Srovnání délky mateřské dovolené ve světě: Jak si stojí Česko?

Plánujete se stěhovat do zahraničí a rádi byste získali přehled o tom, jak v cizině probíhá mateřská dovolená? Anebo jen nadáváte na český sociální systém a myslíte si, že kdekoliv jinde se mají novopečené maminky lépe? Nebuďte si tak jistí.

Česko má jednu z nejdelších mateřských a rodičovských dovolených ve světě: celkem 236 týdnů. A zároveň Česko vykazuje v rámci EU jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství na uplatnění žen na trhu práce. Narození dítěte je spojeno s dlouhodobým přerušením kariéry, což se odráží na následných mzdách a posléze důchodech.

Delší rodičovská je prospěšná pro dítě, říkají někteří odborníci. Podle Pavlíny Kalousové, předsedkyně aliance Byznys pro společnost, je právě podpora rodin s dětmi formou dostupných služeb péče o děti velmi nízká. "Česko vykazuje v rámci Evropské unie jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství na uplatnění žen na trhu práce. Narození dítěte je spojeno s dlouhodobým přerušením kariéry a vede k velmi nízké zaměstnanosti žen s předškolními dětmi. Podle průzkumu aliance má rodičovství a narození dítěte v Česku negativní vliv na pracovní uplatnění a kariéru 35 procent matek.

"Matky jsou za mateřství celoživotně penalizovány. Bez aktivní role státu se věci systémově nezmění a stát musí být v partnerství při hledání moderní prorodinné politiky s firmami mnohem aktivnější. Důležitá je možnost volby pro ženy ohledně rodičovské dovolené. Její zkrácení vidíme jako jednu z alternativ. Muž na rodičovské dovolené je ale zatím v Česku výjimkou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že se změnami, které by měly rodičům malých dětí pomoci, už začalo. "Současný systém rodinné politiky nabízí rodinám sice velkou míru flexibility v případě čerpání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, avšak hlavními bariérami pro dřívější návrat do práce jsou nedostatečná nabídka kvalitních flexibilních úvazků a nedostatečné kapacity zařízení péče o děti do tří let.

Dalším opatřením ministerstva je návrh na zavedení sdíleného pracovního místa. Sdílené pracovní místo, které ovšem představuje pro zaměstnavatele peníze navíc, by mohl stát finančně podporovat například formou mzdových příspěvků nebo slevou na dani. O zkrácení rodičovské dovolené, která je v Česku mimořádně dlouhá, zatím ministerstvo neuvažuje.

Podívejme se, jak vypadá situace v jiných zemích:

Mateřská dovolená v Evropě

Všeobecně právě v zemích Střední Evropy mají rodiče nárok na nejdelší rodičovskou dovolenou. V jiných zemích Evropy je naopak rodičovský příspěvek neznámým pojmem.

Jak uvádí projekt Evropa v datech, například v Německu či Maďarsku může matka či otec strávit s dítětem 156 týdnů rodičovské dovolené, zatímco v Polsku jen 32. V sedmi zemích unie je maximální délka rodičovské dokonce kratší než 20 týdnů, tedy ani ne pět měsíců.

Rozdíly panují také v pravidlech pro mateřskou dovolenou. Slovenky například mohou strávit na mateřské 34 týdnů, tedy více než Češky (28), Maďarky (24), Polky (20) nebo Němky (14). Nejdelší mateřskou dovolenou má Estonsko s 62 týdny a nejkratší Švédsko s 12 týdny.

Ženy v Česku mohou s dítětem mimo trh práce strávit až 236 týdnů. Jsou to právě ony, kdo zůstává doma výrazně častěji než muži. Předloni například pobíralo rodičovský příspěvek podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 273 000 žen a jen 5 100 mužů. Největší počet mužů na rodičovské zaznamenalo ministerstvo v roce 2008 - bylo jich 6 300 oproti 353 600 žen.

V zahraničí je maximální počet týdnů, které může matka mimo trh práce strávit, výrazně nižší. Na Slovensku je to 190 týdnů, v Maďarsku 180, v Německu 170, v Rakousku 120 a například v Polsku jen 52 týdůn.

