Dovolená a svátek v nepřetržitém provozu: Co říká zákoník práce?

Jste zaměstnancem či zaměstnavatelem v práci s nepřetržitým provozem? Máte nejasnosti ohledně čerpání dovolené? V tomto článku se budeme věnovat oblasti čerpání dovolené zaměstnanců, kteří pracují v nepřetržitém provozu. Mnoho zaměstnanců řeší situaci, kdy jim jejich zaměstnavatel nařídí čerpání dovolené v den, na který připadá státní svátek a který by za běžných okolností byli povinni odpracovat.

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vznikl spor o to, jak počítat dovolenou v nepřetržitém provozu. To se může týkat i kohokoliv jiného, proto přinášíme informaci o výsledku sporu, který se dostal až k Nejvyššímu soudu.

Zaměstnavatel stanovil zaměstnanci na sváteční Velikonoční pondělí v roce 2019 předem v rozvrhu pracovních směn pracovní směnu. Následně určil na daný den zaměstnanci čerpání dovolené. S tím však zaměstnanec nesouhlasil a do práce nenastoupil. Uvedený den mu byl odečten z nároku na dovolenou za kalendářní rok.

Aktuální znění (§ 219 odst. 2 zákoníku práce) říká: Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. To neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat (podle § 91 odst. 4 zákoníku práce) a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Jednoduše řečeno: Svátek má v přednost před dovolenou! Přitom platí, že práci ve svátek může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to pouze v zákonem stanovených případech.

Zaměstnavatelům s nepřetržitým provozem, tedy s provozem, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu (§ 78 odst. 1 písm. g) zákoníku práce), zákoník práce s ohledem na specifika tohoto provozu umožňuje, aby byl zaměstnancům nařízen výkon práce ve svátek.

Je-li zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu zaměstnavatelem v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určena směna na den, na který připadá svátek, je zaměstnanec povinen tuto směnu odpracovat.

Takto klíčově problém zhodnotil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 1299/2021, ze dne 26. 1. 2022). A z toho dále vyvodil, že v takovém případě není opodstatněné, aby byl zaměstnanci upřen den pracovního klidu v podobě svátku, jenž v tento den svědčí zaměstnancům, u kterých je jinak (nebýt svátku) tento den jejich obvyklým pracovním dnem.

Rovněž na tohoto zaměstnance, pracujícího v nepřetržitém provozu, se proto vztahuje ust. § 219 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 zákoníku práce a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Pravidlo o nezapočítávání svátku do dovolené se vztahuje též na zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém provozu a jimž byla zaměstnavatelem (v souladu s ust. § 91 odst. 4 zákoníku práce) v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určena směna na den, na který připadl svátek.

V opačném případě by nebyl žádný důvod k vymezení výjimky z tohoto obecného pravidla, která se uplatní, je-li zaměstnanci na tento den určeno čerpání dovolené na jeho žádost. Zaměstnanec tak byl ve sporu úspěšný, když mu dal v rozsudku za pravdu i Nejvyšší soud.

Mnoho zaměstnanců řeší situaci, kdy jim jejich zaměstnavatel nařídí čerpání dovolené v den, na který připadá státní svátek a který by za běžných okolností byli povinni odpracovat. V případě, kdy má zaměstnanec povinnost pracovat i ve státní svátek, na tento den mu byla stanovená směna a následně mu na ten stejný den byla nařízená dovolená, pak se tento den do jeho celkové dovolené počítat NEBUDE. Den, kdy je zaměstnanec povinen pracovat i ve státní svátek, se do dovolené započítává jedině v situaci, kdy o její čerpání zaměstnanec sám požádá.

Lze tedy shrnout, že ze zákonné úpravy, a zejména z § 219 odst. 2 zákoníku práce, vyplývá, že svátek má přednost před dovolenou.

Práce ve svátek

Svátky jsou dny, v nichž by zaměstnanci až na výjimečné případy neměli pracovat. Podmínky, za nichž může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek, upravuje § 91 ZP. Svátky vymezuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

Státní svátky jsou ve dnech 1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad. Jako ostatní svátky stanoví zákon 1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec.

Jestliže zaměstnanec v den svátku pracoval, může mu zaměstnavatel poskytnout náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. To mu musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, např. dříve, než před uplynutím 3 měsíců od práce ve svátek. Dohoda nemusí být písemná.

Přednost má tedy náhradní volno, příplatek může zaměstnavatel poskytnout až po dohodě se zaměstnancem.

Zaměstnanec tedy dostane za práci ve svátek mzdu, kterou si „vydělal“ (dosažená mzda) a náhradní volno s náhradou mzdy za tuto dobu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec se může dohodnout se zaměstnavatelem, že za dobu práce ve svátek místo náhradního volna dostane příplatek. Ten je ve výši hodinového průměrného výdělku. Zaměstnavatel mu příplatek poskytne spolu s dosaženou mzdou za práci ve svátek.

