Cíle cestovního ruchu a jeho trendy

Cestovní ruch se po téměř třech letech omezování rychle zotavuje, takže se cestování opět můžeme věnovat naplno. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.

Klient služeb cestovního ruchu se nazývá turista a UNWTO jej definuje jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací. Podle této definice mezi turisty nepatří migranti, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“).

Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně.

Trendy v cestovním ruchu pro rok 2023

Cestovatelské trendy pro rok 2023 nabádají k objevování nových neprobádaných cílů, kratším, ale častějším dovolenkám a pohybu. Z průzkumů vyplývá, že cestovatelé stále častěji vyhledávají pobyty v přírodě, tzv. mimo civilizaci.

Seznam 23 trendových destinací pro rok 2023:

  1. Azory
  2. Dominikánská republika
  3. Dublin
  4. Galapágy
  5. Indie
  6. Island
  7. Japonsko
  8. Jordánsko
  9. Káhira
  10. Keňa
  11. Kolumbie
  12. Malta
  13. Marrákeš
  14. Nový Zéland
  15. Peru
  16. Skotsko
  17. Slovinsko
  18. Švýcarsko
  19. Thajsko
  20. Istanbul
  21. Umbrie
  22. Yucatán

Trendy destinace pro rok 2023

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku ČR

Cestovní ruch je významnou ekonomickou činností v ČR. V roce 2019 dosáhl 2,76 % podílu na tvorbě přidané hodnoty, během pandemie koronaviru v roce 2021 se stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství a jeho podíl na tvorbě HDP ČR se propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun). Zaměstnanost v oboru cestovního ruchu činila 215,2 tisíce osob. Cestovní ruch v ČR zaměstnává 4 % osob.

Podle statistických šetření nejen zahraniční, ale i domácí turisté vyhledávají jen některé lokality. Po bezkonkurenční Praze jsou nejnavštěvovanější kraje Jihočeský, pak Jihomoravský, Karlovarský a Královéhradecký. Jedním z dosud nejméně vyhledávaných regionů je Pardubický kraj, který se však rozhodl nepříznivý stav zvrátit.

Je důležité se zabývat také negativními dopady cestovního ruchu a umět reálně hodnotit jeho mimokomerční přínos. V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnební pásy - mírný a subtropický.

Geografické aspekty cestovního ruchu

Z hlediska realizace cestovního ruchu se stávají stále významnějšími oblasti s vhodnými hydrologickými podmínkami. Zpravidla vytvářejí předpoklady pro bodovou koncentraci cestovního ruchu, to platí především o minerálních pramenech s léčebnými účinky. K historicky nejstarším centrům cestovního ruchu patří lázeňská střediska, která vznikla na podzemních vodách.

Geografické aspekty cestovního ruchu

Nejatraktivnější jsou vodopády - turisticky nejnavštěvovanější jsou Niagárské vodopády na hranicích USA a Kanady a vodopády v Yosemitském národním parku. V Evropě je řada vodopádů v horských oblastech Švýcarska, Francie (Gavarnie na řece Gave du Pau na jihozápadě 422 m - nejvyšší v Evropě), Norska a Itálie. Velmi atraktivní jsou vodopády na řece Krka u Šibeniku a Plitvických jezerech v Chorvatsku.

Atraktivity cestovního ruchu

Uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků. Ve srovnání s přírodními podmínkami jsou výsledkem společenské činnosti prováděné v různých uměleckých i jiných hodnot a společenských, zábavních a kulturních akcí.

  • Kulturní památky: Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Velký význam mají jen ty nejcennější a nejproslulejší, ostatní fungují jako doplňující atraktivity. K nejpřitažlivějším patří architektonická díla historických slohu, moderní architektury, ale i různé užitkové stavby jako samostatné objekty nebo soustředěné do určitých komplexů.
  • Kulturní zařízení: Tvoří soubor atraktivit, většina z nich vystupuje jako doplněk jiných památek. Největší význam pro cestovní ruch mají muzea a galerie různých kategorií více či méně specializovaných.
  • Společenské akce: Olympijské hry, světová nebo regionální mistrovství různých sportů soustřeďují do míst konání velký počet diváků. Řadí se k nim tradiční karnevaly, býčí zápasy ve Španělsku a Mexiku atd.

Vesmírný turismus

Vesmírný turismus je cesta do vesmíru s rekreačním účelem. Je zde několik typů vesmírného turismu. Tyto takzvané skoky dosahují k nebo nad hranici vesmíru, ale nedokončí ani jednu orbitu kolem země. Pasažéři jsou schopní zažít stav bez tíže. Na rozdíl od sub orbitálních skoků je plavidlo při tomto výletu umístěno na stabilní oběžnou dráhu a ukončí alespoň jednu celou orbitu země.

Cesta do vesmíru jako taková je pro každého velmi unikátní zážitek a už jen samotný pocit beztíže by mohl pro množství lidí být dostatečným zážitkem na celý život. V roce 2021 má vesmírný turismus své limitace, kterými nejsou jen finanční nároky. Všichni adepti musí mít perfektní zdravotní stav a musí bezchybně znát fyziologii lidského organismu, aby se v případě komplikací mohli dorozumět s personálem na Zemi.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *