Dovolená a pracovní neschopnost: Jaký máte nárok?

Dovolená v rámci pracovního poměru slouží k zotavení a odpočinku zaměstnanců. Přečtěte si, jak je to s délkou dovolené v případě krátkodobé i dlouhodobé nemoci a v dalších případech.

Každému zaměstnanci, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 dní, vzniká nárok na dovolenou. Zaměstnanec v soukromém sektoru má nárok na dovolenou nejméně v délce 4 týdny (při úvazku 40 hodin týdně by to činilo 160 hodin).

Zákoník práce stanovuje dovolenou minimálně 4 týdny. Většina zaměstnavatelů ale v dnešní době poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Řada zaměstnavatelů však jako benefit poskytuje delší dovolenou. Dovolená náleží zaměstnanci buď za celý rok, nebo pouze její poměrná část, a to podle toho, kdy zaměstnanec do práce nastoupil.

Na kolik dnů dovolené máte nárok? Dovolená může být ovšem v některých případech krácena. Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situaci, kdy je z nějakého důvodu zaměstnanci zkrácená dovolená, takže může čerpat méně dnů. Je tomu tak například při opakovaných neomluvených absencích nebo při nemoci a obecně při pracovní neschopnosti. V takovém případě přichází zaměstnanec o nárok na nějakou její část.

Krácení dovolené

Díky zažitému pojmu „krácení dovolené“ jej budeme také používat v našem článku níže. Zákoník práce tyto situace terminologicky neoznačuje jako krácení dovolené - tento termín používá jen v případě řešení neomluvené absence.

Důvody pro krácení nelze přenášet do následujícího roku. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku. Jaké příčiny může mít krácení dovolené v roce 2025? Jaký vliv na výpočet dovolené má nemoc, pracovní neschopnost, výpověď, rodičovská a mateřská? Jaká platí pravidla při stanovování nároku na dovolenou?

Zákoník práce zná v současné době pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnance krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence. V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období.

Neomluvená absence

Krácení dovolené je termín, který používá zákoník práce pro situaci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci v práci a vy mu kvůli tomu odejmete počet hodin dovolené odpovídající násobku celé jeho směny. Dle zákoníku práce přichází v úvahu krácení dovolené pouze v případě neomluvené absence. Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu.

Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů.

I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.). Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené.

Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila. Směna zaměstnance má délku 8 hodin, stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně. Nepřišel váš zaměstnanec bez omluvy do práce?

Nemoc a pracovní neschopnost

Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. Do tohoto limitu se nemocenská počítá jako výkon práce, ovšem při splnění jedné podmínky. Tou je, že zaměstnanec zároveň v daném roce odpracoval dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, tj. práce pouze po část roku (např.

Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval. Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce. Pokud zaměstnanec onemocní například v září na 3 týdny (zamešká 120 hodin), dovolená se mu nekrátí.

Jestliže je však zaměstnanec na neschopence kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, limit dvacetinásobku týdenní pracovní doby pro něj neplatí. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.

Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 4 měsíců (březen až červen 2025). Od 26. 6. do 9. 7. (10 pracovních dnů, z toho tři pokryty neplaceným volnem) byl zaměstnanec nemocný. Zaměstnanec odpracoval v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, nepřítomnost z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a čerpání neplaceného volna bude posuzovaná maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby jako výkon práce.

Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 6 měsíců (únor až červenec 2025). Od 29. 7. do 9. 8. (10 pracovních dnů, z toho tři pokryty neplaceným volnem) byl zaměstnanec nemocný.

Pokud zaměstnanci vznikne pracovní neschopnost v době čerpání dovolené, pak se podle zákoníku práce dovolená při neschopence zaměstnanci přerušuje dnem, ve kterém pracovní neschopnost začala.

Dlouhodobá nemoc

Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec.

Pokud zaměstnanec onemocní na začátku června a v pracovní neschopnosti bude do konce roku, znamená to, že odpracoval 22 týdnů a z důvodu nemoci zameškal 30 týdnů. Díky odpracování 12 a více týdnů mu bude 20 týdnů z nemoci počítáno jako výkon práce.

