Cestovní ruch, známý také jako turismus, představuje souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Je významnou ekonomickou činností v ČR, kde zaměstnává přibližně 4 % osob.
Klient služeb cestovního ruchu se nazývá turista a UNWTO jej definuje jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací. Podle této definice mezi turisty nepatří migranti, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“).
Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně.
Je důležité se zabývat také negativními dopady cestovního ruchu a umět reálně hodnotit jeho mimokomerční přínos.
Vývoj cestovního ruchu v ČR
V roce 2019 dosáhl cestovní ruch 2,76 % podílu na tvorbě přidané hodnoty. Během pandemie koronaviru se však stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP ČR se v roce 2021 propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun). Zaměstnanost v oboru činila 215,2 tisíce osob.
Po krizovém období pandemie covid-19 se v roce 2022 ekonomické výsledky cestovního ruchu ve všech krajích Česka výrazně zlepšily. K oživení nejvíce přispěla Praha. V roce 2022 činil celkový objem výdajů za cestovní ruch na území Česka 285,9 miliardy korun a hrubá přidaná hodnota sektoru dosáhla 134,3 miliardy korun. Cestovní ruch v tomto roce reprezentoval podíl 2,18 % hrubé přidané hodnoty země, zatímco v roce 2021 to bylo 1,53 %. Zaměstnanost v oboru činila 225,5 tisíce osob, což bylo meziročně o 4,8 % více.
K postupnému ozdravování a posilování ekonomiky cestovního ruchu postupně docházelo v regionálních výsledcích ve všech krajích Česka. Nejvíce se v roce 2022 na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha, konkrétně 25 % na zaměstnanosti (56,4 tis. osob) a 35 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. S odstupem následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v hlavním městě v absolutním vyjádření dosáhla hodnoty 46,5 miliardy korun. Nedosahovala však zatím úrovně před příchodem pandemie covid-19 z roku 2019, kdy byla o 12,7 % vyšší.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) cestovního ruchu dosáhla v roce 2023 hodnoty 161,0 mld. Kč a meziročně šlo o nominální růst o 18,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu v časové řadě od začátku sledování v roce 2003. Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se meziročně zvýšil z 2,11 % na 2,30 %, resp. z 2,15 % na 2,36 %. V porovnání s obdobím před pandemií se ale stále jedná o nižší hodnoty. Tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 dosáhly 2,76 % na tvorbě HPH a 2,87 % na tvorbě HDP.
9. 11. 2021 - Dopady pandemie na mezinárodní a domácí cestovní ruch (dr. Novotná)
Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2023 dosáhl 328,9 miliardy korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 2003. Hodnota tohoto ukazatele z roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie onemocnění covid-19, byla překonána o 20,6 miliard korun (+6,7 %). Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil v roce 2023 více než 56 %, tj. 185,8 miliardy Kč. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliardy Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.
Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2023 činila 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Zaměstnanci tvořili 83 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 17 %. Celkový dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu pracovalo v roce 2023 o 15 tisíc, tj. o 6 %, osob méně v porovnání s rokem 2019. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 dosáhl 4,16 %, zatímco v roce 2019 to bylo 4,41 %.
Regionální rozdíly
Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2022 cestovní ruch tvořil 4,1 % regionální hrubé přidané hodnoty (4,2 miliardy korun). O tři roky dříve to však bylo 5,4 %. Praha dosáhla hodnoty 2,7 %.
V Karlovarském kraji přímo v turismu v roce 2022 pracovalo 11,2 tisíce osob, což představovalo podíl 8,7 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a welness služeb. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího.
Přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti z oboru do roku 2022 odešel zhruba každý sedmý pracující v Praze. Nejvyšší podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu vykazoval Karlovarský kraj a nejvyšší odliv zaměstnanců z oboru postihl do roku 2022 Prahu.
| Ukazatel | Příjezdový CR | Domácí CR | Výjezdový CR | Vnitřní CR | Saldo CR |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet návštěvníků celkem | 33 925 777 | 75 075 314 | 13 405 774 | 109 001 092 | 20 520 004 |
| Jednodenní návštěvníci (bez přenocování) | 20 731 291 | 42 232 868 | 3 286 982 | 62 964 159 | 17 444 309 |
| Turisté (s přenocováním) | 13 194 486 | 32 842 446 | 10 118 791 | 46 036 932 | 3 075 695 |
| Počet přenocování celkem | 41 769 794 | 121 869 551 | 61 841 242 | 163 639 345 | -20 071 449 |
| Průměrný počet přenocování (noci) | 3,2 | 3,7 | 6,1 | 3,6 | x |
| Spotřeba CR (Výdaje CR) v mil. Kč | 185 791 | 143 071 | 99 228 | 328 862 | 86 563 |
| Průměrná spotřeba na 1 návštěvníka (Kč) | 5 476 | 1 906 | 7 402 | 3 017 | x |
| Průmerná spotřeba na 1 den cesty (Kč) | 2 454 | 726 | 1 319 | 1 206 | x |
Kód: CRUD-TSA-T3/6
Značky použité v tabulkách - ležatá čárka (pomlčka) na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý x ležatý křížek (malé písmeno x) na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů 0 nula se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky i. d.
