Dovolená Během Zkušební Doby: Podmínky a Práva v České Republice

Zkušební doba je období, během kterého mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jednodušeji ukončit pracovní poměr. Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta.

Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere. Život je však nevyzpytatelný a může se stát, že budete potřebovat volno i během zkušebky.

V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Pojďme se podívat na to, jaká pravidla platí pro čerpání dovolené během zkušební doby a jaká práva a povinnosti mají zaměstnanci a zaměstnavatelé.

Právní Základy Dovolené

Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.

Změny v Zákoníku Práce

Zákonné úpravy týkající se volna zaměstnanců prošly v posledních několika letech postupnými změnami. Základní pravidla pro čerpání dovolené zůstávají stejná, a to minimálně čtyři týdny dovolené ročně, z toho alespoň dva týdny souvisle.

Od srpna 2024 platí zjednodušení administrativy kolem dovolených. "Tato změna přináší větší svobodu oběma stranám. Zaměstnavatelům umožňuje pružněji reagovat na situaci ve firmě.

Pokud máte nárok na pět týdnů volna, čtyři týdny musíte vyčerpat do konce roku, ale pátý týden si můžete nechat na příští rok. Od ledna 2021 je možné převádět dovolenou nad zákonné minimum do dalšího roku. Je to jeho právo, nikoli právo zaměstnance.

Od začátku června přináší novela zákoníku práce výrazné změny v oblasti zkušební doby. „Nově bude možné zkušební dobu prodloužit dodatečnou dohodou, a to až do zákonem stanoveného maxima. Zároveň novela zavádí přesná pravidla pro situace, kdy se zkušební doba automaticky prodlužuje například kvůli překážkám v práci či čerpání dovolené,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz a dodává: „Zkušební doba hraje v pracovním právu důležitou roli. Umožňuje totiž oběma stranám - zaměstnavateli i zaměstnanci - snadnější ukončení pracovního poměru bez nutnosti uvádění důvodu.

Maximální délka zkušební doby se prodlužuje - z dosavadních tří na čtyři měsíce, a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm. Nadále však platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Například u smlouvy na dobu určitou v délce jednoho roku nelze sjednat zkušební dobu delší než šest měsíců. „Tato hranice se přitom posuzuje podle počtu kalendářních dnů, nikoli pouze podle měsíců.

„Zkušební dobu je i nadále nutné sjednat písemně, a to nejpozději při vzniku pracovního poměru. Nově ale bude možné ji po vzájemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele dodatečně prodloužit - maximálně však do zákonem stanovené délky. Novela také výslovně stanoví, kdy se zkušební doba prodlužuje automaticky. Jde o případy, kdy zaměstnanec v jejím průběhu neodpracoval celou směnu - ať už kvůli dovolené, překážce v práci, nebo neomluvené absenci. Důležité je, že prodloužení se týká pouze pracovních dnů zaměstnance, nikoli kalendářních.

„Pokud tedy zaměstnanci během zkušební doby vypadnou například tři pracovní dny kvůli dovolené, zkušební doba se o tyto tři pracovní dny prodlouží. Pokud ale část směny odpracoval, k prodloužení nedochází. Změny se vztahují pouze na pracovní smlouvy uzavřené od data účinnosti novely.

Nárok na Dovolenou ve Zkušební Době

In medias res: Je právním mýtem, že je zakázáno čerpat během zkušební doby dovolenou na zotavenou. Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době.[5] Jak říkával legendární brněnský docent pracovního práva s opavskými kořeny Milan Galvas - A hotovo dvacet.

Nárok na dovolenou nového zaměstnanci vznikne, jestliže u nového zaměstnavatele odpracoval minimálně čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů.

Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.

Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.

Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.

Příklad Prodavačka v bistru odpracuje každý týden 40 hodin. Po čtyřech týdnech práce bude mít nárok na 13 hodin dovolené.

Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc. Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno.

Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli. V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku.

Výpočet Dovolené

Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:

• počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
• vaši standardní týdenní pracovní dobu
• roční výměru dovolené v týdnech

Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.

Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech

Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.

Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)

Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené. Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.

Dovolená a Zkušební Doba

Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.

To však neznamená, že na ni zaměstnanec nárok nemá. Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. Nárok na dovolenou ve zkušební době je stejný jako u běžného pracovního poměru. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.

S novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak. Zaměstnavatel nemusí mít problém poskytnout vám dovolenou mnohem dříve, pokud se s ním domluvíte.Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku. Nejčastěji k tomu dojde, když máte dopředu zaplacenou dovolenou a podaří se vám plácnout si s novým zaměstnavatelem i s touto podmínkou. Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou.

V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.

Byť jen proto, že si potřebujete vyřídit nějaké obchůzky nebo odvézt děti na letní tábor. Zaměstnavatel vám může (ale nemusí) schválit volno třeba i po pár dnech v práci. Podle zákoníku práce § 217, odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.

Prodloužení Zkušební Doby

Pozor, pakliže zaměstnavatel zaměstnanci umožní si dovolenou ve zkušební době vybrat, zaměstnanci se o dobu čerpání celodenní dovolené zkušební doba prodlouží. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“. A jak již sám název napovídá, to je hlavní účel této pracovním právem ošetřené doby.

Zkušební doba se prodlužuje. O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje. Stejně tak i o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se ale zkušební doba prodlužuje.

Počítejte ale s tím, že vám může být zkušební doba prodloužena o počet dní čerpaného volna. Příklad: Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.

Kdy Nárok na Dovolenou Nevzniká?

Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok. Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.

Práva a Povinnosti Zaměstnavatele

Existují dvě výjimky, kdy si termín dovolené může určit sám zaměstnanec. První případ nastává v situaci, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené nejpozději do 30. „V takovém případě vzniká právo určit termín dovolené i zaměstnanci. Právo zaměstnavatele tím však nezaniká. Rozhodující je časové hledisko.

Druhá výjimka nastává po skončení mateřské dovolené, před nástupem na rodičovskou dovolenou. V tomto případě si čerpání dovolené určuje zaměstnanec sám. Termín je ale pevně daný. Je to den následující po skončení mateřské.

Zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené zejména při celozávodní dovolené, hrozícím propadnutí nevyčerpané dovolené nebo dočasném omezení provozu z organizačních důvodů. „Zaměstnavatel přitom musí dodržet minimálně čtrnáctidenní lhůtu pro oznámení.

Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.

Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.

Dovolená a Ukončení Pracovního Poměru

Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.

Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Vydělali jste si méně, než kolik máte zaplatit? Placení se bohužel nevyhnete a vzniklý dluh musíte uhradit.

Může nastat i opačná situace. Co když zkušební doba skončí dřív? Pracovní poměr jste ukončili vy nebo zaměstnavatel dřív, než jste si mohli dovolenou vybrat. V tom případě vám ji zaměstnavatel musí proplatit.