Dohoda o provedení práce a cestovní náhrady (vzor)

Hledáte flexibilní krátkodobou práci a přemýšlíte, jaká právní forma je pro ni vhodná? Snadnou cestou, jak takovou krátkodobou práci zprostředkovat, je uzavřít některou ze dvou typů pracovněprávních dohod. Tedy například dohodu o provedení práce.

Dohoda o provedení práce (zkratka DPP) spadá do takzvaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Uzavření dohody o provedení práce může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí.

V podlesních dvou letech dochází k výrazným změnám v oblasti práci na dohody. Nově se musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody na České správě sociálního zabezpečení. Je to z toho důvodu, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pro vás jako zaměstnance to znamená akorát to, že po vás při podpisu dohody bude chtít váš zaměstnavatel vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na dohodu ještě u někoho jiného.

Zaměstnavatel nesmí diskriminovat své dohodáře. To znamená, že jim musí náležet stejná mzda jako zaměstnancům na plný úvazek, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Toto pravidlo se přitom vztahuje i na poskytování pracovních benefitů ve formě stravenek, multisportky apod. Na dohody dále platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 124,40 korun za hodinu.

Základní informace o dohodě o provedení práce (DPP)

• Na DPP nesmíte odpracovat více než 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok.
• Odměna za práci na DPP se většinou stanovuje jako hodinová.
• V roce 2025 nesmí být nižší než 124,40 Kč za hodinu (při běžné týdenní pracovní době 40 hodin).
• Každý příjem z DPP podléhá zdanění.

Sociální a zdravotní pojištění u DPP

Sociální a zdravotní platíte jakmile dosáhnete limitu odpovídajícímu 25 % průměrné mzdy za měsíc. Je-li měsíční odměna z DPP menší než 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Pokud ale neplatíte zdravotní pojištění z jiného důvodu (například jako zaměstnanec), stáváte se tím pádem z pohledu pojišťovny takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů a v takovém případě si musíte platit zdravotní pojištění zvlášť. Jeho výše pro OBZP rok 2025 je 2 808 korun měsíčně a je splatné vždy do osmého dne následujícího měsíce, například za březen do osmého dubna. Počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je aktuální minimální mzda.

Zdanění DPP

Každý příjem z DPP podléhá zdanění. Zda zaplatíte srážkovou, nebo zálohovou daň, záleží na tom, jestli jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani (tzv. Při měsíčním příjmu do 11 499 Kč se uplatní srážková daň ve výši 15 %. V případě nepodepsání prohlášení k dani a příjmu do 11 500 Kč, se zdaňuje taková dohoda srážkovou daní ve výši 15 %. V takovém případě již nemusíte podávat daňové přiznání. Pokud jej ale podáte, je možné získat sraženou daň zpět tím, že uplatníte slevy na poplatníka za příslušné daňové období.

Pokud si vyděláte více než 11 500 měsíčně a nemáte podepsané prohlášení k dani, zdaňuje se DPP 15% zálohovou daní. Pokud jste ale podepsali prohlášení k dani (lze mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele), odvádí se při výdělku nad 11 500 korun zálohová daň ve výši 15 %. Vy si můžete u daného zaměstnavatele uplatnit slevy, které se na vás vztahují.

Zároveň máte nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně, případně další slevy (např. na studenta nebo invaliditu).

Dovolená při DPP

Od minulého roku máte u DPP nárok na dovolenou. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. I když pracujete třeba jen pár hodin týdně, zákon pro výpočet nároku na dovolenou u DPP počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin.

Výše nároku se pak odvíjí od toho, kolik hodin jste skutečně odpracovali a kolik týdnů dovolené dává váš zaměstnavatel (obvykle 4 nebo 5 týdnů ročně). Pokud na DPP odpracujete například 300 hodin za rok a firma dává 4 týdny dovolené ročně, bude váš nárok necelých 24 hodin placené dovolené. To odpovídá zhruba 3 dnům volna, pokud běžně pracujete 8 hodin denně.

Nemocenské dávky u DPP

Je-li z vaší hrubé odměny odváděno sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vám vzniká také nárok na nemocenské dávky.

Důchod a DPP

Práce na DPP se odpracovaných roků pro starobní důchod počítá pouze v případě, že jste v daném měsíci dosáhli určitého výdělku a zároveň z něj bylo odvedeno důchodové pojištění. Pokud si na DPP vyděláte méně než 11 500 Kč, důchodové pojištění se z vaší odměny neodvádí - a takový měsíc se vám do důchodu nezapočítá. Zásadní je také skutečnost, že hranice 11 500 Kč se posuzuje vždy zvlášť u každého zaměstnavatele.

