Mateřská dovolená a pracovní poměr na dobu určitou: Podmínky a práva v České republice

Těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená a pracovní poměr jsou velice častou a na první pohled jednoduchou skutečností, ale nic však není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Často se na advokátní kanceláře obracejí dva typy klientů: zaměstnavatelé, kteří řeší, jak mají postupovat v případě, kdy jejich zaměstnankyně otěhotní, a těhotné zaměstnankyně, kterým v průběhu mateřské či rodičovské dovolené končí pracovní poměr uzavřený na dobu určitou. Tento článek se zaměří na problémy související s těhotenstvím zaměstnanců a pokusí se je vysvětlit.

Zdroj: Pravní pomoc pro oběti

Ukončení pracovního poměru během mateřské a rodičovské dovolené

Pracovní poměr je v obecné rovině možné ukončit čtyřmi způsoby, které upravuje § 48 zákoníku práce:

• Dohodou
• Výpovědí
• Okamžitým zrušením pracovního poměru
• Zrušením pracovního poměru ve zkušební době

Ukončení pracovního poměru dohodou je možné vždy. Jde o dvoustranné právní jednání, na kterém se obě strany dohodnou a dohodu uzavřou písemně dle zákoníku práce. Dohodě nebrání žádná skutečnost, a to ani případné těhotenství zaměstnankyně.

Výpověď

Výpověď může dát zaměstnavatel i zaměstnanec. Zaměstnanec může dát výpověď kdykoli, z jakéhokoliv důvodu, či bez udání důvodu. Výpovědní doba začne plynout prvním dnem kalendářního měsíce po doručení písemné výpovědi zaměstnavateli.

Obecné možnosti výpovědi dané zaměstnavatelem upravuje § 52 zákoníku práce. Typickými důvody pro výpověď danou zaměstnanci jsou například:

• Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách

Důsledkem výpovědi z důvodu nadbytečnosti, tj. podle písm. c) je na základě § 67 zákoníku práce nárok zaměstnance na odstupné.

V případě, že je zaměstnankyně na mateřské či rodičovské dovolené, tak není možné postupovat dle obecného ustanovení a dát jí výpověď. Zákoník práce v § 53 odst. 1 písm. d) stanoví, že doba čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené zaměstnankyní či zaměstnancem (včetně těhotenství zaměstnankyně) je ochrannou dobou, v níž se zaměstnavateli zakazuje dát zaměstnanci výpověď.

Výjimka ze zákazu výpovědi

Zákoník práce však upravuje také výjimku z § 53 zákoníku práce. Na základě § 54 zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď i v ochranné době z důvodu organizačních změn uvedených v § 52 písm. a) a b) zákoníku práce, který upravuje dva důvody:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část - přičemž není jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána.

Zákon tak výslovně zakazuje dát zaměstnankyni, která čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou výpověď, vyjma situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemisťuje, a bylo by v takovém případě nesmyslné, aby pracovní vztah nadále trval. Pokud se zaměstnavatel ruší, může dát zaměstnankyni výpověď pokud je na mateřské i rodičovské dovolené. V případě přemístění zaměstnavatele, či jeho části, lze dát výpověď jen v době čerpání rodičovské dovolené.

Nahrazení zaměstnance v průběhu mateřské a rodičovské

Pokud zaměstnavatel nahradil zaměstnankyni na mateřské či rodičovské jiným zaměstnancem, a to na dobu neurčitou, a následně chce s vracející se zaměstnankyní ukončit pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti, nejde ve skutečnosti o zrušení pracovní pozice, tedy o tento zákonný důvod k výpovědi. Pokud by zrušil pracovní pozici pouze vracejícího se zaměstnance a dal by mu výpověď, je tato výpověď napadnutelná soudem.

Zaměstnavateli v tomto případě nezbývá, než se s jedním ze zaměstnanců dohodnout na rozvázání pracovního poměru (ne z důvodu nadbytečnosti, nebo zrušení pracovní pozice). Aby zaměstnankyně na takovou dohodu přistoupil, je možné mu v dohodě sjednat určitou částku, kterou ji zaměstnavatel vyplatí se skončením pracovního poměru. Nepůjde však o zákonné odstupné.

Skončení pracovního poměru na dobu určitou v průběhu mateřské a rodičovské

Dalším případem je situace, kdy zaměstnankyně, která uzavřela pracovní poměr na dobu určitou, otěhotní, a pracovní poměr končí v době, kdy již čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou. V tomto případě je zákon poměrně dosti nekompromisní.

Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou skončí v souladu s § 48 zákoníku práce uplynutím doby, na kterou byl sjednaný, bez ohledu na to, jestli zaměstnankyně zrovna čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Výše uvedené tak znamená, že mateřská či rodičovská dovolená nestaví běh doby určité a pracovní poměr tak skončí v souladu s pracovní smlouvou ve sjednaný den automaticky.

Zaměstnankyně není povinna zaměstnavateli cokoliv podepisovat, pracovní poměr skončí bez přičinění kterékoliv ze stran. Zaměstnavatel by Vám měl pouze po skončení pracovního poměru vystavit zápočtový list, který Vám může zaslat poštou.

Skončení pracovního poměru po návratu z mateřské dovolené

Po návratu z rodičovské dovolené, má zaměstnankyně nárok na přidělování práce dle pracovní smlouvy v souladu s druhem práce a místem výkonu práce sjednaným v pracovní smlouvě. Pokud zaměstnavatel takové volné místo nemá, může dát zaměstnankyni výpověď z důvodu nadbytečnosti. Pak zaměstnankyni náleží odstupné s ohledem na délku trvání pracovního poměru.

Mateřská dovolená: Praktické informace a podmínky

S mateřskou dovolenou je neodmyslitelně spojena i peněžitá pomoc v mateřství (PPM), což je finanční podpora, která má nahradit příjem matky během jejího volna. Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Termín nástupu si v tomto rozmezí může nastávající maminka vybrat sama. Mateřská dovolená nemusí být vyčerpána celá. Pokud se maminka cítí připravena, může se vrátit do práce i dříve, ale s určitými pravidly: minimální délka mateřské dovolené je 14 týdnů a do práce se nesmí vrátit dříve než 6 týdnů po porodu.

Žadatelka musí být v době nástupu na mateřskou dovolenou účastnicí na nemocenském pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si na rozdíl od zaměstnanců musí sociální pojištění platit samy. Nemocenské pojištění navíc není povinnou součástí sociálního pojištění, můžete se k němu tak přihlásit dobrovolně. Žena musí být pojištěna alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou. Kromě dostatečné účasti na nemocenském pojištění musíte být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimkou jsou maminky, které během těhotenství ukončí pracovní poměr - díky ochranné lhůtě 180 dní mají nárok na PPM, pokud na mateřskou nastoupí do této doby.

Pokud žena pracovala v zahraničí, může na PPM dosáhnout, i když nesplnila potřebnou dobu pojištění v Česku. Klíčová je účast na systému sociálního zabezpečení v dané zemi. Doby pojištění v rámci zemí EU se sčítají bez výjimky.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) pro otce

Ano, PPM může pobírat i otec dítěte, nebo manžel rodičky (i když nejde o biologického otce dítěte), pokud splní podmínky: být pojištěný alespoň 270 dní v posledních dvou letech a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný. Otcové mohou pobírat tuto dávku maximálně 22 týdnů (31 týdnů u vícerčat), a teprve po skončení šestinedělí. Je nutné uzavřít písemnou dohodu, kterou matka podepíše a úředně ověří, například na CzechPointu nebo přímo na pobočce sociálky. Spolu s dohodou je třeba předložit vyplněný formulář žádosti. Vedle mateřské a rodičovského příspěvku existuje také dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská.

Výpočet PPM

Základem pro výši PPM je 70 % z denního vyměřovacího základu, který se snižuje pomocí redukčních hranic. Maximální výše PPM pro rok 2024 je 53 910 Kč. Výše mateřské pro OSVČ závisí na odvodech sociálního pojištění, které určují maximální částku pro platbu nemocenského pojištění. Vypočítává se z měsíčního vyměřovacího základu, který je polovinou zisku (příjmy minus výdaje) rozpočtenou na 12 měsíců podle posledního přehledu o příjmech. Z tohoto základu lze na nemocenské pojištění odvádět maximálně 2,1 %.

V České republice vyplácí PPM Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). První výplata obvykle přijde pár týdnů od podání žádosti, protože vše záleží na rychlosti zpracování u ČSSZ. Žádost o mateřskou vám vystaví váš gynekolog. Vyplněný formulář předáte svému zaměstnavateli, který ho spolu s dalšími potřebnými dokumenty předá příslušné pobočce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Maminky zaměstnankyně mohou během pobírání PPM pracovat nebo mít brigádu, ale pouze v jiném zaměstnání, než ze kterého čerpají PPM.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená je nárokové pracovní volno. Přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci ode dne narození dítěte. Přísluší v rozsahu, o jaký rodiče požádají, maximálně do tří let věku dítěte. Zaměstnavatel nesmí čerpání rodičovské dovolené odmítnout. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.

