Řecko, dlouholetý člen EU a eurozóny, je zemí s bohatou historií, krásnou přírodou a pohostinnými lidmi. Cestovní ruch hraje klíčovou roli v řecké ekonomice, ale s rostoucí popularitou se objevují i výzvy spojené s nadměrným turismem.
Řecké hospodářství je do značné míry závislé na cestovním ruchu. Na hrubém domácím produktu země má pětinový podíl a jedno z pěti pracovních míst v zemi je v cestovním ruchu. V roce 2024 navštívilo Řecko rekordních téměř 36 milionů zahraničních turistů, kteří zde utratili 20,6 miliard eur. Bylo to o pět milionů lidí více než v roce 2022. Příjmy Řecka z cestovního ruchu by se letos měly zvýšit na 22 miliard eur. Řecko patří mezi deset nejoblíbenějších turistických destinací na světě.
Ekonomika Řecka je 51. největší na světě dle nominálního HDP (218 032 mld. $ za rok). Je také 55. největší na světě dle parity kupní síly (320 474 mld. $ za rok). V roce 2018 bylo Řecko mezi 28 členy Evropské unie sedmnáctou největší ekonomikou. Řecko je země s vyvinutou ekonomikou, její největší část se tedy zakládá na službách (80 %), zbylých 20 procent je rozděleno mezi industriální sektor (16 %) a zemědělství (zhruba zbývající 4 %). Velmi významným faktorem pro řeckou ekonomiku je turismus a lodní doprava. Například v roce 2013 navštívilo Řecko 18 milionů mezinárodních turistů což v té době stavělo Řecko na 7 místo mezi nejvíce navštěvovanými zeměmi z EU a na 16 místo na světové úrovni.
Mezi důležitá odvětví řecké ekonomiky patří zemědělství, lodní doprava a cestovní ruch.
Dopady nadměrného turismu
Růst turistiky ale s sebou přinesl problém s nedostatkem bytů. Růst turistiky ale s sebou přinesl problém s nedostatkem bytů. Kancelář poukazuje na to, že na některých velmi populárních místech si už i samotní turisté stěžují na příliš velký počet zahraničních návštěvníků. Zpráva řeckého ombudsmana varuje před vyčerpáním potenciálu řeckých turistických destinací, které by tak mohly ztratit svou atraktivitu v očích zahraničních návštěvníků.
Zpráva také poukazuje na to, že některá místa už v současnosti zaznamenávají nadměrný počet turistů. To je příklad ostrova Santorini o velikosti 92 kilometrů čtverečních, což je jedna pětina rozlohy Prahy. Na ostrově trvale žije asi 15 500 lidí a loni ho navštívilo 5,5 milionu turistů, což je dvojnásobek se srovnání s rokem 2012. „I turisté si stěžují, že na Santorini je moc turistů,“ uvádí zpráva.
Opatření proti nadměrnému turismu
Řecké úřady musejí řešit některé dopady nadměrného turismu, pokud chtějí zaručit budoucnost tomuto odvětví, na kterém stojí podstatná část řecké ekonomiky. Kancelář ombudsmana vyzvala například k šetrnějšímu přístupu k vodě, jejíž spotřebu cestovní ruch výrazně zvyšuje, či k větší ochraně pláží před nelegálními stavbami.
Řecko začalo ode dneška vybírat speciální daň, kterou platí turisté z výletních lodí, když vystoupí v řeckém přístavu. V letní sezoně turisté zaplatí za vystoupení na řeckou pevninu pět eur (125 korun) za osobu. Nejvyšší sazbu turisté zaplatí v období od 1. června do 30. září. V ostatní měsíce jsou poplatky nižší. Nejnižší sazba platí od 1. listopadu do 31.
Řecký ostrov Symi chystá zavést poplatek pro turisty, kteří ho navštíví, aniž by tam přenocovali. Má činit tři eura (asi 75 korun) a tamní úřady chtějí získané peníze použít na zlepšení infrastruktury a veřejných služeb. Novou daň řecká vláda nazvala „poplatkem za udržitelný turismus“.
Zákaz nových licencí na krátkodobé pronájmy v centru Atén má platit nejméně rok. Zákaz vstoupí v platnost 1. ledna 2025. Denní daň z krátkodobých pronájmů se pro období duben až říjen zvýší na osm eur z 1,5 eura. Příští rok také začnou řecké ostrovy Santorini a Mykonos vybírat v hlavní letní sezoně poplatek 20 eur od návštěvníků z výletních lodí.
Turistické podvody v Řecku
Ekonomické ukazatele a výhledy
Řecko je dlouholetým členem EU a eurozóny, kde jeho ekonomika nadále patří ke slabším. Co do výše HDP na obyvatele v jednotkách kupní síly je v EU na předposledním a v eurozóně na posledním místě. HDP je téměř z 80 procent generován ve službách, z necelých 18 procent v průmyslu a jen ze tří až čtyř procent v zemědělství.
V letech 2010 až 2018 prošlo Řecko hlubokou hospodářskou krizí, ztratilo čtvrtinu HDP a před státním bankrotem ho zachránily masivní půjčky. Návrat ekonomiky na růstovou trajektorii přerušila pandemie a karanténní opatření, která zemi závislou na službách těžce zasáhla. Od roku 2021 je řecká ekonomika stabilizovaná a Řecko obstálo v energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Tempo hospodářského růstu a poklesu veřejného dluhu v poměru k HDP patří v EU k nejvyšším. Návrat státních dluhopisů do investičního ratingového pásma zvýšil přitažlivost země pro investory. Slabinami zůstávají nízká konkurenceschopnost, vysoký deficit platební bilance, nezaměstnanost a inflace. Perspektivy s výhledem do roku 2027 jsou pozitivní. Jednobarevná středopravicová vláda se silným mandátem má v úmyslu pokračovat v naplňování reformního programu orientovaného na zlepšení podmínek pro podnikání a upevňovat fiskální disciplínu. Jejím cílem je udržet ekonomiku na růstové trajektorii, zvyšovat přebytek státního hospodaření a zrychlit pokles veřejného dluhu.
Řecká vláda tvrdí, že země nemá problém s nadměrným turismem. Cestovní ruch patří mezi klíčová odvětví řecké ekonomiky. Řecko ale trápí skutečnost, že počet turistů ze zahraničí se sice zvyšuje, ale jejich průměrná útrata klesá, uvedla minulý týden studie řecké banky Eurobank. Zároveň poukázala na to, že průměrná útrata zahraničního turisty v Řecku se za posledních 15 let snížila z 640 eur v roce 2010 na 530 eur v roce 2024.
Tabulka vybraných ekonomických ukazatelů Řecka
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Nominální HDP | 203 493 mld. € |
| HDP podle sektorů | Zemědělství: 4%, průmysl: 16%, služby: 80% |
| Nezaměstnanost | 17,6% (duben 2019) |
| Veřejný dluh | 337 406 mld. € |
Modernizace a digitalizace
Deklarovaným cílem řecké vlády je do roku 2027 vybudovat v zemi moderní širokopásmovou infrastrukturu a dohnat deficit v digitalizaci. V období pandemie, kdy bylo nutné zrušit osobní kontakty úředníků s veřejností a zahájit distanční výuku, zaznamenala digitalizace řecké veřejné správy velký pokrok. Byla rozvinuta centrální vládní platforma gov.gr, k níž jsou postupně připojovány další a další úřady a státní instituce. Rozvoj digitalizace je jedním ze čtyř prioritních pilířů řeckého plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“. Záměry konkretizuje Národní plán rozvoje širokopásmových sítí na období od roku 2021 a do roku 2027, který zahrnuje infrastrukturální projekty v celkové hodnotě 2,5 miliard eur. Většina projektů bude realizována formou spolupráce veřejného a privátního sektoru (PPP). Z veřejných financí je vyčleněno 1,14 miliard eur.
V prosinci 2024 zařadila Evropská komise Řecko mezi sedm evropských zemí, kde vzniknou první evropské „továrny“ umělé inteligence, takzvané AI Factories. Řecká dostala název Pharos (v překladu Maják) a jejím srdcem bude superpočítač Daidalos, jeden ze čtyř evropských vysoce výkonných superpočítačů střední třídy (petascale HPC). Počítač bude instalován na athénském předměstí v přístavu Lavrio v prostorách technologického parku Národní polytechnické univerzity. Kolem něho se vytvoří digitální cluster uživatelů z celé Evropy. Celkový rozpočet tříletého projektu Pharos se bude pohybovat okolo 30 milionů eur. Polovina bude pokryta z kapitálu společného evropského podniku pro rozvoj počítačových systémů EuroHPC JU a druhá z řeckých zdrojů. Pharos se zaměří na tři tematické okruhy využití umělé inteligence - (1) zdravotnictví, (2) životní prostředí, udržitelný rozvoj (včetně energetiky) a předcházení přírodním katastrofám zejména zpřesněním meteorologických modelů, (3) lingvistické modely.
Energetika a klima
Energetická krize posílila význam výroby energie z obnovitelných zdrojů, pro kterou má Řecko vhodné podmínky. Perspektivu mají technologie akumulace vyrobené energie, zejména velkokapacitní úložiště. Modernizují a rozšiřují se rozvodné sítě. Ministerstvo životního prostředí a energetiky představilo v říjnu 2024 aktualizovaný plán v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050, který vytyčuje nové ambiciózní cíle. Počítá s dalším nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 81 procent v roce 2030 a na téměř 100 procent v roce 2050. Kromě solárních technologií by významnou roli měly hrát větrné elektrárny instalované jak na souši, tak nově i na moři, které se postupně stanou druhým nejvýznamnějším zdrojem elektřiny. Předpokladem širšího zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu je zvýšení kapacity úložišť, jejichž stávající kapacita je bezvýznamná, v roce 2030 by však měla činit 6,2 GW a do roku 2050 se téměř ztrojnásobit na 17 GW. Nezbytná je modernizace a posílení distribuční sítě. S ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry má perspektivy zejména podzemní vedení a pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy.
Zajímavým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Vybrané ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou využívat obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki.
Klimatická změna přinášející vyšší teploty a nižší objem srážek spolu s nehospodárným využíváním vodních zdrojů zvyšují význam lepšího hospodaření s vodami. Hledají se vhodná technologická řešení. Dlouhodobé plány Řecka zahrnují využití recyklované vody z biologických čističek pro průmyslové účely nebo zavlažování, podporu kombinovaných projektů odsolování a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, úspory vody v zemědělství nebo výstavbu malých přehrad. Technické parametry nových provozů jsou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Většina projektů je realizována na regionální úrovni z prostředků alokovaných Řecku z unijních fondů a spolufinancována soukromým kapitálem.
Zanechat komentář