Ukončení DPP

V DPP může být uvedena doba, po kterou dohoda platí a s jejím uplynutím dochází i k automatickému ukončení DPP. To samé platí i v případě odpracování 300 hodin. Vypovědět dohodu je ale možné i dřív, a to včetně DPP na dobu neurčitou. Je zde však povinná výpovědní lhůta 15 dní. Ta začíná běžet, jakmile doručíte svému zaměstnavateli písemnou výpověď. Stejně tak to platí i pro zaměstnavatele. Samozřejmě je možné také ukončit pracovní poměr okamžitě, dohodou o ukončení DPP.

Další práva a povinnosti dohodářů

• Práci ve svátek: Za tu náleží dohodáři příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo náhradní placené volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.
• Práci v noci: Dohodáři, který odpracoval určitou dobu mezi 22. až 6.
• Home office: Home office při práci na dohodu je nově nutné stanovit písemně. Zároveň jej může zaměstnavatel dohodáři nařídit jen výjimečné a musí mu proplatit náklady, které s ním souvisí (výdaje za energie apod.).

Vzor dohody o provedení práce

Níže naleznete vzor dohody o provedení práce. Nezapomeňte, že je vždy nutné přizpůsobit vzor konkrétním podmínkám a požadavkům.

Dohoda o provedení práce

Firma ABC s.r.o.

Zaměstnanec: Ing.

Datum narození: 1. 1.

uzavírají dle ustanovení § 74 a § 75 zákona č.

Čl. I

Zaměstnanec se zavazuje, že v době 1. 1. 2024 - 1. 12.

Zaměstnanec bude práci dle předchozího odstavce vykonávat osobně, v době stanovené zaměstnavatelem a dle jeho pokynů, na místě stanoveném zaměstnavatelem.

Čl. II

Za řádně provedenou práci odpovídající sjednaným podmínkám byla účastníky dohody sjednána předpokládaná odměna, která je stanovena samostatným mzdovým výměrem. Pokud odměna podle počtu odpracovaných hodin přesáhne měsíčně částku stanovenou předpisy o nemocenském pojištění a veřejném zdravotním pojištění, tj.

Odměna bude zaměstnanci vyplácena vždy měsíčně, ve výši podle počtu odpracovaných hodin za odpracovaný kalendářní měsíc. Odměna bude zaměstnanci vyplácena vždy k 15.

Čl. III

Zaměstnanec svým podpisem stvrzuje, že byl před podpisem smlouvy seznámen s právními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci a s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Čl. IV

Ostatní práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele vyplývající z této dohody se řídí zákoníkem práce a souvisejícími právními předpisy.

V Praze dne 1. 1.

Cestovní náhrady u DPP

V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), vydává zaměstnavatel vnitřní předpis o poskytování cestovních náhrad.

Úvodní ustanovení

• Tato vnitřní směrnice stanoví postup pro určování podmínek konání pracovní cesty, poskytování zálohy na cestovní náhrady, vyúčtování a likvidaci nákladů na pracovní cesty zaměstnanců.
• Za zaměstnance se pro uvedené účely považuje: zaměstnanec v pracovním poměru, tj. v pracovním poměru podle § 33 ZP, osoby, se kterými byla sjednána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) nebo dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP). V těchto případech však lze cestovní náhrady poskytnout pouze v případě, že to bylo ve smlouvě sjednáno.

Pracovní cestou se podle § 42 ZP rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Na pracovní cestu lze zaměstnance vyslat na dobu nezbytné potřeby jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Pro účely cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje také cesta k výkonu práce mimo pravidelné pracoviště a zaměstnavatelem nařízená nebo odsouhlasená cesta k výkonu práce do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště mimo rozvrh směn.

Pravidelné pracoviště sjednává se zaměstnancem v pracovní smlouvě personální oddělení v návaznosti na sjednané místo výkonu práce, a to po dohodě s vedoucím zaměstnancem, do jehož působnosti bude zaměstnanec organizačně zařazen. Případnou změnu sjednaného pravidelného pracoviště (např. při převedení na jinou práci, do jiného organizačního útvaru, závodu, provozovny, na jiné pracoviště, do působnosti jiného vedoucího zaměstnance apod.) je nutno sjednat se zaměstnancem písemnou dohodou, která je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Pravidelné pracoviště nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec. V místě bydliště může mít zaměstnanec sjednáno pravidelné pracoviště pouze v případě, že druh práce sjednaný v pracovní smlouvě může vykonávat ve svém bytě.

