Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) a rodičovská (rodičovský příspěvek) slouží k podpoře rodin s malými dětmi. Často se tyto pojmy zaměňují, ale vězte, že to není jedno a to samé. Základní rozdíl spočívá v nároku, délce trvání a také v tom, kdo vyplácí příspěvky.
V tomto článku najdete přehledné informace o tom, jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská dovolená) je určena rodičům, kteří splní zákonem stanovené podmínky, trvá přibližně 6 měsíců. Rodičovský příspěvek může čerpat rodič, který pečuje o dítě mladší 3 let, bez ohledu na předchozí pracovní poměr nebo příjmy.
Mateřská dovolená
Mateřská dovolená se pro OSVČ a zaměstnance podstatně liší. Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská dovolená) je určena rodičům, kteří splní zákonem stanovené podmínky, trvá přibližně 6 měsíců. Peněžitá pomoc v mateřství: Mateřská dovolená trvá standardně 28 týdnů (u vícerčat až 37 týdnů). Ženy na ni mohou nastoupit 6 až 8 týdnů před očekávaným termínem porodu.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají pouze ti, kdo splní podmínky nemocenského pojištění - minimální dobu pojištění (270 dní během posledních 2 let) a odpovídající pracovní status. Po skončení mateřské mohou rodiče přejít na rodičovskou dovolenou. Mateřskou odvolenou může čerpat také otec dítěte, a to 7 týdnů po porodu.
Peněžitou pomoc v mateřství vyplácí ČSSZ a její výše se odvíjí od předchozích příjmů. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je náhrada platu či mzdy. Vyplácí ji Česká správa sociálního zabezpečení a výše PPM závisí na tom, jak vysoký byl váš výdělek v zaměstnání.
Musíte platit nemocenské pojištění 270 dní během 2 let. To znamená, že v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou jste musela být 9 měsíců zaměstnaná nebo jste musela odvádět nemocenské pojištění jako OSVČ. Při nástupu na PPM musíte být zaměstnaná. Jestliže plníte první podmínku a během těhotenství vám skončí pracovní smlouva, běží zde 180 denní ochranná lhůta, během které máte nárok na PPM i po skončení pracovního poměru.
Zákon umožňuje rodičům střídat se v péči o společné dítě na základě vzájemné dohody. To lze od sedmého týdne po porodu a její četnost střídání není nijak omezena. Oběma rodičům náleží peněžitá pomoc v mateřství za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Pokud se rodiče rozhodnou pro střídání péče, přeruší se výplata této dávky matce a začne se vyplácet otci, pokud splňuje zákonné podmínky. Aby mohl otec čerpat peněžitou pomoc v mateřství, musí pečovat o dítě nepřetržitě alespoň sedm dní.
Pro podání žádosti o dávku je třeba vyplnit formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, který vám vydá váš gynekolog. Lékař potvrdí předpokládaný termín porodu a žena doplní své osobní údaje.
Pokud pobíráte PPM, nesmíte vykonávat stejnou činnost pro stejného zaměstnavatele, jakou jste vykonávala před nástupem na MD. Je to z toho důvodu, že peněžitá pomoc v mateřství je jednou ze šesti dávek nemocenského pojištění a rozhoduje o ní účast na nemocenském pojištění. Proto není možné pro téhož zaměstnavatele vykonávat stejnou činnost. Tato podmínka neplatí pro rodičovskou dovolenou.
Jestliže nemáte na PPM nárok, můžete pobírat rovnou rodičovský příspěvek (maximální výše je pro tyto případy stanovena na 13 000 Kč měsíčně), nebo může na mateřskou dovolenou nastoupit otec dítěte. Toto není neobvyklé řešení. Existují případy, kdy si žena neplatí nemocenské pojištění (například kvůli tomu, že studuje), případně si jej platí, ale ve velmi malé výši (například začíná podnikat a je OSVČ), a tak nemá nárok na PPM, respektive na velmi malou částku.
PPM se počítá jako příjem (patří sem také nemocenská, ošetřovné a další dávky placené z nemocenského pojištění). Pokud za jeden kalendářní rok příjem nepřesáhne 68 000 Kč, můžete manžel uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč za rok. Nově od roku 2024 je možné uplatnit slevu na manželku pouze v případě, že manželka pečuje o dítě do tří let věku (to je v tomto případě splněno).
Penížitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou) můžete pobírat 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu.Pro OSVČ platí to, že musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění minimálně 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM a zároveň musí v uplynulých dvou letech odvádět nemocenské pojištění za celkem 270 kalendářních dnů (je jedno, jestli jako OSVČ nebo jako zaměstnanec).
Mateřská dovolená a OSVČ
Jako OSVČ máte v mnohém horší postavení než zaměstnanci. To se může ale nemusí týkat i peněžité pomoci v mateřství. Tu totiž OSVČ v některých případech nedostanou vůbec nebo dostanou podstatně nižší částku. Podmínky rodičovského příspěvku jsou pak v podstatě stejné jako u zaměstnanců. OSVČ mohou čerpat mateřskou i rodičovský příspěvek, ale podmínky se liší.
Jako OSVČ se musíte k nemocenskému pojištění přihlásit, protože se jedná o dobrovolnou záležitost. Přihlášení je nutné vyřídit na okresní správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte. Zálohy se vypočítávají podle vyměřovacího základu, který si volíte sami. Sazba pojistného je aktuálně 2,7 % z vyměřovacího základu.
Výše mateřské se určuje z denního vyměřovacího základu. U OSVČ se vyměřovací základ určuje z toho, kolik si platily na nemocenském pojištění. Pokud jste už před nástupem na mateřskou dovolenou měli podnikání jako svoji hlavní ekonomickou činnost, platí pro vás během mateřské dovolené omezení - během pobírání peněžitého příspěvku v mateřství nemůžete osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Můžete si ale najmout zaměstnance, který vaši práci zastane místo vás. Jako hlavní OSVČ si musíte najmout někoho, kdo bude práci vykonávat za vás.
Když se OSVČ rozhodne platit nemocenské pojištění, odvádí na něj 2,1 % ze svého měsíčního vyměřovacího základu. Ten spočítáte tak, že svůj zisk (příjmy − výdaje) uvedený v posledním daňovém přiznání podělíte dvěma. Zákonem stanovený minimální měsíční vyměřovací základ je 8 000 Kč (pro rok 2023). Pokud vám váš měsíční vyměřovací základ vyjde nižší, odvody na nemocenské pojištění se nepočítají z něj, ale z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Dejte si ale pozor na to, že vyměřovací základ pro nemocenské pojištění nesmí být vyšší než váš vyměřovací základ pro sociální pojištění.
Co dělat, když si nemocenské pojištění neplatíte a až přiliš pozdě zjistíte, že byste kvůli mateřské měli? Pokud se do této situace dostanete, plaťte si nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před nástupem na mateřskou.
Co se týká daňového přiznání, peněžitou pomoc v mateřství v něm jako příjem neuvádíte. Mateřská je totiž do výše 36násobku minimální mzdy osvobozena od daně z příjmu. Do daňového přiznání uvedete pouze příjmy z podnikání a případné další příjmy (např. Pokud jste byli zaměstnanci a na mateřské chcete začít podnikat, budete vedlejšími OSVČ. Abyste mohli legálně podnikat, musíte se registrovat na živnostenském úřadě. Detaily najdete v článku o založení živnosti.
Jestliže jste před mateřskou dovolenou využívala paušální daň, v jejím placení pokračujete i během mateřské. Na jaře příštího roku pak nepodáváte daňové přiznání, protože při paušální dani tuto povinnost nemáte.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek může čerpat rodič, který pečuje o dítě mladší 3 let, bez ohledu na předchozí pracovní poměr nebo příjmy. Na jedno dítě je stanoven rodičovský příspěvek úhrnem ve výši 350 000 Kč (u vícerčat 525 000 Kč), který lze čerpat postupně až do vyčerpání částky nebo do dosažení 3 let dítěte. Je pouze na rodiči, jak si čerpání příspěvku rozloží.
Jako OSVČ máte na rodičovský příspěvek stejný nárok, jako zaměstnanec. Co však na rozdíl od zaměstnance nedostanete, je rodičovská dovolená. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte. Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí. Může tak pobírat vyšší měsíční příspěvek, s tím, že ale celkovou částku vyčerpá např.
Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku je odvozena od denního vyměřovacího základu stanoveného při výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Obecně pak platí, že lze maximálně čerpat částku odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pokud jste nepobírali mateřskou, pak je měsíční výše rodičovského příspěvku zastropovaná na 13 000 korunách měsíčně.
Jakmile přejdete z mateřské na rodičovskou a začnete pobírat rodičovský příspěvek, můžete začít opět aktivně podnikat. Jediná změna je, že z hlavní činnosti vám podnikání na mateřské přejde na činnost vedlejší. To je pro vás výhodná změna, protože se tím podstatně sníží povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Zálohy na zdravotní pojištění se v tomto případě počítají z vašich reálných příjmů a nic jako povinné minimální zálohy se vás netýká. Sociální pojištění pak nemusíte platit vůbec, ale pouze v případě, že váš roční zisk nepřesáhne hranici 111 736 korun.
Nárok na rodičovský příspěvek mají rodiče bez ohledu na výši příjmů z předchozího zaměstnání. Výše rodičovského příspěvku je pro všechny stejná a neodvíjí se od předchozích výdělků, ale může se odlišovat pouze v případě jednočetného a vícečetného těhotenství.
Na rodičovské dovolené mohou rodiče pracovat bez omezení a mohou vykonávat tu stejnou práci pro stejného zaměstnavatele, ve které byli zaměstnání před nástupem na mateřskou dovolenou. Avšak i zde je jisté omezení z hlediska umístění dítěte do jeslí. Dítě nesmí být umístěno do jesliček na více než 92 hodin měsíčně v případě, že nedosáhlo dvou let věku (zatím tato podmínka stále platí). Jestliže dítě navštěvuje jesle více než 92 hodin měsíčně, dle zákona ztrácí rodič nárok na rodičovský příspěvek.
Rodiče mohou u svého starého zaměstnavatele pracovat na DPČ i DPP na stejné pozici, na které byli zaměstnáni před nástupem na mateřskou, resp. Rodičovský příspěvek vyplácí úřad práce a nezapočítává se z hlediska podání daňového přiznání jako příjem manželky či manžela.
Pokud rodič, který pobírá rodičovský příspěvek nepracuje, respektive má roční příjmy do 68 000 Kč, lze na něj uplatnit slevu na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč za rok, v případě, že tato osoba pečuje o dítě do tří let věku. Pokud má roční příjmy nad 68 000 Kč, nemůže být sleva uplatněna.
Paušální daň a mateřská/rodičovská dovolená
Podnikatelky uplatňující paušální daň a chystající se na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou musí být obezřetné ohledně svých daňových povinností. V tomto článku se podíváme na to, jaké jsou jejich povinnosti při čerpání těchto dávek a jak přerušení živnosti může ovlivnit platby paušální daně.
Co je paušální daň a kdo ji může využít?
Paušální daň je zjednodušený způsob zdanění pro OSVČ, kteří splňují určité podmínky. Tento režim je přitažlivý zejména pro ty, kteří nemají vysoké příjmy, nebo pro ty, kteří nechtějí řešit složitou evidenci výdajů. Mateřská dovolená začíná běžet 8-6 týdnů před porodem a trvá celkem 6 měsíců. Rodičovská dovolená je obdobím, kdy se rodič stará o dítě, obvykle po skončení mateřské dovolené. Může ji čerpat jak matka, tak otec. Délka rodičovské dovolené je flexibilní a může trvat až 3 roky.
Paušální daň a povinnosti při mateřské dovolené
Pokud jste OSVČ, která plánuje čerpat mateřskou, musíte si být vědomi povinnosti pravidelně platit nemocenské pojištění. Nezapomeňte, že nárok na mateřskou vzniká pouze tehdy, pokud jste platila pojištění minimálně 270 dní v uplynulých dvou letech, z toho 180 dní v roce před nástupem na mateřskou.
Pro podnikatelky, které se rozhodnou čerpat mateřskou dovolenou, však platí, že povinnost platit paušální zálohy na daň pokračuje i během jejího pobírání. Pokud OSVČ platí zálohy na paušální daň před nástupem na mateřskou, musí pokračovat v jejich úhradě i během pobírání mateřské dávky.
Pokud podnikatelka čerpá mateřskou, nezbavuje ji to povinnosti platit paušální zálohy, pokud neprovede přerušení živnosti.
