V dnešní době, kdy hraje prim hledání rovnováhy mezi pracovním nasazením a osobním životem, stále více lidí volí zaměstnání na zkrácený úvazek. Zkrácený (částečný) úvazek je stále žádanější formou pracovního poměru zejména mezi mladšími ročníky a přibývá i zaměstnavatelů, kteří volání po zkrácených úvazcích vyslyšeli. Co to ale znamená pro dovolenou? Jak můžeme naplno využít své volné chvíle, když pracujeme méně? V tomto článku zjistíte, jak na výpočet dovolené při zkráceném úvazku.
Zkrácený úvazek je cesta ke spojení práce s radostí ze života, ke skloubení povinností s dobrodružstvím a odpočinkem.
Co je zkrácený úvazek?
Zkrácený nebo také částečný úvazek je forma pracovního poměru, která je, jak už název napovídá, zkrácená o dobu, na níž se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví. Zkrácený úvazek je pracovní forma, která umožňuje zaměstnancům pracovat méně než je plný standardní úvazek. Zkrácený úvazek je tedy pracovní doba kratší než 40 hodin týdně. Může se jednat například o poloviční, čtvrtinový či třípětinový úvazek. Poloviční úvazek, čtvrtinový úvazek, třípětinový úvazek… Možností je hodně a lidé je rádi využívají. Práce na zkrácený úvazek je vhodné řešení především pro rodiče malých dětí.
Požádat o zkrácený úvazek může prakticky kterýkoli zaměstnanec. Nejvíce ho však využívají studenti, kteří si při studiu chtějí vydělat nějaké peníze, matky na mateřské dovolené anebo obecně rodiče malých dětí. Zaměstnavatel nemusí přání zaměstnance vyhovět, ze zákona musí ustoupit pouze těm jedincům, kteří pečují o dítě do 15 let, těhotným zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří prokazatelně pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
Pokud zaměstnavatel nevyhoví oprávněné žádosti o zkrácení úvazku, je možné podat stížnost na Státní úřad inspekce práce.
Paragraf 241 zákoníku práce vyjmenovává konkrétní skupinu osob, které mají na kratší pracovní dobu nárok. Jestliže spadáte do některé z těchto skupin a požádáte svého zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, měl by vám vyhovět. Odmítnout vás může pouze z vážných provozních důvodů. Ty však zákon neuvádí. Může se například jednat o špatně nahraditelnou práci s velmi úzkou specializací nebo ohrožení provozu v případě, že někdo bude Tyto důvody musí zaměstnavatel doložit.
Nemáte na kratší pracovní dobu nárok, ale rádi byste pracovali méně? Požádejte o tuto možnost svého zaměstnavatele stejně.
Pracovní dobu si můžete zkrátit tak, že si snížíte počet odpracovaných hodin za den nebo budete chodit do práce jen některé dny v týdnu. Záleží na tom, jak se domluvíte se svými zaměstnavatelem. O tom, že budete pracovat na kratší úvazek, můžete se zaměstnavatelem uzavřít dohodu nebo můžete mít tuto skutečnost zakotvenou přímo v pracovní smlouvě. Striktně není dané ani to, jak dlouho budete na kratší úvazek pracovat.
Pokud nechcete přijít o část výplaty, ale stačilo by vám mít třeba volný každý pátek, můžete se zkusit se šéfem domluvit na kratším pracovním týdnu. I když tato forma pracovního úvazku není zákonem speciálně upravená, je možná. Při této úpravě si stanovenou týdenní pracovní dobu odpracujete za méně než pět dní.
Výpočet dovolené při zkráceném úvazku
Při výpočtu dovolené při zkráceném úvazku se vychází z celkového počtu odpracovaných hodin nebo dnů. Standardní výpočet dovolené se zpravidla provádí na základě počtu odpracovaných dnů v týdnu a délky pracovní doby.
Délka dovolené se logicky krátí podle toho, kolik hodin v týdnu odpracujete. Zaměstnanci za dny, ve kterých čerpal dovolenou, přísluší náhrada mzdy nebo platu. Ta činí 100 % průměrného výdělku za rozhodné období, kterým je předcházející kalendářní čtvrtletí. Do rozhodného výdělku se pak samozřejmě počítají i veškeré bonusy, příplatky a prémie nad rámec základní mzdy, jestliže je zaměstnanec čerpal. V praxi se tak může stát, že kvůli náhradě mzdy nebo platu za dovolenou dostanete na výplatní pásce více peněz, než kdybyste celý měsíc pracovali.
Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby jejich zaměstnanci se zkráceným úvazkem měli stejná práva na dovolenou jako zaměstnanci pracující na plný úvazek.
Zákoník práce stanoví, že nárok na čtyři týdny dovolené mají i zaměstnanci na zkráceném úvazku. Skutečný počet dní dovolené je však úměrně zkrácen ve stejném poměru, v němž je zkrácen pracovní úvazek. Jednoduše - záleží na tom, jak mají částečný pracovní úvazek rozložený v čase. Pokud při menším úvazku chodí do práce každý den, náleží jim minimálně 20denní dovolená stejně jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr. Jestliže ale zaměstnanec se zkráceným úvazkem dochází do zaměstnání jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí.
