Afrika, známá jako černý kontinent, je třetí největší kontinent na světě po Asii a Americe. Rozkládá se na více než 20 % celkového povrchu souše na Zemi. Celý kontinent se skládá z pevninské i ostrovní části. Afrika má centrální polohu a leží blízko Evropy i Asie. Od Evropy ji odděluje 14 km dlouhý Gibraltarský průliv a Středozemní moře. Od Asie ji dělí část Středozemního moře a Rudé moře, oddělené Suezským průplavem. V současnosti je to turisty nejméně navštěvovaný a prozkoumaný kontinent, který ovšem nabízí spoustu úžasných míst.
Afrika se táhne od mysu Rass Ben Sekka na severu po Střelkový mys na jihu, s délkou asi 8 000 km. Rovník protíná Gabon, Kongo, Demokratickou republiku Kongo, Ugandu, Keňu a Somálsko. Vzdálenost mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším cípem Afriky je přibližně 7 500 km. Nejvyšší horou je Kilimandžáro v Tanzanii s výškou 5 895 m n. m.
Africké Ostrovy
Součástí Afriky je i několik ostrovů, z nichž největším je Madagaskar v Indickém oceánu, čtvrtý největší ostrov na světě. Druhým největším africkým ostrovem je Sokotra, součást čtyřčlenného souostroví Sokotry, které patří Jemenu. Dále tu jsou při pobřeží Eritreje ležící Dahlacké ostrovy, patří Eritreji a Zanzibarské ostrovy u pobřeží Tanzanie. Pak Tunisku patřící ostrovy Džerba a Kerkénské ostrovy a při pobřeží Guiney-Bissau Bijagoské souostroví. Je tu také několik vulkanických ostrovů - Komory tvořící jeden z nejmenších afrických států, Komorský svaz a Mayotte, francouzský zámořský department. Souostroví Maskarény leží východně od Madagaskaru a tvoří ho Mauricius, Réunion, Rodrigues a Cargados Carajos. Souostrovím o asi 115 ostrovech jsou Seychely ležící v pásu dlouhém asi 1 500 km nedaleko Madagaskaru. V Atlantiku pak leží v Guinejském zálivu ostrovy Bioko, Princův ostrov, Sv. Tomáš a Annobón. Dalším souostrovím jsou Kanárské ostrovy a Kapverdy asi 600 km západně od Senegalu. Na jihu Atlantiku je to pak Napoleonova Sv. Helena a Ascension.
Geografické členění Afriky
Z afrického kontinentu vybíhají tři výběžky, které se dají označit jako poloostrovy. Somálský poloostrov na východě kontinentu, Barka v Libyi a Sinajský poloostrov, na kterém leží Egypt. Na africkém kontinentu převažují roviny a náhorní plošiny, většinu území tvoří pouště, polopouště a savany. V rovníkové oblasti pak najdeme tropický deštný prales. A co vodstvo? V Africe nic moc. Dobře rozvinutou a vodnatou říční sítí disponuje jen 40% afrického území. Zmiňme nejdelší africké řeky. Druhou nejdelší řekou na světě a nejdelší řekou Afriky, je se svými 6 671 km Nil, následován Kongem, Nigerem, Zambezi. Afrika je kontinentem bohatým na jezera. Největší trojkou jezer je Viktoriino jezero, následováno jezerem Tanganika a Malawi. Jak Afriku rozdělit? Je více možností, my vycházíme z rozdělení na arabskou Afriku a subsaharskou Afriku.
Arabská Afrika (někdy také severní Afrika) se nachází na severu kontinentu a od subsaharské Afriky ji odděluje především poušť Sahara. Žije tu přibližně jedna pětina africké populace, většinou se jedná o arabské obyvatelstvo vyznávající islám. Podle definice OSN sem patří tyto státy: Alžírsko, Egypt, Maroko, Tunisko, Libye, Súdán a také Západní Sahara okupovaná Marokem. K tomu jsou tu dvě španělské maličké državy Ceuta a Melilla. Kvůli islámskému náboženství se sem také často počítá na severozápadě ležící Mauritánie.
Pokud hovoříme o subsaharské Africe, rozumíme tím zbytek afrického kontinentu jižně od Sahary. Kvůli převaze černošského obyvatelstva se jí také někdy říká černá Afrika. V subsaharské Africe žijí čtyři pětiny africké populace, a pokud hovoříme o rozvojových afrických zemích, které trápí spousta problémů (chudoba, malárie, AIDS), myslíme tím především subsaharskou Afriku.
Regionální členění subsaharské Afriky:
- Západní Afrika: Benin, Burkina Faso, Gabon, Gambie, Ghana, Guine, Guinea-Bissau, Kamerun, Kapverdy, Libérie, Mali, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal, Sierra Leone, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Togo.
- Východní Afrika: Burundi, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Komory, Seychely, Rwanda, Somálsko, Tanzanie, Uganda.
- Střední Afrika: Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Kongo.
- Jižní Afrika: Angola, Botswana, Jihoafrická republika, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mosambik, Namibie, Réunion, Svazijsko, Zambie a Zimbabwe.
Podnebí a Počasí
Co se týká podnebí a počasí, většina kontinentu leží mezi obratníky Raka a Kozoroha, takže v tropickém pásmu. V rovníkovém pásmu velmi často prší, což je dáno pravidelnými pasáty ze subtropických oblastí. Oblasti kolem obratníků (Kalaharská pánev, pouště Namib a Sahara) se zas potýkají s nedostatkem srážek, díky čemuž mají pouštní a polopouštní charakter. Severní a jižní pobřeží Afriky leží v subtropickém podnebném pásmu. V oblasti Guinejského zálivu a východní Afriky se zas lze setkat s monzuny.
Afrika je bezesporu nejteplejším kontinentem. Průměrné roční teploty neklesají pod 20 °C. Díky rovníkové poloze je červenec se svými teplotami mezi 20 až 35 °C nejteplejším měsícem a leden se svými teplotami od 5 do 20 °C tím nejstudenějším. V oblastech jižně od rovníku je naopak leden nejteplejším a červenec nejstudenějším měsícem.
Klimatické oblasti Afriky:
- Tropické oblasti s tropickým pralesním podnebím: Trvalé vlhko, vysoké teploty (24-30 °C).
- Tropické oblasti se savanovým podnebím: Nižší úhrn srážek, období dešťů a sucha.
- Suché oblasti: Stepní/polopouštní a pouštní podnebí, nízké srážky, vysoké teploty.
- Mírné oblasti: Vyrovnané srážky, chladná léta, středomořské klima.
- Horské klima: Etiopská vysočina, východ Demokratické republiky Kongo, pohoří Atlas.
Fauna a Flóra
Fauna a flóra je přirozeně závislá na řadě faktorů a liší se tak podle jednotlivých oblastí. Ve středomořské oblasti (pobřeží severní Afriky) a svahy Atlasu jsou typické lesy a křoviny, rostou tu korkové duby, cedr. V pouštních oblastech rostou sukelenty, akácie, v těch tropických pak najdeme poslední zbytky nevykáceného tropického deštného pralesa. Jádra pralesů se rozkládají v Konžské pánvi a při pobřeží Guinejského zálivu, kde se vyskytují společně s mangrovy. Obrovská část afrických pralesů se potýká s hospodářským využitím (těžba nerostných surovin, vzácného dřeva a zemědělství), dosud snad nejméně dotčenou částí jsou pralesní oblasti Gabonu a Demokratické republiky Kongo.
Na jihu kontinentu v Kalaharské pánvi, Východoafrické náhorní plošině roste baobab, východní pobřeží Indického oceánu je pokryté mangrovy. Baobab je strom typický pro Afriku a častokrát je znázorňován jako její symbol. Místní baobab využívají - ze semen se lisuje olej, plody se jedí, zároveň je důležitý pro místní náboženství. Pro Madagaskar je typické pobřeží lemované močály a mangrovy, na východním pobřeží je deštný prales, ve vnitrozemí savany.
Africkou zvířenu lze taktéž rozdělit podle oblastí a klimatických zón. Většinou se rozlišují na oblast ležící jižně od Sahary (etiopská oblast) a Saharu a území severně od ní (paleoarktická oblast). V paleoarktické oblasti není četnost živočišných druhů příliš velká, jsou to především hadi, ještěrky, hyeny, šakali a divoké kočky, velbloudi nebo antilopy adax či fenci. Etiopská oblast už je podstatně rozmanitější a můžeme ji ještě rozdělit na africkou oblast - nejčastější jsou gazely, v jižní Africe pak slon, lev, levhart, gepard, kteří dnes už žijí většinou pouze v rezervacích a národních parcích. Ve východní Africe jsou typické savany, které poskytují životní prostředí zebrám, žirafám, slonů, pakoňům, hrochům, buvolům, lvům. Druhou podoblastí je oblast madagaskarská, která se pyšní vysokým počtem endemitických druhů, které naleznete pouze tady, protože v pevninské Africe nežijí - jedná se typicky o lemury a gekony.
Ochrana Přírody
Africké státy se tak nějak snaží o ochranu životního prostředí, což ovšem naráží na řadu problémů. Problémem je rostoucí populace, zemědělská činnost, rozšiřování infrastruktury a hlavně rostoucí pytláctví a legální lov zvířat pro trofeje. Ochrana přírody se tak dnes omezuje pouze na přírodní rezervace a národní parky, mimo ně už zvířata uvidíte jen velmi vzácně.
Vzrůstající počty obyvatel nutí lidi pěstovat zvýšené množství potravin, lovit více zvířat na obživu. Dříve dokonce existoval fakt, že zemědělci využívali půdu na konkrétním místě k pěstování plodin po tři roky, a poté území minimálně osm let leželo ladem, aby zase nabralo síly. To už dnes není možné a africká půda je k zemědělským účelům využívána stále více a více, je erodovaná. Díky všem těmto faktorům již došlo k likvidaci řady afrických živočišných druhů a reálná je i obava, že vymírání bude pokračovat i v budoucnu, pokud nezměníme naše myšlení.
O ochranu přírody se snaží snad všechny africké státy, některé více, jiní méně úspěšně. Jedná se především o formu vytváření přírodních rezervací a národních parků. Nejvyšší koncentrace stupně ochrany se nachází ve východní a jižní Africe. Jedná se o národní parky Serengeti, Tsavo, Namib, Kalahari Gemsbok, Kafue, Kruger a Etosha. Největším podílem chráněného území na rozloze státu se může pochlubit Tanzanie a Zambie, kde je to v obou případech 39% celkové rozlohy země. Opačný stav je na severu Afriky, kde k devastaci původní krajiny došlo už ve starověku a také v Somálsku.
Obyvatelstvo
Afrika je považována odborníky za kolébku lidstva. Předpokládá se totiž, že předchůdce člověka se vyvinul v oblastech východní Afriky a migrací se rozšířil po celém světě. Egypt je zároveň jednou z nejstarších světových civilizací vůbec. Předpokládá se také, že Afrika je druhým nejpočetnějším kontinentem, žije na ní víc než 1 miliarda obyvatel, hustota zalidnění ovšem není velká. To znamená, že osídlení Afriky je značně nerovnoměrné. Nejvyšší hustota zalidnění je v dolním toku Nilu a na afrických ostrovech, oblasti východoafrických jezer, Nigérie, pobřeží Guinejského zálivu aj. Téměř nezalidněné jsou přirozeně pouštní oblasti s výjimkou oáz, polopouště a oblasti hustého tropického pralesa.
Africká populace od roku 1950 neustále narůstá, důvodem toho je především extrémní porodnost. Porodnost se v jednotlivých regionech přirozeně liší, nejnižší míra porodnosti je na Mauriciu, na Seychelách a v Tunisku, nejvyšší naopak v Nigeru, Ugandě a v Mali. Afričtí obyvatelé sami sebe ještě většinou přiřazují k etniku než k určitému státu. Africká etnika jsou tvořena stovkami i miliony příslušníků. Každé etnikum má svůj jazyk, čímž činí Afriku velmi jazykově různorodou.
Etnické a náboženské skupiny:
- Severní Afrika: Arabové, Tuaregové (převažuje islám).
- Černé obyvatelstvo: Bantuové, Svahilci, Zuluové, Sothové (tradiční africká náboženství, animismus, křesťanství).
- Konžská pánev: Pygmejové (animismus).
- Jihozápadní Afrika: Křováci a Hotentoti (animismus).
- Jihoafrická republika a ostrovy: Evropané (křesťanství).
- Madagaskar: Malgaši (animismus, křesťanství), Indové (hinduismus).
Vzdělanost
Ačkoliv v rozvinutých zemích se už míra vzdělanosti obyvatel neukazuje podle míry gramotnosti, ale hledají se jiné způsoby, jak vyjádřit vzdělanostní úroveň obyvatel, u afrického obyvatelstva je tento ukazatel stále vhodný a používaný. Asi dvě pětiny afrických zemí se potýkají s více než 50% mírou negramotnosti, nejhorší je to v zemích subsaharské Afriky. Podle statistiky je nevyšší negramotnost v Burkině Faso, Jižním Sudánu, Mali a v Nigeru, nejvíce gramotného obyvatelstva má pak Rovníková Guinea, Zimbabwe, Libye.
Kultura a Historie
Africká kultura je rozmanitá a pestrá, což je dáno různorodostí etnik žijících v Africe. Současná africká kultura je ovlivněna vnitřními i vnějšími vlivy, především z dob kolonialismu. Afrika má dlouhou tradici ve výrobě uměleckých předmětů, která sahá hluboko do starověku. I africké země za sebou mají bohatou minulost. Ta je, stejně jako minulost Ameriky, Asie nebo Austrálie, do obrovské míry poznamenána Evropany, kteří se i tady chovali jako lupiči a tyrani. Kradli, zabíjeli a zotročovali...
Afrika je nejstarším obydleným územím na Zemi a všeobecně se má za to, že lidský druh se vyvinul na území dnešního afrického kontinentu a teprve odsud se rozšířil do zbytku světa. Egypt je pak vůbec jednou z nestarších světových civilizací a zároveň první africkou státní formou. V 7. století př. n. l., během období řecké kolonizace, vznikly na území severní Afriky řecké kolonie a zdejší městské státy a království začaly přijímat křesťanství. Prvním státem, který přijal křesťanství, bylo Království Aksum na území dnešní Etiopie. O pár století později bylo...
Trendy v Cestovním Ruchu
Trh cestovního ruchu v Africe zaznamenává významný růst, který je ovlivněn kombinací faktorů formujících toto odvětví v regionu.
Preference zákazníků:
Cestovatelé v Africe stále více vyhledávají jedinečné a autentické zážitky, což zvyšuje poptávku po kulturním a dobrodružném cestovním ruchu. Turisty láká rozmanitá krajina, divoká zvěř a bohaté kulturní dědictví, které kontinent nabízí. Roste také zájem o udržitelné a odpovědné cestování, což vede k nárůstu iniciativ v oblasti ekoturistiky v celém regionu.
Trendy na trhu:
- V zemích jako Keňa a Tanzanie zůstávají safari oblíbenou volbou turistů, se zaměřením na pozorování divoké zvěře v národních parcích a rezervacích.
- Jihoafrická republika nadále přitahuje návštěvníky svými pulzujícími městy, úžasným pobřežím a proslulými vinařskými regiony.
- Egyptské historické památky, jako jsou pyramidy v Gíze a chrámy v Luxoru, jsou trvalými favority mezi cestovateli.
- V západní Africe získávají na popularitě země jako Ghana a Senegal díky své bohaté historii, hudbě a umělecké scéně.
Místní specifické okolnosti:
Politická stabilita a bezpečnost hrají klíčovou roli při utváření turistické krajiny v Africe. Země, kterým se podařilo udržet politickou stabilitu a zajistit bezpečnost turistů, zaznamenaly nárůst počtu návštěvníků. Rozvoj infrastruktury, včetně zlepšení dopravních sítí a možností ubytování, rovněž hraje zásadní roli při lákání turistů do regionu. Přítomnost památek UNESCO v mnoha afrických zemích slouží jako významné lákadlo pro kulturní a historický cestovní ruch.
Základní makroekonomické faktory:
Ekonomický růst zaznamenaný v několika afrických zemích přispěl k rozšíření střední třídy a zvýšení disponibilních příjmů, což umožňuje více lidem cestovat doma i do zahraničí. Vládní iniciativy na podporu cestovního ruchu, jako je uvolnění vízových předpisů a investice do marketingových kampaní, pomohly posílit toto odvětví. Nárůst digitálních platforem a online rezervačních služeb usnadnil cestovatelům výzkum a plánování cest, což dále podpořilo růst odvětví cestovního ruchu v Africe.
Jihoafričané a Cestování
Většina Jihoafričanů dává přednost cestování po své zemi před cestami do zahraničí. 79 % Jihoafričanů upřednostňuje trávení dovolené ve své zemi, zatímco 21 % volí mezinárodní cesty. Mezi nejoblíbenější typy cestování patří rodinné dovolené do preferovaných destinací, které nabízejí aktivity vhodné pro rodiny. Jihoafričtí cestovatelé často vyhledávají zážitky, které jim umožní ponořit se do nových kultur, ochutnat místní kuchyni a zapojit se do místního způsobu života. Nakupování suvenýrů a prozkoumávání místních trhů jsou běžné zvyklosti, protože si jihoafričtí turisté rádi přivážejí jedinečné předměty ze svých cest.
Mnoho jihoafričanů láká dobrodružný cestovní ruch, jako jsou outdoorové aktivity, například safari, trekking a vodní sporty. Často využívají přírodní krásy své destinace. Co se týče frekvence cestování, téměř 60 % jihoafričanů cestuje 1-2krát ročně. Hlavním faktorem je pro ně plánování cest s dostatečným předstihem, čímž ušetří peníze nákupem letenek a ubytování v předstihu. Zdá se, že Jihoafričané preferují delší pobyty; 50 % respondentů uvedlo, že jejich cesty trvají přibližně týden.
Shrnutí klíčových preferencí jihoafrických turistů:
- Domácí cestování: 79% preferuje dovolenou v Jihoafrické republice
- Frekvence cestování: Téměř 60% cestuje 1-2krát ročně
- Délka pobytu: 50% respondentů uvedlo, že jejich cesty trvají přibližně týden
- Plánování předem: Důležitý faktor pro úsporu peněz na letenkách a ubytování
Zanechat komentář