Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností v České republice. Po období pandemie koronaviru se postupně zotavuje v hodnotách hospodářských ukazatelů. Český statistický úřad zveřejnil data o ekonomických výsledcích cestovního ruchu v krajích po krizovém období pandemie covid-19. K oživení nejvíce přispěla Praha.
V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.
V roce 2022 činil celkový objem výdajů za cestovní ruch na území Česka 285,9 miliardy korun a hrubá přidaná hodnota sektoru dosáhla 134,3 miliardy korun. Cestovní ruch v tomto roce reprezentoval podíl 2,18 % hrubé přidané hodnoty země, zatímco v roce 2021 to bylo 1,53 %. V roce 2023 činil celkový objem výdajů za cestovní ruch na našem území 328,9 miliardy korun a hrubá přidaná hodnota sektoru dosáhla 161,0 miliard korun. Ve stejném roce cestovní ruch zaujímal podíl 2,30 % hrubé přidané hodnoty Česka, zatímco v roce 2022 to bylo 2,11 % a během pandemických let jen 1,45 - 1,50 %.
Vývoj hrubé přidané hodnoty cestovního ruchu v ČR
Struktura cestovního ruchu
Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2023 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.
V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (61 %).
Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,30 % (2019: 2,76 %). Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,16 % (2019: 4,41 %).
Zaměstnanost v cestovním ruchu
V roce 2023 zaměstnával obor cestovního ruchu 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 tvořil 4,16 %. V roce 2022 v cestovním ruchu pracoval každý 24. Čech. Nejčastěji v pohostinství a hotelnictví. Nejvyšší zaměstnanost z hlediska sezónnosti pak je dlouhodobě v oblasti kulturních služeb, v nichž pracuje více žen než mužů. Z věkového hlediska pak převažují zaměstnanci mezi 25-34 a 45-55 lety.
Nejvíce se v roce 2023 na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha, a to 26,1 % na zaměstnanosti (58,5 tis. osob) a 35,7 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v hlavním městě dosáhla v absolutním vyjádření úrovně 57,4 miliardy korun. Nominálně to bylo o 7,9 % více ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 a jednalo se o nejvyšší hodnotu ve sledované časové řadě od roku 2010.
V Karlovarském kraji pracovalo přímo v turismu 10,8 tisíce osob, což představovalo podíl 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a wellness služeb, což vytváří široké spektrum pracovních příležitostí. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího.
Zaměstnanost v cestovním ruchu podle krajů (2023)
Přestože vlivem pandemie je ve srovnání s rokem 2019 počet podnikatelů i zaměstnanců, kteří působí v cestovním ruchu, nižší, stále platí, že turismus významně přispívá do státního rozpočtu České republiky.
Regionální rozdíly
K postupnému zvyšování návštěvnosti a posilování ekonomiky cestovního ruchu dochází od roku 2021 ve všech krajích Česka. Přesto se tempo růstu liší podle specifik jednotlivých regionů.
Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2023 cestovní ruch tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 miliardy korun). Praha dosáhla ve stejném období podílu 3,0 %.
Přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti z oboru do roku 2022 odešel zhruba každý sedmý pracující v Praze.
Aktuálně pro letošní rok chystá CzechTourism kampaň, jejímž cílem je přilákat do Česka zejména bonitní klientelu.
Zanechat komentář