Thajsko je jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v jihovýchodní Asii. Směřují sem jak pobytoví turisté do pohodlných rezortů na pobřeží a na Thajských ostrovech, tak milovníci poznávání přírodních krás i dávné historie. Úroveň zdravotní péče v Thajsku je navíc poměrně vysoká. Přesto je třeba mít na paměti, že poloha země v tropickém klimatickém pásu představuje zdravotní rizika podobná, jako u jiných destinací v této oblasti.
Než vycestujete na zájezd do Thajska, absolvujte ideálně konzultaci s lékařem specializujícím se na cestovní medicínu v nejbližším očkovacím centru - s dostatečným předstihem. Konzultaci zdravotních rizik před cestou je dobré provést s dostatečným předstihem, nejlépe 6 - 8 týdnů předem. Ale i při návštěvě ordinace cestovní medicíny na poslední chvíli lze poskytnout alespoň rady, doporučení, předepsat léky.
Povinná očkování
Pro Evropana není sice do Thajska povinné žádné očkování (není vyžadován ani mezinárodní očkovací průkaz - pokud turista nepřilétá z rizikových oblastí, kde se vyskytuje např. žlutá zimnice), avšak je velmi doporučované toto:
Povinná očkování pro cestu do Thajska nejsou. Očkování proti COVID-19 umožňuje přicestovat bez nutnosti doložení negativního PCR testu. Očkování proti žluté zimnici může Thajsko vyžadovat při cestě ze zemí s jejím výskytem (Subsaharská Afrika, Jižní Amerika). Evropanů se tedy v naprosté většině netýká.
Z nařízení vlády země může být vyžadován při příletu z endemické oblasti výskytu žluté zimnice (subsaharská Afrika a Latinská Amerika včetně transferů) záznam o platném očkování. Při příletu z Evropy (nebo po více než 6 dnech od opuštění endemické oblasti) toto očkování není potřebné.
Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice (tranzit delší než 12 hodin v rizikové oblasti). Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje.
Požadavky země na povinnost očkování žluté zimnice se mohou měnit na základě uvážení místních orgánů. Doporučujeme cestovatelům před cestou do cílové země ověření informací na příslušném konzulátu nebo velvyslanectví.
Očkování proti žluté zimnici se požaduje od osob starších 1 roku, které přijíždějí z endemických oblastí výskytu žluté zimnice. Mělo by proběhnout nejpozději 10 dní před příjezdem do země.
Země a oblasti považované za rizikové (od roku 2011, dle SZO: Wkly Epidemiol Rec. AMERIKA: Argentina (pouze část země je riziková), Bolívie (pouze část země je riziková), Brazílie (pouze část země je riziková), Kolumbie (pouze část země je riziková), Ekvádor (pouze část země je riziková), Francouzská Guayana, Guyana, Panama (pouze část země je riziková), Paraguay, Peru (pouze část země je riziková), Suriname, Trinidad a Tobago (pouze část země je riziková, pouze Trinidad), Venezuela (pouze část země je riziková, především stát Bolívar). Původně rizikové státy či oblasti Sv. V takovém případě se certifikát vyžaduje u osob starších 1 roku (podle CDC starších 9 měsíců).
Doporučená očkování
Vzhledem k teplému klimatu je nutností očkování proti nemocem, přenášeným vodou a jídlem. Jedná se o virový zánět jater (hepatitidu, žloutenku) typu A a břišní tyfus.
Základní očkování pro každého cestovatele
- Proti břišnímu tyfu: aplikuje se injekčně jedna vakcína, existuje však i perorální možnost. Tato vakcína chrání před onemocněním až 3 roky. Očkování proti břišnímu tyfu se provádí injekční nebo perorální vakcínou, která poskytuje ochranu na 3 roky. Přeočkování se provádí v případě potřeby.
- Proti žloutence typu A: podává se jedna vakcína těsně před odjezdem a ta druhá minimálně po půl roce. Ochrana před nemocí je dlouhodobého charakteru. Proti žloutence typu A lze očkovat samostatně dvěma dávkami s minimálním odstupem 6 měsíců (jednou dávkou před odjezdem), ochrana je dlouhodobá.
- Proti žloutence typu B: podávají se tři vakcíny. Před odjezdem je nutné absolvovat minimálně dvě. Ochrana po třech dávkách vakcíny je dlouhodobá ba doživotní. Žloutenku typu B lze očkovat samostatně třemi dávkami nebo kombinovanou vakcínou proti typům A a B třemi dávkami. Po třech dávkách je ochrana dlouholetá, pravděpodobně doživotní. Před odjezdem do zahraničí jsou nutné 2 dávky.
