Statistiky cestovního ruchu v Dánsku

Dánsko, malý přímořský stát ležící mezi Severním a Baltským mořem, je zemí s bohatou historií a klidnou prosperitou. Tvoří jej Jutský poloostrov a na něj navazující větší i menší ostrovy, které představují pomyslný spojovací koridor mezi vlastní Evropou a Skandinávským poloostrovem. Dánsko navíc ovládá vstup do Baltského moře. Díky této strategické poloze je již od pradávna významnou křižovatkou námořních i suchozemských cest.

Mapa Dánska

Přírodní poměry a geografie

Dvě třetiny státního území se nacházejí na Jutském poloostrově, zbytek na 408 ostrovech (z toho 81 obydlených), z nichž největší jsou Sjælland, Fyn, Bornholm a Lolland. Povrch tvoří nížiny a mírně zvlněné pahorkatiny s průměrnou výškou pouhých 30 m n. m. (nejvyšší vrchol Yding Skovhøj, 173 m n. m.). Dánsko je především zemí moře. Až na 67 km suchozemské hranice s Německem obepíná celý stát a hlubokými zálivy prostupuje až do vnitrozemí. Tak jako se od sebe liší drsné Severní a klidné Baltské moře, jsou naprosto odlišná i obě pobřeží. Drsné a řídce obydlené západní pobřeží tvoří bahnitá a mělká lagunová jezera a vysoké písečné duny. Přejedeme-li o několik desítek kilometrů na východ, setkáme se i s křídovými či skalnatými útesy. Ve zdejší zvlněné venkovské krajině se střídají kultivovaná pole a březové hájky. Podobně vypadá krajina i na 406 ostrovech a ostrůvcích, z nichž nejmalebnější Fyn dostal přízvisko „zahrada Dánska“.

Přesto je Dánsko cílem spíše městské turistiky (příjmy z ní dosahují až 4 % HDP). Klima nížinatého státu je vystaveno silným vlivům moře. Díky stálým větrům je země rájem větrných elektráren. Podnebí je mírné oceánské a poměrně vlhké a větrné. V zimě se vyskytují husté mlhy, na západě Jutska i větrné bouře. Sěhové přeháňky nebývají silné. Lesy pokrývají pouze 10 % státního území.

Obyvatelstvo a sídla

Území Dánska nebylo nikdy dlouhodobě okupováno cizími státy, a tak si země udržela národnostní jednotu. Minoritu tvoří jen německá komunita na jihu. Zhruba dvě třetiny dánského obyvatelstva žijí na velkých ostrovech v Baltském moři (zejména na největším Sjaellandu). Díky vysoké mechanizaci a intenzifikaci v zemědělství a rovněž hustotě zalidnění žije celkem 85% obyvatel ve městech. Zejména hlavní město aglomerace Kodaně (největší město celé Skandinávie) představuje velkou koncentraci obyvatelstva a jeho význam přesahuje státní hranice.

Dánsko získalo v posledních letech pověst příjemného sociálního státu s vysokým životním standardem (patří k nejvyšším na světě). Velké prostředky se tradičně věnují na školství a zdravotnictví, ale také na podporu programů pro rozvojové země. V této aktivitě drží Dánsko rekord, neboť na ni poskytuje 1% HDP.

Hospodářství

Dánsko patří k nejrozvinutějším ekonomikám na zemi. Míra inflace je dlouhodobě stabilní a úroveň HDP na 1 obyvatele je po Švýcarku a Japonsku třetí na světě. Zemědělská výroba je velmi rozvinutá, přestože zaměstnává jen 3,6 % ekonomicky aktivních obyvatel (všichni musí získat „zelenou maturitu“, bez níž nemohou vlastnit farmu). Specializovaná produkce se zaměřuje především na živočišnou (polovina produkce se vyváží). Tradiční je i orientace na rybolov (2. místo v Evropě). Dánsko se podílí rovněž na využívání zdrojů ze dna Severního moře, kde se těží ropa i zemní plyn. Ostatní suroviny se však musejí většinou dovážet.

Téměř polovinu průmyslových kapacit soustřeďuje Kodaň s okolím. Dnes je zde dominantní strojírenství (stavba lodí), potravinářství (pivo), farmaceutický a chemický průmysl. Země je největším vývozcem inzulinu na světě. Komunikační síť je díky tranzitní poloze hustá a kvalitní. Trajekty na hlavních trasách přes mořské průlivy jsou postupně nahrazovány tunely a mostními stavbami.

