Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Dovolenou tedy určuje zaměstnanci zaměstnavatel, ale měl by při určování dovolené rovněž přihlédnout kromě provozních potřeb i k oprávněným zájmům zaměstnance.
Základní Výměra Dovolené
Základní výměra dovolené dle zákoníku práce je 4 týdny. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 8 týdnů.
Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Nárok na Dovolenou
Zaměstnanec má nárok na výměru dovolené v rozsahu 5 týdnů, jeho týdenní pracovní doba je 40 hod. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou.
Novela zákoníku práce od 1. 1. 2021 zrušila dovolenou za odpracované dny a nově přísluší všem zaměstnancům dovolená za kalendářní rok, její poměrná část a některým skupinám i dodatková dovolená. Po novele zákoníku práce je nově dána podmínka pro dovolenou výkonem práce po dobu alespoň čtyř týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele celý rok, náleží mu výměra dovolené v rozsahu nejméně čtyři týdny.
Dovolená a Dohody o Práci
Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.
Výpočet Dovolené
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném roce
Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi.
Ako sa vypočíta dovolenka?
Překážky v Práci a Dovolená
Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek.
Mezi nelimitované překážky v práci, které se posuzují jako výkon práce pro účely dovolené, patří zejména dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, ošetřování/péče o dítě mladší 10 let, překážky na straně zaměstnavatele - např. jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce.
Limitované překážky v práci se započítávají do odpracované doby do limitu: 20násobku týdenní nebo kratší pracovní doby - např. 800 hod (20 × 40hodinová pracovní doba). Podmínkou pro nárok na zápočet limitovaných překážek v práci je skutečné odpracování alespoň 12násobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby - např.
Krácení Dovolené
Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
V případě neomluvené absence lze zaměstnanci krátit dovolenou pouze o počet neomluveně zameškaných hodin. Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
Čerpání Dovolené
Zaměstnanec čerpá dovolenou v hodinách, avšak s omezením na nejméně půlden dovolené. Čerpání dovolené v rozsahu kratším, než je délka směny, lze pouze za předpokladu, že s tím daný zaměstnanec souhlasí nebo na jeho žádost.
Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána v tom kalendářním roce, za který dovolená náleží. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance.
Zaměstnanci si mohou písemně požádat zaměstnavatele o převod části dovolené za kalendářní rok, která je nad základní zákonnou výměru dovolené, do dalšího kalendářního roku. Pokud písemné žádosti zaměstnavatel vyhoví i s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance, pak obě strany uzavřou písemnou dohodu o převodu dovolené do dalšího kalendářního roku.
Pokud nastanou některé výše uvedené důvody, které znemožňují čerpání dovolené v roce, v němž nárok na dovolenou vznikl, nebo se jedná o převod části nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku, pak je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, pak má právo určit čerpání dovolené i zaměstnanec.
Dovolená a Mateřská/Rodičovská Dovolená
Z tohoto pravidla platí jedna výjimka, kterou je dovolená bezprostředně navazující na skončení mateřské dovolené. Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.
Specifické Situace
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.
Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.
Závěr
Dovolená je důležitou součástí pracovního života a je důležité znát svá práva a povinnosti týkající se jejího čerpání. Tento článek poskytuje ucelený přehled o podmínkách nároku na dovolenou, výpočtu a pravidlech čerpání, aby se zaměstnanci i zaměstnavatelé mohli v této oblasti lépe orientovat.
Zanechat komentář