- Kombinovaná vakcína proti žloutence typu A + B: Pokud nechcete absolvovat zvlášť očkování proti žloutence typu A + B, můžete využít i velmi praktickou kombinovanou vakcínu (zahrnuje oba typy nemoci). Očkuje se třemi dávkami vakcíny, přičemž dvě musíte absolvovat již před odletem do destinace. Ochrana je dlouhodobého charakteru ba doživotní. Očkování proti hepatitidě A lze spojit v kombinované vakcíně s očkováním proti hepatitidě typu B. Ta se sice přenáší jen krví a pohlavním stykem, při zdravotnickém ošetření, např. po úrazu, k přenosu může dojít. Očkovat je možné také kombinovanou vakcínou proti typům A a B třemi dávkami (2 před odjezdem), ochrana je dlouhodobá až doživotní.
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu.
Při plánovaném dlouhodobém pobytu (1 měsíc a déle), nebo při převaze pobytu na venkově lze doporučit očkování proti japonské encefalitidě. Tu přenáší komáři, kteří se líhnou v rýžových polích. Zdrojem nákazy jsou prasečí farmy a ptáci.
Japonská encefalitida se vyskytuje především ve venkovských oblastech ve specifických biotopech. Přenáší jí především komáři rodu Culex. Výskyt je vázaný na vlhké období roku v rizikových oblastech především JV Asie. Očkování se doporučuje při dlouhodobém či opakovaném pobytu ve venkovských rizikových oblastech. Základní očkování se stává ze 2 dávek, v případě trvajícího rizika je možné přeočkování.
Očkování se doporučuje cestovatelům pobývajícím v odlehlých venkovských oblastech nebo žijících a pracujících poblíž rýžových polí na venkově nebo příměstských oblastech, kde existuje zvýšená pravděpodobnost přenosu japonské encefalitidy komáry. Očkuje se buď třemi (0-7-30 dní) nebo dvěma (0-28 dní) dávkami podle typu vakcíny a nejpozději se očkování zahajuje jeden měsíc před odjezdem. Riziko existuje v celé zemi. Propuknutí se nejčastěji objevuje v severních částech (Chiang Mai) se sporadickým hlášením případů v oblastech Sukhothai, předměstí Bangkoku a Phitsanulok a jižních krajinách.
Malárie se v Thajsku vyskytuje ve vnitrozemí, hlavně v příhraničních, řídce osídlených oblastech. Užívání antimalarik pro běžného turistu nutné není. Pokud je plánován pobyt v malarických oblastech či přespávání ve volné přírodě, pak je třeba předpis antimalarik konzultovat s lékařem cestovní medicíny.
Stejně jako v celé jihovýchodní Asii jsou i v Thajsku rozšířené virové horečky, přenášené komáry. Zejména horečka Dengue. Je nutné používat účinné repelenty a spát pod moskytiérou.
Výskyt horečky dengue je v této zemi velmi vysoký. Horečku dengue přenáší samičky komárů druhu Aedes aegypti a Aedes albopictus (Komár tropický a tygrovaný). Nově je možná specifická ochrana v podobě očkování živou vakcínou ve dvou dávkách. Očkování se doporučuje při zvýšeném riziku nákazy.
Návštěvnickým hitem, ale i zdravotním rizikem jsou v Thajsku opice. Lze se s nimi setkat nejen ve volné přírodě, ale třeba i v parcích ve městech. Poměrně často dochází k poranění poškrábáním či pokousáním. Před cestou do Thajska je proto vhodné se nechat očkovat proti vzteklině. Toto očkování vyžaduje podání tří dávek a je nutné ho zahájit s dostatečným předstihem. Alespoň 6 týdnů před odjezdem.
Vzteklina u zvířat se stále vyskytuje. Pokud byste byli pokousáni nebo poškrábání psem nebo jiným savcem, nemusí být okamžitě dostupná léčba. Proto se doporučuje zvážit očkování ještě před cestou, pokud je pravděpodobné, že dojde ke kontaktu se psy či divoce žijícími zvířaty (tzv. preexpoziční profylaxe). K rizikovým aktivitám patří kempování, dobrodružné cestování, jeskyňářské aktivity, práce se zvířaty nebo jejich vzorky, návštěvy venkova.
