Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Je to čas, kdy zaměstnavatel kontroluje, zda se daný člověk na pozici skutečně hodí a kdy zaměstnanec zjišťuje, zda mu požadovaná pozice skutečně vyhovuje. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Určité okolnosti jí však mohou narušit. Jak to tedy funguje v případě nemoci, těhotenství či dovolené?
Zkušební doba může znamenat měsíce plných nejistot a obav, že o danou pozici přijdete. Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly.
Délka zkušební doby a její omezení
V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Výjimka: u tzv. vedoucích je ji možné sjednat dokonce až na šest měsíců. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců). Maximální délka zkušební doby nikdy nesmí překročit polovinu sjednané délky trvání pracovního poměru.
Příklad: Jestliže je pracovní smlouva svobodně a vážně uzavřena na dobu určitou v délce tří měsíců, potom závazně platí, že maximální délka zkušební doby je zde měsíc a půl. A je zde lhostejno, zda se jedná o řadového „pracanta“ anebo o vedoucího. Výše zmíněný „algoritmus“, že krajní délka zkušební doby nikdy nesmí překročit polovinu, platí tedy pro všechny zaměstnance bez rozdílu.
Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Důležité upozornění - sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Nikoliv, v ČR musí být sjednána vždy písemně. Je to tak v ČR uzákoněno v zájmu právní jistoty zaměstnavatele i vaší.
Zkušební doba musí být sjednána písemně a nejpozději v den vzniku pracovního poměru (den jmenování na vedoucí pracovní místo), jinak je neplatná. Zkušební dobu nelze sjednat, pokud pracovní poměr již vznikl. Zkušební doba může být dohodou stran zkrácena.
Zkušební doba sjednaná nejdříve dne 1. 6. 2025 (tj. po účinnosti tzv. flexibilní novely zákoníku práce) může být za jejího trvání (tedy dokud zkušební doba ještě běží) i dodatečně prodloužena písemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, pokud budou dodrženy maximální zákonem povolené limity trvání zkušební doby.
Zkušební doba slouží k tomu, aby si obě strany mohly ověřit, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat. Pokud tomu tak nebude, je oběma stranám umožněno během zkušební doby pracovní poměr rychle a bez uvádění důvodů ukončit. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Pouze u vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba sjednána až v délce 8 měsíců. Zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst.
Vliv nemoci na zkušební dobu
Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Když se tedy zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit.
Pro názornost příklad z praxe: Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1.
Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci. Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání. Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
15. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době můžou dát obě strany a to bez jakéhokoliv důvodu. Tedy se jí lze velmi těžko bránit. Dostal(a) jste výpověď z práce? Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli. Případně chcete na zaměstnavatele podat žalobu za neoprávněnou výpověď a nejste si jisti, zda vyhrajete?
Těhotenství a zkušební doba
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže.
Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň. Co když ale zaměstnavateli těhotenství oznámíte už ve zkušební době? Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná.
Dovolená ve zkušební době
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu.
Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době. Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době. Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době.
O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Dle § 35 odst. 4 zákoníku práce platí, že o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje. Zaměstnanec totiž v tyto dny práci fakticky nekoná a zkušební doba tak neplní svůj účel, tj. Jestliže tedy měla sjednaná zkušební doba skončit například dne 31. 8. 2024, ale v jejím průběhu zaměstnankyně nekonala práci z důvodu celodenní dovolené, a zameškala proto tři pracovní dny (směny), o tuto dobu se jí zkušební doba prodlouží.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů.Příklad Prodavačka v bistru odpracuje každý týden 40 hodin. Po čtyřech týdnech práce bude mít nárok na 13 hodin dovolené, pokud firma poskytuje zaměstnancům čtyři týdny.
Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.
Pokud zaměstnavatel zaměstnanci umožní si dovolenou ve zkušební době vybrat, zaměstnanci se o dobu čerpání celodenní dovolené zkušební doba prodlouží. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“. A jak již sám název napovídá, to je hlavní účel této pracovním právem ošetřené doby.
Výpočet nároku na dovolenou
Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).(roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném roce
Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené. Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku.
Tabulka: Výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době
| Odpracovaná doba | Týdenní pracovní doba | Roční výměra dovolené | Nárok na dovolenou |
|---|---|---|---|
| 4 týdny | 40 hodin | 4 týdny | 13 hodin |
Zamítnutí nebo určení dovolené zaměstnavatelem
Nicméně je to zaměstnavatel, kdo určuje, kdy si zaměstnanec dovolenou může vybrat. To znamená, že zaměstnanec nemá automatické právo na dovolenou v určitém termínu, který si zvolil. Tento termín mu musí zaměstnavatel schválit.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.
Co se stane, když pracovní poměr skončí?
Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Vydělali jste si méně, než kolik máte zaplatit? Placení se bohužel nevyhnete a vzniklý dluh musíte uhradit.
Může nastat i opačná situace. Pracovní poměr jste ukončili vy nebo zaměstnavatel dřív, než jste si mohli dovolenou vybrat. V tom případě vám ji zaměstnavatel musí proplatit.
O poměrnou část dovolené nepřijdete, ani když skončíte v práci před uplynutím zkušební doby. Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty.
Zanechat komentář