Česko také na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou vydává velké částky, které patří k nejvyšším ve vyspělých zemích. Poslední srovnatelná data z roku 2013 například ukazují, že Česko vydávalo na v přepočtu na jedno dítě víc (23 086 dolarů) než Německo (11 121 dolarů) a Rakousko (6 896 dolarů). Vysoko se umístilo i Slovensko (17 428 dolarů) a Maďarsko (18 575 dolarů). Také novější data z roku 2015 ukazují, že v přepočtu na počet obyvatel vydávalo Česko na mateřskou a rodičovskou dovolenou více (198 dolarů na hlavu) než Německo (105 dolarů) i Rakousko (59 dolarů).

Dlouhá dovolená a vysoké finanční kompenzace přitom vůbec nezaručují, že lidé si budou častěji pořizovat děti. V zemích Visegrádské čtyřky - Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku - se naopak mezi těmito opatřeními a porodností projevuje negativní vztah, upozorňuje studie americké výzkumné organizace National Bureau of Economic Research (NBER) z ledna 2017.

Podívejme se na konkrétní příklady délky mateřské dovolené v některých evropských zemích:

• Německo: tzv. Mutterschaftsgeld začíná 6 týdnů před porodem a končí 8. týden po něm. Výpočet je závislý na posledních 13 platech. Maximální denní výplata dávky činí 13 EUR.
• Polsko: trvá 20 - 37 týdnů, což závisí především na počtu narozených dětí.
• Rakousko: rakouské matky jsou doma 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po něm.
• Slovensko: mateřská zde začíná 6 týdnů před porodem a končí 28. týden po něm. Může být ale i delší, tj. u osamělých matek 37 týdnů, po porodu vícerčat až 43 týdnů. Mateřskou navíc může čerpat i otec dítěte.
• Anglie, Skotsko a Severní Irsko: matky mají nárok na 280 dnů mateřské dovolené. Během prvních 6 týdnů pobírají poměrně slušnou náhradu mzdy, tj. 90 % z vyměřovacího základu. Po uplynutí období se automaticky přechází na jasně dané sazby, které stanovil stát.

Skandinávie: ráj pro rodiče?

Skandinávské země jsou pověstné jedním z nejkvalitnějších školských a sociálních systémů na světě. Výjimkou tedy nebude ani tamější peněžitá pomoc v mateřství.

• Švédsko: lze mateřskou čerpat kdykoliv, dokud dítě nedovrší 8 let věku. Výše dávky je pak závislá na délce pobírání. Švédsko nabízí nejštědřejší mateřskou dovolenou.
• Finsko: je mateřský příspěvek vyplácen po dobu 105 dní. 56 dnů maminky pobírají 90 % z vyměřovacího základu, zbylých 49 dní pak 70 %, v případě vysokého vyměřovacího základu 25 - 40 % u vyšších výdělků. Finské matky mají totiž možnost vybrat si ze dvou typů sociální pomoci. Prvním je jednorázová částka, která činí 140 EUR. Druhou a podstatně využívanější možností je veliká kartónová krabice, která je plná kompletní výbavičky pro miminko. Tato země je navíc také známá pod pojmem ,,novorozenci v krabicích.“
• Norsko: Rodičovská dovolená trvá přibližně jeden rok. Rodiče si mohou vybrat, zda chtějí pobírat příspěvek ve výšce 100 % platu po dobu 49 týdnů, a nebo 80 % platu po dobu 59 týdnů. Otázku školek mají v Norsku také zajímavě vyřešenou. Na 1 dospělého pracovníka školky připadají obvykle 3 děti ve věku 1 - 3 roky, nebo 6 dětí ve věku 3 - 6 let.
• Island: dostávají rodiče 80 % výšky platu po dobu až 11 měsíců. V zemi funguje rovnoprávný dvojrodičovský systém, který obyvatelé přijali velmi pozitivně.

USA: výjimka mezi vyspělými zeměmi

Matky ve Spojených státech amerických nám délku a výšku mateřské mohou skutečně závidět. USA je totiž jediná vyspělá země, kde pojem mateřská dovolená neexistuje. Matky mají po narození dítěte nárok na 12 volných, ale neplacených, týdnů. Děti proto už ve velmi nízkém věku dávají do jesliček. A pokud si to mohou dovolit, najdou si chůvu.

Plno budoucích maminek v USA jezdí z práce přímo na porodní sál. Mateřská zde začíná až narozením potomka a trvá pouze 12 týdnů, a to navíc neplaceného volna, což je standart, který vytvořil stát. Zbytek závisí na firmách a zaměstnavatelích. Ty mohou matkám pobyt doma prodloužit, popř.

