Dovolená po Mateřské Dovolené: Nárok a Podmínky v ČR

Narozením dítěte se mnohé mění. V kolotoči plném přebalování, uspávání, kojení a péče také o domácnost nemají maminky čas přemýšlet na jaké finanční náhrady mají nárok. Mateřská dovolená je náročné období, během kterého se dá lehce zapomenout na proplacení řádné dovolené od zaměstnavatele. Mnoho žen tak zcela zbytečně přichází o peníze, které jim právem náleží a to jen proto, že je na tuto skutečnost nikdo neupozornil.

V roce 2024, tedy i po skončení mateřské dovolené, budete mít nárok na čerpání řádné dovolené. To se týká jenom zaměstnaných žen.

Pokud jste na mateřské dovolené a budete pokračovat rodičovskou dovolenou, pak máte možnost zaměstnavateli nahlásit, že po skončení mateřské si vyčerpáte řádnou dovolenou, na kterou máte nárok. Po dobu čerpání řádné dovolené dostáváte od zaměstnavatele náhradu mzdy.

V souladu s ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce (dále jen „ZP“) nadále platí, že je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Zaměstnankyně musí o dovolenou požádat (písemně nebo ústně) nejpozději poslední den čerpání mateřské dovolené. Není podstatné, zda po vyčerpání dovolené nastoupí na rodičovskou dovolenou nebo se vrátí do zaměstnání.

Nadále platí, že doba čerpání dovolené se pro účely dovolené považuje za výkon práce.

Nicméně zaměstnavatelé tuto dovolenou nemusí poskytovat automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.

Podmínky čerpání dovolené

Podmínky čerpání dovolené jsou upraveny v zákoníku práce, konkrétně se jedná o ustanovení podle § 217 odst. 5. „Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.”

Pokud si tedy žena po mateřské dovolené požádá o čerpání dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou, tak jí je následně dovolená proplacena ve výši průměrného výdělku.

Pro určení délky dovolené je rozhodující, jaké doby jsou započítávány jako výkon práce. Mezi započítávané doby patří i překážky v práci, kdy zaměstnanec nepracuje a mezi tyto doby patří i čerpání mateřské dovolené.

Doba mateřské dovolené se tedy považuje za odpracované směny a vzniká z nich nárok na řádnou dovolenou. Jestliže zaměstnankyně na mateřské dovolené požádá o čerpání řádné dovolené, která navazuje na mateřskou dovolenou, tak zaměstnavatel musí její žádosti vyhovět.

Zaměstnankyně po skončení své mateřské dovolené si tedy musí o dovolenou požádat a poté nastoupí na rodičovskou dovolenou. Čerpání této řádné dovolené nemá na vyplacení rodičovského příspěvku žádný vliv.

Jak si o proplacení řádné dovolené požádat?

O proplacení řádné dovolené můžete svého zaměstnavatele požádat ihned po skončení mateřské dovolené, tedy ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou. Zaměstnavatel je povinen vaší žádosti vyhovět a řádnou dovolenou proplatit.

Vzor žádosti o dovolenou:

Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Jak se stanovuje částka pro výpočet dovolené?

Pro výpočet náhrady mzdy za dobu čerpání řádné dovolené zaměstnavatelé používají průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy nebo platu jenž zaměstnanci náleží v rozhodném období, což znamená v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Pokud v rozhodném období není odpracováno alespoň 21 dnů, tak zaměstnavatel použije pro výpočet pravděpodobný výdělek. Zaměstnavatel při tomto výpočtu vychází z hrubé mzdy, na kterou by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl.

I když zákoník práce neurčuje zaměstnavateli konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje ho, aby přihlédl k obvyklé výši složek mzdy daného zaměstnance nebo jeho kolegů vykonávajících stejnou práci.

Poměrná část dovolené za kalendářní rok

Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce.

Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.

