Dovolená Během Nemocenské: Podmínky a Pravidla v České Republice

Každý rok se lidé těší na dovolenou, ale zároveň se netěší na to zařizování, které s cestou do vysněné destinace souvisí. Dovolená v zahraničí je sen mnoha z nás, ale co se stane, když onemocníte a pobíráte nemocenskou? Je to složitá situace, která vyžaduje pečlivé zvážení a dodržování určitých pravidel. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Co je to Neschopenka?

Neschopenka je doklad, který zaměstnanci vystavuje ošetřující lékař v případě dočasné pracovní neschopnosti. Neschopenka se vystavuje v situaci, kdy je zaměstnanec nemocný nebo se mu stal pracovní či nepracovní úraz. Cílem neschopenky je poskytnout nemocnému úlevu z pracovních povinností a přispět k jeho rychlejšímu zotavení. U infekčních onemocnění neschopenka zamezuje dalšímu šíření nemoci na pracovišti.

S neschopenkou se však pojí i určitá pravidla. Bez nich by totiž byla lehce zneužitelná. Hlavním pravidlem je nutnost dodržovat léčebný režim. Ten spočívá zejména ve zdržování se na stanoveném místě, tedy na adrese, kterou lékaři poskytnete (např. u vás doma nebo u někoho, kdo o vás bude po dobu vaší neschopnosti pečovat). Je ale nutné, aby bylo místo vašeho pobytu řádně označené a dosažitelné.

Nemocenská dovolená je pracovní právo, které zaměstnancům umožňuje být placeni nebo alespoň chráněni před ztrátou příjmů v případě nemoci, zranění, nebo jiné neschopnosti pracovat. Během nemocenské dovolené zaměstnanec obdrží finanční náhradu, pokrývající část jeho průměrného výdělku. Děje se tak na základě lékařského potvrzení o neschopnosti vykonávat práci.

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny (od 1. 7. 2019 byla zrušena tzv. karenční doba, což v praxi znamená, že náhrada mzdy, platu či odměny přísluší i za první 3 takovéto dny). Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění stanoveno jinak. Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů s mezinárodních smluv sdělením.

Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:

• 1. redukční hranice 1 466 Kč
• 2. redukční hranice 2 199 Kč
• 3. redukční hranice 4 397 Kč

Nemocenské náleží rovněž osobě po skončení pojištění, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně.

Pojištěnec nemá nárok na nemocenské ani v případě, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Pracovní Neschopnost a Dovolená

V době, kdy pobíráte nemocenskou dovolenou, nemáte nárok na čerpání běžné dovolené. To znamená, že pokud onemocníte během plánované dovolené, vaše dovolená se přeruší. Pokud je zaměstnanec na neschopence nebo na rodičovské dovolené celý rok, nárok na dovolenou nevzniká. Pokud se jedná jen o část roku a zaměstnanec alespoň 12 týdnů pracuje, vzniká mu nárok na minimálně 32/52 dovolené (12 či více týdnů práce + 20 týdnů zápočet neschopenky či rodičovské dovolené).

Každému zaměstnanci, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 dní, vzniká nárok na dovolenou. Zákoník práce stanovuje dovolenou minimálně 4 týdny. Většina zaměstnavatelů ale v dnešní době poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Dovolená náleží zaměstnanci buď za celý rok, nebo pouze její poměrná část, a to podle toho, kdy zaměstnanec do práce nastoupil. Dovolená může být ovšem v některých případech krácena. Je tomu tak například při opakovaných neomluvených absencích nebo při nemoci a obecně při pracovní neschopnosti. V takovém případě přichází zaměstnanec o nárok na nějakou její část. Na kolik dnů dovolené máte nárok?

Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situaci, kdy je z nějakého důvodu zaměstnanci zkrácená dovolená, takže může čerpat méně dnů. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku.

Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. To v případě 5denní pracovní doby odpovídá maximálně 100 dnům ročně. V případě pracovního poměru na plný úvazek (40 hodin týdně) má zaměstnanec 4 týdny dovolené. Pokud onemocní například v září na 3 týdny (zamešká 120 hodin), dovolená se mu nekrátí.

Pokud zaměstnanec onemocní na začátku června a v pracovní neschopnosti bude do konce roku, znamená to, že odpracoval 22 týdnů a z důvodu nemoci zameškal 30 týdnů. Díky odpracování 12 a více týdnů mu bude 20 týdnů z nemoci počítáno jako výkon práce.

Výjimkou z krácení dovolené z důvodu nemoci je případ, kdy k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu.

Krácení dovolené při neomluvené absenci

Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce.

Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů. Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila.

Směna zaměstnance má délku 8 hodin, stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně.

Dlouhodobá nemoc a nárok na dovolenou

Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval.

Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.

Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec.

Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.

Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Pokud tedy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce 14 týdnů, podmínka 12 odpracovaných týdnů je splněna. Zbývajících 38 týdnů roku je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. V organizaci je zákonná výměra dovolené 4 týdny a stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně.

Základní nárok na dovolenou při odpracování celého kalendářního roku by tak činil 4 x 40 hodin = 160 hodin.

