednu dvaapadesátinu standardní dovolené za kalendářní rok, a to za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (ať už má klasický 40hodinový rozsah, nebo kratší).
Výpočet dovolené v hodinách
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.
Dovolená a změna zaměstnání
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.
Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Převod a čerpání dovolené
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená.
Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Žádost o dovolenou a povinnosti zaměstnavatele
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Dovolená u DPP a DPČ
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
A co to je u dohodářů ta “fiktivní pracovní doba”? Dohodáři nemají pevnou pracovní dobu, proto se pro potřeby výpočtu nároku na dovolenou stanovila týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. I když pracujete na dohodu, platí pro vás stejná pravidla týkající se dovolené, jako u ostatních zaměstnanců.
Náhrada mzdy za dovolenou
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. A kolik za dovolenou dostanete peněz?
Dovolená v praktických příkladech, video školení pro účetní od AZ-DIALOG, Kateřina Porubanová, ukázk
Kalkulačka nároku na dovolenou
Kalkulačka nároku na dovolenou se provádí výpočet dovolené podle odpracovaných hodin. Na našich stránkách můžete na přesné určení dovolené použít naší kalkulačku.
Online kalkulačka nároku na dovolenou v roce 2025. Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.
Více informací o kalkulačce a logice výpočtu...
Krácení dovolené
Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přistoupit ke krácení dovolené z důvodu neomluvené absence zaměstnance. Konkrétně se dovolená pokrátí o tolik hodin, kolik neomluvená absence trvala.
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.
Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby.
Příklady výpočtů
Jak je z textů patrné, vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv.
Příklad 1
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?
Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok. Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží.
Příklad 2
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby.
Příklad 3
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl?
Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30.
Příklad 4
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 (PÁ) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4. 1. 2021 (PO) po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou, jak bylo uvedeno výše = fiktivně odpracovaná doba). V rámci následné dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) byl neschopen do 28. 1. 2021 a 29. 1. po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?
Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1. 1.) + 3 hodiny (4. 1.) + 8 hodin (29. Doba DPN z titulu úrazu je výkonu práce: 5 (4. 168 / 40 = 4 týdny a 8 hod. Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.
Poznámka: Doby, které nejsou považovány za výkon práce (např. Komentář: Protože je dovolená od roku 2021 počítána „přírůstkově“ za odpracované hodiny, tak v tomto případě, pokud zaměstnanec odpracuje (fiktivně odpracuje) alespoň 12násobek své stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby, tak potom jeho např. běžná DPN do 20násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby bude znamenat „generování“ nároku na dovolenou.
Příklad 5
Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 2. 1. 2022 (NE), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok v kontextu roku 2022, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?
Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 0 hodin (nekryje se s žádnou vypsanou směnou v roce 2022, protože 1. 1. byla sobota). Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.
Příklad 6
Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 31. 1. 2022, pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 400 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2022 jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?
Pokud by zaměstnankyně pracovala celý rok, její nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin. Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 168 hodin (leden). Dohromady = 568 / 40 = 14 týdnů a 8 hod. zbytek. Protože tímto dochází k odpracování 12násobku týdenní pracovní doby, je možné regulérně započítat i do 20násobku týdenní stanovené pracovní doby v budoucnu čerpanou rodičovskou dovolenou, tj. Celkově tedy odpracováno: (568 + 800) / 40 = 34 týdnů a 8 hod. Nárok na dovolenou v kontextu roku 2022, jenž bude poskytnut dotyčné po peněžité pomoci v mateřství, bude: 34 × 200 / 52 = 130,7 hod. => 131 hodin. Zde lze ještě konstatovat, že i tento nárok (protože si jej reálně vyčerpá) založí další nárok na dovolenou.
Příklad 7
Zaměstnanec má DPN od 16. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Dne 1. 12. 2021 odpracuje celou směnu, 2. 12. odpracuje jen hodinu ze své směny a stane se mu pracovní úraz. Z titulu úrazu bude na DPN do konce roku 2021. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2021 mu vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok?
Délka celé DPN = 238 směn, tj. 238 × 8 = 1 904 hodin, je možné ji nějak započíst do nároku na dovolenou? Není to možné, a to z toho důvodu, že nyní ještě nevíme, zda splní odpracovanost alespoň 12násobku stanovené/kratší pracovní doby. Prostým výpočtem je však na první pohled jasné, že nesplní. Doba reálného výkonu práce (1. 12. = 1 hodina a 2. 12. DPN z titulu úrazu je doba výkonu práce => 168 hodin + 7 hodin (ze dne 1. Nárok na dovolenou za rok 2021 bude: 4 × 200 / 52 = 15,38 hod.
Často kladené otázky
Jak se počítá nárok na dovolenou?
Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok.
Kdy se krátí nárok na dovolenou?
Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.
Kdy mám nárok na dovolenou? Kdy vzniká nárok na dovolenou?
Na všechny vaše otázky odpovíme! Ukážeme si, jak si nárok jednoduše sami spočítáte. Často se nás ptáte, jaký je nárok na dovolenou, výpočet se ani v roce 2024 nemění.
Jaké jsou možnosti při nevyčerpané dovolené?
Dříve platilo, že je možné dovolenou proplatit.
Co je to nárok na dovolenou za odpracované dny?
Již víte, že zákoník práce od roku 2021 nepoužívá pojem “nárok na dovolenou za odpracované dny”. Tento pojem se používal pro dovolenou, na kterou vznikl nárok do 31. 12.
Jak to funguje s dovolenou u DPP a DPČ?
I když pracujete na dohodu, platí pro vás stejná pravidla týkající se dovolené, jako u ostatních zaměstnanců. V praxi se se svým zaměstnavatelem můžete domluvit na čerpání dovolené tak, aby to vyhovovalo vám i společnosti. Jsou i zaměstnavatelé, kteří z provozních důvodů připraví plán čerpání dovolené na celý rok pro celou společnost.
Co když jsem vyčerpal dovolenou a ukončím pracovní poměr?
Se zaměstnavatelem jste se domluvili na čerpání dovolené. Z jakéhokoliv důvodu jste se rozhodli, že svůj pracovní poměr ve společnosti ukončíte. V takovém případě vám bude ponížeme poslední výplata o dovolenou, na kterou vám ještě nevznikl nárok. Typickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. V některých případech může zaměstnanci vzniknout i dluh vůči zaměstnavateli, kdy poslední výplata nepokryje náklady na dovolenou a není tedy možné z poslední výplaty srazit.
Jak je to s nárokem na dovolenou při nemocenské?
Podle zákoníku práce musíme rozlišovat dva případy. Nárok na dovolenou při nemocenské - za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba na nemocenské pouze tehdy, jestliže jste mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracovali alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby.
Jak vzniká nárok na dovolenou při mateřské dovolené?
Maminkám vzniká nárok na dovolenou při mateřské dovolené. Mateřská dovolená je z pohledu zákoníku práce považována za výkon práce, i když maminka neodpracovala ani jednu hodinu v práci. Pro většinu maminek je finančně nejvýhodnější, aby svou dovolenou vyčerpaly po konci mateřské. Některé maminky řeší i nárok na dovolenou před mateřskou dovolenou. Pokud maminka chce čerpat dovolenou před nástupem na mateřskou dovolenou, musí se na jejím čerpání domluvit se svým zaměstnavatelem.
Zanechat komentář