Překážky v práci jsou situace, které zaměstnanci brání ve výkonu práce v rozvržené pracovní době po časově omezenou dobu. Zákoník práce upravuje případy, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, a při nichž proto vzniká z vymezených důvodů zaměstnanci nárok na pracovní volno. Zpravidla je s nárokem na pracovní volno spojen nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, neplatí to ale vždy.
Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci. Právní úprava s různými překážkami v práci spojuje rozličné důsledky (např. překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Překážky v práci rozlišujeme na důležité osobní překážky na straně zaměstnance (specifikovány v zákoníku práce), jiné důležité osobní překážky (nalezneme v nařízení vlády), překážky v práci z důvodu obecného zájmu a překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Důležité Osobní Překážky v Práci na Straně Zaměstnance
Mezi důležité osobní překážky, při nichž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, patří podle zákoníku práce:
- dočasná pracovní neschopnost
- karanténa
- mateřská dovolená
- otcovská dovolená
- rodičovská dovolená
- ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby
- poskytování dlouhodobé péče
Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží zaměstnanci za prvních 14 dnů náhrada mzdy ve výši 60 % z průměrného redukovaného výdělku. Po uplynutí této doby za podmínek, že vznikl nárok na nemocenské, vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dávku nemocenského. U mateřské, otcovské a rodičovské dovolené platí, že náhradu poskytuje stát formou peněžité pomoci v mateřství (PPM), otcovské poporodní péče (v obou případech jde o dávku od ČSSZ) nebo rodičovského příspěvku (vyplácí úřad práce). Zaměstnavatel je pouze povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance pro tuto důležitou osobní překážku v práci.
Při ošetřování dítěte nebo jiného člena rodiny (s délkou maximálně 9 dnů, resp. 16 dnů u samoživitelů) a dlouhodobé péče (až 90 dnů) poskytuje ČSSZ dávku ve výši 60 % vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance.
Jiné Důležité Osobní Překážky v Práci
Tyto překážky jsou vymezeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Současně s flexinovelou zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 došlo k řadě změn. Nově například dochází ke zrovnoprávnění manželů, registrovaných partnerů a stejnopohlavních párů, které uzavírají partnerství podle občanského zákoníku.
„Novela odstraňuje některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace. Změny ulehčí život zaměstnavatelům i zaměstnancům tím, že nastavují pravidla pro čerpání pracovního volna v důležitých životních situacích,“ uvedl k novele nařízení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Kupříkladu při úmrtí blízké osoby nebude muset zaměstnanec prokazovat, že na pohřbu strávil pouze nezbytně nutnou dobu. Volno je totiž poskytováno v rozsahu dnů.
„V případě úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance bude možno čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů,“ uvádí dále Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příloha k nařízení č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Pokud jde o volno pro vyhledání nového zaměstnání, nově se tedy zohledňuje důvod ukončení pracovního poměru. U sankčních důvodů se zkracuje doba pracovního volna na polovinu.
„Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb úřadu práce,“ připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Tabulka: Překážky v práci na straně zaměstnance
| Překážka | Náhrada mzdy |
|---|---|
| Dočasná pracovní neschopnost | 60 % průměrného redukovaného výdělku (prvních 14 dní) |
| Karanténa | 60 % průměrného redukovaného výdělku (prvních 14 dní) |
| Mateřská/Rodičovská dovolená | PPM/Rodičovský příspěvek (od státu) |
| Ošetřování člena rodiny | 60 % vyměřovacího základu (od ČSSZ) |
Překážky v Práci z Důvodu Obecného Zájmu
U překážek v práci z důvodu obecného zájmu, přísluší zaměstnanci volno od zaměstnavatele v rozsahu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy ale nepřísluší, pokud není stanoveno jinak. Sem spadá například:
- výkon veřejné funkce
- občanské povinnosti (svědci, tlumočníci nebo jiné osoby předvolané k soudu)
- jiné úkony ve veřejném zájmu
- volno v souvislosti s brannou povinností
Do této kategorie patří i volno pro táborové vedoucí. Právě u nich je výjimka a za překážku v práci jim náleží i náhrada mzdy, pokud jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti, což je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vyplacenou náhradu na žádost zaměstnavatele refunduje stát. Za děti a mládež se považují osoby mladší 26 let.
Překážky na Straně Zaměstnavatele
Mezi překážky na straně zaměstnavatele patří prostoje a práce přerušené z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí, a dále jiné překážky. Rozdíl spočívá ve výši náhrady, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za to, že mu neumožňuje výkon práce.
U prostojí je výše náhrady minimálně 80 % průměrného výdělku, u přerušení z důvodu povětrnostních vlivů nebo živelní události je to 60 % průměrného výdělku. U ostatních překážek v práci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
Při dočasném omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách lze ale dohodou s odborovou organizací (a pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí vnitřním předpisem) stanovit, že se náhrada snižuje až na 60 % průměrného výdělku.
Tabulka: Překážky na straně zaměstnavatele
| Překážka v práci na straně zaměstnavatele | Výše náhrady mzdy/platu | Poznámka |
|---|---|---|
| Prostoje | Min. 80 % průměrného výdělku | Přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele |
| Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí | 60 % průměrného výdělku | |
| Ostatní překážky v práci | 100 % průměrného výdělku | |
| Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách | Až 60 % průměrného výdělku | Nutná dohoda s odborovou organizací |
Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci. „Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele.
Vzniknou-li překážky na straně zaměstnavatele, dovolená může být zaměstnanci nařízena při splnění zákonných podmínek. Tedy minimálně 14 dní předem. Typicky toto nastává u zaměstnanců ve výpovědní lhůtě, kteří byli informováni o překážkách na straně zaměstnavatele, a současně je zaměstnavatel informuje o dočerpání zbývající dovolené.
Zanechat komentář