Cestovní motorka pro dva: Recenze a srovnání

Výběr správné cestovní motorky pro dva je klíčový pro pohodlné a bezpečné cestování. Důležité je zohlednit doložitelnost zatížení motorky, aby nedocházelo k přetěžování. Pokud byste motorku přetížili, jízda by mohla být nebezpečná a nepříjemná. Nezapomeňte vzít s sebou i spolujezdce při výběru motorky, protože jeho názor bude velmi důležitý. Pokud mu motorka nebude sedět, může vám otrávit celé cestování.

Podívejme se na srovnání několika modelů, které se hodí pro cestování ve dvou:

Honda NT1100

Honda NT1100 je solidní motorka pro dlouhé cesty. Její design vás možná nerozpálí, ale nabízí pohodlí a praktičnost, které oceníte na dlouhých štrekách. Jízdní pozice je vzpřímená, což přispívá k pohodlí. Motorka je sice hřmotná, ale pro cestování je to spíše výhoda. Ochrana proti větru je skvěle řešená díky deflektorům a velkému plexi, které je nastavitelné do pěti poloh.

Honda NT1100 má nejmenší počet válců a zároveň největší objem. Má sice nejnižší výkon, ale zároveň disponuje druhým nejvyšším točivým momentem a především při nejnižších otáčkách. Je to takový nízkootáčkový brumla, u něhož máte pocit, že se toho moc neděje. Ostatní konkurentky do jedné servírují emoce po kýblech, ale Honda „jenom“ jede. Jenomže když se takhle motáte zatáčkovitými silnicemi a vingl co vingl akcelerujete, najednou zjistíte, že jste na tom vlastně úplně stejně jako ostatní. A ještě ten moc pěkný dvouválcový zvuk! Je to strašně efektivní náčiní, tenhle řadový dvouhrnek imitující svým přesazením ojničních čepů pravoúhlé véčko - klidný a neprovokující, ovšem když po něm chcete, aby entéčko rozpohyboval do cvalu, ochotně vám vyhoví, a to vlastně kdykoli - nemusíte moc přemýšlet o tom, kolik máte otáček a co máte zařazeno.

Kawasaki Versys 1000

Kawasaki Versys 1000 je schopný sportovně cestovní stroj. Jízdní pozice je pohodlná, řídítka jsou vysoko a stupačky více vpředu. Sedlo je velmi pohodlné a spolujezdec to potvrdí. Ochrana proti povětří je hodně podobná Hondě. Nohy máte schované za plasty u nádrže a příplatkové velké plexi s nepřehlédnutelnou dírou proti turbulencím je obrovský bonus proti tomu lízátku, co má standardní Versys v základu.

Tenhle čtyřhrnek o objemu 1043 cm3 je jedním z mých nejoblíbenějších agregátů pro použití v silničních cestovních strojích. Není brutálně překonaný jako kompresorová H2 nebo velkoobjemový Suzuki Hayabusa, ovšem výkonu nahoře a především točivého momentu již od volnoběhu nabízí tolik, že byste mu řekli více než jenom 120 koní a 102 newtonmetrů. Ve městě klidně necháte zařazenou šestku, za cedulí s koncem obce otočíte plynem, Kawa zahučí, motor měkce zatáhne a za chvíli už jste zase jednou nohou v průšvihu. A když se rozhodnete, že se bude sportovat, podřadíte o několik kvaltů dolů a budete udržovat čtyřválec ve varu, zjistíte, že ten medvídkovitý Versys má sakra ostré zuby.

Suzuki GSX-S1000GT

Suzuki GSX-S1000GT vypadá v této konkurenci jako z jiného světa. Jízdní pozice je sportovnější, ale překvapivě vzpřímená. Stupačky jsou sportovně poměrně vysoko a pod vámi, nicméně celkově máte příjemnou aktivní jízdní pozici, která ve spojení s nízkou hmotností znamená, že se s gétéčkem velice dobře jezdí i po městě nebo v utažených zatáčkách. Pro rychlou jízdu se ovšem musíte k řídítkům přikrčit, na dálnici nemůžete zůstat sedět jako pecka - plexi je nízké a charakter stroje diktuje jasnou jízdní pozici.

Přesednutí z Hondy a Kawy na Suzuki a první otočení plynu znamená, že máte pocit, jako by vám někdo dal pěstí mezi oči. Entéčko s Versysem jsou motoricky pohodáři, ale gétéčko je naprostý magor! A není to jenom o tom, že jeho litrový čtyřválec má někde nahoře 152 koní a těch svých 106 Nm prezentuje ve vyšších točkách, než kde mají Honda s Kawou výkon. Tady prostě cítíte, že tam někde uvnitř pořád ještě dýchá ta legendární GSX-R1000 K5, i když samozřejmě seškrcená a náležitě elektronikou umravněná. Je to velice osvěžující svezení, které vám vlije krev do žil - spodní pásmo do nějakých pěti tisíc otáček není tak silné jako na Versysu, i když za dýchavičné byste GT určitě také neoznačili, ovšem potom nahoře se čtyřválec začne rozmotávat a ječet a vy ječíte s ním, protože takovéto vystoupení prostě od cestovně profilované motorky nečekáte.

Yamaha Tracer 9

S přesednutím na Yamahu se opět vracíme k rovným zádům a hlavě vzhůru. Jízdní pozice je ze všech nejkompaktnější, je to taková kombinace ergonomického trojúhelníku Hondy a štíhlosti Suzuki. Tedy jenom při nasednutí, kdy se sedlem v nižší poloze dosáhnete docela slušně na zem a k řídítkům, která jsou spíše užší (v této konkurenci), se nemusíte vůbec předklánět. Yamaha je papírově nejlehčí a také působí jako velice lehká, pokud byste si měli vzít jednu motorku z těchto čtyř, na které budete jezdit ráno pro rohlíky, bude to Tracer. Jako jediná má kryty rukojetí, ty oceníte hlavně za deště a chladu, a plexi se ovládá nejsnadněji ze všech jednou rukou.

On docela slušný magor (v dobrém) je i Tracer. Ten jako jediný přijíždí se srdcem se třemi komorami, a i když má točivý moment o 10 Nm níž než konkurence a výkonem sotva stíhá Kawu, za jízdy působí podobně divoce jako modrá štika z rybníčku Suzuki. Ta je svým motorem až děsivá, u Yamahy se spíše hodí slovíčko chuligán. Tříválec prská a vrčí, i díky nejnižší hmotnosti Traceru a poměrně krátkým převodům se chová nadmíru dynamicky a celkový dojem neurvalce ještě podporuje velice dobře fungující rychlořazení, které však přeci jenom za tím u Suzuki trošku zaostává.

Honda NT1100 vs Yamaha Tracer 9 GT Comparison Review

Srovnání technických parametrů

Parametr Honda NT1100 Kawasaki Versys 1000 Suzuki GSX-S1000GT Yamaha Tracer 9
Výkon 75 kW 88 kW 112 kW 87.5 kW
Točivý moment 104 Nm 102 Nm 106 Nm 93 Nm
Hmotnost 238 kg 255 kg 226 kg 220 kg

Každý z těchto motocyklů má své silné a slabé stránky. Výběr závisí na vašich preferencích a požadavcích na cestování. Důležité je vyzkoušet si motocykl před koupí a zvážit názor spolujezdce.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *