Dovolená je důležitou součástí pracovního života a slouží k odpočinku a regeneraci. Zákoník práce stanovuje pravidla pro čerpání dovolené, včetně termínů a podmínek pro převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku. V tomto článku se podíváme na to, dokdy musíte vybrat starou dovolenou a jaká jsou vaše práva a povinnosti.
Typy Dovolené
Na začátek je důležité poznamenat, že rozlišujeme několik typů dovolené. Nejčastěji se setkáte s tou za kalendářní rok, popřípadě s její poměrnou částí v případě kratšího působení u zaměstnavatele. Pokud zatím nesplňujete podmínku 52 týdnů, dovolená se poskytuje poměrně podle skutečně odpracovaných hodin.
Roční výměra (např. 5 týdnů) je standardní, ale v poslední době je populární i pátý týden dovolené navíc, který zaměstnavatelé nabízejí jako benefit. Je totiž možné se se zaměstnavatelem domluvit na jakémkoliv prodloužení dovolené, a to i jen v případě některých zaměstnanců. Pokud delší dovolená platí jen u některých pozic, musí mít i své opodstatnění a nepřipadá v úvahu prodloužení pouze někomu ze zaměstnanců, kteří všichni odvádí stejnou práci.
Novelizace přinesla i dovolenou pro zaměstnance pracující na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
Výpočet Dovolené
Od roku 2021 se při vypočítávání dovolené zohledňuje skutečný počet odpracovaných hodin a přiměřeně k němu se stanoví výměra dovolené. Toto pravidlo se zavádí kvůli zaměstnancům s flexibilní pracovní dobou, např. v případě rozdílné délky směny. Povinné 4 týdny (případně i 5 či více týdnů, které může zaměstnavatel dobrovolně poskytnout) dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se tedy přepočítávají na 160 hodin.
Příklad: Zaměstnanec na plný úvazek, kterému náleží 5 týdnů dovolené (200 h ročně), odpracoval čtyři týdny. Zaměstnanec může dovolenou čerpat hned, jakmile mu podle odpracovaných hodin vznikne odpovídající nárok; zákon již nestanoví minimální dobu zaměstnání (např. tři měsíce).
Pojďme se podívat, jak by to třeba bylo s výpočtem dovolené při sjednané kratší pracovní době. Zaměstnanec, který za týden odpracuje 30 hodin, má u zaměstnavatele sjednaných 5 týdnů dovolené. Za kalendářní rok si odpracoval 52 týdnů, tedy 1 585 hodin.
Termín Čerpání Dovolené
Dovolenou za kalendářní rok má zaměstnavatel zaměstnanci určit v zásadě do konce roku, v němž na ni vznikl nárok. Smyslem dovolené je nechat zaměstnance odpočinout a nabrat síly. Pravidla jsou tedy nastavena tak, aby k čerpání dovolené skutečně došlo. Jediná možná situace, kdy je výměna dovolené za peníze možná, je v případě ukončení pracovního poměru.
Ten dovolenou musí určit minimálně 14 dní dopředu. V praxi se nicméně většinou termín dovolené určuje po vzájemné dohodě či na základě nějakého interního systému.
Od 1. srpna 2024 už zaměstnavatel nemusí sestavovat písemný „rozvrh dovolených“, tedy tabulku, v níž bývalo pro celý rok předem rozepsáno, kdy který zaměstnanec čerpá volno. Šlo o ryze administrativní povinnost, která nechránila ani zaměstnance, ani firmu - její zrušení proto uvítaly obě strany.
Pokud zaměstnavatel neurčí termín dovolené a ani neumožní čerpání podle vašeho návrhu, požádejte ho písemně, aby určil čerpání dovolené v konkrétním termínu. Pokud zaměstnavatel opakovaně nebo úmyslně znemožňuje čerpání dovolené, můžete se obrátit na inspektorát práce. „V krajním případě se můžete obrátit na soud, pokud máte důkazy, že zaměstnavatel porušuje své povinnosti související s určením čerpání dovolené,“ doplňuje expert.