Do této země, kde vzteklina představuje stálé nebezpečí, se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině všem cestovatelům, kteří plánují dlouhodobý nebo pracovní pobyt (přírodovědci, zemědělci, archeologové, geologové, speleologové atd.). I když očkování poskytuje vysoce spolehlivou ochranu během prvního roku po očkování, podle některých doporučení zůstává vhodné, aby dříve očkované osoby pokousané zvířetem potenciálně nakaženým vzteklinou podstoupily ještě další dodatečné postexpoziční očkování. Děti by se měly vyvarovat mazlení se psi, kočky nebo dalšími savci. Preventivní očkování se provede 3 dávkami aplikovanými během jednoho měsíce. Doporučuje se podávat 3.
Před každou cestou do zahraničí je správné si zkontrolovat stav přeočkování proti tetanu. Má být v dospělosti alespoň jednou za 15 let. Pokud uplynulo od posledního očkování 10 a více let, je přeočkování vhodné. S výhodou se nabízí kombinovaná vakcína proti tetanu, záškrtu a černému (dávivému) kašli. Černý kašel se šíří i u nás a mezi dospělými lidmi (děti od 6. měsíce jsou očkovány).
Při poranění existuje zvýšené riziko nákazy. Je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti tetanu a v případě, že očkování bylo provedeno před 10-15 lety, stačí se nechat očkovat jednou dávkou tetanické vakcíny ("přeočkování"). Byla-li ale poslední dávka vakcíny podána před více než 15 lety, je nutné se nechat okovat kompletně třemi dávkami. Zrychlené očkování proti tetanu lze provést podáním 2 dávek v měsíčním intervalu (před cestou) a 3. dávku po 6 měsících (tj. např. po návratu).
Pokud bylo základní očkování proti záškrtu provedeno v dětství, tj. před více než 20 lety a existuje zvýšené riziko záškrtu (např. během humanitární pomoci, pracovního pobytu apod.), lze očkovat od počátku třemi dávkami dospělé vakcíny proti záškrtu (tj. se sníženou koncentrací vakcinační látky) v měsíčních intervalech nebo ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců nebo podat posilující (booster) dávku 10-15 let po předešlém očkování proti záškrtu.
Před cestou je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti spalničkám, tj. očkování v dětství dvěma dávkami vakcíny.
Očkování proti spalničkám lze doporučit vnímavým jedincům a osobám, které očkování absolvovali před delší dobou (více než 30 let), zvláště pokud se chystají cestovat do zemí se zvýšeným výskytem spalniček nebo do zemí s nízkou úrovní zdravotnictví. Jde o velmi nakažlivé onemocnění (asi 9x nakažlivější než COVID-19), přenášené kapénkami a kontaminovaným aerosolem.
Jako určitý nadstandard lze nabídnout očkování proti choleře, které částečně redukuje také riziko onemocnění cestovatelskými průjmy.
Očkování proti meningokokovým infekcím doporučujeme s ohledem na zvýšenou fyzickou i psychickou zátěž všem cestovatelům. Jedná se o respirační nákazu s krátkou inkubační dobou a rychlým průběhem, projevující se horečkou, bolestmi hlavy, petechiemi, poruchami vědomí a srážlivosti krve. Typ vakcíny Vám poradí lékař centra Očkování a cestovní medicíny podle Vašeho věku a destinace.
Očkování proti planým neštovicím je vhodné pro vnímavé jedince, kteří onemocnění prokazatelně neprodělali. Jedná se o respirační nákazu s horečkou a typickou vyrážkou, která má v dospělosti většinou těžší průběh než v dětství. Onemocnění je velmi nebezpečné pro novorozence, pokud se matka nakazí těsně před porodem nebo v době kolem porodu.
Očkování proti pneumokokovým infekcím by měly zvážit osoby chronicky nemocné a lidé nad 40 let věku. Jedná se o respirační onemocnění přenášené především kapénkami v místech s velkým množstvím lidí (letiště, nádraží, cestování letadlem, školy, sportovní či kulturní akce).
Další doporučení týkající se očkování před odletem do Thajska
Lékaři z oboru cestovní medicíny dále doporučují případně očkování proti:
- chřipce (doporučeno zejména starším lidem nad 65 let a chronicky nemocným)
- meningokokovým infekcím (doporučeno všem cestovatelům, kteří prožívají zvýšenou psychickou a fyzickou zátěž)
- planým neštovicím (doporučeno zejména u osob, které tuto nemoc prokazatelně neprodělaly)
- pneumokokovým infekcím (doporučeno u lidí nad 40 let a s chronickým onemocněním)
- spalničkám (doporučeno u osob, které očkování absolvovaly před více jak 30 lety)
- vzteklině (dle zvážení, doporučeno zejména pro osoby, které budou pobývat v rizikových oblastech s výskytem divoké zvěře/s potulujícími se psy)
Krom jiného je důležité zkontrolovat platnost pravidelných očkování, tj. to proti tetanu, příušnicím, spalničkám, dětské obrně a záškrtu. Dle domluvy s lékařem je možné tato očkování v případě potřeby obnovit.
