Schengenský informační systém (SIS) je klíčovým nástrojem pro zajištění bezpečnosti a volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru. Jedná se o rozsáhlý databázový systém, který umožňuje členským státům sdílet informace o osobách a předmětech, které mohou představovat bezpečnostní riziko. V tomto článku se podíváme na to, co SIS je, jak funguje, jaký je jeho právní rámec a jaká práva mají jednotlivci v souvislosti s údaji zpracovávanými v tomto systému.
Co je Schengenský informační systém (SIS)?
Schengenský informační systém (SIS) je společný informační systém států zapojených do schengenské spolupráce, který zajišťuje, že se v rámci schengenského prostoru můžete volně a bezpečně pohybovat bez kontrol na společných hranicích. Významnou roli při ochraně schengenského prostoru hraje Schengenský informační systém (SIS), který byl zřízen jako nezbytné opatření směřující k omezení bezpečnostních rizik plynoucích z volného pohybu osob a věcí v rámci schengenského prostoru.
SIS je rozsáhlá mezinárodní databáze, která umožňuje příslušným orgánům na vnějších hranicích i v rámci společného vnitřního prostoru využívat údaje o osobách a předmětech, které byly do databáze zaneseny v jakékoli jiné členské zemi, a v určitých případech adekvátně reagovat (např. zabránit ve vstupu na území schengenského prostoru osobě, které byl udělen zákaz vstupu v jiné členské zemi, nebo zadržet osobu, která je hledána policií v jiném členském státě).
SIS je využíván při provádění hraničních kontrol, policejních a celních kontrol uvnitř schengenského prostoru, při řízení o udělování víz, vydávání povolení k pobytu apod.
Historie a vývoj SIS
Od začátku existence Schengenského prostoru (rok 1995) se používá verze informačního systému, která se nyní pro odlišení označuje jako SIS I. V polovině roku 2006 však bylo zřejmé, že se nový systém nepodaří do plánovaného data dokončit a že se spustí nejdříve v roce 2009.
Původní členské státy unie počítaly s tím, že se současně odloží i připojení nových států do Schengenského prostoru. To se však novým členským státům zásadně nelíbilo a proto byl nakonec přijat kompromisní návrh Portugalska, že se původní systém modernizuje a dostane název SISone4all. Rozšířená verze systému SIS I se nazývá SISone4all, tedy Schengenský informační systém pro všechny.
Dne 7. března 2023 byla spuštěna nová generace Schengenského informačního systému, která přinesla jasnější pravidla a posílila opatření zejména s ohledem na nové výzvy v oblasti migrace a bezpečnosti. Součástí SIS jsou nyní nově též kategorie záznamů o dětech, kterým hrozí únos, a o ohrožených zranitelných osobách. Tyto záznamy pomohou zabránit únosům dětí a jejich nezákonnému zavlečení do zahraničí. V řešení nelegální migrace pak pomůže nová kategorie záznamů o rozhodnutích o navrácení a zdokonalené nástroje pro lepší identifikaci státních příslušníků zemí mimo EU, na něž se tyto záznamy vztahují.
Právní rámec SIS
Zřízení, provoz a využívání SIS je upraveno především třemi evropskými právními normami:
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které upravuje problematiku záznamů o státních příslušnících třetích zemí, u kterých bylo rozhodnuto o navrácení.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006, které upravuje vedení záznamů o státních příslušnících třetích zemí, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU, upravující ostatní druhy záznamů vkládaných do SIS.
Tato tři nařízení společně nahradila starou právní úpravu představovanou zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), rozhodnutím Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a částečně též Úmluvou k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.
Jaké záznamy jsou obsaženy v SIS?
SIS obsahuje osobní údaje osob, které jsou předmětem záznamů. Druhy údajů, které mohou být v SIS zpracovávány, jsou uvedeny v právních předpisech EU. Osobní údaje se zpracovávají i při kontrole osoby v SIS. K tomu dochází například tehdy, když vstupujete do schengenského prostoru nebo vás zastaví policie za účelem silniční kontroly.
Konkrétně se jedná o tyto typy záznamů:
- Záznamy o navracení (vkládané o státních příslušnících třetích zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení, za účelem ověření, zda byla splněna povinnost návratu, a na podporu výkonu rozhodnutí o navrácení).