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště, je pro účely cestovních náhrad pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

Pracovní cestu nařizuje zaměstnanci nejbližší přímý nadřízený od úrovně vedoucího oddělení................. (dále jen nařizující zaměstnanec), což stvrzuje podpisem na Cestovním příkazu. Zahraniční pracovní cestu nařizuje zaměstnanci .........................(uvést jméno oprávněné osoby). Ke stanovení podmínek konání pracovní cesty a vyúčtování cestovních náhrad se používá tiskopis Cestovní příkaz. Je-li jako dopravní prostředek použito služební vozidlo, jsou podmínky konání pracovní cesty uvedeny na tomto příkazu a tiskopis Cestovní příkaz není nutno předem vyplňovat.

Při vyslání zaměstnance na pracovní cestu určí zaměstnavatel vždy:

• účel pracovní cesty,
• datum, hodinu a konkrétní místo nástupu na pracovní cestu (nestačí uvést obec),
• datum a konkrétní místo ukončení pracovní cesty (nestačí uvést obec),
• místo, kde má zaměstnanec vykonat práci, pro kterou byl na pracovní cestu vyslán,
• způsob dopravy,
• další podmínky podle svého uvážení.

Druhy náhrad

Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada:

• jízdních výdajů
• výdajů za ubytování,
• zvýšených stravovacích výdajů (dále jen stravné),
• zvýšených stravovacích výdajů v zahraničí (dále jen zahraniční stravné),
• nutných vedlejších výdajů.

Náhrada jízdních výdajů

Zaměstnanec, který nařizuje pracovní cestu je povinen určit, jaký dopravní prostředek má zaměstnanec na pracovní cestě použít. Při určeném použití vlaku má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného ve II. vozové třídě. Ve výjimečných případech, pokud je to účelné a opodstatněné, může nařizující zaměstnanec rozhodnout příp. i o použití I. vozové třídy. Použití lehátka nebo lůžka při zahraniční pracovní cestě musí být předem schváleno ... (uvést kým, např. vedoucím ekonomického úseku). O použití letadla nebo vozidla jiného než vozidla zaměstnavatele (dále jen soukromé vozidlo) může být rozhodnuto pouze po předchozím projednání s.................... (uvést jméno nebo funkci oprávněné osoby).

Při rozhodování, zda zaměstnavatel požádá zaměstnance o použití jeho soukromého vozidla nebo zda mu nařídí jako dopravní prostředek veřejnou hromadnou dopravu, případně mu dodatečně (před pracovní cestou) povolí použití soukromého vozidla, přihlédne zaměstnanec, který pracovní cestu nařizuje k předběžné kalkulaci (porovnání nákladů za použití soukromého vozidla a celkové výše jízdného veřejnou hromadnou dopravou), a to v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti k variantě, která je pro zaměstnavatele výhodnější a přihlédne přitom k oprávněným zájmům zaměstnance.

Náhrada jízdních výdajů za použití určeného prostředku veřejné hromadné dopravy dálkové přepravy a taxislužby přísluší zaměstnanci v prokázané výši.

Vedle této náhrady přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů místní hromadnou dopravou v prokázané výši.

Jestliže zaměstnanec jízdní výdaje neprokáže dokladem (jízdenkou nebo jiným hodnověrným dokladem o úhradě) náhrada jízdních výdajů mu nepřísluší. Zaměstnavatel však ve výjimečných případech může zaměstnanci náhradu jízdních výdajů na základě doporučení zaměstnance, který pracovní cestu nařídil, poskytnout i v případě, že zaměstnanec výši jízdného dokladem neprokázal. To se netýká jízdních výdajů při použití letadla, lodi a taxislužby. Cenu jízdného, kterou zaměstnanec bez prokázání výše jízdného ve vyúčtování uvedl, ověří pracovník odpovědný za likvidaci cestovních náhrad ................... (uvést jméno oprávněné osoby nebo název příslušného oddělení) na internetu nebo telefonickým dotazem u dopravce.

Náhrada jízdních výdajů místní hromadnou dopravou (MHD)

Náhrada jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty přísluší zaměstnanci v prokázané výši. Při použití místní hromadné dopravy při pracovní cestě v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů za použití MHD ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec jízdní výdaje prokazoval.

Za použití dopravního prostředku před nebo po ukončení předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, nejvýše však do výše, která by náležela zaměstnanci v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo.

Použití soukromého silničního motorového vozidla na pracovní cestě

• Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného určeným hromadným dopravním prostředkem a ceny jízdného MHD, kterou by při cestě původně určeným dopravním prostředkem použil.
• Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele na pracovní cestě soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu náhrada výdajů ve výši základní náhrady (dále jen ZN) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty (dále jen NPHM), případně také náhrady jízdních výdajů MHD, pokud ji zaměstnanec také použil.