Faktory ovlivňující cestovní ruch
V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnební pásy - mírný a subtropický. V ostatních podnebných pásech jsou klimatické hodnoty pro masový cestovní ruch a dlouhodobější pobytu nevhodné kvůli extrémně vysokým teplotám, přílišné vlhkosti vzduchu nebo naopak velkému suchu. Hlavní sezónou v subtropickém klimatickém pásu a to hlavně v přímořských polohách je letní období. Celoroční využívání cestovního ruchu se omezilo pouze na některé oblasti, jako jsou např.: Baleáry, Kypr, Kréta, ostrovy egejského a Jaderského moře a další - jedná se především o dlouhodobé pobyty s koupáním a vodními sporty.
Z hlediska realizace cestovního ruchu se stávají stále významnějšími oblasti s vhodnými hydrologickými podmínkami. Zpravidla vytvářejí předpoklady pro bodovou koncentraci cestovního ruchu, to platí především o minerálních pramenech s léčebnými účinky. K historicky nejstarším centrům cestovního ruchu patří lázeňská střediska, která vznikla na podzemních vodách. Celoroční provoz jim umožňuje stálé vyvěrání pramenů, letní využitelnost je však vyšší. Většina lázeňských slouží hlavně k potřebám vnitrostátního ruchu. Relativně malý počet těchto středisek díky kvalitě svých pramenů a tradici, se vyvinul v centra mezinárodního významu (Vichy ve Francii, Wiesbaden v Německu a v České republice Karlovy Vary a Mariánské Lázně). Pro cestovní ruch jsou velmi atraktivní gejzíry (= další typy pramenů podzemních vod). Sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, které vytvářejí předpoklady pro areálové rozmístění jeho realizace.
Karlovy Vary, lázeňské město s mezinárodním významem.
Jejich hodnotu vytváří řada komponentů jako je například teplota a čistota vody, kvalita pobřežních pláží apod. jsou z povrchových vod nejpřitažlivější a to především z hlediska dlouhodobých pobytů. Z celosvětového srovnání zaujímá nejvýznamnější postavení Středozemní moře k jehož pobřeží se soustřeďuje polovina mezinárodního cestovního ruchu Evropy. Příčina je v kvalitě jeho pobřežních vod tzn. vysoká teplota, v létě až 24-28 °C, vysoká slanost i s léčebnými účinky, vesměs výtečné pláže, exotická mořská, fauna atd. Černé moře má po této stránce nižší hodnoty s výjimkou teploty do 24 °C. Významnou koncentraci cestovního ruchu mají ostrovy amerického Středomoří a přilehlý jihovýchod USA (Florida). V Tichomoří se intenzivně využívají Havajské ostrovy, krátké úseky Kalifornského pobřeží USA a Mexika. uplatňují se podobně jako moře, jejich funkční využití určuje zeměpisná šířka.
Na intenzitu využití cestovním ruchem má vliv i jejich poloha, více využívaná jsou jezera a nádrže vzdálené od moře. Různorodé využití těchto ploch je rozšířeno prakticky po celém světě. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří jezera alpské oblasti především Švýcarska (Ženevské jezero, Bodamské jezero), Itálie (Comské jezero, Lago Maggiore, Gardské jezero), Rakouska a Německa. Významné soustředění cestovního ruchu se vytvořilo u jezer ve Velké Británii, v Polsku, Německu a na jihu Finska. zpravidla se uplatňují v uspokojování krátkodobých forem cestovního ruchu. V průmyslově vyspělých zemích je problémem jejich znečištění. Přitažlivost mnohých vodních toků je zvyšována přírodními zvláštnostmi jako jsou kaňony a vodopády, které se v konkrétní situaci mohou stát prvotním zdrojem přitažlivosti. Světově známý je kaňon řeky Colorado v USA.
Nejatraktivnější jsou vodopády - turisticky nejnavštěvovanější jsou Niagárské vodopády na hranicích USA a Kanady a vodopády v Yosemitském národním parku. V Evropě je řada vodopádů v horských oblastech Švýcarska, Francie (Gavarnie na řece Gave du Pau na jihozápadě 422 m - nejvyšší v Evropě), Norska a Itálie. Velmi atraktivní jsou vodopády na řece Krka u Šibeniku a Plitvických jezerech v Chorvatsku.
Pevnina je nezbytnou základnou pro fyzickou existenci člověka. Morfologická rozmanitost povrchu spolu s podnebím stále do značné míry určuje jeho život. Na přelomu 19. a 20. má konkrétní vliv na charakter a kvalitu pobřeží povrchových vod a tím i na cestovní ruch. Minimální hodnotu mají pobřeží bažinatá, skalnatá, strmá a těžko přístupná z vnitrozemí. Největší hodnotu mají písčité pláže a to podle rozsahu a atraktivit v blízkosti. („černé pláže“ jsou tvoře vulkanickými písky - Kanárské ostrovy, Santorini), ovšem za předpokladu příznivých klimatických podmínek. Náročná kritéria splňují především pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku (Makarská riviéra), francouzská Riviéra, španělské pobřeží na jihovýchodě, egejské pobřeží Řecka včetně ostrovů a jih portugalského pobřeží při Atlantiku. Méně atraktivní, ale jinak vhodné pro rekreační účely jsou pobřeží oblasti Černého moře. Vhodné podmínky mají pobřežní oblasti při Biskajském zálivu, pláže Normandie a jihovýchodní Anglie.
uplatňuje se v cestovním ruchu přes makroformy reliéfu, z jednotlivých prvků má funkční využití především relativní výšková členitost, u středohor nemusí být vázána na nadmořskou výšku, ale i na modelační vliv klimatu. Velehory mají zvláštní charakter - ostré hřebeny, skalní štíty a stupně. Obzvláště ty části, které vystupují nad hranici lesů. Drsné klimatické podmínky a charakter reliéfu omezují funkční využití ve vrcholových partiích na náročnou turistiku a horolezectví. Intenzivní využití je poskytováno ve nižších a středních polohách. Pro většinu populace vyspělých zemích, žijících v nížinných oblastech, jsou přitažlivé horské oblasti, protože v horách nachází relativně nedotčenou přírodu. V horách je možné realizovat formy cestovního ruchu, pro které jsou níže položené oblasti nevhodné.
využívají se jako odpočinkové oblasti. Nepříliš členěná krajina, využívá se pro pěší turistiku a rodinou rekreaci. Jedná se o plošně rozsáhlejší oblasti a střediska cestovního ruchu jsou v nich většinou rozptýlenější, menší a klidnější. lákají návštěvníky zvláštními útvary, které byly vytvořeny geologickým vývojem, tektonikou, působením ledovců. Vzhledem k tomu, že jejich rozsah v dopravně přístupných oblastech není velký, jsou zpravidla intenzívně využívány. Ve vysokohorských oblastech Evropy (Alpy, Pyreneje, Karpaty) to vedlo k orientaci zdejšího hospodářství na potřeby cestovního ruchu. V předhůřích a údolích vznikla střediska městského charakteru. Návštěvnost je někdy taková, že s sebou přináší řadu negativních rysů. Proto je nutné regulovat návštěvnost k ochraně přírodních zvláštností. Jako celek má menší vliv na rozmístění cestovního ruchu. Ve vyspělých zemích mají lesní porosty značný význam pro letní rekreaci a turistiku městské části populace. I některé rostlinné druhy a společenstva jsou objektem zájmu cestovního ruchu pokud nejde o oblast se zákazem přístupu veřejnosti.
Světově proslulé jsou atraktivní porosty sekvojí v národním parku Muir Woods u San Francisca, obřích sekvojovců v národním parku Sequoia v Kalifornii. Živočišstvo se v cestovním ruchu uplatňuje prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Nejčastější jsou cesty turistů za exotickou zvěří především do afrických národních parků a rezervací. K nejnavštěvovanějším národním parkům patří Serengeti v Tanzanii a Krugerův národní park v Jihoafrické republice, sem jsou pořádány fotografické a turistické „safari“ - tato forma cestovního ruchu má pro řadu afrických zemí velký ekonomický význam.
Uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků. Ve srovnání s přírodními podmínkami jsou výsledkem společenské činnosti prováděné v různých uměleckých i jiných hodnot a společenských, zábavních a kulturních akcí. Jejich hodnotu zvyšuje také skutečnost, že se vyskytují v oblastech přitažlivých i z hlediska přírodních podmínek, mnohé z nich mohou mít jen doplňkový význam pro jiné formy cestovního ruchu. Mají největší význam. Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Velký význam mají jen ty nejcennější a nejproslulejší, ostatní fungují jako doplňující atraktivity. K nejpřitažlivějším patří architektonická díla historických slohu, moderní architektury, ale i různé užitkové stavby jako samostatné objekty nebo soustředěné do určitých komplexů. Předmětem zájmu je také jejich sochařská, malířská a řezbářská výzdoba. Modernizace dopravy umožnila rozšířit dostupnost těchto památek.
Kulturní zařízení tvoří soubor atraktivit, většina z nich vystupuje jako doplněk jiných památek. Pro mnohá kulturní zařízení je typický bodový - střediskový charakter rozmístění. Podle typu se pak dělí na zařízení, které soustřeďuje sbírky různého druhu jako jsou muzea, galerie, knihovny aj. a zařízení, jejichž prostřednictvím se realizují kulturní a jiné akce to jsou např. Největší význam pro cestovní ruch mají muzea a galerie různých kategorií více či méně specializovaných. Na vedoucím místě je se svoji proslulostí pařížský Louvre - nachází se zde umělecká díla ze sbírky Františka I. s proslulou Monou Lisou. Význam některých měst znásobují divadelní a operní představení a koncerty, také hudební a jiné festivaly. K světově významným scénám patří: Velké divadlo v Moskvě, Metropolitan Opera v New Yorku, milánská La Scala atd.
Náboženské slavnosti a poutě - měly již v minulosti masový charakter, v dnešní době jim zůstává jejich duchovní charakter, ale jinak jsou doprovázeny rysy, které jsou typické pro moderně organizovaný cestovní ruch. Jejich pověst a přitažlivost je dána tradicí, zjevením a tzv. zázraky. V souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. Počet diváků je mnohonásobně vyšší než počet těch, kteří se zajímají o náročnější formy společenského vyžití, proto zařízení, která jsou budovaná pro tyto účely dosahují mnohdy kolosálních rozměrů. Olympijské hry, světová nebo regionální mistrovství různých sportů soustřeďují do míst konání velký počet diváků. Řadí se k nim tradiční karnevaly, býčí zápasy ve Španělsku a Mexiku atd.
Vesmírný turismus
Definice vesmírného turisty není přesně ustanovená. Všichni turisté k současnému dni prováděli nějaký typ výzkumu a byli tedy spíše součástí mise než turisté. Oficiálním názvem NASA a Roskosmosu pro tyto lidi je tedy „účastník letu“. Další používaný termín je „komerční astronaut“ - to je trénovaný člen posádky soukromě financovaného letu. Těch je zatím 7 (2021). I roce 2021 má vesmírný turismus své limitace, kterými nejsou jen finanční nároky. Všichni adepti musí mít perfektní zdravotní stav a musí bezchybně znát fyziologii lidského organismu, aby se v případě komplikací mohli dorozumět s personálem na Zemi. Potíží může být i obdoba mořské nemoci. Tak zvaná kosmická nemoc se projevuje až u poloviny všech lidí ve vesmíru a je spojená s adaptací na stav bez tíže. Stav trvá prvních pár dní cesty. Proti příznakům této nemoci se používá obdoba kinedrylu. Adepti také musí projít kurzem astronavigace včetně znalostí Astro dynamiky.
Vesmírný turismus je cesta do vesmíru s rekreačním účelem. Je zde několik typů vesmírného turismu. Tyto takzvané skoky dosahují k nebo nad hranici vesmíru, ale nedokončí ani jednu orbitu kolem země. Pasažéři jsou schopní zažít stav bez tíže. Na rozdíl od sub orbitálních skoků je plavidlo při tomto výletu umístěno na stabilní oběžnou dráhu a ukončí alespoň jednu celou orbitu země. Nejlepším příkladem je let kolem Měsíce, případně rovnou přistání na Měsíci. Věří se, že to bude možné počátkem roku 2023. V roce 2017 Elon Musk oznámil přijetí dvou soukromých zakázek v hodnotě 70 milionu dolarů za osobu, projekt je v současnosti odložen.
Cesta do vesmíru jako taková je pro každého velmi unikátní zážitek a už jen samotný pocit beztíže by mohl pro množství lidí být dostatečným zážitkem na celý život.
Zanechat komentář