Mateřská dovolená je důležitým obdobím v životě ženy, a proto je důležité znát svá práva a povinnosti týkající se dovolené před nástupem na ni i po jejím skončení. V tomto článku se podíváme na podmínky čerpání a proplácení dovolené v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou v České republice.
Mateřská dovolená: Základní informace
Mateřská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu.
Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory.
Rodičovská dovolená
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. Rovněž rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnavatel povinen nepřítomnost v práci omluvit.
Čerpání dovolené v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou
Pokud žena nestihne vyčerpat dovolenou před nástupem na mateřskou, může si ji vybrat po jejím skončení a navázat na ni rodičovskou dovolenou. Po skončení mateřské máte v zaměstnání nárok na čerpání řádné dovolené. Doba na mateřské se započítá jako „odpracovaná doba“.
Pokud jste na mateřské dovolené a budete pokračovat rodičovskou dovolenou, pak máte možnost zaměstnavateli nahlásit, že po skončení mateřské si vyčerpáte řádnou dovolenou, na kterou máte nárok. Po dobu čerpání řádné dovolené dostáváte od zaměstnavatele náhradu mzdy.
Před porodem resp. nástupem na mateřskou dovolenou nevyčerpanou dovolenou je - spolu s další dovolenou, na kterou vznikne v daném kalendářním roce nárok - výhodné vybrat mezi mateřskou a rodičovskou. Za absenci v práci kvůli mateřské se dovolená nekrátí, kvůli rodičovské už se krátí, ale ne zpětně.
Proto se doporučuje - a v praxi je to běžné - aby zaměstnankyně nenastupovaly na rodičovskou dovolenou hned po skončení mateřské dovolené, ale využily svého práva dle ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce a požádaly zaměstnavatele o to, aby mohly bezprostředně po skončení mateřské dovolené čerpat dovolenou, na kterou jim vznikl nárok, a teprve poté nastoupily rodičovskou dovolenou.
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Dovolenou vyčerpanou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, tedy před nástupem rodičovské dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit - zákoník práce to zakazuje v ust. § 223 odst. 1 větě druhé (v aktuálním znění do 31. 12. 2020).
Je tedy vhodné a výhodné využít dobrodiní ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce a požádat o to, aby čerpání dovolené bezprostředně navazovalo na čerpání mateřské dovolené.
Změny v zákoníku práce od roku 2021
S účinností od 1. ledna 2021 novela zákoníku práce - zákon 285/2020 Sb. ruší krácení dovolené pro omluvenou absenci. Nová právní úprava volí opačný přístup - překážky, které se nepovažují za výkon práce, se naopak jako výkon práce (do určité míry) uznávají (započítávají se jako odpracovaná doba pro vznik nároku na dovolenou), a to pouze do limitu dvacetinásobku stanovené pracovní doby.
Podmínkou pro zápočet ovšem bude, aby zaměstnanec mimo dobu trvání těchto překážek odpracoval alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, přičemž toto omezení resp. podmínka se nebude vztahovat na doby, které se považují za výkon práce v celém rozsahu (např. dočasná pracovní neschopnost způsobená pracovním úrazem).
Výměra dovolené bude nadále uvedena v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Proto se často hovoří o tom, že dovolená nově nebude již počítána na dny, ale na hodiny. Pro zaměstnance s rovnoměrně rozvrženou stanovenou (plnou) týdenní pracovní dobou, který bude u zaměstnavatele pracovat celý rok, se prakticky nic nezmění.
V roce 2024, tedy i po skončení mateřské dovolené, budete mít nárok na čerpání řádné dovolené. I v roce 2024, vám stačí zaměstnavateli oznámit, že budete čerpat dovolenou a nepotřebujete jeho předchozí souhlas.
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel vám nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy jste na mateřské nebo rodičovské, tak se vám tato dovolená převádí, a můžete si ji vybrat po skončení rodičovské.
Nová koncepce dovolené je založena na týdenní pracovní době zaměstnance, z níž se odvozuje jeho právo na dovolenou a k níž se poměřuje i čerpání této dovolené.
Výpočet dovolené - příklad
Vyjdeme ze stejných podmínek jako v předchozím případě. K tomu se přičte 560 hodin (14 x 40) mateřské dovolené - a to jako odpracované doby, přičemž čerpáním mateřské dovolené v uvedeném rozsahu bude splněna i podmínka odpracování alespoň dvanáctinásobku týdenní pracovní doby, aby mohlo dojít k limitovanému zápočtu neodpracované doby.