Žádost o dovolenou může být podána v různě. Primárně záleží na vnitřních předpisech a zvycích na pracovišti, ale je vždy vhodné volit písemnou formu. Písemná žádost poskytuje důkaz o podání žádosti v případě sporu. Zaměstnavatel si může žádost uchovávat pro plánování a evidenci.
Používají se k tomu často jednoduché formuláře zvané „dovolenky“, které bývají v tištěné podobě. Mnoho firem využívá už i elektronické systémy (například interní portály), kde zaměstnanci podávají žádosti o dovolenou online.
„V neformálním prostředí stačí někdy ústní žádost, případně zaslání SMS či jiné obdobné formy komunikace, ale toto je hůře doložitelné. Zaměstnavatel musí žádost schválit, aby bylo čerpání dovolené považováno za oprávněné. Bez schválení zaměstnavatele by vaše nepřítomnost v práci mohla být považována za neomluvenou absenci, což je porušení pracovních povinností. Pro zaměstnance je vhodné si podepsanou dovolenku ofotit či okopírovat, zejména v provozech, kde hrozí problémy,“ varuje Preuss.
Proplatit nevyčerpanou dovolenou ale podle zákona nejde. „V době trvání pracovního poměru dovolenou nelze proplatit, protože zákoník práce stanovuje, že dovolená má být primárně čerpána jako volno. Lze ji tedy proplatit až při skončení pracovního poměru.
Dovolená po mateřské (otcovské) dovolené
Podle poslední novely má zaměstnankyně nárok nastoupit na řádnou dovolenou hned po mateřské dovolené. Smyslem úpravy je, aby se volno nekrátilo kvůli následné rodičovské péči a aby si žena mohla plynuleji naplánovat návrat do práce. Stejnou ochranu zákon poskytuje i mužům, kteří pečují o dítě.
Celozávodní dovolená
Zajímavým institutem zůstává takzvaná celozávodní dovolená, tedy hromadné uzavření provozu. Zákon dovoluje maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů čtyři. Zaměstnavatel ji může vyhlásit jen se souhlasem odborové organizace a s ohledem na životní potřeby pracovníků; pokud už máte koupený zájezd na jiný termín, firma musí hledat řešení (například vás ponechat v práci).
Převod Nevyčerpané Dovolené do Dalšího Roku
Často diskutovanou otázkou je převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku. Kdy je možné nedočerpanou dovolenou převést do příštího roku? Jak postupovat, pokud chcete dovolenou převést do roku 2025?
Podle zakladatele webu Dostupnyadvokat.cz Ondřeje Preusse záleží na tom, z jakého důvodu nebyla dovolená včas vyčerpána.Dovolená, kterou si nemůžete vyčerpat:
- provozních důvodů zaměstnavatele, nebo
- kvůli překážkám na vaší straně (například nemoc, mateřská či rodičovská dovolená)
se automaticky převádí do následujícího kalendářního roku. Tato „stará“ dovolená musí být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku, tedy nejpozději do 31. prosince následujícího roku.
Například dovolenou za rok 2024, která nebude do konce roku vyčerpána, si musíte vybrat do 31. prosince 2025. Zaměstnavatel ale zároveň musí určit termín čerpání dovolené vždy do 30. června následujícího roku, v našem příkladě tedy do 30. Pokud tak neučiní, právo určit si čerpání přechází na zaměstnance, a to od 1. července. „Musíte ale zaměstnavatele o termínu písemně informovat alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodnete jinak,“ upozorňuje Preuss.
U dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc formou benefitu, je to podobné. Lze si ji převést celou do následujícího roku. Tedy pokud máte jako benefit 40 hodin dovolené navíc, požádáte o převod právě těchto 40 hodin do následujícího roku. Žádost ale musí být písemná a zaměstnavatel s převodem musí souhlasit.