Nárok na placenou mateřskou nemají ještě v dalších 4 zemích - v Papue Nové Guinei, v Libérii, Svazijsku a Surinamě.

Rodičovství v Evropě: Víc než vyplácení příspěvků rodičům pomáhá volnost v práci

Lidé se většinou nerozhodují mít dítě proto, aby na tom vydělali. Stát jim však vhodně nastavenou politikou může pomoci péči o potomky lépe zvládnout. V Česku se zatím kladl důraz na dlouhou rodičovskou dovolenou a finanční zvýhodnění. Jak rodiče podporují jiné evropské země a jaké to má výsledky?

Zásadní je ulehčit život matkám. Celkově je vliv dlouhé či krátké rodičovské dovolené na porodnost poměrně neprobádanou oblastí a závěry výzkumníků nejsou jednoznačné. Platí to také o rodinné politice obecně. Znamená to, že politici si nemohou být jistí, že to či ono opatření bude lidi zaručeně motivovat k pořizování dětí. I když mají k dispozici nástrojů celou paletu.

Na přímé finanční dávky například sází Velká Británie a Irsko a v nižší míře Rakousko s Maďarskem, Česko, Slovensko, Francie, Belgie a některé severské země. Ve Skandinávii ovšem hraje prim podpora služeb péče o dítě, jako jsou školky a jesle. Podobně je tomu na Islandu a v menší míře také ve Francii a Británii. Česko ze srovnání vyčnívá díky úlevám na daních pro rodiny, na které vydá nejvyšší procento HDP mezi vyspělými zeměmi.

Zmíněné srovnání pochází z roku 2013, který nabídl poslední srovnatelná data v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od té doby se situace v některých zemích změnila. Polsko například v roce 2016 zavedlo program 500+, tedy přídavky 500 zlotých (asi 3000 korun) na každé druhé a další dítě v rodině.

Lze se však podívat, zda a jak různé druhy podpory rodičovství ovlivňují míru porodností. Při zběžném pohledu na data se zdá, že pozitivní vliv mají pouze služby péče o dítě - čím více stát vydává na školky či jesle, tím je v dané zemi porodnost vyšší. To ovšem opomíjí řadu faktorů, které mohou do rozhodování rodičů vstupovat.

K podobným závěrům však dospěla i výše zmíněná studie NBER. “Výdaje na péči o malé děti mají mezi různými nástroji rodinné politiky jako jediné výrazně pozitivní korelaci s mírou porodnosti,” konstatují autorky.

“Spíše než o vlivu dostupnosti služeb na porodnost bychom měli hovořit spíš obecně o korelaci, tedy o vzájemné provázanosti těchto jevů,” upozorňuje ředitel sociologického institutu STEM Martin Buchtík. Dostupnost služeb pro péči o dítě podle něj spíše odráží celkové postoje k rodičovství a důležitosti rodiny.

I podle dalších výzkumů mají na porodnost větší vliv opatření, která matkám ulehčují péči o dítě. “V zemích s nízkou porodností většinu péče o dítě zastává žena. A je to právě žena, kdo má v otázce počtu dětí právo veta,” konstatují autoři studie „Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí?” z února 2017, kterou v českém překladu vydal think tank IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR. Obecné pobídky ke zvýšení porodnosti jsou podle jejich výzkumu mnohem méně efektivní.

”Politika snižování zátěže v péči o dítě zaměřená na ženy může být až dvakrát efektivnější ve zvýšení porodnosti než obecná podpora pro rodiny s dětmi,” píší. Zvlášť v Evropě je ale důležité pamatovat na to, že opatření rodinné politiky mají vliv hlavně na rozhodování rodičů, kteří již nějakého potomka mají a chtěli by si možná pořídit další dítě.

“Jednak je rozhodnutí mít či nemít dítě postavené spíše na principiálních základních hodnotách než ekonomickém kalkulu. Při druhém a dalším už častěji do rozhodování vstupují i další faktory. Jejich důležitost roste i proto, že s nimi rodiče mají osobní žitou zkušenost. Ta, jak se ukazuje z výsledků výzkumů, je přitom důležitější pro ženy s vyšším vzděláním,” dodává Martin Buchtík ze STEM.