Města a lokality

• Kodaň: Hlavní a největší město Dánska, významný přístav a hospodářské centrum.
• Århus: Druhé největší město Dánska a významné hospodářské a kulturní centrum.
• Ålborg: Významné přístavní a průmyslové město na severu Jutského poloostrova.
• Esbjerg: Nejvýznamnější dánský přístav při Severním moři.
• Helsingør: Historické město v nejužším místě Øresundu se zámkem Kronborg (UNESCO).
• Hillerød: Město s pozdně renesančním královským zámkem Frederiksborg.
• Roskilde: Historické město západně od Kodaně s románsko-gotickým Dómem.
• Ribe: Jedno z nejstarších a nejzachovalejších středověkých měst v zemi.

Kodaň, Nyhavn

Doprava

Jediné mezinárodní letiště má Kodaň s výborným spojením s řadou destinací ve Skandinávii a zámoří. Vlaky dnes spojují i řadu ostrovů, využívajíce tunelů v silničních mostech a to i se Švédskem. Na koridoru Jutland jsou vybaveny nadstandardními službami (bary, telefon). Trajekty jsou důležitou součástí dopravy mezi četnými ostrovy, pravidelné pohodlné lodní spoje existuje i se sousedními státy.

CopenPay - udržitelný cestovní ruch v Kodani

Zatímco Řecko pod návalem turistů omezuje výletní lodě a ve španělské Barceloně turisty doslova vyhánějí vodními pistolemi, Dánsko se návštěvníkům nebrání, ba naopak. Zajistit, aby se turisté v hlavním městě Kodani chovali slušně a s ohledem na životní prostředí, hodlá pomocí „úplatků“.

S projektem přišla národní turistická organizace Wonderful Copenhagen v rámci programu CopenPay. S CopenPay umožňujeme lidem zažít více z toho, co Kodaň nabízí, a zároveň méně zatěžovat naši planetu. Od začátku tohoto týdne tak budou odměňováni třeba ti, kteří k pohybu po městě upřednostní jízdu na kole či městskou hromadnou dopravou, pustí se do zahradnických prací nebo budou sbírat odpadky v přístavech a městských parcích. Turisté, kteří do kaváren dorazí s vlastními opakovaně použitelnými kelímky, dostanou ve vybraných podnicích kávu zdarma.

„Všechna naše rozhodnutí mají dopad na životní prostředí, tak proč nedělat vědomá rozhodnutí, která jsou prospěšná pro nás všechny, a nebýt za ně odměněn?“ uvádí The Guardian s odkazem na organizátory stojící za CopenPay.

Přesto, že je cestovní ruch pro jednotlivé ekonomiky důležitý, přináší s sebou i celou řadu negativ. Řeč přitom není „jen“ o odhazování odpadků a ničení památek. Vzhledem k tomu, že je kodaňský projekt založený na důvěře, nebudou úřady pravděpodobně vyžadovat důkaz o tom, že byla zelená aktivita dotyčným skutečně dokončena. V některých podnicích však budou po turistech vyžadovat alespoň malou záruku v podobě fotodokumentace jízdy na kole či zakoupený lístek na veřejnou dopravu.

Vláda zapojeným firmám rovněž nebude vyplácení odměn nikterak dotovat. Iniciátoři projektu doufají, že se jejich myšlenka stane inspirací pro další města, jež se snaží o kladný vztah s turisty. Ideálně způsobem, který je výhodný pro obě strany.

„Musíme zajistit, aby se cestovní ruch namísto zátěže pro životní prostředí proměnil v sílu pro pozitivní změny,“ říká Aarø-Hansen.

Na CopenPay, který potrvá do 11. srpna, pohlížejí kodaňské úřady jako na pilotní projekt, který by se v případě úspěchu mohl opakovat či rozšířit.

CopenPay

Gastronomie

Oblíbeným pokrmem přes den je obložený chléb smørrebrød s paštikou, studeným masem, slanečky, paprikou apod., večeře bývá teplá. Typické jsou masové kuličky, rybí karbanátky, marinovaný, uzený nebo vařený losos, mořský pstruh, skopové maso, zvěřina, nakládané slanečky se zeleninou. Studený bufet je vynikající a bohatý (i když zpravidla drahý).