Vzhledem ke zdejšímu relativně vysokému počtu nositelů hepatitidy typu B se doporučuje očkovat zdravotníky (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti), osoby pracující v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo osoby, které předvídají pohlavní styk s místním obyvatelstvem. Očkování lze provést podle zrychleného schématu, podáním 3 dávek během 3 týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu 60-80% cestovatelů, podobně jako první dvě dávky podané v měsíčním intervalu. Pro zajištění spolehlivější a dlouhodobé ochrany je třeba aplikovat ještě 3. dávku nejlépe do 6 měsíců po zahájení tohoto očkování. Vysoce spolehlivá ochrana je zajištěna očkováním se 3 dávkami ve schématu 0., 1. a 6. měsíc, tj. 3.
Pásový opar je endogenní reinfekce virem VZV u osob, které v minulosti prodělaly plané neštovice. Pro snížení rizika vzniku pásového oparu a postherpetické neuralgie je možné očkování 2 dávkami neživé vakcíny. Onemocnění vzniká typicky při stresu jakéhokoli původu.
Pravidelná očkování - zkontrolujte si platnost pravidelných očkování (tetanus, záškrt, spalničky, příušnice, dětská obrna atd.). V případě potřeby Vám poradí lékař centra Očkování a cestovní medicíny, která očkování je potřeba obnovit.
Další zdravotní rizika a doporučení
V zemi se vyskytují některé nemoci přenášené hmyzem. Aktuální riziko zhodnotí lékař centra Očkování a cestovní medicíny, kde Vám doporučí i vhodnou prevenci, případně léčbu.
Komáři mohou být přenašeči mnoha vážných onemocnění - v exotických oblastech se jedná zejména o malárii. V Thajsku je riziko malárie nízké, přesto můžete po poradě s lékařem cestovní medicíny očkování zvážit. Jako prevence štípnutí se doporučuje časté používání repelentů, neboť komáři se v zemi vyskytují hlavně kolem rýžových polí a ve venkovských oblastech. Dalšími rizikovými nemocemi přenášenými komáry pak mohou být horečka dengue, virus Zika nebo japonská encefalitida. Konzultujte tedy svůj aktuální zdravotní stav a individuální potřeby pro cestování se specialistou.
Našim klientům doporučujeme na poznávací zájezd do Thajska přibalit i základní lékárničku s léky, které pravidelně užíváte a máte je vyzkoušené. Lékárny sice najdete ve všech zemích, ale nespoléhejte se na ně a raději buďte připraveni z domova. Zdraví máte převážně ve svých rukou. Pokud pocestujete s CK SEN, průvodce vám v případě nutnosti zajistí převoz do nemocnice a konzultace s lékařem.
Úroveň zdravotní péče v Thajsku je dobrá, doporučujeme především soukromá lékařská zařízení. Cena ošetření závisí na typu zdravotnického zařízení. Upozorňujeme, že některé léky (obzvlášť z dovozu) mohou být v porovnání s ČR výrazně dražší. Doporučujeme tedy kvalitní cestovní pojištění.
Voda z vodovodní sítě není pitná. Doporučujeme pít vodu balenou, kterou běžně zakoupíte v místních obchodech.
Stupeň kriminality se prakticky neliší od srovnatelné úrovně v jiných světových metropolích. Dbejte na dodržování všech běžných opatření. Nedoporučuje se procházet se o samotě v tichých uličkách nebo vylidněných částech. Ujistěte se, že všechny peníze, šperky, letenky a pasy jsou dobře uschovány. Zdravá obezřetnost je vždy na místě.
Pokud máte jakýkoli problém, můžete volat turistickou policii na telefonní číslo 1155, kde se domluvíte anglicky.
Při pobytu v Thajsku byste měli znát následující telefonní čísla.
- Záchranná služba - 1669
- Turistická police (řeší primárně problémy cizinců) - 1155
- Policie - 191
- Hasiči - 199
- Mezinárodní telefonní předvolba Thajska je +66.
| Oblast | Riziko | Poznámka |
|---|---|---|
| Bangkok, Chiang Mai, Songhkla, Pattaya, Phuket, Samui | Žádné | |
| Venkovské a lesnaté oblasti v příhraničí s Myanmarem, Laosem a Kambodžou | Vysoké | Zvláště provincie Trat a Tak |
| Ostatní příhraniční oblasti | Průměrné |
Zanechat komentář