Pokud tedy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce 14 týdnů, podmínka 12 odpracovaných týdnů je splněna. Zbývajících 38 týdnů roku je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. V organizaci je zákonná výměra dovolené 4 týdny a stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně. Základní nárok na dovolenou při odpracování celého kalendářního roku by tak činil 4 x 40 hodin = 160 hodin.

Zaměstnanec má ale nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Odpracoval 14 týdnů a z pracovní neschopnosti se mu jako výkon práce započítává dalších 20 týdnů (dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby). Má tedy nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok odpovídající ((14+20) / 52 týdnů) *4 * 40 hodin týdně = 104,61 hodin dovolené, po zaokrouhlení směrem nahoru 105 hodin dovolené.

V případě, že vám vznikne během dlouhodobé pracovní neschopnosti několik dní dovolené, určitě o ně nepřijdete. Dovolenou si budete moci vybrat po vzájemné domluvě se zaměstnavatelem po návratu do práce. Nedoporučujeme vám pracovní neschopnost z tohoto důvodu přerušovat a dovolenou si vybírat.

Za prvních 121 neodpracovaných pracovních dní dojde o poměrné zkrácení ve výši 1/12. Příklad: Budeme předpokládat, že od 1. 7. 2020 budete v pracovní neschopnosti a nedojde k žádným změnám v pracovním poměru. V roce 2020 jste již vyčerpali 5 dní dovolené. Máte tedy stále nárok na 15 dní dovolené. V pracovní neschopnosti budete až do konce roku 2020, takže se váš nárok zkrátí o 1/12 (136 pracovních dní do konce roku 2020). Z 20 dní dovolené, na něž máte v kalendářním roce nárok, činí 1/12 dva dny, o něž bude zkrácena.

Jonáš byl celý rok 2025 v pracovní neschopnosti.

Vliv mateřské a rodičovské dovolené

Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené počítá celá jako výkon práce - žena na mateřské má stejný nárok na dovolenou, jako kdyby pracovala. Mateřská trvá zpravidla 28 týdnů, takže když žena nastoupí na mateřskou např. 1.

Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené než nastoupí na rodičovskou. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce. Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu.

Magda má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. 1. ledna nastoupí na mateřskou dovolenou, která jí končí k 15. červenci (28 týdnů). Požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené před nástupem na rodičovskou, a protože odpracovala více jak 12 týdnů, bude se jí pro výpočet dovolené počítat i rodičovská v délce 20 týdnů.

Sára nastoupila na mateřskou dovolenou v loňském roce a ta jí končí 31. ledna letošního roku. Také chce před nástupem na rodičovskou čerpat dovolenou. Protože ale v letošním roce neodpracovala 12 týdnů, nemůže se jí do nároku na dovolenou započítat 20 týdnů stejně jako Magdě a dovolená se jí tak bude krátit.

Zaměstnankyně odpracovala prvních 5 týdnů v roce, než nastoupila na mateřskou s jedním dítětem. Po ukončení mateřské nastoupila na rodičovskou. Jelikož se mateřská počítá v plném rozsahu 28 týdnů jako výkon práce, pro účely výpočtu nároku na dovolenou zaměstnankyně odpracovala 33 týdnů v roce. Z dalších 19 týdnů strávených na rodičovské dovolené se pro účely výpočtu nároku započítává plný rozsah 19 týdnů.

Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin týdně a výměře dovolené v rozsahu 4 týdnů ročně vzniká nárok na dovolenou v této výši:(28 + 5 + 19) / 52 * 4 * 40 = 160 hodin

Ukončení pracovního poměru výpovědí

Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.

Petra má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. Ve firmě končí k 30. Zákoník práce uvádí ještě jednu možnost, a to převod dovolené mezi firmami. Nový zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok u předešlého zaměstnavatele.

Neplacené volno

Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.

Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno (v organizaci s výměrou dovolené 4 týdny v roce a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně), nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši 10 / 52 * 4 * 40 = tj.