40 hodin (týdenní pracovní doby) : 52 týdnů (délka kalendářního roku) x 34 týdnů (odpracované doby) x 4 resp. 5 týdnů (výměry dovolené), čímž dostaneme nárok na dovolenou v délce 104,61 hodin čili po zaokrouhlení 105 hodin, tedy 13 dnů a 1 hodinu, jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, resp.
Pakliže by zaměstnankyně čerpala celou mateřskou dovolenou - 28 týdnů v daném kalendářním roce, započte se jí pro nárok na dovolenou jako odpracovaných 48 týdnů (28 týdnů mateřské dovolené + limitovaných 20 týdnů z rodičovské dovolené). Pak jí vznikne nárok na 147,69 čili po zaokrouhlení 148 hodin čili 18,5 dne dovolené (40 hodin týdenní pracovní doby : 52 týdnů v kalendářním roce x 48 týdnů odpracované doby x 4 týdny dovolené za kalendářní rok), jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Resp.
Bude-li zaměstnankyně (za podmínek z předchozího příkladu) čerpat na základě své žádosti bezprostředně po mateřské dovolené dovolenou, započte se jí pro nárok na dovolenou jako odpracovaná doba i doba samotného čerpání dovolené, tedy v našem případě 3 resp. 4 týdenní pracovní doby navíc. Potom zaměstnankyně získá nárok na 156,92 čili po zaokrouhlení 157 hodin čili 19 dnů a 5 hodin dovolené (40: 52 x 51 x 4), jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené - tudíž se přiblíží plné výměře dovolené za kalendářní rok.
Výpočet dovolené po mateřské dovolené
| Proměnná | Hodnota | Popis |
|---|---|---|
| Týdenní pracovní doba | 40 hodin | Standardní pracovní doba |
| Délka mateřské dovolené | 28 týdnů | Doba trvání mateřské dovolené |
| Limitovaný zápočet z rodičovské | 20 týdnů | Maximální doba rodičovské dovolené započítaná jako odpracovaná |
| Celkem započteno | 48 týdnů | Mateřská + limit z rodičovské |
| Nárok na dovolenou (4 týdny) | 18.5 dne | Výpočet: (40/52) * 48 * 4 |
Proplacení nevyčerpané dovolené
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Přečtěte si, jak může zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou zaměstnance řešit.
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Nástup na mateřskou dovolenou: 3 rozdílné názory
Podle § 195 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. zaměstnankyně nevyčerpá celou možnou dobu mateřské dovolené a nastoupí zpět do práce dříve.
Také v případě, že se žena rozhodne skončit mateřskou dovolenou předčasně a nastoupit do práce před vyčerpáním celého rozsahu mateřské dovolené, nemůže ji zaměstnavatel odmítnout a odkázat ji na dobu, kdy toto pracovní volno zcela vyčerpá. Na druhou stranu § 195 odst. 5 zákoníku práce říká, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
- První z nich uvádí, že povinností zaměstnavatele samozřejmě je, aby zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnul - nicméně pouze tehdy, pokud o ni má sama zájem a o svém odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnavatele vyrozumí.
- Podle druhého názoru je nástup na mateřskou dovolenou svým způsobem povinnost od chvíle, kdy žena porodí, neboť zákoník práce stanoví, že mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
- Podle třetího názoru zaměstnankyně nemusí bezpodmínečně nastoupit na mateřskou dovolenou, může využít některou z forem „volna“ (pracovní neschopnost, řádná dovolená) a zůstat mimo pracovní dobu tak dlouho, jak jí bude vyhovovat.
Návrat do zaměstnání po ukončení mateřské a rodičovské dovolené
Návrat do zaměstnání přináší řadu otázek a problémů zaměstnavateli i zaměstnanci a nezřídka kdy končí ukončením pracovního poměru. Často již zaměstnankyni z mnoha důvodů nevyhovuje pracovní doba či vzdálenost - cesta na pracoviště.
Zákoník práce „ošetřuje“ pouze podmínky návratu zpět do zaměstnání po mateřské dovolené, a to v § 47, který uvádí, že nastoupí-li zaměstnanec po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, protože nemá práci odpovídající pracovní smlouvě, může se se zaměstnancem dohodnout na změně pracovní smlouvy.
Nedohodne-li se se zaměstnancem na změně pracovní smlouvy a zaměstnanec jinou práci nekoná, půjde o ostatní překážku v práci na straně zaměstnavatele. V takovém případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a to po celou dobu, kdy zaměstnavatel zaměstnanci práci nepřiděluje.
Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené
Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.
Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.
Vzor žádosti o dovolenou
Vzor: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.
Zanechat komentář