- Záznamy o odepření vstupu a pobytu týkající se státních příslušníků třetích zemí (vkládané na základě vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušnými správními orgány nebo soudy).
- Záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání.
- Záznamy o pohřešovaných nebo zranitelných osobách, kterým je třeba zabránit v cestování.
- Záznamy o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení.
- Záznamy o osobách a věcech pro účely skrytých, dotazovacích nebo zvláštních kontrol.
- Informační záznamy v zájmu Unie o státních příslušnících třetích zemí.
- Záznamy o věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení.
- Záznamy o neznámých hledaných osobách za účelem identifikace podle vnitrostátního práva.
Ke každému druhu záznamu je stanoven minimální rozsah údajů, zároveň je však stanoveno, že SIS obsahuje pouze ty kategorie údajů, které jsou potřebné pro naplnění konkrétních účelů.
Které orgány mají k záznamům v SIS přístup?
Každým členským státem musí být jasně určeny orgány, které mají k záznamům v SIS přístup, resp. v nich mohou vyhledávat. V České republice jsou těmito orgány Policie ČR, Celní správa, Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, obecní úřady provádějící registraci motorových vozidel, Státní plavební správa a Úřad pro civilní letectví.
Určené orgány mají vždy právo k přístupu k údajům v SIS pouze pro konkrétní účely určené předmětnými nařízeními (např. ochrana hranic, provádění policejních a celních kontrol, posuzování žádostí o víza, ověření vozidla či zbraně při jejich registraci).
Práva subjektů údajů
Významnou součástí ochrany osobních údajů a soukromí je i garance práv jednotlivců, jejichž uplatněním se tito mohou aktivně na ochraně svých dat a svého soukromí podílet. Konkrétně se jedná o právo na přístup k osobním údajů, opravu nesprávných osobních údajů a výmaz protiprávně uchovávaných osobních údajů. SIS zaručuje jednotlivcům právo na: přístup k jejich údajům, opravu nesprávných údajů a výmaz údajů protiprávně uložených v systému.
Tato práva se vykonávají vždy v souladu s vnitrostátní právní úpravou toho státu, kde jsou uplatňována, a v jednotlivých členských státech proto může být postup odlišný. Procesní postup stanovený pro uplatnění práv subjektu údajů však nesmí výkon těchto práv v žádném případě omezit.
Právo na přístup k osobním údajům
Každý má právo požadovat poskytnutí informace o tom, zda a případně jaké osobní údaje jsou o něm v SIS vedeny, dále z jakého důvodu (k jakému účelu) byly zaznamenány a kterým orgánem a ze kterého členského státu.
Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že právo může být za určitých okolností částečně omezeno (pokud by jeho realizace ohrozila národní bezpečnost, obranu, veřejnou bezpečnost, či je takové omezení nutné v rámci předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti).
Právo na opravu a výmaz
Každému je zaručeno právo na to, aby fakticky chybné údaje (tj. údaje nesprávně zaznamenané), které se ho týkají a které jsou zpracovávány v SIS, byly opraveny, a právně chybné údaje (tj. takové, které neměly být zaznamenány vůbec) byly ze SIS zcela odstraněny.
Jak postupovat při uplatňování práv subjektů údajů v České republice?
V České republice má subjekt údajů právo na přímý přístup k informacím, což znamená, že svá práva ohledně SIS uplatňuje u spravujícího orgánu, kterým je Policie ČR.
Kontaktní údaje:
Policejní prezidium České republiky
P. O. Box 62/K-SPO
Praha 7, 170 89
Informace o zpracování osobních údajů v SIS se sdělují pouze dotčenému subjektu údajů nebo jeho právnímu zástupci. Policie ČR je povinna sdělit, zda jsou v SIS obsaženy údaje týkající se subjektu údajů, jaké údaje to jsou, k jakému účelu byly do systému vloženy a kterým orgánem. Žádost o informace musí obsahovat údaje o totožnosti žadatele - celé jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu.
Policie ČR má povinnost odpovědět ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce. Policie ČR nemusí žádostem o informace o zpracování osobních údajů vyhovět v případech uvedených v čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1861 a čl. 67 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862, s odkazem na čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1860 a § 28 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Výkon práva na přístup k informacím či na opravu či likvidaci zpracovávaných údajů je bezplatný. Policie České republiky může odmítnout vyhovět žádosti, je-li zjevně nedůvodná nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.
Pro uplatnění práv je vhodné využít připravený formulář "Žádost týkající se zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému".
Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že v žádosti adresované Policii ČR (jakožto správci národní součásti SIS) je nutno uvést správnou a aktuální zpáteční adresu. Policie ČR, jakožto správce osobních údajů, zasílá s ohledem na ochranu Vašich osobních údajů odpovědi na žádosti zásadně písemně, do vlastních rukou. V případě, že je adresa nesprávná, odpověď Vám nebude doručena.
Právo podat žalobu
S právem na informace a na opravu či výmaz údajů úzce souvisí právo podat na území každého schengenského státu žalobu k soudu (nebo jinému příslušnému orgánu) ve věci opravy, výmazu údajů v SIS nebo poskytnutí informací o zpracování osobních údajů, případně i náhrady škody vzniklé v souvislosti s nesprávným či nezákonným zpracováním osobních údajů v SIS.
Členské státy se rovněž zavázaly uznávat a vykonávat pravomocná rozhodnutí přijatá soudy, popř. jinými orgány, ostatních členských států. Jestliže tedy například francouzský soud pravomocně rozhodne, že je nutné provést opravu či výmaz určitých údajů v SIS, jsou orgány cizího státu, které příslušný záznam vložily a které ho tedy také jako jediné mohou opravit či odstranit, povinny tuto operaci provést. Dotčené osobě je tak poskytnuta patřičná ochrana, aniž by byla nucena uplatnit své právo u soudu, popř. jiného orgánu, každého členského státu zvlášť.
V jakých případech kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů?
Úřad pro ochranu osobních údajů je příslušný k přezkoumání zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátní části SIS v případech, kdy existuje podezření z neoprávněného postupu, nebo v případě, že spravující orgán, tedy Policie České republiky, neposkytla žadateli uspokojivou odpověď. Proto doporučujeme Úřad pro ochranu osobních údajů kontaktovat až v případě, kdy nastane některá z uvedených situací. Pokud se žádostí o informace či o opravu nebo výmaz údajů žadatel kontaktuje nejdříve Úřad pro ochranu osobních údajů, bude žádost postoupena Policii České republiky k přímému vyřízení.
Centrály SIRENE
SIRENE (Supplementary Information Request at the National Entry) je kancelář, která je určená členským státem Evropské unie jako místo, které je po obsahové stránce odpovědné za národní údaje vkládané do Schengenského informačního systému. Každý z členských států Evropské unie má svoji národní kancelář SIRENE, která přímo komunikuje s ostatními národními kancelářemi.
V roce 2022 bylo například na základě údajů v SIS a prostřednictvím spolupráce centrál SIRENE (národní ústřední místo pro výměnu informací) v ČR vypátráno více než 5 100 osob a věcí, které byly vloženy do SIS ostatními státy.
Budoucnost SIS
SIS dosud nepoužívá technologii rozpoznávání fotografií a zobrazení obličeje. Před zavedením této technologie musí Komise předložit zprávu o její dostupnosti, připravenosti a spolehlivosti. Tato zpráva bude konzultována s Evropským parlamentem. Jakmile bude tato technologie zavedena v SIS, budou země moci tyto nástroje používat na řádných hraničních přechodech.
Od března 2021 země sdílejí případy úspěšného vyhledání v záznamech SIS týkajících se teroristických trestných činů s Europolem. Europol má přístup ke všem kategoriím záznamů v SIS a se zeměmi si vyměňuje doplňující informace týkající se záznamů ohledně trestných činů spadajících do jeho působnosti. 6. července Evropský parlament a Rada přijaly nové nařízení, které Europolu umožňuje navrhnout, aby země EU do SIS vkládaly záznamy o osobách podezřelých z terorismu a pachatelích trestné činnosti na základě informací ze zemí mimo EU. Nařízení vstoupilo v platnost 1. srpna 2022.
| Rok | Počet vypátraných osob a věcí v ČR díky SIS |
|---|---|
| 2022 | Více než 5 100 |
Zanechat komentář