Vliv překážek v práci na dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
• doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladšího než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
• další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:

• dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
• rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru. Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. Při výpočtu může docházet k odchylkám.

Pravidla pro čerpání dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

• Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
• Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.
• S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
• Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
• Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.

Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Pravidla pro čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské/rodičovské dovolené

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Příklady výpočtu dovolené po ukončení mateřské dovolené

S ohledem na následující příklady výpočtu dovolené po ukončení mateřské dovolené je vhodné uvést, že se objevují i striktní alternativní výklady, kdy zaměstnavatel určí dovolenou jen ke dni skončení mateřské dovolené, přičemž poskytnutí dovolené ve větším rozsahu ve vztahu k budoucímu čerpání rodičovské dovolené závisí na samotném zaměstnavatele. Touto otázkou se právní úprava nezabývá a dosud není k danému problému ani soudní judikatura.

Připomeňme, že k obdobným situacím, které nastávaly i před 1.1.2021, se vyjádřil Krajský soud v Ostravě - sp. zn. 16 Co 241/2012 s tím, že je nutné pro účely splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce, kdy žena bezprostředně po mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, započítat celoroční nárok na dovolenou.

Příklad 1

Žena nastoupila na mateřskou dovolenou v roce 2020 a trvá do 23.3.2021. Stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin týdně s délkou směny 8 hodin. Z předchozího roku nemá žádný zůstatek. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů.

Protože se dovolená určuje za každý kalendářní rok samostatně, bude doba MD posuzována v rámci období od 1.1. do 23.3.2021.

• Počet plánovaných směn v hodinách na období od 1.1.: Redukce počtu týdnů na celé číslo …. Období od 1.1. Její nárok by pak činil …… 40 : 52 x 11 x 4 = 33,846 hod., zaokr. 34 hodin.
• Pokud bude čerpat dovolenou ihned po MD, pak díky čerpané dovolené splní podmínku pro započtení tzv. Dílčí nárok na dovolenou v hodinách 1 264 : 52 x 4 = 97,231 hodin, zaokr.
• Pokud by žena nepožádala o čerpání dovolené bezprostředně po MD, činil by její nárok na dovolenou ….. Pokud bude čerpat dovolenou ihned po MD, pak díky dovolené splní podmínku pro započtení tzv. Výpočet dovolené v hodinách …..40 : 52 x 31,7 x 4 = 97,538 hodin, zaokr.
• Konečný nárok na dovolenou za rok 2021 …..40 : 52 x 34 x 4 = 104,615 hodin, zaokrouhleno na 105 hodin. Po ukončení mateřské dovolené, tedy od 24.3.2021 bude čerpat dovolenou v rozsahu 105 hodin.

Příklad 2

V roce 2020 čerpala žena rodičovskou dovolenou do 23.7.2020, poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Stanovená týdenní pracovní doba byla v rozsahu 40 hodin. V roce 2020 zameškala 147 zameškaných směn, její nárok se krátil o 3/12.

• Mateřská dovolená trvá v roce 2021 do 4. února. Jaký nárok má v r. Dovolenou z roku 2020 je nutné převést na hodiny. Mateřská dovolená v době od 1.1 do 4.2. 168 (leden) + 32 (část února) + 148 (dovolená z r.
• Nárok dovolené v hodinách 40 : 52 x 8 x 5 = 30,769 hodin, zaokr. Nárok na dovolenou za rok 2021 … 40 : 52 x 9 x 5 = 34,615 hod., zaokr. 35 + 148 = 183 hodiny (včetně zůstatku z r. 3,7 x 7 = 25,9 kal. dnů nebo též 18,5 : 5 x 7 = 25,9 kal.
• Nárok na dovolenou v hodinách 40 : 52 x 8 x 5 = 30,769, zaokr. Nárok v hodinách za rok 2021 … 40 : 52 x 9 x 5 = 34,615, zaokr. 35 + 148 (zůstatek z r.

Příklad 3

Učitelka končí pracovní poměr 28.2.2021. Zůstatek dovolené z r. 2020 nemá. V r. Výpočet je veden ve vztahu ke kalendářním dnům a týdnům.

• Nárok na dovolenou v hodinách … 40 : 52 x 4 x 8 = 24,615 hodin, zaokr. Nárok na dovolenou v hodinách … 40 : 52 x 4 x 8 = 24,615 hodin, zaokr.

Důvody, proč maminky nejsou na čerpání dovolené upozorněny automaticky?

Důvody, proč zaměstnavatelé na proplacení řádné dovolené maminky neupozorňují, mohou být různorodé. Může se jednat o opomenutí a někdy také neznalost zaměstnavatele.

Jelikož zaměstnavatelé nejsou povinni aktivně na proplácení řádné dovolené maminky upozornit, tak tuto záležitost mnozí ani neřeší. V neposlední řadě mohou stát za neproplacením řádné dovolené finanční důvody, jelikož je to pro zaměstnavatele další výdaj.

Rodičovská dovolená a návrat do práce

Návrat do pracovního kolotoče po pár letech strávených doma s dítětem či dětmi je náročný. K péči o ratolesti vám přibude zaměstnání. Skloubit práci s rodinným životem není snadné.

Rodiče, kteří nechtějí přijít o svou „židli“ a chtějí se vrátit na stejnou pracovní pozici i pracoviště, by se měli vrátit do práce ihned po skončení mateřské. Ta je v současnosti dlouhá 28 týdnů, v případě narození dvojčat 37 týdnů. Do tří let věku dítěte vám musí zaměstnavatel držet pouze pracovní místo odpovídající druhu práce sjednané v pracovní smlouvě.

Pokud se na rodičovskou dovolenou teprve chystáte nastoupit, máte podle nedávné novely zákoníku práce povinnost žádat o rodičovskou dovolenou písemně, s uvedením předpokládané doby jejího trvání, a to alespoň 30 dnů předem, nebrání-li vám v tom vážné důvody.

Pracovní poměr s vámi může zaměstnavatel rozvázat pouze za podmínky, že pro vás nemá místo ze zákonných důvodů (stěhování místa působení, zrušení zaměstnavatele, redukce stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce apod.).

Rodičovskou dovolenou si můžete se souhlasem zaměstnavatele prodloužit až do 4 let věku dítěte. Nečekejte však, že vám budou v práci tak dlouho držet flek. Nejspíš nebudou, tuto povinnost mají jen do tří let dítěte.

Pokud se na prodloužení nedohodnete, musíte po skončení rodičáku nastoupit zpátky do práce. Můžete chodit do práce a zároveň brát rodičovský příspěvek. Podmínkou však je, že vaše dítě do dvou let nesmí strávit více než 92 hodin měsíčně v předškolním zařízení.

Pokud pečujete o děti do věku 8 let, mohou vás v práci přeložit pouze na vaši žádost. Jestliže máte děti mladší 9 let, měl by vám zaměstnavatel umožnit kratší pracovní úvazek, práci z domova nebo úpravu pracovní doby.

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená dle zákoníku práce

Mateřská dovolená (§ 195 zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu.

Otcovská dovolená (§ 195a zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je zde poskytováno zaměstnanci v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně. Na otcovskou dovolenou bude mít nárok i zaměstnanec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období prvních šesti týdnů ode dne narození. Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci pouze po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou (§ 196 zákoníku práce). Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně.

Tabulka: Přehled nároku na dovolenou po mateřské dovolené

Situace	Nárok na dovolenou	Podmínky
Po mateřské dovolené	Vzniká nárok na řádnou dovolenou	Nutné požádat zaměstnavatele
Během mateřské dovolené	Doba se považuje za odpracovanou	Započítává se do nároku na dovolenou
Po rodičovské dovolené	Možnost čerpat dovolenou	Zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti