Cestovní ruch v Číně: Statistiky a trendy

Čína, druhá největší ekonomika světa, zaznamenala v posledních desetiletích nebývalý rozvoj cestovního ruchu. Tento rozvoj byl podpořen ekonomickým růstem, prohlubováním reforem a otevíráním se světu, a také výrazným zvýšením příjmů obyvatel. Masivní trhy příjezdového a výjezdového cestovního ruchu přitáhly globální pozornost a domácí trh se stabilně rozšiřoval.

Nicméně, v letech 2020 až 2022 pandemie COVID-19 na tři roky zastavila čínský cestovní ruch. Naštěstí se v roce 2023 po epidemii toto odvětví postupně zotavilo a ukázalo celkově pozitivní trend, demonstrující silnou dynamiku oživení a rozvojový potenciál.

V roce 2024 navštívilo Českou republiku přes 170 tisíc návštěvníků z ČLR (oproti 90 tis. v roce 2023), v roce 2025 se pak očekává jejich další růst, podpořený mj. obnovením přímým leteckým spojením mezi Pekingem a Prahou a rostoucím zájmem o méně turistická evropská města. I tak je obnova čínského masového turismu spíše postupná a pomalá, návrat čínských turistů v předcovidových čísel se v současné době nedá očekávat.

Česká republika, známá v Číně pro svou starobylou architekturu, však bude bezpochyby opět jednou z oblíbených destinací čínských turistů. Tomu jistě napomohlo obnovení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Pekingem. Důležitým úkolem zároveň bude přilákat do ČR více individuálních turistů, jejichž cesty bývají v porovnání se skupinovým turismem “kvalitnější”. Zpravidla totiž v zemi zůstanou déle, utratí více a chtějí autentické místní zážitky.

Křišťálové sklo z Česka má v Číně dobrý zvuk a tradičně patří mezi oblíbené suvenýry čínských turistů, kteří navštíví naši zemi. Podíl čínského trhu na globálních prodejích křišťálové produkce nejvyšší kvality se stále zvyšuje a v roce 2025 má činit téměř 14 procent. Vzhledem k tříleté pauze způsobené pandemií a poměrně pomalé obnově čínského přeshraničního turismu výrazně vzrostl domácí turistický ruch.

Čeští producenti musí využít jiných prodejních a komunikačních kanálů. Efektivním řešením může být prodej na čínských sociálních sítích, tj. on-line prodejních platformách, tzv. e-commerce. Podíl on-line na celkovém prodeji zboží zároveň výrazně převyšuje celosvětový průměr a v roce 2024 dosáhl cca 27 % a celkové výše 2,16 bilionu dolarů. Tento trend potvrzuje pokračující růst e-commerce sektoru v Číně.

Premium statistiky ukazují, že v roce 2024 dosáhl počet mezinárodních příjezdů do Číny téměř *** milionů. To představuje nárůst o téměř ** procent ve srovnání s předchozím rokem, nicméně tato čísla jsou stále pod úrovní před pandemií.

Příjezdový cestovní ruch

S neustálým rozvojem se Čína postupně stala jednou z nejdůležitějších cestovních destinací na světě, přičemž její trh příjezdového cestovního ruchu neustále přitahuje značnou pozornost. V roce 2013 čínská vláda předložila iniciativu „Pás a stezka“, která dále podnítila rozvoj příjezdového cestovního ruchu. Od roku 2013 do roku 2019 byl trh příjezdového cestovního ruchu svědkem stabilní expanze. Nicméně, od roku 2020 do roku 2023 se zastavil kvůli pandemii COVID-19.

Od konce roku 2023, s uvolněním cestovních omezení po epidemii a neustálou optimalizací bezvízových politik, se trh příjezdového cestovního ruchu postupně vrací na úroveň před epidemií. Očekává se, že v budoucnu bude příjezdový cestovní ruch v Číně prosperovat.

Top 10 měst pro zahraniční turisty:

1. Šanghaj
2. Šen-čen
3. Kanton
4. Peking
5. Čcheng-tu
6. Hang-čou
7. Si-an
8. Sia-men
9. Čchung-čching
10. Ču-chaj

Top 10 atrakcí mezi zahraničními turisty:

• Velká čínská zeď
• Zakázané město
• Terakotová armáda
• Řeka Li
• Západní jezero
• Žluté hory
• Národní park Zhangjiajie
• Chrám nebes
• Pandí základna v Čcheng-tu
• Šanghajský Disneyland

Vývoj a výzvy příjezdového cestovního ruchu

Příjezdový cestovní ruch čelí jak rozvoji, tak výzvám. Neustálá optimalizace vízové politiky, rozsáhlé šíření témat „Cestování v Číně“ na sociálních sítích a silné kouzlo čínské kultury a přírodních scenérií, to vše přispívá k oživení a prosperitě příjezdového cestovního ruchu.

Globální trh cestovního ruchu je intenzivně konkurenční a další země aktivně usilují o příjezdové turisty. Také platební bariéry během cestování v Číně představují významnou překážku. Například pro mezinárodní turisty může být obtížné používat jejich nativní platební metody, jako jsou určité zámořské kreditní karty, a složité postupy pro registraci a používání populárních místních platforem mobilních plateb, jako jsou Alipay a WeChat Pay, mohou být bolestivé.

Navíc existují překážky při rezervaci vstupenek na scénická místa. Některé systémy prodeje vstupenek jsou k dispozici pouze v čínštině a nedostatek mezinárodně přátelských rozhraní ztěžuje zahraničním turistům orientaci. Kromě toho zůstává turistická infrastruktura v některých regionech nedokonalá a existuje nedostatek vysoce kvalitních průvodců a dalších profesionálních talentů.

Výjezdový cestovní ruch

Se vstupem do 21. století se výrazně zvýšily příjmy čínských občanů a transformovaly se i jejich spotřební koncepty. Počet čínských turistů vyjíždějících do zahraničí vzrostl z méně než 10 milionů v roce 2000 na téměř 160 milionů v roce 2019, čímž se Čína stala jedním z největších zdrojů turistů na světě.

Náhlé vypuknutí pandemie však na tři roky zastavilo čínský výjezdový cestovní ruch. Po plném obnovení běžných aktivit po ukončení omezení souvisejících s epidemií v roce 2023 výjezdový cestovní ruch dosáhl dna a poté zrychlil svůj rozvoj. Dosud je na vzestupném trendu růstu.

Top 10 čínských cestovních destinací v zahraničí:

• Japonsko
• Hongkong
• Thajsko
• Malajsie
• Singapur
• Austrálie
• Jižní Korea
• Spojené státy
• Macao
• Vietnam

Domácí cestovní ruch

Během posledního desetiletí zažil domácí trh cestovního ruchu nestabilní fázi vývoje. Dosáhl svého vrcholu v roce 2019, následoval tříletý pokles a poté v roce 2023 nastalo silné oživení. V současné době se konkurence na domácím trhu cestovního ruchu zostřuje. Aby regiony po celé zemi přilákaly více turistů, aktivně zvyšují kvalitu turistických služeb, optimalizují turistické prostředí a zavádějí diverzifikované turistické produkty. Toto úsilí nejenže zlepšilo zážitky turistů z cestování, ale také podnítilo prosperitu a rozvoj domácího trhu cestovního ruchu.

Navzdory mnoha výzvám má domácí trh cestovního ruchu stále obrovský rozvojový potenciál.

Ekonomické ukazatele Číny

Čínské hospodářství prodělalo během posledních 25 let přeměnu z centrálně plánované ekonomiky, která byla uzavřená mezinárodnímu obchodu, na tržní ekonomiku s velmi rychle rostoucím soukromým sektorem. Reformy byly započaty v 70. letech 20. století nejprve v zemědělství a postupně docházelo také k liberalizaci cen, fiskální decentralizaci, zvýšení autonomie státních podniků a založení diverzifikovaného bankovního systému, rozvoji burzovního obchodu, velkému nárůstu nestátního sektoru a v neposlední řadě také otevření se zahraničnímu obchodu a investicím.

Po nestabilním růstu HDP v období pandemie (2020 růst 2,2 %, 2021 +8,4 % a 2022 +3,0 %) se čínská ekonomika opět (alepsoň zdánlivě) ustálila a v roce 2024 vykázala meziroční růst ve výši 5 %. Stejně jako pro rok 2024, i letos je stanovena výše růstu HDP na přibližně 5 %. Čína se však momentálně potýká s řadou ekonomických problémů, z nichž mezi nejvýznamnější patří krize realitního sektoru, nízká domácí poptávka a vysoká zadluženost místních vlád.

Tahounem čínské ekonomiky je pak stále silná průmyslová produkce, která se z důvodu poměrně slabé domácí poptávky výrazně odráží v exportu. Ten v současnosti roste zejména v objemu, v celkové hodnotě pak již pomaleji z důvodu vysoké konkurence a z toho plynoucího snižování cen. To způsobuje obavy u exportérů z okolních zemí, zejména JV Asie. I tak však v roce 2024 dosáhl čínský mezinárodní obchod rekordního přebytku 1 bilion USD. Čínská národohospodářská strategie vede ve stále větší míře zahraniční společnosti k lokalizaci výroby či podnikatelských aktivit přímo v Číně.

Vedení země bude pokračovat v naplňování cílů směřujících k růstu technologické vyspělosti a modernizace čínské ekonomiky, zejména v oblasti zelených technologií.