Nejpozději před povolením použití soukromého vozidla je zaměstnanec povinen předložit zaměstnavateli k nahlédnutí tyto doklady:

• platný řidičský průkaz,
• technický průkaz vozidla, a pokud nebyl k vozidlu technický průkaz vydán, tak osvědčení o registraci vozidla,
• doklad o sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákonné pojištění).

Zaměstnavatel nesmí povolit použití soukromého vozidla zaměstnanci, který nemá odpovídající řidičský průkaz, není proškolen a přezkoušen z předpisů týkajících se provozu vozidel na pozemních komunikacích podle § 103 odst. 2 ZP a není zdravotně způsobilý pro řízení vozidla a příslušné vozidlo nesplňuje podmínky pro provoz vozidla na pozemních komunikacích.

Pokud jsou ve vozidle současně přepravováni další zaměstnanci, pak jim náhrada jízdních výdajů nepřísluší. Náhrada jízdních výdajů za použití soukromého vozidla přísluší pouze zaměstnanci - řidiči vozidla.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy je uvedena v platné vyhlášce MPSV. Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnance se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvyšuje o 15 %.

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty (NPHM) přísluší zaměstnanci ve výši součinu spotřeby paliva příslušného vozidla (S), ujeté vzdálenosti (km) a ceny pohonné hmoty (C):

NPHM = S × km × C : 100, kde "S" označuje spotřebu pohonné hmoty vozidla pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie v l/100 km zjištěnou z technického průkazu vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla, pro které nebyl vydán technický průkaz.

Náhrada výdajů za ubytování

Zaměstnanci přísluší náhradu výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s určenými podmínkami konání pracovní cesty, v prokázané výši, tj. ve výši uvedené na dokladu vystaveném příslušným ubytovacím zařízením. Tento doklad musí být při ubytování zaměstnance v tuzemsku vystaven pouze v české měně, v zahraničí v příslušné cizí měně. Pokud zaměstnanec předloží doklad o úhradě ubytování v tuzemsku v cizí měně anebo současně v cizí měně a české měně, nelze ho zahrnout do vyúčtování cestovních náhrad.

Po dobu návštěvy člena rodiny během pracovní cesty hradí zaměstnavatel zaměstnanci prokázané výdaje za ubytování pouze v případě, že si je musel zaměstnanec vzhledem k podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích služeb zachovat.

Po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance není zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování poskytnout, i když musel po tuto dobu zaměstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací služby výdaje za ubytování uhradit.

Je-li součástí ceny za ubytování snídaně, oběd nebo večeře, snižuje se stravné způsobem uvedeným v bodu 5.4, případně zahraniční stravné podle bodu 6.4.

Kombinace HPP a DPP

Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) a zároveň na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je možná pouze tehdy, pokud se jedná o rozdílné druhy práce. Nestačí pouhá změna názvu pracovní pozice - musí jít o činnosti, které jsou druhově odlišné. Například pokud pracujete na HPP jako účetní, můžete na DPP vypomáhat při organizaci firemních akcí.

Pokud máte uzavřený HPP i DPP u jednoho zaměstnavatele, daně z obou těchto příjmů zpracovává zaměstnavatel společně. Příjmy z HPP i DPP se tak sčítají pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmu. Pro odvody na sociální a zdravotní pojištění se však příjmy z HPP a DPP posuzují samostatně.

Pokud pracujete na hlavní pracovní poměr (HPP) u jednoho zaměstnavatele a zároveň si přivyděláváte na dohodu o provedení práce (DPP) u jiného zaměstnavatele, zákon tuto kombinaci umožňuje. Pokud by byla vaše pracovní činnost vykonávaná na DPP shodná nebo částečně shodná s předmětem činnosti hlavního zaměstnavatele, budete muset získat písemný souhlas vašeho zaměstnavatele na HPP.

DPP a Úřad práce

Pokud jste přihlášeni na úřadu práce a zvažujete přivýdělek, je důležité vědět, že nesmíte pracovat na dohodu o provedení práce. Možnost přivýdělku jiným způsobem pak závisí na tom, zda v době evidence pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Pokud ano, přivydělat si nemůžete vůbec. Jakýkoli výdělek, byť symbolický, je považován za porušení podmínek evidence.

Jiná situace nastává, pokud jste v evidenci úřadu práce, ale podporu už nepobíráte. V takovém případě si přivydělat můžete, ovšem jen za přísně stanovených podmínek. Práci je možné vykonávat na pracovní smlouvu nebo DPČ a výdělek nesmí přesáhnout 50 % minimální mzdy. V roce 2025 to znamená maximálně 10 400 korun měsíčně. Pokud máte více pracovních dohod, jejich výdělky se sčítají. Porušení těchto pravidel může být ze strany úřadů vyhodnoceno jako nelegální práce. Za takové jednání hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 000 korun.