„Pokud nepožádáte o převod části dovolené nad zákonnou výměru do následujícího roku, může být tato část dovolené ztracena, protože převod nadstandardní dovolené závisí jen na dohodě se zaměstnavatelem,“ varuje dále Preuss.
Podle něj má ale zaměstnavatel podle zákoníku práce povinnost určit čerpání dovolené tak, aby ji zaměstnanci mohli vyčerpat do konce kalendářního roku.
„Při sestavování plánu čerpání dovolené musí zaměstnavatel přihlížet k vašim oprávněným zájmům, může jít například o rodinné důvody, zdravotní stav a podobně. Současně vám ale nemusí vyjít vstříc ve všem, co si usmyslíte. Může například odložit nebo neodsouhlasit čerpání dovolené, pokud má závažné provozní důvody. Například při vysoké pracovní vytíženosti, nedostatku zaměstnanců nebo nepředvídaných událostech,“ vysvětluje právník.
Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána v tom kalendářním roce, za který mu dovolená náleží. Existuje i možnost převést dovolenou do následujícího roku, k tomu by však musely být splněny podmínky stanovené zákonem.
Podmínky pro převod dovolené podle zákoníku práce
Dovolenou za kalendářní rok je možné převést do roku následujícího jen z jednoho ze tří důvodů:
- písemné žádosti zaměstnance o převod části dovolené přesahující základní výměru,
- naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele,
- celodenní překážky v práci, pro něž nebylo možno čerpání dovolené určit.
„Zaměstnanci dovolená nemůže propadnout a převede se do dalšího kalendářního roku, ovšem její nevyčerpání v daném kalendářním roce bez zákonných důvodů je pochybením na straně zaměstnavatele, které může být postihnuto ze strany Státního úřadu inspekce práce,“ míní Hekšová.
Poskytuje-li zaměstnavatel delší dovolenou nad rámec zákonné výměry, je možné tuto delší dovolenou převést na základě písemné žádosti zaměstnance. Podle zákoníku práce je základní výměra v podnikatelské sféře čtyři týdny. V organizacích, které poskytují kupříkladu pět týdnů, lze jeden týden navíc převádět na žádost zaměstnance. Zaměstnavatel sice žádosti vyhovět nemusí, zamítnutí požadavku by však měl řádně odůvodnit.
„I když zaměstnanec nepožádá o převod dovolené do následujícího kalendářního roku, anebo mu zaměstnavatel nevyhoví, stejně mu právo na dovolenou nezanikne a převede se,“ upozorňuje advokát David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal.
Převedená dovolená se vybrat musí
V následujícím roce je převedenou dovolenou nutno zaměstnanci nekompromisně určit. Dovolenou převedenou z roku 2024 tedy musí zaměstnanec dočerpat v roce 2025. „Zákoník práce nepovažuje naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele za důvod pro nevyčerpání staré dovolené v následujícím roce,“ doplňuje Borovec.
Důvodem dalšího posunu by mohla být pouze pracovní neschopnost, mateřská, anebo rodičovská dovolená. Bezprostředně po odpadnutí těchto překážek je zaměstnavatel povinen dobu čerpání dovolené zaměstnanci určit.
Existují situace, kdy zaměstnavatel pracovníky v práci postrádat nemůže. Pokud však zaměstnavatel neumožní čerpání dovolené bez zákonných důvodů, může mu inspektorát práce uložit pokutu. Je nutno též připomenou, že čerpání dovolené nelze nahradit finančním plněním. Náhradu za nevyčerpanou dovolenou zaměstnavatel vyplácí pouze v případě skončení pracovního poměru, nikoliv během jeho trvání.
„Možnost převádět volno do dalšího roku je zcela určitě zaměstnanci pozitivně vnímáno, z pohledu zaměstnavatele ale nejde o ideální případ. V jeho zájmu by mělo být, aby zaměstnanci maximálně využili poskytnuté volno v daném období. Převáděním dovolené si ještě nikdo nikdy od práce neodpočinul,“ říká Petra Prchlíková, obchodní ředitelka Up Česká republika.