S rodinnou politikou úzce souvisí také další otázka - nerovnost mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti a výdělků. “Délka mateřské dovolené a výše příspěvku, který matky dostávají, negativně koreluje s genderovou nerovností v zaměstnanosti,” píší autoři studie NBER. Zjednodušeně řečeno, v zemích s velkoryse nastavenou mateřskou dovolenou mají ženy s dětmi větší problémy s návratem a uchycením na trhu práce.

Není už překvapením, že se zaměstnaností žen naopak kladně koreluje vedle státních výdajů na péči o děti také flexibilita práce - tedy například zda si lidé mohou podle svého uvážení určovat začátek a konec pracovní doby.

“Společným motivem je myšlenka, že umožnit ženám pracovat může být důležitější než délka dovolené nebo příspěvky, které rodiče dostávají, když stojí mimo trh práce,” uzavírají autoři studie.

Flexibilita práce: klíč k podpoře rodičů?

V takovém případě se jako vhodné opatření pro podporu pracujících rodičů nabízí pružné úvazky. Taková myšlenka se Čechům líbí. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění zveřejněného v únoru přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla zavedena či uplatňována pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi.

Zájem potvrzují třeba zkušenosti České spořitelny. Více než třetina z deseti tisíc zaměstnanců podle jejího tiskového mluvčího Filipa Hrubého využívá některou z podob flexibilních úvazků. “Vyloženě zkrácený pracovní úvazek pak využívá zhruba 10 % našich zaměstnanců, a to jak na centrále, tak v pobočkové síti. V posledních pěti letech identifikujeme rostoucí poptávku po zkrácených úvazcích zejména u rodičů s dětmi a u generace mileniálů,” říká Hrubý.

Díky zkráceným úvazkům se podle něj daří zvyšovat počet žen, které se po uplynutí mateřské vrací do práce. “Zatímco v roce 2012 se k nám po mateřské vracelo zhruba 49 % maminek, v posledních dvou letech se jejich počet překročil 60 %.”

Jinou zkušenost má generální ředitel společnosti Cisco v České republice a na Slovensku Michal Stachník. “Přestože je práce na půl úvazku k dispozici, rodiče tuto možnost nemusejí využívat. Zaměstnankyně se po vyčerpání mateřské a rodičovské dovolené vracejí do práce na plný úvazek. V posledních letech se zaměstnankyně, které tyto dovolené čerpaly, vrátily do práce a úspěšně rozvíjí svou kariéru,” říká Stachník. Dodává, že rovnováhu mezi pracovním a osobním životem pomáhají rodičům udržet flexibilita časové doby a práce z domova.

Ve většině evropských zemí platí, že podíl žen, které pracují na částečný úvazek, roste s tím, jak se zvyšuje počet jejich dětí. Naopak u mužů podíl těch, kdo pracují na částečný úvazek, s počtem dětí klesá. Závislost mezi využíváním částečných úvazků a porodností je však podle analýzy Evropy v datech výraznější spíše u mužů. Mohlo by to znamenat, že částečné úvazky nejen pomáhají matkám v návratu na trh práce, ale především pomáhají otcům více se podílet na rodinném životě a péči o dítě?

“V současné době je podíl otců na rodičovské dovolené naprosto marginální. Snižování úvazků otců je v tuto chvíli - přinejmenším v ČR - nový, okrajový jev. Ten bude do budoucna posilovat, ale je to změna na celou generaci,” říká sociolog Buchtík. Velká část domácností stále funguje v modelu, kdy hlavním živitelem rodiny je muž. Zkracování úvazků je podle něj tedy spíše trend dvoukariérních manželství nebo dobře placených a nedostatkových profesí.

“Je také dobré zdůraznit, že důvod pro zkrácení úvazku nebývá pouze rodičovství, ale také například vlastní soukromé pracovní aktivity, dobrovolnická činnost, studium nebo volný čas.”

Přemýšlíte občas nad tím, jak se mají rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené v jiných zemích? Mají všude nárok na placenou mateřskou dovolenou? Kolik jim stát přispívá? A co délka mateřské? Mají v jiných koutech světa nějaké zajímavé zvyklosti? To všechno víme.

Jestliže jste si před přečtením našeho článku mysleli, že má Česká republika špatnou peněžitou pomoc v mateřství, pak sami musíte minimálně teď uznat, jak moc jste se zmýlili. V poměru ke zbytku světa jsme totiž lepší průměr.