Dovolená a nemocenská v zahraničí

Dovolená v zahraničí je sen mnoha z nás, ale co se stane, když onemocníte a pobíráte nemocenskou? Nemocenská dovolená je pracovní právo, které zaměstnancům umožňuje být placeni nebo alespoň chráněni před ztrátou příjmů v případě nemoci, zranění, nebo jiné neschopnosti pracovat. Během nemocenské dovolené zaměstnanec obdrží finanční náhradu, pokrývající část jeho průměrného výdělku. Děje se tak na základě lékařského potvrzení o neschopnosti vykonávat práci. V době, kdy pobíráte nemocenskou dovolenou, nemáte nárok na čerpání běžné dovolené. To znamená, že pokud onemocníte během plánované dovolené, vaše dovolená se přeruší.

Prvním krokem je získat souhlas od svého ošetřujícího lékaře. Tento souhlas je důležitý, protože lékař musí posoudit, zda je váš zdravotní stav stabilní a zda-li vůbec můžete cestovat. Pokud plánujete změnu místa pobytu do zahraničí, dalším krokem je získání souhlasu od příslušného orgánu nemocenského pojištění, což v České republice obvykle zahrnuje Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Orgán nemocenského pojištění může požadovat další dokumenty nebo informace.

V případě, že souhlas se změnou pobytu nezískáte, můžete vyčkat s uskutečněním dovolené po ukončení pracovní neschopnosti nebo zkusit pracovní neschopnost ukončit (nelze pouze přerušit) a použít klasickou dovolenou. Po návratu ze zahraničí lékař opět posoudí zdravotní stav a může Vás opět uznat práce neschopným. Tento proces je však velmi komplikovaný a neetický. Sledujte svůj zdravotní stav: I když jste na dovolené, nesmíte zapomínat na svou zdravotní péči. Cestování během nemocenské dovolené do zahraničí je možné, ale vyžaduje pečlivou přípravu a dodržování pravidel.

Nejprve malinko nahlédneme do legislativy. Jedinec začíná být v pracovní neschopnosti ve dni, v němž pracovní neschopnost ošetřující lékař zjistil, a to bez ohledu na to, zda jste již v ten den pracoval, nebo zda jste již svoji pracovní směnu odpracoval. Ošetřující lékař může uznat, že Vaše pracovní neschopnost vznikla dříve.

Nemocenská dovolená samozřejmě souvisí se systémem kontrol příslušných úřadů nebo od zaměstnavatele, zda doma opravdu podstupujete proces léčby. Prvních patnáct kalendářních dnů kontroluje Váš léčebný režim zaměstnavatel, následně příslušný orgán nemocenského pojištění, a to dle místa Vašeho trvalého bydliště. Nikde není přesně vymezeno, v kolik hodin ráno již může kontrola probíhat, to samé večer, v kolik hodin nejpozději.

Jestliže chcete během nemocenské změnit místo svého pobytu, tj. ve Vašem případě odjet na zahraniční dovolenou, může Vám tuto změnu povolit Váš ošetřující lékař, ale jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění (Okresní správy sociálního zabezpečení). Tento souhlas je ze zákona třeba jen v případě změny místa pobytu z důvodu pobytu v cizině a žádá o něj pojištěnec. Pokud by se jednalo o změnu místa pobytu v rámci ČR, stačil by pouze předchozí souhlas ošetřujícího lékaře.

Samozřejmě musíme počítat i s variantou, že souhlas nedostaneme. Pokud takový souhlas nezískáte, existují dvě možnosti, jak postupovat. Můžete vyčkat s uskutečněním dovolené až po skončení dočasné pracovní neschopnosti a pokračovat v léčení, nebo je možné pracovní neschopnost ukončit (nikoli přerušit). Po návratu z dovolené Váš lékař opět posoudí Váš zdravotní stav a může Vás opět uznat práce neschopným.

Záleží tedy z velké části na dobré vůli Vašeho lékaře a na Vašem skutečném zdravotním stavu před začátkem pobytu u moře.

Neschopenka: Důležitý dokument

Neschopenka je doklad, který vystavuje ošetřující lékař v případě dočasné pracovní neschopnosti. Neschopenka označuje situaci, kdy jedinec není schopen pracovat z důvodu zdravotních potíží. Neschopenka je doklad, který zaměstnanci vystavuje ošetřující lékař v případě dočasné pracovní neschopnosti. Neschopenka je potvrzení vystavené lékařem o dočasné pracovní neschopnosti. Neschopenka je doklad o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo OSVČ s nemocenských pojištěním. V případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance vydává lékař potvrzení, tzv. neschopenku.

