Léto se blíží a s ním i doba volna. Pro mnoho zaměstnanců je však stále obtížné spočítat si, kolik dnů volna si mohou nárokovat. Tento článek vysvětluje, co se počítá do odpracované doby pro nárok na dovolenou podle českého zákoníku práce.
Základní principy výpočtu dovolené
Od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci určit základní výměru v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách.
K samotnému výpočtu je potřeba znát:
- Výměru dovolené v týdnech
- Týdenní úvazek zaměstnance
- Počet odpracovaných hodin v daném roce
Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den.
Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Co se započítává do odpracované doby
Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. Existují ale také absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Mezi ně patří nemoc, karanténa nebo rodičovská dovolená.
Tyto limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení.
Do celkových odpracovaných hodin můžeme z limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby.
Doby posuzované jako výkon práce
Při posuzování práva na dovolenou je podstatné, jaký počet násobků týdenní pracovní doby (stanovené či kratší) zaměstnanec odpracoval (v jakém rozsahu vykonával práci). Vedle vlastního výkonu práce se pro účely dovolené jako odpracované posuzují i doby, kdy zaměstnanec z důvodů pro tyto účely uznaných nepracoval. Výčet těchto dob vyplývá jednak z § 216 odst. Z tohoto vymezení vyplývá, že se do tohoto výčtu započítávají doby, které se obecně posuzují za výkon práce (§ 348 odst.
- doba čerpání mateřské dovolené (která činí zpravidla 28 týdnů)
- doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu, tedy v nařízení vlády č.
Vzhledem ke zvláštní právní úpravě v § 216 odst. jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst.
Příklad výpočtu
Zaměstnanec s týdenním úvazkem 40 hodin a základní výměrou dovolené v délce pěti týdnů si může jednoduše spočítat celoroční nárok na dovolenou vynásobením těchto čísel, to znamená 200 hodin. V daném roce odpracoval 461 hodin a k tomu 16 hodin neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. Číslo 11,925 zaokrouhlíme na 11, vydělíme pevnou konstantou 52 a vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou ve výši 200, tzn. (11/52)*200=42,3.
3 years agoDovolená a dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ)
Od prvního ledna 2024 mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou.
Novela zákoníku práce stanovila dvě základní podmínky, aby dohodářům nárok na placené volno vznikl:
- Zaměstnanec na dohodu musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele alespoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, která byla stanovena na 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že musí odpracovat alespoň 80 hodin za rok.
- Délka pracovního doby bez přerušení, která činí nejméně čtyři týdny v kuse.
Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.
Dohodáři vznikne nárok na placené volno jen v případě, že má u vás sjednanou smlouvu nejméně na 4 týdny, přesně 28 dní a zároveň odpracuje nejméně 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby, která čítá 20 hodin týdně, tj.
Pokud nabízíte dovolenou v délce trvání 4 týdnů, bude mít dohodář za každých 20 odpracovaných hodin (a při splnění výše uvedených podmínek) nárok zhruba na 1,5 hodiny dovolené.
Příklady výpočtu dovolené pro dohodáře
Příklad 1: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o provedení práce na celý kalendářní rok 2024. Zaměstnanec u vás odpracuje během tohoto roku 300 hodin. Vzhledem k tomu, že dohodář splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 4 týdny a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. Délka dovolené se určuje podle zákoníku práce, kdy má zaměstnanec za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby. Týdenní pracovní doba je u dohodářů fiktivní a stanovená vždy na 20 hodin. 15 : 52 × 4 × 20 = 23,08 hodin.
Příklad 2: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o pracovní činnosti na celý rok 2024. Za tuto dobu u vás zaměstnanec odpracoval 410 hodin. Protože zaměstnanec splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 28 dní a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. Stejně jako u DPP se i u DPČ délka dovolené odvíjí od ustanovení v zákoníku práce. Dohodář z tohoto příkladu odpracoval 20,5 týdne. 20 : 52 × 5 × 20 = 38,46 hodin.
Další důležité informace
- Minimální nárok: Minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.
- Krácení dovolené: Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
- Zkušební doba: Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje.
- Výpověď: Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno.
- Převod dovolené: V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku. Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem.
Čerpání dovolené
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Změny v zákoníku práce
Novela zákoníku práce přinesla podstatné změny, které se týkají dohodářů pracujících na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP). Kromě kompenzací za práci ve svátek či na noční nebo nároku na odpočinek, jim musí zaměstnavatel proplácet i dovolenou.
S ČSOB Online konfigurátorem podnikatelských financí získáte nabídku přímo pro své podnikání, ať už se jedná o financování vašeho podnikání, zhodnocení vkladů či zkrátka vše kolem financí. Žádost vyřídíte rychle a online. Od začátku jednáte přímo se zkušeným bankéřem pro firmy a podnikatele.
Clockan má dokonalý přehled a ví, koho a kdy může do vašeho objektu pustit. Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.
Dohody o provedení práce (DPP)
Dohoda o provedení práce (DPP) je flexibilní forma zaměstnání mimo klasický pracovní poměr, vhodná pro krátkodobé nebo jednorázové činnosti. V roce 2025 smí zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Odměna musí být alespoň ve výši minimální mzdy (124,40 Kč/hod), ale jinak není nijak omezena. Sociální a zdravotní pojištění se z DPP odvádí pouze tehdy, pokud měsíční odměna překročí 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele. U nižší odměny se pojistné neplatí, ale zároveň se taková práce nezapočítává do důchodu ani nevzniká nárok na nemocenskou. Zdanění závisí na tom, zda je podepsáno prohlášení k dani. Bez něj se u příjmů do 11 500 Kč uplatní srážková daň 15 %. S prohlášením je možné využít slevy na poplatníka a případně získat vratku daně. Od roku 2024 vzniká při splnění podmínek i nárok na dovolenou.
Zaměstnavatelé musí nově všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení. Dohodářům náleží stejná mzda a pracovní benefity jako ostatním zaměstnancům, včetně příplatků za práci o víkendu, v noci nebo o svátcích.
Ve srovnání s dohodou o pracovní činnosti (DPČ) má DPP nižší limit hodin (300 ročně), ale výhodnější podmínky, pokud zůstane pod hranicí 11 500 Kč měsíčně.
| Typ dohody | Podmínky pro vznik nároku | Výpočet nároku |
|---|---|---|
| DPP (Dohoda o provedení práce) |
| Za každých 20 odpracovaných hodin nárok zhruba na 1,5 hodiny dovolené (při 4 týdnech dovolené) |
| DPČ (Dohoda o pracovní činnosti) |
| Za každých 20 odpracovaných hodin nárok zhruba na 1,5 hodiny dovolené (při 4 týdnech dovolené) |
Zanechat komentář