Příklad výpočtu dovolené
Roční výměra dovolené zaměstnance je 4 týdny. Od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 pracuje zaměstnanec na zkrácený úvazek 4 hodiny denně, pět dnů v týdnu. Od 1. 7. 2025 má zaměstnanec úvazek změněn na 40 hodin týdně, pět dnů v týdnu. Jak vypočítat zaměstnanci nárok na dovolenou?
Podle evidence pracovní doby má zaměstnanec v 1. pololetí roku 2025 odpracovat 516 hodin a v 2. pololetí 1 056 hodin. Nárok zaměstnance na dovolenou v roce 2025:
- Délka dovolené za 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025: (4 týdny * 20 hodin) / 2 = 40 hodin
- Délka dovolené za 1. 7. 2025 do 31. 12. 2025: (4 týdny * 40 hodin) / 2 = 80 hodin
- Celkem: 40 + 80 = 120 hodin
Dovolená a dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ)
Bohužel osoby pracující prostřednictvím dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce nárok na placenou dovolenou podle zákoníku práce nemají. Celkově u nich funguje podstatně menší ochrana než u zaměstnanců pracujících na klasickou pracovní smlouvu. Pokud chtějí mít volno v práci, musí se se zaměstnavatelem domluvit na neplaceném.
Od roku 2024 se však chystá změna. Tou bude, že osoby pracující prostřednictvím DPP a DPČ budou mít nárok na dovolenou, a dokonce se u nich použije stejná právní úprava jako u zaměstnanců. S tím předpokladem však, že stanovená délka týdenní pracovní doby zaměstnance bude činit 20 hodin.
U dohod je ale třeba brát v potaz, že mají oproti pracovní smlouvě značná omezení a také vám zajišťují menší ochranu. Na co je však třeba pamatovat je, že DPP i DPČ omezují délku pracovní doby. DPP na 300 hodin ročně a DPČ na 20 hodin týdně. U DPP a DPČ platí také kratší výpovědní lhůta a celková ochrana zaměstnance je nižší.
Práce přesčas a zkrácený úvazek
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
U zaměstnavatele je pracovní doba stanovena v rozsahu 40 hodin týdně. Pokud má zaměstnanec sjednáno, že bude pracovat 30 hodin týdně a odpracuje navíc 2 hodiny, přísluší mu za tuto práci jen mzda, nejedná se o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj.
Změny ve výpočtu dovolené od roku 2021
Na začátku roku 2021 vstoupila v platnost novela zákoníku práce, díky které se již dovolená nepočítá za odpracované dny, ale hodiny. I když vše může působit trošku složitě, v podstatě se u většiny zaměstnanců nic nemění. Stačí vědět, že osoby v soukromém sektoru mají nárok na dovolenou o 160 hodinách za rok. Zaměstnancům na polovičním úvazku náleží 80 hodin ročně. Pokud by byl jejich úvazek třičtvrteční, tj. pracovali by 30 hodin týdně, počet dnů dovolené bude 120 hodin ročně. U čtvrtečního úvazku naopak jen 40 hodin ročně.
Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Nově lze výjimečně čerpat dovolenou v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce jedné její poloviny. V případě čerpání zbývající části nevyčerpané dovolené může být vyčerpána i část kratší, než činí polovina jedné směny.
Kdy vzniká nárok na dovolenou?
Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně.
Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).
(roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi.
Krácení dovolené
Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.
Převod nevyčerpané dovolené
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Čerpání dovolené a nemoc
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Schvalování a nařizování dovolené
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Mzda a zkrácený úvazek
Plat se v případě zkráceného úvazku počítá stejně jako u hlavního pracovního poměru. Od hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů. V případě, že hrubá mzda u zkráceného úvazku nedosahuje výše uzákoněné minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění vypočtené ze základu odpovídajícího minimální mzdě. Rozdíl musí zaměstnanec doplatit ze svého.
Výhody a nevýhody zkráceného úvazku
Práce na částečný úvazek s sebou nese řadu výhod i nevýhod:
- Flexibilita: Kratší pracovní doba vám umožní lépe sladit váš pracovní a osobní život. Častou praxí zkrácených úvazků je také možnost nastavit si pracovní dobu tak, jak vám to vyhovuje.
- Možnost dalšího výdělku: Práci na částečný úvazek můžete kombinovat s dalšími pracovními příležitostmi.
- Kratší dovolená: Při plném úvazku máte ze zákona nárok na čtyři týdny placené dovolené ročně. Ta se se zkráceným úvazkem poměrně snižuje.
- Pracovní jistota: Pokud pracujete takzvaně na dohodu, znamená to pro vás nižší stabilitu.
Při kratším pracovním úvazku budete mít sice více času, ale také domů přinesete méně peněz z výplaty. Tím, že nebudete pracovat na celý úvazek, se vám také snižuje nárok na dovolenou. Počítat musíte i s tím, že nedostanete příplatky za přesčasy. Na ty mají totiž právo jen ti, kteří v práci přesáhnout tzv. stanovenou týdenní pracovní dobu, která bývá obvykle 40 hodin.
Tabulka: Nárok na dovolenou při zkráceném úvazku (počet hodin ročně)
| Typ úvazku | Týdenní pracovní doba | Roční nárok na dovolenou |
|---|---|---|
| Plný úvazek | 40 hodin | 160 hodin |
| Poloviční úvazek | 20 hodin | 80 hodin |
| Tříčtvrteční úvazek | 30 hodin | 120 hodin |
| Čtvrtinový úvazek | 10 hodin | 40 hodin |
Zanechat komentář