Od října 2023 je stanovena povinnost podat žádost písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na zaměstnancově straně (zaměstnavatel však při nedodržení předstihu nemůže zaměstnanci odepřít nástup na rodičovskou dovolenou v požadovaném termínu). Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Zákon také nově výslovně stanoví, že ji lze podávat i opakovaně.

V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat. Na rodičovský příspěvek má však nárok pouze jeden z rodičů.

Rodiče mají tyto možnosti čerpání rodičovské dovolené:

• jako celek (do 3 let věku dítěte),
• jako celek kratší než tři roky,
• jako celek kratší než tři roky a potom postupně prodlužovat podle potřeby,
• přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD.

Pokud se rodič rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádal, může tak dle převažujícího právního názoru učinit pouze po dohodě se zaměstnavatelem, resp. s jeho souhlasem. Z tohoto důvodu, v případě že si nejste jisti délkou RD předem, lze doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.

Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní smlouva na dobu určitou má z podstaty věci jasně omezenou platnost. Zaměstnavatelé mají na jednu stranu poměrně volnou ruku v tom, kdy a komu smlouvu na dobu určitou nabídnout. Na druhou stranu chce zákoník práce zabránit řetězení takových smluv a minimalizovat tak nevýhodné postavení zaměstnanců, stejně jako jejich nejistou pozici. Proto je ze zákona dané, že smlouva na dobu určitou smí být sjednána nejdéle na tři roky.

Pokud chce zaměstnavatel následně pokračovat v pracovním poměru na dobu určitou, může buď k dosavadní smlouvě uzavřít dodatek o prodloužení maximálně do 28. 2. 2022, případně uzavřít novou pracovní smlouvu od 1. 3. 2019 do (maximálně) 28. 2. 2022. Poté má ještě jednu příležitost k prodloužení nejdéle o tři roky.

Zaměstnavatel vám nemusí dávat žádnou výpověď a neexistuje zde ani žádná výpovědní doba. Smlouva končí sjednaným datem.

V případě že zaměstnavatel nechal smlouvu doběhnout a připravil vám novou smlouvu, musí vás odhlásit z evidence plateb sociálního a zdravotního pojištění a proplatit vám zůstatek nevyčerpané dovolené.

Existují totiž zaměstnanci, u nichž je zapotřebí smlouvy na dobu určitou sjednávat častěji. Většinou se jedná o různé sezónní činnosti, které je možné vykonávat jen v určitých obdobích roku - jako práce v zemědělství a podobně. V takových odůvodněných případech se zaměstnavatel může od výše uvedených pravidel odchýlit a stanovit si vlastní. Omezení se opakování smluv na dobu určitou se také nevztahuje na agenturní zaměstnávání.

Pokud se blíží konec období, na které jste se zaměstnavatelem smlouvu sjednali a vy jste zrovna na nemocenské, neznamená to pro zaměstnavatele okolnost, na jejímž základě by v pracovněprávním vztahu s vámi musel pokračovat. Pobírání nemocenských dávek ani vaše dočasná pracovní neschopnost však ukončením smlouvy nekončí.

Dávka	Podmínky nároku	Doba trvání
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)	Účast na nemocenském pojištění (zaměstnanci povinně, OSVČ dobrovolně), pojištění alespoň 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na PPM	28 týdnů (37 týdnů při narození vícerčat)
Rodičovský příspěvek	Nárok vzniká po skončení peněžité pomoci v mateřství (PPM) nebo nemocenského v souvislosti s porodem, případně od měsíce narození dítěte, pokud na PPM ani nemocenské nevznikl nárok	Do 3 let věku dítěte (délku čerpání si rodiče mohou volit)

Je-li zaměstnankyně těhotná a má brzy odejít na mateřskou dovolenou, v rámci níž jí třeba za půl roku uplyne pracovní smlouva na dobu určitou, není zde na jednu stranu žádný důvod ukončovat smlouvu dřív a dávat výpověď, na druhou stranu ale porod a mateřství neposkytne zaměstnankyni ochranu v tom smyslu, že by se smlouva ve sjednaném termínu neukončila.

Ukončením pracovního poměru dochází mimo jiné k ukončení účasti zaměstnance / zaměstnankyně na nemocenském pojištění, ze kterého se vyplácí dávky peněžité pomoci v mateřství. Za určitých okolností může být pracovní smlouva na dobu určitou výhodná pro zaměstnance i zaměstnavatele, kteří si mohou otestovat, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Zaměstnanec má po dobu platnosti smlouvy totožné postavení jako kterýkoliv jiný zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou (nárok na nemocenskou, zápočet pro důchod atd.).