Věděli jste, že v 1. pololetí 2024 bylo v Česku vystaveno téměř 1,3 milionu neschopenek? Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti byla 32,5 dne a pojištěnci v pracovní neschopnosti strávili celkem 41,47 milionu dnů.

Nemocenská je jednou z šesti dávek nemocenského pojištění v České republice.

Tabulka: Průměrná délka trvání neschopenky v 1. pololetí

Ukazatel	Hodnota
Počet vystavených neschopenek	1,3 milionu
Průměrná délka trvání	32,5 dne
Celkový počet dnů v pracovní neschopnosti	41,47 milionu

Co říká zákoník práce

Podle zákoníku práce se do dovolené nezapočítávají dny, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopen. Jinými slovy, pokud v průběhu dovolené onemocníte a doložíte tzv. neschopenku, tedy potvrzenou pracovní neschopnost od lékaře, dny nemoci se nepočítají jako dovolená. Tyto dny vám zůstávají a můžete si je vybrat jindy. Pracovní neschopnost je tedy překážkou v čerpání dovolené a zaměstnanec o své volno nepřichází.

Není to ale automatické

Aby vám byly zameškané dny skutečně uznány jako nevyčerpaná dovolená, nestačí pouze onemocnět a odevzdat neschopenku. Po skončení pracovní neschopnosti je nutné zaměstnavatele požádat o úpravu čerpání dovolené.

„Zaměstnavatel pak provede opravu v evidenci a umožní vám čerpat zbylé dny v jiném termínu. Pokud o změnu nepožádáte, dovolená zůstane evidována jako běžně čerpaná, a o dny volna přijdete,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Co když onemocníte ještě před dovolenou?

Zákon řeší i situaci, kdy onemocníte ještě před plánovaným začátkem volna. V takovém případě dovolenou čerpat vůbec nezačnete a její termín se automaticky posune - opět za předpokladu, že doložíte pracovní neschopnost. Dovolená se tedy nepočítá od původně plánovaného data, ale začne běžet až po ukončení vaší nemoci, nebo v jiném dohodnutém termínu.

Když si nemoc „odležím“ bez doktora

Pokud se necítíte dobře, ale rozhodnete se, že k lékaři nepůjdete a místo toho si nemoc vyležíte doma, zákon to neuznává jako důvod k přerušení dovolené. V takovém případě se má za to, že jste dovolenou čerpali běžným způsobem - bez ohledu na to, že jste místo výletu do hor trávili dny v posteli. Pro uznání nároku je tedy klíčové mít pracovní neschopnost řádně potvrzenou lékařem.

Na co si dát pozor

Nemoc během dovolené je sice nepříjemná, ale díky zákonné ochraně nemusí znamenat ztrátu volných dnů. „Důležité je jednat v souladu se zákonem - včas navštívit lékaře, nechat si vystavit neschopenku a po skončení nemoci požádat zaměstnavatele o přeplánování dovolené. Jen tak si zajistíte, že o zasloužený odpočinek skutečně nepřijdete,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Pozor na nemoc v zahraničí - bez lékaře dovolenou nezachráníte

Pokud onemocníte během dovolené v zahraničí, platí stejná pravidla jako doma - rozhodující je doložená pracovní neschopnost. V praxi se ale může situace komplikovat. Většina zaměstnavatelů i úřadů uznává primárně neschopenky vystavené českými lékaři. V případě, že navštívíte lékaře v zahraničí, je třeba kromě lékařské zprávy doložit také speciální formulář určený pro uznání dočasné pracovní neschopnosti ze zahraničí.

O tom, zda bude zahraniční neschopenka uznána, pak rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení - a úspěšnost se může lišit.

TIP: S výpočty dovolených vám pomůže mzdový systém. Pouze do něj zadáte údaje o docházce. Údaje o typu úvazku a standardním nároku na dovolenou v něm už máte uvedené, takže nemusíte nic vyplňovat stále dokola.