Přerušení paušální daně během mateřské a opětovný nástup při rodičovské
Pokud podnikatelka v paušálním režimu čerpá mateřskou dovolenou, může se rozhodnout přerušit svou živnost, aby se vyhnula povinnosti platit paušální zálohy během tohoto období. Přerušení živnosti znamená, že po dobu mateřské nebude povinna platit zálohy na paušální daň, ani zdravotní a sociální pojištění. Po skončení mateřské dovolené, během rodičovské, může podnikatelka živnost opětovně obnovit a znovu přistoupit k paušálnímu režimu. Tento postup jí umožní pokračovat v podnikání po skončení mateřské dovolené, aniž by během ní byla nucena platit daňové zálohy.
Po dobu pobírání mateřské nesmí totiž podnikatel osobně podnikat. V případě že by nedošlo k přerušení živnosti nadále by musela být placena paušální daň.
Daňové přiznání a povinnosti po mateřské
Po skončení mateřské musíte podat daňové přiznání, pokud byla činnost přerušena. To zahrnuje uvedení období, kdy byly placeny paušální zálohy, a období, kdy byla vaše činnost přerušena. Pokud vaše činnost trvala celý rok, budete muset podat daňové přiznání za oba roky.
Nevýhody paušálního režimu pro OSVČ na mateřské a rodičovské dovolené
Paušální daň je sice jednoduchá, ale přináší s sebou i několik významných nevýhod, které mohou být pro podnikatele na mateřské nebo rodičovské dovolené nevýhodné.
- Žádné slevy na dani a daňové zvýhodnění
V paušálním režimu nemůžete uplatnit žádné slevy na dani ani odpočty, jako jsou slevy na poplatníka, manžela/manželku, invaliditu, studenty, děti, dary, úroky z hypoték nebo životní pojištění. Sleduje se pouze výše příjmů, nikoliv konkrétní výdaje nebo slevy. - Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění
V rámci paušálního režimu je stanovena minimální výše zdravotního pojištění, která platí pro všechny OSVČ, bez ohledu na skutečné příjmy. Paušální režim vám neumožní využít nižší pojistné, jaké byste měla, pokud byste pojištění počítala ze skutečných příjmů.
Pokud jste před mateřskou nebo během ní začala podnikat, určitě přemýšlíte, jak to budete mít s daňovým přiznáním. Během jejího pobírání nesmíte osobně podnikat. Takže pokud jste třeba lektorka angličtiny, nemůžete vést osobně lekce. Pokud jste před mateřskou dovolenou byla zaměstnaná, podnikala na vedlejší poměr (případně v tom pokračujete) a podnikáním jste si vydělala více než 50 tisíc korun za rok, musíte podat daňové přiznání. Pokud jste si vedlejším podnikáním vydělala méně než 50 tisíc korun za rok, daňové přiznání podávat nemusíte. Ale máte povinnost na finanční úřad poslat čestné prohlášení, že z důvodů minimálních příjmů nepodáváte daňové přiznání.
Pokud při mateřské dovolené vezmete brigádu na dohodu o provedení práce (DPP) a vyděláte si měsíčně do 11 499 Kč, váš zaměstnavatel částku zdaní srážkovou daní. Pokud jste ale u zaměstnavatele nepodepsala růžové prohlášení, a tím pádem vám zaměstnavatel neuplatňoval slevu na dani, může pro vás být výhodné si daňové přiznání podat.
Příjem z mateřské je osvobozený od daně z příjmů, a to do částky ve výši 36násobku minimální mzdy. Pokud má jeden z manželů jen velmi nízké příjmy a pečuje o dítě do 3 let, může si ten druhý ve svém daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku / manžela ve výši 24 840 Kč. Naopak rodičovská dovolená se do limitu nepočítá. Může se stát, že dokud budete na mateřské, váš manžel si slevu nebude moci uplatnit.
Práce během mateřské/rodičovské dovolené
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.
Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.
Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.
Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.
| Typ dohody | Maximální rozsah práce | Povinné odvody |
|---|---|---|
| Dohoda o provedení práce (DPP) | 300 hodin/rok u jednoho zaměstnavatele | Daň z příjmu (do 11 499 Kč měsíčně bez odvodů pojistného) |
| Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) | Polovina stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně) | Daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění |
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.
Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:
- Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání. - Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem.
Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
Zanechat komentář