Dovolená u DPČ a DPP
Novela zákoníku práce pak přinesla zákonný nárok na dovolenou i pro zaměstnance vykonávající práci na základě dohod o pracích konaným mimo pracovní poměr. Doposud bylo možné dovolenou u DPČ sjednat, nárok však nevznikal automaticky ze zákona. Od roku 2024 je tak nárok na dovolenou uzákoněn pro dohodáře na DPČ i DPP.
Pravidla pro vznik nároku na dovolenou a převod dovolené jsou téměř stejná jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
„Existenci nevyčerpané dovolené by zaměstnavatel v případě kontroly z inspektorátu práce musel obhájit tím, že čerpání bránily překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře Fairsquare. „Naopak převod na žádost dohodáře často nebude možný s ohledem na délku dovolené, na kterou mu vznikl nárok,“ dodává Rücklová.
Je to proto, že převod na základě žádosti je možný pouze u dovolené, která přesahuje základní výměru podle zákoníku práce, tj. Proplacení dovolené je možné, obdobně jako u pracovního poměru, jen v případě skončení dohody.
„Proplacení nevyčerpané dovolené může mít dopad na odvody, zejména DPP, kdy pokud celková částka (tzn. odměna z dohody plus náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou) přesáhne zákonný limit, do kterého se odvody neplatí, bude nutno z celkové částky odvést zálohovou daň a odvody na pojistné,“ zdůrazňuje advokátka Romana Szuťányi z Rowan Legal.
U dohod na dobu určitou, které na sebe bezprostředně navazují, vzniká otázka, zda je možné po skončení dohody nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci proplácet. Szuťányi je toho názoru, že nikoliv. „Nárok na nevyčerpanou dovolenou by se měl převést na dohodu, která bezprostředně navazuje,“ míní advokátka.
„Pokud zaměstnancům, kteří na základě dohody pracují nárazově, ještě zbývá dovolená, je možné ji nařídit tak, že zaměstnavatel v prosinci cíleně rozvrhne určitý počet směn, v nichž ale zaměstnanec pracovat s ohledem na dovolenou nebude. Je ale nutné počítat s tím, že čerpání dovolené se pro účely vzniku nároku na další dovolenou považuje za odpracovanou dobu,“ uvádí Klára Rücklová s tím, že u dohodářů, kteří si rozvrhují pracovní dobu sami, je zaměstnavatel povinen vypracovat fiktivní rozvrh pracovní doby, v jehož rámci dovolenou nařídí.
Jestliže zaměstnavatel dovolenou nenařídí, anebo převede na základě špatného důvodu, riskuje v případě kontroly inspektorátu práce pokutu. „Ta může dosáhnout až částky 200 tisíc korun,“ uzavírá Rücklová.
Tabulka: Přehled důležitých termínů pro čerpání a převod dovolené
| Událost | Termín |
|---|---|
| Určení čerpání dovolené zaměstnavatelem | Do konce kalendářního roku, za který dovolená náleží |
| Určení čerpání "staré" dovolené zaměstnavatelem | Do 30. června následujícího roku |
| Přechod práva na určení dovolené na zaměstnance | 1. července následujícího roku (při nesplnění povinnosti zaměstnavatele) |
| Oznámení termínu čerpání dovolené zaměstnancem zaměstnavateli | Minimálně 14 dní předem |
| Krajní termín pro vyčerpání "staré" dovolené | 31. prosince následujícího roku |
Novela Zákoníku Práce od Ledna 2025
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost novela zákoníku práce, podle které lze v písemné dohodě sjednat samorozvrhování pracovní doby zaměstnanců pracujících na dálku i na pracovišti zaměstnavatele.
Závěr
Dodržování pravidel pro čerpání a převod dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanci by měli znát svá práva a povinnosti, aby mohli efektivně plánovat svůj odpočinek. Zaměstnavatelé by měli dbát na to, aby čerpání dovolené probíhalo v souladu se zákonem a aby nedocházelo k porušování práv zaměstnanců.
Zanechat komentář