V době čerpání náhradního volna zaměstnanec nekoná práci, nepřísluší mu proto za tuto dobu mzda, ale náhrada mzdy.

Kdy je práce ve svátek možná?

Státní svátky jsou pro většinu zaměstnanců dny volna navíc. Existují ale povolání, která si odpočinek navíc dopřát nemohou. Česká legislativa myslí i na výjimečné situace, kdy práci během svátků připouští také u běžných profesí. Kdy a komu tedy může firma ze zákona nařídit práci i o svátcích?

Jedná se o:

• naléhavé opravné práce,
• nakládací a vykládací práce,
• inventurní a závěrkové práce,
• nepřetržitý provoz (továrny, elektrárny, nemocnice),
• živelné události,
• činnosti důležité pro uspokojování potřeb obyvatelstva (zdravotnictví, vzdělávání, kultura, sport, gastronomie),
• dopravu,
• krmení a ošetřování zvířat,
• střežení objektů zaměstnavatele.

Pokud potřebujete, aby zaměstnanec přišel do práce během státního svátku, musíte mu toto rozhodnutí oznámit předem v podobě rozpisu směn. Vždy ale platí, že by se mělo jednat o naléhavou situaci a práci, kterou nelze odložit na další pracovní den. Výše zmíněné profese i situace definuje zákon.

V případě, že zaměstnancům práci přes svátek nařídíte, mají nárok v prvé řadě na náhradní volno. To má vždy přednost před příplatkem. Kolik svátečních dní zaměstnanec odpracuje, tolik dní náhradního volna smí čerpat. Vyčerpat ho musí v následujících třech měsících, pokud jste se nedomluvili jinak.

Pokud zaměstnanec náhradní volno odmítne, náleží mu příplatek ve výši minimálně 100 % jeho průměrného výdělku.

Pozor na výjimky: Jsou situace, kdy k výše zmíněným náhradám náleží pracovníkům ještě další příplatky.

• Pokud připadne zaměstnancova noční směna na svátek, náleží mu mzda, kompenzace za práci ve svátek, a navíc příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku.
• Pokud pracuje ve svátek, který je zároveň víkend, náleží mu mzda, kompenzace za práci ve svátek, a navíc příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku.
• V případě, že je práce ve svátek nad rámec směn, dostane zaměstnanec mzdu, kompenzaci za práci ve svátek, a navíc příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku (pokud jste se se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu odpracované práce přesčas, nebo zahrnutí práce přesčas do mzdy).

Poskytování mzdy a její náhrady za práci ve svátek patří mezi nejkomplikovanější problémy v oblasti odměňování. Zejména u zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby, existují v praxi nejasnosti, například zda mají dostat náhradu mzdy za svátek, i když v tento den podle rozvrhu směn nepracovali.

Dovolená a státní svátky

I po nové právní úpravě od 1. ledna 2021 zůstala v ZP komplikovaná otázka spojená s poskytováním dovolené o svátcích. ZP v § 219 odst. 2 stanoví: "Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené".

Zaměstnanec, který má rozvrženu směnu od pondělí do pátku v 8 hodinových směnách, požádal o dovolenou od úterý do úterý (např. od 4.7. do 11.7. letošního roku, kdy svátky připadají na středu a čtvrtek 5. a 6.7.). Do doby čerpání dovolené mu tedy připadlo celkem 6 směn, to je 48 hodin. Oba svátky se nezapočítávají do dovolené. Zaměstnanec tímto způsobem vyčerpal jen 32 hodin dovolené. Z jeho celkového práva na dovolenou se mu odečte 32 hodin dovolené a nikoliv 48 hodin dovolené, jak se mnohdy v praxi realizuje.

V personální praxi mnohdy dochází k pochybení, kdy o dovolenou připadající na svátek, požádá zaměstnanec. V těchto případech se dovolená započítává, neboť byla na žádost zaměstnance určená k čerpání výhradně na den svátku.

Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, kterému podle předem stanoveného rozvrhu pracovních směn připadla směna na svátek, na tento den (svátek) čerpání dovolené, ve svém důsledku se tímto způsobem sám (na základě vlastního rozhodnutí) „vzdal“ možnosti přidělovat v tento den (ve svátek) tomuto zaměstnanci práci, přestože mu na tento den v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určil směnu.

Rovněž na tohoto zaměstnance se proto vztahuje ustanovení § 219 odst. 2 věty první zák. práce a z něj vyplývající obecné pravidlo, že svátek má přednost před dovolenou.

Mnoho zaměstnanců řeší situaci, kdy jim jejich zaměstnavatel nařídí čerpání dovolené v den, na který připadá státní svátek a který by za běžných okolností byli povinni odpracovat. V případě, kdy má zaměstnanec povinnost pracovat i ve státní svátek, na tento den mu byla stanovená směna a následně mu na ten stejný den byla nařízená dovolená, pak se tento den do jeho celkové dovolené počítat NEBUDE. Den, kdy je zaměstnanec povinen pracovat i ve státní svátek, se do dovolené započítává jedině v situaci, kdy o její čerpání zaměstnanec sám požádá.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1299/2021 vyjádřil k otázce, zda se zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, jemuž bylo zaměstnavatelem určeno čerpání dovolené na den, na který mu byla zaměstnavatelem v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určena směna, započítává tento den do dovolené, připadl-li na tento den svátek.

Nejvyšší soud ve výše citovaném rozhodnutí uzavřel, že: „Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, kterému podle předem stanoveného rozvrhu pracovních směn připadla směna na svátek, na tento den (svátek) čerpání dovolené, ve svém důsledku se tímto způsobem sám (na základě vlastního rozhodnutí) „vzdal“ možnosti přidělovat v tento den (ve svátek) tomuto zaměstnanci práci, přestože mu na tento den v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určil směnu.

V takovém případě není opodstatněné, aby byl zaměstnanci upřen den pracovního klidu v podobě svátku, jenž v tento den svědčí zaměstnancům, u kterých je jinak (nebýt svátku) tento den jejich obvyklým pracovním dnem, a aby se mu tento den započítával do dovolené, neboť rovněž tento zaměstnanec by jinak (nebylo-li by mu zaměstnavatelem určeno čerpání dovolené) byl povinen v tento den směnu určenou v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn odpracovat (tento den by tedy za obvyklého běhu okolností byl jeho pracovním dnem). I na tohoto zaměstnance se proto vztahuje ustanovení § 219 odst. 2 věty první zákoníku práce a z něj vyplývající obecné pravidlo, že svátek má přednost před dovolenou.

Při posuzování správného započtení dovolené je tak třeba vždy posoudit, zda byly v konkrétním případě splněny podmínky pro nařízení práce ve svátek v souladu s ustanovením § 91 odst. 4 zákoníku práce a zda zaměstnanec o dovolenou, které zaměstnavatel následně vyhověl, požádal. Pokud tak učiní, uplatní se § 219 odst. 2 věta za středníkem. Pokud by však v takovém případě zaměstnavatel dovolenou nařídil, aniž o ni zaměstnanec výslovně požádal, plně se uplatní závěry uvedené v citovaném rozhodnutí a svátek by měl i v tomto případě přednost před dovolenou.

Účel předmětné úpravy je rozlišit případy souběhu dovolené a svátku dle povahy práce vykonávané zaměstnancem, tedy podle toho, zda je svátek pro zaměstnance pracovní či nepracovní, a dále podle toho, zda je dovolená čerpána z iniciativy zaměstnance nebo zaměstnavatele.

Závěrem lze zopakovat, že z hlediska upřednostnění dovolené před svátkem u zaměstnanců pracujících v režimu § 91 odst. 4 zák. práce není důvod pro rozlišování situací, kdy si zaměstnanec požádá o dovolenou pouze na den pracovního svátku nebo na delší období, do něhož pracovní svátek spadá. V obou případech jsou totiž splněny zákonem stanovené podmínky - a) zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat a b) čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Na co nezapomenout jako HR

• Pokud zaměstnanec pracuje na noční směně, pozor na to, že státní svátek nezačíná úderem půlnoci, ale s nástupem zaměstnanců první směny v tento konkrétní den, na který připadá svátek. Pokud tedy směna začala ve dni předcházejícím, ale pokračuje do dne, na který připadá státní svátek, zaměstnanci nárok za práci ve státní svátek nepřipadá.
• Pokud byl zaměstnanec dostatečně dlouho dopředu informován o povinnosti pracovat přes svátek a nedostavil se, můžete mu udělit sankci.
• Pokud budou přes svátky pracovat brigádníci, vždy by měli mít podmínky takové práce sjednány v dohodě o pracovní činnosti či provedení práce. DPP i DPČ mají stejně jako HPP nárok na náhradu za práci o státním svátku.

S evidencí pracovní doby, včetně práce v noci nebo o svátcích vám pomůže Docházka GIRITON. Díky ní snadno zjistíte kolik zaměstnanec odpracoval nebo jestli a kolik má přesčasů. Všechna tato data můžete jednoduše exportovat do mzdového systému. Výhodou pro zaměstnance je, že i oni si mohou zůstatky dovolené, přesčasy nebo plán směn zobrazit sami přímo v aplikaci nebo na píchacích hodinách. Přes obě zařízení mohou posílat i žádosti o dovolenou nebo lékaře.

Situace	Nárok zaměstnance
Práce ve svátek	Mzda + náhradní volno nebo příplatek (min. 100 % průměrného výdělku)
Noční směna ve svátek	Mzda + kompenzace za práci ve svátek + příplatek (min. 10 % průměrného výdělku)
Práce ve svátek a víkend	Mzda + kompenzace za práci ve svátek + příplatek (min. 10 % průměrného výdělku)
Práce ve svátek přesčas	Mzda + kompenzace za práci ve svátek + příplatek za přesčas (min.