Zaměstnanec má ale nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Odpracoval 14 týdnů a z pracovní neschopnosti se mu jako výkon práce započítává dalších 20 týdnů (dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby).

Má tedy nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok odpovídající ((14+20) / 52 týdnů) *4 * 40 hodin týdně = 104,61 hodin dovolené, po zaokrouhlení směrem nahoru 105 hodin dovolené.

Výpověď Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.

Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Zaměstnankyně odpracovala prvních 5 týdnů v roce, než nastoupila na mateřskou s jedním dítětem. Po ukončení mateřské nastoupila na rodičovskou. Jelikož se mateřská počítá v plném rozsahu 28 týdnů jako výkon práce, pro účely výpočtu nároku na dovolenou zaměstnankyně odpracovala 33 týdnů v roce. Z dalších 19 týdnů strávených na rodičovské dovolené se pro účely výpočtu nároku započítává plný rozsah 19 týdnů.

Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin týdně a výměře dovolené v rozsahu 4 týdnů ročně vzniká nárok na dovolenou v této výši:(28 + 5 + 19) / 52 * 4 * 40 = 160 hodin

Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.

Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno (v organizaci s výměrou dovolené 4 týdny v roce a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně), nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši 10 / 52 * 4 * 40 = tj. Pokud zaměstnanci vznikne pracovní neschopnost v době čerpání dovolené, pak se podle zákoníku práce dovolená v době nemocenské zaměstnanci přerušuje, a to dnem, ve kterém pracovní neschopnost začala.

V průběhu trvání rodičovské dovolené nárok na nemocenskou nevzniká. Nemocenská po rodičovské dovolené náleží pouze tehdy, když člověk onemocní v den plánovaného nástupu do práce po skončení rodičovské dovolené. V takové situaci náleží náhrada mzdy za ušlý příjem (za splnění zákonných podmínek).

Tabulka: Výpočet náhrady mzdy při nemoci

Text	Částka
Průměrný hodinový výdělek	350 Kč
Zápočet z první redukční hranice	244,44 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	47,04 Kč
Zápočet ze třetí redukční hranice	0 Kč
Hodinový výdělek po redukci	291,48 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za jednu hodinu (60%)	174,8880 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin	6 996 Kč

Souhlas Lékaře a Orgánů Nemocenského Pojištění

Prvním krokem je získat souhlas od svého ošetřujícího lékaře. Tento souhlas je důležitý, protože lékař musí posoudit, zda je váš zdravotní stav stabilní a zda-li vůbec můžete cestovat. Pokud plánujete změnu místa pobytu do zahraničí, dalším krokem je získání souhlasu od příslušného orgánu nemocenského pojištění, což v České republice obvykle zahrnuje Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).

Tento souhlas je ze zákona třeba jen v případě změny místa pobytu z důvodu pobytu v cizině a žádá o něj pojištěnec. Pokud by se jednalo o změnu místa pobytu v rámci ČR, stačil by pouze předchozí souhlas ošetřujícího lékaře.

Orgán nemocenského pojištění může požadovat další dokumenty nebo informace. V případě, že souhlas se změnou pobytu nezískáte, můžete vyčkat s uskutečněním dovolené po ukončení pracovní neschopnosti nebo zkusit pracovní neschopnost ukončit (nelze pouze přerušit) a použít klasickou dovolenou. Po návratu ze zahraničí lékař opět posoudí zdravotní stav a může Vás opět uznat práce neschopným.

Kontroly Během Neschopenky

Pokud jste na neschopence, máte být doma a léčit se. Vyrazit ven pak můžete jen během stanovených vycházek. To, jestli tato pravidla dodržujete, může kontrolovat váš zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel vás může přijít zkontrolovat pouze prvních 14 dní vaší neschopenky, tedy v době, kdy vám vyplácí náhradu mzdy. Může přitom kontrolovat pouze to, zda se zdržujete na daném místě a dodržujete stanovené vycházky. Nemá však právo na informace o vašem zdravotním stavu ani o průběhu vaší rekonvalescence.

Okresní správa sociálního zabezpečení vás může přijít zkontrolovat kdykoliv. Kontroly mohou být náhodné, ale také na základě podnětu. Mohou přitom nastat již od prvního dne vaší neschopenky, o víkendu, brzy ráno, po 22. hodině nebo i v noci. V reálu se noční kontroly obvykle neprovádí. Pokud ale existuje podezření, že noci netrávíte v místě rekonvalescence, pak může kontrola přijít opravdu kdykoliv.

Důsledky Nedodržování Pravidel

Co se může stát, když pravidla dodržovat nebudete? OSSZ vám může nemocenskou zkrátit nebo ji úplně odebrat, a to až na sto kalendářních dnů. Přísnost trestu přitom záleží na tom, jak hrubě jste režim dočasné pracovní neschopnosti porušili, a zda se jednalo o váš první prohřešek.

Pokud porušíte neschopenku v prvních 14 dnech, pak vám může váš zaměstnavatel snížit nebo úplně zrušit vyplácení náhrady mzdy. Pokud nemocenskou porušíte obzvlášť závažným způsobem, pak vám může dát i výpověď z práce.