Léto je tu a s ním čas dovolených. Možná jste nedávno nastoupili do nové práce a potřebovali byste si ještě ve zkušební době vzít alespoň pár dní volna? V článku zjistíte, kdy vám na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta.
Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců).
Nejprve je potřeba připomenout, že od letošního června se maximální délka zkušební doby prodloužila ze tří měsíců u běžných zaměstnanců a šesti měsíců u vedoucích pracovníků. Běžní zaměstnanci mohou být nyní ve zkušební době až čtyři měsíce místo dosavadních tří. Zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru (např. u smlouvy na 6 měsíců může být max. 3 měsíce zkušební doba).
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.
Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere. Život je však nevyzpytatelný a může se stát, že budete potřebovat volno i během zkušebky.
Nicméně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje a s novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje.
Zahájení nového zaměstnání? Zde je 90denní plán z Harvardu
Kdy vzniká nárok na dovolenou ve zkušební době?
Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů. Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.
Řádný nárok na dovolenou však vzniká až po odpracování 60 dnů nepřetržitého pracovního poměru. Pokud je vaše zkušební doba kratší než 60 dnů, nárok proplacení dovolené ve zkušební době nevzniká. Nicméně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje a s novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak.
Zaměstnavatel nemusí mít problém poskytnout vám dovolenou mnohem dříve, pokud se s ním domluvíte. Počítejte ale s tím, že vám může být zkušební doba prodloužena o počet dní čerpaného volna.
Prodlužování zkušební doby
Dle § 35 odst. 4 zákoníku práce platí, že o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje. Zaměstnanec totiž v tyto dny práci fakticky nekoná a zkušební doba tak neplní svůj účel, tj.
Pro názornost příklad z praxe. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1.
Pro jednodušší pochopení, jak se počítá zkušební doba, si ukážeme názorný příklad: Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.
Nastoupili jste 1. června 2025 do práce se zkušební dobou 4 měsíce, do 30. 9. 2025. V průběhu července jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5. 10.
Jak vypočítat dovolenou za odpracované dny?
Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:
- počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
- vaši standardní týdenní pracovní dobu
- roční výměru dovolené v týdnech
Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.
Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně:
1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech
Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.
Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)
Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené. Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.
| Počet odpracovaných týdnů | Týdenní pracovní doba | Roční výměra dovolené | Výpočet | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 8 | 40 hodin | 5 týdnů | 1/52 x 8 x 40 x 5 | 31 hodin |
Kdy může vzniknout nárok na dovolenou?
Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy:
- vlastní svatba,
- narození vlastního dítěte,
- úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka,
- stěhování.
Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době. Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu.
Kdy nárok na dovolenou nevzniká?
Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.
Mám nárok na dovolenou i při výpovědi?
Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.
Vyplatí se čerpat dovolenou ve zkušební době?
Přestože na dovolenou ve zkušební době ze zákona nemáte ihned právo, většina zaměstnavatelů vám přiklepne nárok na dovolenou už první měsíc v zaměstnání. Chtějí novým lidem usnadnit začlenění a dopřát jim odpočinek po náročném začátku. Jestli chcete jít ve zkušební době na dovolenou, je nejlepší to se šéfem předem projednat už při podpisu smlouvy.
Plánujete-li ale odchod po pár týdnech, nemá smysl si dovolenou vybírat. Jak jsme již zmínili výše, zaměstnavatel vám stejně vyčerpanou dovolenou strhne ze mzdy.
Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.
Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené.
Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.
Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.
Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli.
Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty.
V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku. Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.
Počet zbývajících hodin dovolené naleznete vždy na výplatní pásce.
Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci po odpracování alespoň 60 dnů u zaměstnavatele v kalendářním roce. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené.
Nárok na dovolenou ve zkušební době je stejný jako u běžného pracovního poměru. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.
Zanechat komentář